Schválený balíček k oběhovému hospodářství významně ovlivní nakládání s odpady v České republice

• Směrnice, která mění směrnici o odpadech - 2018/851/EU,
• Směrnice, která mění směrnici o obalech - 2018/852/EU,
• Směrnice, která mění směrnici o skládkách odpadů - 2018/850/EU,
• Směrnice, kterou se mění směrnice 2000/53/ES ovozidlech sukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních – 2018/849/EU.

Novely směrnic jsou platné od 4. července 2018. Členské státy mají lhůtu 24 měsíců od platnosti změněných směrnic na transpozici do národních legislativ, do 5. července 2020 tedy musí být transpozice provedena.

Jaké nejdůležitější změny byly schváleny a jak se dotknou dalšího nakládání s odpady v České republice v dlouhodobé perspektivě?

Změny směrnice o odpadech (směrnice 2018/851/EU) a směrnice o skládkách odpadů (2018/850/EU)

Rámcová směrnice o odpadech (2008/98/ES) byla doplněna zejména v oblasti definic (komunální, odpad, stavební odpad, biologický odpad, materiálové využití a další), nových cílů pro recyklaci komunálních odpadů, nových povinností v třídění složek komunálních odpadů, výpočtových metod (výstup z třídících linek nebo vstup do finální recyklace) a rozšířené odpovědnosti výrobců.

V roce 2015 bylo v EU recyklováno nebo kompostováno 45% komunálních odpadů¹. Zaměření úprav směrnice o odpadech muselo tedy zcela jednoznačně směřovat k navyšování jejich recyklace. Konečná podoba navyšování recyklačních cílů je uvedena v tabulce 1.

Tab. 1 – Cíle pro recyklaci komunálních odpadů stanovené směrnicí o odpadech do roku 2035

Kromě navyšování recyklačních cílů přibyly rovněž nové povinnosti pro členské státy ve vztahu k třídění dalších složek komunálních odpadů. Členské státy musí zavést do 31. 12. 2023 povinné třídění bioodpadu, do 1. ledna 2025 třídění textilu a do 1. ledna 2025 povinné třídění nebezpečných složek komunálních odpadů.

Novelizovaná směrnice varuje před uzavíráním komunálních odpadů v jednoduchých technologiích mechanicko-biologických úprav (MBÚ). Od roku 2027 nebude umožněno započítávat biologickou frakci vystupující z MBÚ do množství recyklovaného odpadu.

Bodem, kde se bude moci úroveň recyklace sledovat, bude vstup do finální recyklace nebo výstup z třídící linky (po odečtení ztrát).

Směrnice o skládkách odpadů

Ukládání na skládku je nejméně preferovanou možností zpracování odpadů. Přestože množství komunálního odpadu ukládaného na skládku v EU celkově postupně klesá (během období let 2013–2016 kleslo o 18 %), průměrná míra ukládání komunálního odpadu na skládky v roce 2016 v EU stále činila 24 %². V rámci EU přetrvávají velké rozdíly: v roce 2016 bylo stále 10 členských států, které uložily na skládku více než 50 % komunálního odpadu, přičemž pět států nahlásilo míry přesahující 70 %.

Míra skládkování komunálních odpadů a nutnost jejího výrazného snížení byla nejdůležitější prioritou pro úpravy směrnice o skládkách odpadů. Byly schváleny cíle k omezení skládkování všech odpadů a specificky rovněž komunálních odpadů (tabulka 2).

Tab. 1 – Cíle pro recyklaci komunálních odpadů stanovené směrnicí o odpadech do roku 2035

Do 31. prosince 2024 Komise přezkoumá redukční cíl 10% s cílem jej zachovat nebo případně snížit, zvážit kvantitativní cíl pro skládkování na obyvatele a zavést omezení týkající se skládkování i jiných nikoliv nebezpečných odpadů než komunálního odpadu. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh.

Dopady schválení balíčku k oběhovému hospodářství na legislativu ČR

Balíček k oběhovému hospodářství bude transponován v České republice do:

• nového zákona o odpadech,
• nového zákona o výrobcích s ukončenou životností,
• novely zákona o obalech.

Schválený balíček k oběhovému hospodářství přináší dlouhodobou perspektivu pro směřování nakládání s komunálním odpadem – cíle recyklace až do roku 2035 a omezení skládkování zejména komunálních odpadů. Balíček rovněž jednoznačně posiluje orientaci na primární třídění (nové povinnosti a třídění nových odpadových toků) a varuje před uzavíráním komunálních odpadů na skládkách, ve spalovnách (bez využití energie) a v nízkoefektivních technologiích MBÚ.

Ve vztahu k prosazování přechodu na oběhové hospodářství je zásadním přístupem Ministerstva životního prostředí realizovat takové kroky, které povedou zejména k omezování skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů. Zde se ukazuje jako velmi přínosné, že byly do české legislativy odpadového hospodářství již implementovány některé nástroje, které budou skládkování omezovat:

• povinný oddělený sběr vybraných složek komunálních odpadů – papír, plasty, sklo, kovy a biologicky rozložitelné komunální odpady (celoroční sběr od roku 2019),
• oddělený sběr potravinových olejů a tuků od roku 2020,
• zákaz skládkování vybraných druhů odpadů od roku 2024,
• parametry výstupů z úprav směsných komunálních odpadů (výhřevnost, parametr biologické stability - AT 4).

Skládkování odpadů bude jednoznačně částí odpadového hospodářství, která by měla být poměrně radikálně utlumována oproti současnému rozsahu prostřednictvím strategických, legislativních, ekonomických a dalších nástrojů. Skládkování odpadů, nejenže je nevhodné z hlediska životního prostředí, nepřináší pracovní místa, ale jedná se rovněž o neefektivní plýtvání surovinami. Skládky znamenají zatížení i například Hasičského záchranného sboru, neboť požáry skládek se objevují ve velkém množství případů ročně (podle statistik HZS bylo v roce 2015 zaznamenáno 449 požárů skládek odpadů).

Značný prostor ovšem existuje pro ekonomická opatření, která se vztahují ke skládkování, zejména se jedná o zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládky³. To by mělo být předmětem nového zákona o odpadech, který připravuje Ministerstvo životního prostředí.

Evropská komise (2016, 2017, 2018) a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (2018) adresovaly České republice opakovaná upozornění, že je nutné změnit způsob nakládání s komunálními odpady a to zejména prostřednictvím změny poplatku za ukládání odpadů na skládky a podporou vyšších pater hierarchie nakládání s odpady.

Podle Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí je korelace mezi cenou skládkování a úrovní recyklace v daném státě. Poplatky za skládkování hrají významnou roli v podpoře přechodu na vyšší úrovně hierarchie nakládání s odpady. Stejně tak jsou důležité i regulativní opatření v oblasti skládkování (zákaz skládkování některých druhů odpadů, povinné třídění složek komunálních odpadů atd.). Kombinace těchto faktorů může vést k významnému snížení množství skládkovaných odpadů.

Nakládání s odpady v ČR

V roce 2017 Česká republika vyprodukovala 34,5 milionů tun všech odpadů, z toho 1,5 milionu tun odpadů nebezpečných. Na jednoho obyvatele ČR tak ročně připadá produkce 3 259 kg všech druhů odpadů. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 34,5 milionů tun všech odpadů bylo využito 84 %, z toho 80,5 % materiálově a 3,6 % energeticky. Na skládkách skončilo 9,8 % ze všech odpadů.

V roce 2017 tvořil podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů 16,5 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2017 vyprodukovali 5,69 milionů tun, to je o 80 tisíc tun více než v roce 2016. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 537 kg komunálního odpadu.

V roce 2017 bylo v ČR z komunálních odpadů využito 37,5 % materiálově (recyklace a kompostování) a 12 % energeticky. V ČR prozatím zůstává nevhodná struktura nakládání s komunálními odpady. ČR stále skládkuje téměř polovinu komunálních odpadů. V roce 2017 to bylo stále 45 % z produkce komunálních odpadů, stejně jako v roce 2016 (Graf 1). To odpovídá 2 500 000 tun komunálních odpadů. Omezení skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů je zásadní z hlediska dosažení zvýšených recyklačních cílů stanovených evropskou legislativou.

Závěr

Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí dlouhodobě podporovala schválení zásadních změn evropské legislativy v oblasti odpadového a obalového hospodářství, mimo jiné navyšování cílů pro recyklaci komunálních odpadů a rovněž nastavení časového horizontu pro zásadní omezení skládkování komunálních odpadů. Po schválení evropské legislativy bude probíhat transpozice do národních právních předpisů. Transpoziční lhůta je stanovena na 24 měsíců.

Ministerstvo životního prostředí bude do konce roku 2018 předkládat tři zákony obsahující plnou transpozici novelizované evropské legislativy – nový zákon o odpadech, nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novelu zákona o obalech.

¹  https://www.eea.europa.eu/airs/2017/resource-efficiency-and-low-carbon-economy/recycling-of-municipal-waste 
²  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Municipal_waste_statistics#Municipal_waste_treatment
³ K tomu rovněž viz Environmental Implementation Review z roku 2017 (http://ec.europa.eu/environment/eir/country-reports/index_en.htm); dále taktéž Zpráva o České republice publikovaná v únoru 2017
(https://ec.europa.eu/info/publications/2017-european-semester-country-reports_en) a OECD Environmental Performance Review Czech Republic 2018 (http://www.oecd.org/env/country-reviews/OECD_EPR_Czech_Rep_Highlights_ENG.pdf). 

Autor

• Ing. Bc. Maršák Jan Ph.D.