Rozvoj Dálného východu jako ruská priorita pro 21. století. Češi zde mohou dodávat v oblasti energetiky

• Foto

Situace v Rusku je pro české vývozce již skoro 5 let velmi složitá. V roce 2014 nastal mezi Ruskem a Západem rozkol, který vyústil v uvalení sankcí, a následně Rusové zavedli tzv. „importozaměščenie“, tedy politiku záměny importu. Navíc poklesla cena ropy a rubl byl silně devalvován, což mělo velký vliv na koupěschopnost ruských podniků. Od té doby si mohly v rublech dovolit pouze polovinu toho co dříve. Proto se Rusko rozhodlo jít cestou posilování a podpory vlastní výroby na svém území, čemuž se museli přizpůsobit i čeští podnikatelé. Některé společnosti se rozhodly trh zcela opustit. Jiné se rozhodly zůstat. Hrstka z nich dokonce lokalizovala svou výrobu v Rusku, aby se vyhnula překážkám, které dnes dovozce do Ruska čekají.

Dříve se tuzemské firmy soustředily především na Moskvu a západní část Ruska. V poslední době se však trend mění. České podniky začínají aktivně vyhledávat příležitosti ve vzdálenějších ruských regionech. Velmi atraktivní je z tohoto pohledu ruský Dálný východ. Tento region zažívá ekonomický boom. Prezident Vladimir Putin označil rozvoj Dálného východu za národní prioritu pro celé 21. století. Proto je pro mnoho zahraničních firem a investorů velkým lákadlem.

Příslušnost k asijsko-tichomořskému regionu, logistické výhody, nedotčená příroda a rozsáhlé přírodní zdroje (např. ložiska diamantů, ropa, plyn, zlato, uhlí, kovy ad.) poskytují jedinečné příležitosti pro vytváření obchodních projektů. Význam oblasti roste i ze strategických důvodů. Rusko usiluje o posílení východu a chce celou svou ekonomiku diverzifikovat. Vzhledem k příznivé geografické poloze má Dálný východ velký význam v oblasti dopravy. Je důležitou součástí dopravního koridoru mezi Asií a Evropou. Oblastí prochází transsibiřská magistrála. Tato nejdelší železnice světa vede z Moskvy do Vladivostoku a čítá celkem 9 288 kilometrů.

Region dnes aktivně vytváří podmínky pro vznik nových odvětví, jako je lodní průmysl, logistika, automobilový průmysl, zpracování ryb, zemědělství, cestovní ruch a další. Aby však bylo možné využívat veškerý potenciál oblasti, musí nejprve dojít k vyřešení otázky energetiky, která je pro celkový rozvoj území klíčová.

Energetika Dálného východu potřebuje změnu

Rusko si uvědomuje, že bez perfektně fungující energetiky bude jen velmi obtížně lákat zahraniční investory. V současné době je energetika z velké části postavena na zastaralém a opotřebovaném zařízení. Specifikem a problémem Dálného východu jsou ohromné vzdálenosti, a to nejen mezi regiony, ale i mezi městy v jednotlivých regionech. Některé oblasti jsou energeticky velmi izolované a často v nich dochází k výpadkům. Navíc zde nebyl vytvořen tzv. „jednotný energetický systém“, který funguje například v evropské části Ruska či na Sibiři. V rámci Chabarovského kraje, Přímořského kraje, Amurské oblasti, Židovské autonomní oblasti a jihu Jakutska byl vytvořen tzv. „jednotný energetický systém východu“. Ostatní regiony fungují energeticky samostatně.

Rusové přišli s plánem, na jehož základě musí dva hlavní operátoři na poli energetiky v regionu Dálného východu, tj. RusHydro a Energetické systémy východu, do konce roku 2025 vymyslet řešení pro výrobu 4 GW elektrické energie. Z toho 2,5 GW zahrnuje modernizaci stávajícího, zastaralého zařízení a pro 1,5 GW budou postaveny zcela nové zdroje. V roce 2020 skončí životnost mnohých stávajících zařízení (2 GW) a již nyní by bylo dobré vyměnit celých 20 % turbín s celkovou kapacitou 1,6 GW a 21 % všech kotlů. Elektrické sítě také potřebují modernizaci. Celkové náklady na rozvoj energetiky se odhadují na 630 miliard rublů.

Přímořský kraj má zájem o české technologie

Přímořský kraj se vyznačuje vysokou koncentrací výrobních, finančních a pracovních zdrojů. Jeho hlavní město Vladivostok, které je od roku 2018 také hlavním městem celého ruského Dálného východu, patří mezi významné konzumenty elektrické energie. Vladivostok je momentálně také silně závislý na jejím importu. S ohledem na poměrně diverzifikovanou ekonomiku zastoupenou rozvinutým zpracovatelským průmyslem, obchodem, službami apod. se očekává rostoucí spotřeba energie i v budoucnu. Z pohledu energetické bezpečnosti však region patří mezi méně úspěšné. Proto se vláda snaží tyto tendence změnit a má v plánu provést rekonstrukci celého energetického komplexu.

Ke konci minulého roku proběhla mise českých firem z oboru energetiky, odpadů a ekologie do Přímořského kraje a Vladivostoku. Akci uspořádala zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Jekatěrinburgu spolu s pražským oddělením energetiky. Jednalo se o první výpravu agentury CzechTrade spolu s firmami do tak vzdáleného regionu. Cesty se zúčastnily společnosti Sigma Group, Škoda Praha, ČKD Elektrotechnika, ZVVZ Enven, ZPA Smart Energy a Armatury Group. Mise byla úspěšná. Navzdory ohromné vzdálenosti i ‚sousedství‘ Číny, Jižní Koreje a Japonska podniky v Přímořském kraji český průmysl dobře znají. Některé české firmy dokonce již za sebou mají i úspěšně realizované projekty.

V průběhu mise měly české firmy možnost navštívit elektrárny nebo se potkat s vedením nejvýznamnějších podniků v regionu. Konkrétně jednaly se společnostmi Gazprom SPG, Transněfť – přístav Kozmino, Primteploenergo, Sibiřská uhelná a energetická společnost (SUEK), Vostok Cement, Přímořský Vodokanal ad. Setkání proběhlo také v administraci Přímořského kraje, kde se uskutečnila konkrétní jednání. Například Škoda Praha jednala o možné výstavbě spalovny a třídírny komunálního odpadu pro municipalitu Vladivostok. Ruské firmy projevily zájem i o jiné obory.

Dá se očekávat, že v budoucnu dojde ke zvýšení strategického významu ruského Dálného východu a Přímořského kraje. Region v současné době čelí mnohým výzvám, s jejichž řešením mohou pomoci právě tuzemské firmy se svými technologiemi a zařízením. Nyní je ideální čas, aby o sobě dal český průmysl vědět a české firmy tak mohly včas vzbudit zájem potenciálních zákazníků. Důležitým prvkem je rovněž financování projektů, které může oběma stranám pomoci v realizaci jejich projektů. Nabídka financování projektů je pochopitelně velkým lákadlem.

Autor

• Slowik Petr