Reaktory VVER se staví v nových zemích

• Foto

První jaderná elektrárna v Bangladéši

V Bangladéši dosud zůstává přibližně 20 % domácností bez dodávky elektrického proudu a celková elektrifikace země by měla být podle plánů vlády dokončena v roce 2021. Vyžádá si to připojit k síti, kterou stíhají relativně časté výpadky, bezmála 2,7 milionu domácností. Situaci má pomoci řešit první bangladéšská jaderná elektrárna, která pokryje zhruba pětinu spotřeby země.

První plány se objevily v roce 1961 a v roce 1963 vláda vykoupila pozemky ve zvolené lokalitě Rooppur. Původně byla plánována elektrárna malého výkonu, ale plány nebyly realizovány. Ke změně došlo v roce 1999, kdy vládu začala tlačit prudce rostoucí spotřeba elektřiny k vybudování jaderné elektrárny velkého výkonu. O dva roky později byl přijat národní akční plán výstavby jaderné elektrárny a v roce 2005 byla podepsána dohoda o jaderné spolupráci s Čínou.

Bangladéš jednala o výstavbě své první jaderné elektrárny kromě Číny také s Jižní Koreou a Ruskem. Nakonec to bylo právě Rusko, s nímž v roce 2010 vláda podepsala mezivládní dohodu o spolupráci při hodnocení lokality pro jadernou elektrárnu a při jejím projektování, výstavbě a provozu. Dohoda pokrývá i další oblasti jako jsou výzkumné reaktory, stanice pro odsolování vody a urychlovače elementárních částic.

Výhodou lokality Rooppur je její blízkost k mezistátnímu přenosovému vedení vedoucího do Indie a k plánované lince vysokého napětí, která bude spojovat východní a západní část Bangladéše. Součástí dokumentů podepsaných mezi oběma zeměmi je i mezivládní dohoda o tom, že Rusko poskytne Bangladéši úvěr ve výši 12,5 milionu dolarů, který pokryje 90 % nákladů na realizaci projektu.

V lokalitě Rooppur postaví Rosatom dva bloky typu VVER-1200, které patří ke generaci III+. Vzorovým projektem je jaderná elektrárna Novovoroněžská II, která se v únoru 2017 stala prvním provozovaným blokem této generace na světě.

Reaktory VVER nové generace

Podobně se také v Rusku připravuje stavební průmysl na výstavbu jaderné elektrárny, v tomto případě jde o elektrárnu Kurská II. Výkopy základů začaly v červnu loňského roku a v květnu 2018 začnou betonářské práce. V této lokalitě vzniknou dva bloky nejmodernější verze technologie VVER, kterými je VVER-TOI. Jde o reaktor s mírně zvýšeným výkonem oproti VVER-1200 (1255 MW oproti 1180 MW), který je projektově, stavebně a provozně optimalizovaný a který používá nejmodernější informační technologie.

Dvojice demonstračních bloků tohoto typu má být dokončena tak, aby přebrala výrobu po blocích typu RBMK elektrárny Kurská I, které budou postupně odstavovány v období po roce 2020. První blok má být spuštěn v roce 2022 a druhý o rok později. Později se má technologie VVER-TOI rozšířit i do dalších nových bloků stavěných v Rusku i v zahraničí, nejdříve ale bude ověřena a ozkoušena v této lokalitě.

Tato elektrárna má již dnes pozitivní vliv na český průmysl, protože společnost SIGMA DIZ letos v říjnu oznámila, že uzavřela s Rosatomem smlouvu na dodávku 12 kusů čerpadel pro jadernou elektrárnu Kurská II. Kontrakt má hodnotu přibližně 210 milionů korun.

Dodávky na tradiční trhy

Jenom v Rusku v současnosti probíhá výstavba 5 bloků typu VVER a dalších 6 se staví v zahraničí. V příštích 3 letech je navíc plánován rozjezd výstavby dalších 15 bloků (bez bloků v Rooppur a Kurské II) tohoto typu po celém světě: v Maďarsku, Finsku, Egyptě, Turecku, Íránu a dalších zemích.

Příklad smlouvy na dodávky zařízení pro elektrárnu Kurská II potvrzuje, že české firmy patří mezi důležité dodavatele Rosatomu. A skutečně v Rusku nenajdeme jadernou elektrárnu, kde by nebylo zařízení českého původu. České firmy se dodavatelsky účastní rovněž i většiny zahraničních projektů Rosatomu.

Díky dodávkám pro Rosatom české firmy upevňují svou pozici na tradičních trzích, například v Maďarsku a ve Finsku. V lednu 2018 začnou zemní práce pro maďarskou jadernou elektrárnu Paks II, kde Rosatom staví dva bloky typu VVER-1200. Pro finskou jadernou elektrárnu Hanhikivi, s blokem stejného typu, probíhají zemní práce od roku 2016. Tento projekt je příkladem uplatnění českých odborníků v zahraničních projektech, Ivo Kouklík zde totiž působí jako ředitel jaderného ostrova.

S reaktory typu VVER-1200 mají české firmy již své zkušenosti, protože se dodavatelsky zúčastnily všech projektů, které jsou ve fázi výstavby. Například do elektrárny Novovoroněžská II dodalo 14 českých firem produkci v celkové hodnotě přes 1,4 miliardy korun. Šlo o armatury, čerpadla, hermetické kabelové průchodky, elektropohony, laboratorní vybavení a další výrobky. České firmy dodávaly i pro jaderné elektrárny Leningradská II v Rusku a Ostrověcká v Bělorusku.

Vstup na nové trhy

Další potenciál pro české firmy skýtají projekty Rosatomu i na nových trzích. Dodávky již putovaly do Indie a Číny, což potvrzuje potenciál i dalších projektů.

Kupříkladu do indické jaderné elektrárny Kudankulam s reaktory VVER-1000 dodaly armatury firmy Arako, Armatury Group a MSA, čerpadla Sigma Group, kabely Kabelovna Kabex, servopohony ZPA Pečky a díly vysokotlakých ohříváků Vítkovice. Podobná produkce směřovala i do čínské jaderné elektrárny Tchien-wan (angl. Tianwan) taktéž vybavené reaktory typu VVER-1000. V obou lokalitách jsou v provozu dva bloky typu VVER-1000, další dvojice se staví a výstavba třetí dvojice se připravuje.

Výstavba jaderných elektráren typu VVER se plánuje i v zemích jako je Turecko, Egypt, Írán a Jordánsko. Byly o tom podepsány mezivládní dohody a smlouvy a v některých případech již začaly zemní práce. Nejčerstvějším projektem jsou jaderné elektrárny v Nigérii, jejichž výstavba proběhne na základě mezivládní dohody podepsané v říjnu letošního roku.

Za současného vývoje výstavby nových jaderných bloků v Česku, kdy se za tři roky přípravy posunul plánovaný termín rozhodnutí o výstavbě o tři roky, jsou projekty typu VVER v různých koutech světa příležitostí pro udržení kompetencí. Jinak se může stát, že zde za 10 let nebudou firmy schopné dodávat pro moderní jaderné elektrárny a český průmysl zůstane jen u údržby stávajících bloků.

Autor

• (red)