Proč Americe hrozí atomový exit

• Foto

PROTI PLYNU BEZ ŠANCE

Není pochyb o tom, že ekonomické okolnosti jaderné energetice v USA v současné době nepřejí. Jádro nedokáže soupeřit s levným plynem a nedostává se mu takové podpory jako obnovitelným zdrojům. A to byl také důvod, proč elektrárenské společnosti v Jižní Karolíně během letošního léta rozhodly o ukončení projektu nových reaktorů elektrárny V.C. Summer.

Ve Spojených státech, které stále vévodí světovým tabulkám v počtu funkčních jaderných reaktorů (necelá stovka), tak pokračuje stavba už jen dvou reaktorů v Georgii. A ani jejich osud není jasný. Některé staré reaktory se přitom kvůli nerovnému konkurenčnímu boji s plynem uzavírají rychleji, než kdo očekával. Zatím jde o jednotlivé případy, ale nikdo neví, jak rychle bude spontánní atomový exit pokračovat.

Jednou věcí jsou momentální ekonomické propočty, které se staly spouštěčem nepříznivých rozhodnutí pro jadernou energetiku, jinou věcí úvaha, zda na dnešní problémy – ať už se na ně díváme přes peníze či nikoliv – nebylo zaděláno dlouhodobě. Ani o tom totiž není pochyb.

TRŽNÍ SELHÁNÍ?

Zůstaňme ale ještě chvíli u zmiňovaného ekonomického souboje jádra s jinými zdroji. Státy jako Jižní Karolína či Georgia se dosud nevydaly cestou jiných států USA, které se rozhodly pro úplnou deregulaci trhu a tím už dříve znemožnily jakoukoliv stavbu nových jaderných elektráren. V podmínkách ostrého konkurenčního boje na volném trhu totiž rozhoduje rychlá návratnost investice. A to určitě není případ stavby nových atomových reaktorů.

Argument, že se jaderné elektrárny vyplatí v dlouhodobějším horizontu, tady nikoho nezajímá. Někdo to může vnímat jako přednost liberálního kapitalismu, někdo spíše jako „tržní selhání“. Faktem je, že ve státech amerického jihovýchodu naopak poskytli v posledním desetiletí jádru šanci tím, že s dlouhodobějším výhledem počítali. Elektrárenské společnosti ovšem musely získat souhlas regulátorů v těchto státech, aby mohly postupně přenášet náklady stavby nových bloků na spotřebitele.

V Jižní Karolíně i Georgii takový souhlas původně získaly – díky ekonomickým analýzám, které elektrárenské společnosti musejí opakovaně předkládat. Také argument, že do budoucna není možné příliš spoléhat na jediný zdroj (a navíc fosilní plyn), působil přesvědčivě.

BŘIDLICOVÁ REVOLUCE

Konkurence plynu se ale nakonec ukázala být ještě silnější, než se čekalo. Břidlicovou revoluci v USA, díky niž se Američané dostali k novým nalezištím ropy a plynu, příliš neoslabila ani ostřejší konkurence Saúdské Arábie a dalších zemí. A jádru se nikdy nepodařilo získat takovou podporu, jaké se (nejen) v Americe těšily obnovitelné zdroje. Argument, že jádro na rozdíl od obnovitelných zdrojů nabízí stabilní zdroj, narážel na známou kritiku protijaderných aktivistů, stejně jako jinde ve světě.

Plynové a podporované obnovitelné zdroje stlačily dolů tržní cenu elektřiny. Jádru v této situaci nepomohlo ani to, že ve Spojených státech se také stále více kalkuluje s úsporami energií – byť je sporné, co s těmito predikcemi udělá boom elektromobilů.

HISTORICKÉ KOŘENY

K tomu všemu se přidaly problémy Westinghousu, který měl dodat nejmodernější reaktory AP 1000, ale svou roli na stavbách nových elektráren vůbec nezvládl dobře a nyní prochází bankrotovou procedurou. Kořeny dnešních problémů je nutné hledat už v rozpadu kdysi obřího koncernu Westinghouse před zhruba dvaceti lety, jehož současný nástupce navazuje jen na zlomek někdejších aktivit. Také uvedení na trh nové technologie se oproti očekáváním ukázalo být mnohem komplikovanějším.

Pokud budeme dál hledat historické kořeny nynějších problémů, dostaneme se k havárii v elektrárně Three Mile Island v roce 1979, která fakticky na dlouho zpomalila (či v mnoha ohledech přímo zastavila) nadějný rozjezd jaderné energetiky v USA. Američané ztratili know-how spojené s budováním nových elektáren a není divu, že se stavba nových bloků v Jižní Karolíně i Georgii výrazně protahovala a prodražovala.

Je tedy pozastavení projektu V.C. Summer opravdu začátkem konce americké jaderné energetiky? Takový závěr by byl přinejmenším předčasný. Americká ekonomika i energetika už v minulosti prošly řadou obtíží a vždy prokázaly mimořádnou schopnost revitalizace. Mnozí sázejí na to, že právě Spojené státy nakonec potáhnou rozvoj jaderných reaktorů 4. generace – navzdory momentálním nejistotám ohledně toho, jak Trumpova administrativa „zkrouhne“ energetický výzkum. A také současné americké technologie pořád mohou hledat trhy nejen v samotných USA, ale také v řadě jiných koutů světa.

Autor

• Žižka Jan