„Problém s integrací obnovitelných zdrojů mají i jinde. Snižují se dotace, sluneční a větrné elektrárny se vypojují ze sítě,“

• Foto

Přistoupily i jiné státy k obdobnému kroku jako v ČR, nebo se brání nevyzpytatelné energii z větru a slunce jinak?
Například ve Španělsku, které je udáváno jako další příklad země podporující rozvoj OZE, je zásadní rozdíl ve skladbě a regulovatelnosti výrobních zdrojů (oproti České republice). V relativně větších soustavách, navíc s daleko větším podílem operativních vodních, plynových a naftových zdrojů, může provozovatel přenosové soustavy povolit vyšší podíl zdrojů s přerušovanou výrobou (větrné a fotovoltaické) a přitom garantovat stejnou bezpečnost provozu. V důsledku vzniku „spekulativních bublin“ ohledně investic do fotovoltaiky navíc španělská vláda plánuje do budoucna státní podporu tohoto zdroje snížit. V Německu je projednávána novela o tom, že by k prvnímu červenci letošního roku byly státní subvence na stavbu fotovoltaických elektráren na střechách a volných plochách sníženy o 15 procent. Podpora výstavby fotovoltaických elektráren na orné půdě by měla být zrušena úplně.

Je pro přenosovou soustavu horší vítr z větru (sever Evropy), nebo fotovoltaika z ČR? A proč?
Oba problémy jsou malinko odlišného charakteru… V případě větrných parků na severu Německa je spíše než samotné připojení větrného parku k nejbližší rozvodně problémem odvedení elektřiny vyráběné ve větrných parcích do míst spotřeby ve středním a jižním Německu. Výroba větrných elektráren na severu Německa pak přetěžuje linky provozovatelů přenosových soustav Polska, Slovenska, ČR, Holandska, Belgie a Švýcarska. ČEPS na tento problém upozorňuje již několik let. Pravidelně, zejména v podzimních měsících, totiž vede k situacím, kdy je přenosová soustava provozována na hraně bezpečného provozu, o nákladech na mimořádná opatření nutná pro jeho zachování nemluvě. Jsou způsobeny neplánovaným „přítokem“ výkonu o objemu cca 1 500 až 1 700, který přes naši soustavu musí „přetéci“. S růstem instalovaného výkonu na severu Německa se přitom očekává, že se problém bude stupňovat. V případě fotovoltaiky při současném instalovaném výkonu (cca 500 MW) problém ještě nehrozí, ale pakliže bude instalováno tolik, kolik již bylo povoleno, můžeme očekávat, že příští rok v létě narazíme na problémy s regulací. Situaci by částečně řešil vývoz elektřiny vyrobené z fotovoltaických elektráren (v případě německých větrů ji nakupují rakouské přečerpávací vodní elektrárny, pozn. redakce). Musel by však existovat obchodník, který bude schopen toto zrealizovat. Současní vlastníci, a jsou jich zde stovky, asi nebudou schopni jako jednotlivci export realizovat. Pohodlnější je pro ně využít povinnosti distributorů jejich elektřinu vykoupit. Distribuční společnosti ovšem s elektřinou obchodovat ze zákona nemohou.

Do ČR se stěhují investoři z celé Evropy. To jsou podmínky pro podnikání v oboru fotovoltaiky v ČR opravdu tak výhodné?
V současné době funguje v ČR finanční podpora fotovoltaiky na principu mechanismu výkupních cen (feed-in tariff, pozn. redakce) v kombinaci se systémem tzv. zelených bonusů. Zákon o obnovitelných zdrojích (č. 180/2005 Sb.) ukládá provozovateli přenosové soustavy či provozovateli distribuční soustavy povinnost připojit takový zdroj do soustavy a veškerou elektřinu vykoupit za cenu, která je pro daný rok stanovena Energetickým regulačním úřadem. Tato výkupní cena pak za současných podmínek garantuje výkup elektřiny za tuto cenu v průběhu dalších patnácti let. Při volbě alternativního zeleného bonusu si investor na trhu najde obchodníka, kterému elektřinu prodá za tržní cenu. V momentě prodeje získá od provozovatele distribuční soustavy tzv. zelený bonus neboli prémii, jejíž výše je ERÚ stanovena tak, aby převyšovala částku garantovanou systémem výkupních cen. V současné době je garantovaná výkupní cena v ČR snad nejvyšší v Evropě, což z naší země činí bez nadsázky „fotovoltaický ráj“, jehož atraktivnost pro investory ještě vzrostla s prudkým pádem ceny fotovoltaických článků, vyráběných převážně v Číně. To zákonitě vede k disproporční podpoře tohoto obnovitelného zdroje na úkor ostatních.

Nešlo stávající situaci zabránit, vždyť se to možná dalo trochu předpokládat…
Společnost ČEPS dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí instalace neregulovatelných zdrojů, jakými jsou fotovoltaické a větrné elektrárny. Hlavním důvodem je složení zdrojů v České republice, které neumožňuje od určitých výkonů dostatek rezervy právě pro regulaci. Tak dramatický nárůst počtu žádostí o připojení fotovoltaických zdrojů, k jakému došlo v posledních měsících a týdnech, se neočekával. V oficiálních podkladech, které měl ČEPS k dispozici, se objevovala čísla o řád nižší, než jaká se ukazuje realita vydaných kladných stanovisek. Tuto situaci způsobil především celosvětový pád ceny fotovoltaických panelů, na který úpravou systému podpory musely zareagovat i státy, jako je Španělsko a Německo. Z pohledu ČEPS je ale nutno ještě jednou zdůraznit, že problémem nebude ani tak všechny schválené projekty do soustavy připojit (tj. na straně kapacity přenosové soustavy), nýbrž možná nedostatečná kapacita rezerv v elektrárnách nutná pro regulaci sítě (tzv. podpůrné služby). A na tento problém upozorňujeme více než rok. Výstavba elektráren poskytujících podpůrné služby (rezervní výkon pro pokrytí výkyvů ve spotřebě a výrobě) a jejich připojení do přenosové nebo distribuční soustavy trvá podstatně déle (z důvodu zdlouhavých povolovacích procedur) než vybudování fotovoltaických nebo větrných elektráren. Navíc výstavba těchto převážně klasických zdrojů je motivována především tržními příležitostmi, zatímco výstavba fotovoltaických zdrojů je motivována především výší dlouhodobě zaručené podpory, jak jsem již uvedl. Výstavbu elektráren poskytujících podpůrné služby nemůže nikdo nikomu nařídit a ČEPS ze zákona nemá licenci na výstavbu elektrárny. Nemyslím si proto, že jsme zaspali.

ČEPS deklaruje, že nemá nic proti OZE, předpokládám, že tedy pracuje postupně na tom, jak stále více a více energie z OZE do soustavy dostat. Je tomu tak? Přibližte technická opatření (nebo vývoj a výzkum), která postupně umožňují zapojit bez potíží do sítě více energie z větru a slunce.
Ano, podporujeme diverzifikovaný mix energetických zdrojů a roli obnovitelných zdrojů v něm plně respektujeme. Tak bezprecedentní penetrace obnovitelných zdrojů, k jaké by nyní mělo dojít, však při stávajících technologických možnostech klade pro provozovatele limity na straně regulace, po jejichž překročení by nebyla ČEPS schopna zajistit udržení bezpečného a spolehlivého provozu soustavy. Integrace obnovitelných zdrojů do sítí a jejich regulace jsou přitom celoevropskou výzvou. V oblasti výzkumu a vývoje připravuje mezinárodní asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E, jejímž členem je i ČEPS, široké spektrum aktivit, které by se měly soustředit mimo jiné i na tento problém…

Co se bude dít nyní? Proběhne nějaký odborný posudek, studie (nezávislá), jak slunce a vítr v podobě, jak je to nastaveno nyní, ohrožuje přenosovou soustavu?
Odpověď na to, jaké další kroky učiníme, by měla dát aktuální diskuse mezi distribučními společnostmi čili ERÚ, Českou průmyslovou asociací a dalšími dotčenými subjekty. Zároveň
by se měla vyjasnit pravidla pro připojování nových ekologických zdrojů, včetně návrhu na řešení problematiky spekulativních požadavků na připojení. Cíli celé této iniciativy jsou především nastavení udržitelného rozvoje fotovoltaických a větrných zdrojů a zabránění ohrožení investic do obnovitelných zdrojů, a to nikoliv kvůli omezené kapacitě přenosové soustavy nebo distribučních sítí, ale právě kvůli omezené schopnosti trhu absorbovat elektřinu vyrobenou z těchto zdrojů a zejména pro nedostatek zdrojů, které mohou výkyvy výroby regulovat.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav