„Připravovaná novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí zkomplikuje práci těžařů,“
říká Jan Matula, výrobně technický ředitel OKD. V roce 2006 činila těžba v OKD 13,005 milionů tun černého uhlí. V letošním roce je očekávána skutečnost těžby rovněž zhruba ve výši 13 milionů tun a produkci na stejné úrovni očekává vedení fi rmy i v dalším období. Informoval nás o tom výrobně-technický ředitel OKD Jan Matula, kterého jsem požádal o krátký rozhovor.
Která průmyslová oblast je z hlediska prodeje uhlí nejlukrativnější?
Přes polovinu celkové produkce tvoří uhlí vhodné pro koksování (UVPK), zbývající uhlí se využívá v energetice, teplárenství, v cementárnách a v komunální sféře. Z hlediska polohy těžařské společnosti ve střední Evropě je právě průmyslová oblast využívající uhlí vhodné pro koksování pro nás tou nejlukrativnější.
Jak se vyvíjela v posledních letech legislativa okolo těžby, chystá se něco pro příští léta, nějaká změna?
Chystá se významná novela zákona č.100/2001 Sb. (o posuzování vlivů na životní prostředí), která výrazně zkomplikuje činnost všem investorům a samozřejmě i těžařům.
Co to bude znamenat pro způsob těžby?
Dotčená veřejnost a občanská sdružení, jejichž posláním je ochrana životního prostředí, budou moci po schválení tohoto zákona dávat stanoviska k soudním přezkumům, což nikdy zákonem stanoveno nebylo. To znamená, že stanoviska k E.I.A. vydaná příslušným úřadem, ať už ministerstvem životního prostředím, či krajskými úřady, budou moci tato sdružení soudně napadnout.
V roce 2006 činila těžba v OKD 13,005 milionů tun černého uhlí.
Kolik procent uhlí vyvážíte?
Exportujeme zhruba 30 procent naší produkce.
Jak se v posledních letech mění přístup vlastníků k těžbě? Těží se i v místech, která jsou hůře dostupná, jak se řeší bezpečnost?
Těžíme v místech, kde jsou sloje bilanční a kde jsou vyřešeny střety zájmů z hlediska povrchu. Samozřejmě za podmínek, že tam lze zajistit maximální míru bezpečnosti provozu.
Dá se říci, že se nyní těží efektivněji, že se uhlím v rámci těžby a manipulace „neplýtvá“ a že se využívají všechny možné zdroje?
Jednoduše řečeno, ano.
Jakým způsobem se v současné době řeší těžba, jaké technologie se používají?
Dobývací mechanismy vyráběné v současnosti umožňují nasazení od mocnosti 0,8 m až do mocnosti 6 metrů. Ve slojích o průměrné mocnosti kolem 1,2 m jsou využívány dobývací komplexy s posuvnou výztuží a pluhovou technologií, rozpojující uhelný pilíř. Tyto komplexy jsou vybaveny elektronikou umožňující automatický provoz a řízení dobývání i z povrchového dispečinku.
A jaká technologie se používá v mocnějších slojích?
Vyuhlování připraveného bloku mocnějších slojí (od 1,5 m až 6,0 m) se provádí dobývacími komplexy s posuvnou výztuží a dobývacími kombajny, které jsou založeny na principu vytrhování uhlí z pilíře pomocí rozpojovacího ústrojí – bubnu, osazeného segmenty – noži. Buben má šnekovou konstrukci, která umožňuje současně s rozpojováním uhlí ihned ho nakládat na dopravník.
Počítáte v budoucnu s investicemi do nových technologií a zvýšení bezpečnosti práce?
Pro další období se počítá s investicemi do nových, výkonnějších dobývacích komplexů. V oblasti bezpečnosti se v poslední době výrazně investovalo a investuje do zlepšení mikroklimatických podmínek v podzemí. Ročně jsou to částky v řádech stamiliónů Kč, díky nimž se zřizují úsekové a centrální klimatizace na dolech OKD.
Dobývací kombajn Eickhoff SL 500 v porubu.