„Plánujeme rozsáhlý program obnovy a modernizace vedení 400 kV,“

• Foto

Přibližte prosím dosavadní zkušenosti s operativním monitorovacím systémem pro střední Evropu, který spustila TSO Security Cooperation.
Nedá se říci, že to byla iniciativa TSC, kdo odstartoval monitorovací systém RAAS (Real-time Awareness & Alarming System). TSC jej pouze převzala a rozšířila. V rámci spolupráce osmi provozovatelů přenosových soustav regionu CEE (zahrnuje TSO ze střední a východní Evropy, tj. ČEPS, slovenský SEPS, maďarský MAVIR, polský PSE-O, německé Vattenfall Europe Transmission a transpower, rakouský APG a slovinský ELES, pozn. redakce) byl tento systém v minulých letech vymyšlen a implementován. Po vzniku projektu TSC jsme provozovatelům přenosových soustav mimo tento region (TenneT, Swissgrid, Amprion, EnBW, Tiwag, VkW Netz) nabídli možnost rozšíření původního systému.

V poslední době se hovoří stále častěji o tzv. inteligentních sítích – Smart Grids.
Smart Grids se skutečně stávají velkým tématem celosvětových debat. Tato inteligentní síť by, zjednodušeně řečeno, měla umět řídit svůj odběr podle zatížení jednotlivých prvků tak, jak to lze v dnešní době jen omezeně. Základní myšlenka Smart Grids předpokládá inteligentní měřicí a řídicí přístroje. To se však týká především distribučních sítí a spotřebitelů. Jednotlivé prvky Smart Grids ovlivňují chod spotřebičů u spotřebitelů, případně může dojít k vypnutí klimatizace, topení, ohřevu vody; chytré pračky a podobné spotřebiče se spouští signálem ze sítě v době, kdy je síť nevytížená a cena energie nízká. Zatím je rozvoj Smart Grids limitovaný především velmi vysokými investicemi do jednotlivých prvků, které se v nejbližší době pravděpodobně nebudou jevit jako ekonomicky efektivní.

Jak by se případný rozvoj dotkl činnosti a fungování přenosové soustavy ČEPS?
Z pohledu přenosové soustavy je zajímavá především otázka možnosti vybudování nadřazené páteřní sítě o napětí 1.000 až 1.200 kV, o níž se hovoří jako o tzv. Supergridu. Taková síť by byla nejen schopna obstarat přenosy na vzdálenosti tisíce kilometrů a integrovat výrobu ze současných intermitentních zdrojů (tj. s přerušovanou výrobou), ale i dalších nových (tj. převážně obnovitelných) zdrojů při maximální eliminaci slabých míst.

Investice ČEPS do rozvoje a obnovy přenosové soustavy jsou každoročně značné. Z jakých zdrojů tyto aktivity financujete?
Velikost investic plánovaných na další roky je 3 až 4,5 mld. ročně. Jedná se o součet prostředků investovaných jak do obnovy, tak do rozvoje soustavy. Financování obnovy a rozvoje přenosové soustavy zatím realizujeme z vlastních finančních zdrojů a úvěrů od bank. Tyto úvěry byly nasmlouvány ještě před započetím krize, kdy sazby a marže bank byly pro ČEPS velmi výhodné. Při financování rozvoje v dalším období je třeba zohlednit časovou strukturu investic, tj. skutečnost, že se nejedná o jednorázovou investici realizovanou během krátkého období, nýbrž o pravidelně se opakující investice. Prověřujeme všechny standardní zdroje financování a volíme nejlepší řešení.

Jak obnova vlastně probíhá? Nejdříve se vyšle nějaký speciální tým, který sleduje stav přenosové soustavy, a ten pak rozhodne, co se bude případně realizovat?
Stav zařízení se průběžné sleduje, kontroluje a monitoruje. Vycházíme z předpokládané technické životnosti zařízení. Stav příslušného zařízení se potom individuálně posuzuje na základě výsledků preventivních kontrol, diagnostických měření a posuzovacích studií. Cílem celé této činnosti je maximálně využít stávající zařízení za předpokladu zachování bezpečnosti provozu přenosové soustavy.

Popište konkrétněji nejvýznamnější akce obnovy v tomto roce a v roce příštím.
V dlouhodobém horizontu s termínem realizace po roce 2015 plánuje společnost ČEPS rekonstrukci stávajících rozvoden (např. Krasíkov 420 kV, Dasný 420 kV) a vedení V412 Řeporyje – Hradec a V 207 Tábor – Sokolnice.

V jakém stavu je česká přenosová soustava?
Česká přenosová soustava patří k nejlepším v Evropě. V minulosti se investovalo do rekonstrukce rozvoden přenosové soustavy a obnovy sítě 220 kV. Obnova rozvoden přenosové soustavy a sítě 220 kV by měla být v následujícím desetiletí postupně dokončena. Společnost ČEPS ovšem plánuje rozsáhlý program obnovy a modernizace vedení 400 kV.

Staví se přenosová soustava jinak, za použití jiných materiálů než před 40 lety?
Nastal výrazný technologický pokrok zejména v zařízení rozvoden přenosové soustavy, ať už se jedná o přístroje, či zejména systémy řízení, chránění, měření, monitoringu a komunikace. V oblasti elektrických vedení jsou používány nové materiály (kompozitní izolátory), přesto zde technologický pokrok není tak výrazný.  Rozpočet na obnovu by měl být v příštích letech stabilní. Po dokončení obnovy vedení 400 kV se dá předpokládat i jeho snížení.

Kolik letos společnost investovala do rozvoje, do výstavby nových tras vedení? Kolik to bude v příštím roce?
Od vzniku společnosti ČEPS v roce 1999 nebylo potřeba do rozvoje soustavy investovat příliš velké částky. S výjimkou posilování stávajících kapacit transformace v jednotlivých stanicích přenosové soustavy byla postavena pouze dvě vedení, Bezděčín – Čechy Střed a zdvojené vedení Slavětice – Dürnrohr. V důsledku rostoucího počtu požadavků zákazníků o připojení do soustavy bude v nadcházejících deseti letech nutno investice do rozvoje přenosové soustavy zvýšit. Připravuje se výstavba čtyř nových rozvoden 400 kV a zhruba 600 km nových vedení 400 kV. Jako první by mělo být dokončeno vedení Výškov – Chotějovice V480.

Jsou investiční náklady na jeden kilometr vedení rozdílné u nás a třeba v jiných státech Evropy?
Cena výstavby je dána cenou zařízení a cenou montážních prací. Cena kilometru vedení se pohybuje u vedení 400 kV v rozmezí 10 až 20 milionů korun v závislosti na typu vedení a členitosti terénu. Ceny v ČR se oproti jiným zemím mohou lišit cenou montážních prací.

Kde spatřujete přednosti v propojení denního trhu ČR a SR?
Hlavní výhodu propojení denního trhu ČR a SR vidím v usnadnění obchodování účastníkům trhu v obou zemích prostřednictvím vytvoření jedné česko-slovenské obchodní zóny. Tato společná obchodní zóna je charakterizována shodnou cenou elektřiny v obou zemích v případě dostatečné přenosové kapacity. Přímým důsledkem by měl být také pokles ceny elektřiny v importní oblasti trhu. Z výsledků prvních měsíců obchodování je patrné, že (vyjma několik ojedinělých případů krátce po spuštění) je přenosová kapacita mezi ČR a SR dostatečná. Během tohoto období také vzrostly skutečné fyzické toky mezi oběma zeměmi, stejně jako objemy obchodů na denním trhu organizovaném OTE.

Bude se obdobně propojovat i denní trh s Německem nebo Rakouskem, bude toto propojení odlišné?
V současné době experti společnosti ČEPS prověřují další možnosti rozšíření tohoto typu propojení. Obecně existují dvě možnosti. Vertikální, tj. další propojení vnitrodenních trhů mezi ČR a SR, nebo horizontální, tj. do projektu mohou být přizvány okolní státy. Je však nutné si uvědomit, že v případě přistoupení dalšího státu nelze využít několika unikátních skutečností. Mezi ně patří především robustní propojení mezi přenosovými soustavami ČR a SR nebo existence tržních míst se stejnými časovými uzávěrkami. Kromě toho je nutné vzít v úvahu dopady propojení s velkou tržní oblastí (již propojené trhy Rakouska a Německa) na konečné zákazníky v ČR a SR. Všechny tyto skutečnosti jsou nyní posuzovány s ohledem na plynulé fungování propojení krátkodobých trhů.

Ing. Petr Zeman (nar. 1949)
Členem představenstva společnosti ČEPS je od 21. 10. 2003. Před přijetím funkce generálního ředitele v květnu 2009 působil jako zástupce generálního ředitele a výkonný ředitel úseku Finance a řízení lidských zdrojů. Je absolventem Fakulty elektrotechnické na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav