„Ohrožují nás především překážky v mezinárodním obchodu,“

• Foto

Dlouhodobě se snažíme o zvýšení exportu do mimoevropských zemí, ale podíl EU na našem vývozu roste – dosahuje zhruba 85 procent. Čím si to vysvětlujete?
Než se dostanu ke konkrétnímu rozboru této situace, dovolte mi, abych zdůraznil, že podporu exportu do mimoevropských zemí nevnímáme jako nahrazování evropských trhů třetími zeměmi. Evropská unie je pro nás důležitým a stabilním trhem. Pro exportéry je pak právě evropský trh z hlediska nastavení pravidel, vzdálenosti, dostupnosti a velikosti přirozeným cílem směřování jejich zájmů. A právě z těchto důvodů jsou čeští exportéři úzce propojeni se zeměmi EU v rámci odběratelsko-dodavatelských řetězců.

Není však pravdou, že by se podíl EU na českém exportu v poslední době nějakým dramatickým způsobem zvyšoval a že by se čeští výrobci nedokázali prosazovat i na mimoevropských trzích. Je nutné si uvědomit, že se ČR v posledních letech stala významným středoevropským logistickým centrem a mnoho importovaného zboží je určeno pouze pro další export do zemí EU bez změny vlastníka a jakékoliv úpravy tohoto zboží. Tento export nás však z hlediska výkonnosti české ekonomiky nezajímá. Důležitější je pro nás export vykazovaný v takzvaném národním pojetí, které tento způsob obchodu dokáže do určité míry statisticky eliminovat. V tomto pojetí je za posledních pět let podíl českého exportu do EU stabilní a pohybuje se okolo 83 – 84 %. Tedy tempo růstu exportu do zemí EU i mimo EU je v průměru přibližně stejné.

Proč však není růst exportu do zemí mimo EU rychlejší? Jsou to právě země mimo EU (převážně rozvíjející či transformující se ekonomiky), které se v posledních letech především díky poklesu cen surovin včetně cen ropy podílely na zpomalení globálního ekonomického růstu i světového obchodu a ovlivňovaly tak teritoriální rozložení českého exportu. Například čínská ekonomika v roce 2018 dosáhla nejmenšího růstu za posledních 28 let (6,6 % HDP). Dalšími příklady mohou být Rusko a Brazílie. V těchto zemích v předchozích letech dokonce došlo k poklesu HDP. Zmínit bych také mohl turbulence na Blízkém východě či současnou hrozbu protekcionistických opatření a obchodní politiku USA.

Pokud tato fakta doplníme o informaci, že již na konci roku 2017 začal zpomalovat růst nových zahraničních zakázek především v souvislosti s produkčními kapacitami českých firem, které jsou při vysoké zaměstnanosti limitované počtem dostupných pracovních sil a upřednostňují tak dlouhodobé evropské zakázky před náročnějšími obchody v rizikovějších teritoriích, pak dostáváme současný obraz českého zahraničního obchodu.

Bude MPO dál usilovat o posílení mimoevropských trhů? Jak?
Ano, i nadále budeme pokračovat ve směru stanoveném Exportní strategií České republiky, její aktualizací i preferencemi samotných exportérů a jejich reprezentací. To znamená podporu diverzifikace našeho exportu do teritorií, která nabízejí reálné příležitosti, a především zvýšenou míru asistence státu zejména na mimoevropských trzích, které jsou ze své podstaty náročnější na zvládnutí.

Z toho důvodu také působí většina zahraničních kanceláří CzechTrade v mimoevropských teritoriích, zhruba polovina Českých oficiálních účastí (mezinárodních veletrhů) se každoročně uskutečňuje mimo EU, a stejné je to i s podnikatelskými misemi. Za všechny mohu vzpomenout tu poslední, v rámci které paní ministryně Nováková spolu s předsedou vlády Andrejem Babišem a početným podnikatelským doprovodem navštívili Singapur, Thajsko a Indii. Momentálně je paní ministryně v Jordánsku a plánuje i cesty do Myanmaru, Indonésie a další.

Pro snazší působení na obtížnějších mimoevropských trzích nabízíme podnikům celou řadu služeb, které jim, i podle jejich vlastního hodnocení, šetří jak čas, tak prostředky. Ať už se jedná o analýzy trhů, konkurence, nebo zjišťování bonity obchodních partnerů a díky obchodním dovednostem a profesionalitě našich lidí v zahraničí máme rozhodně co nabídnout. Stranou bychom neměli nechávat ani exportní financování a pojištění, které je na mimoevropských a rizikovějších trzích o to důležitější.

Jaká teritoria budou prioritní?
Taxativní vyjmenování X prioritních teritorií nepřináší žádné výhody, v tomto názoru jsem konzistentní. Čistě teritoriální přístup je neflexibilní, v okamžiku, kdy měl být v minulosti seznam prioritních zemí aktualizován, chyběla odvaha některé země z něj vyřadit či naopak některé zase přidat z různých, například politických či diplomatických důvodů. V roce 2016, kdy jsme aktualizovali Exportní strategii ČR, jsme přidali k teritoriálnímu přístupu hledisko oborové, které pomáhá určovat klíčové trhy díky identifikovaným oborovým příležitostem pro české firmy. Získáváme a využíváme informace o příležitostech a poptávce v teritoriích, s tím srovnáváme nabídku českých firem, jejich inovační potenciál, a v okamžiku střetu nabídky a poptávky koordinujeme asistenci státu.

Co se týká proexportního působení, v současnosti na MPO vytváříme tzv. teritoriální strategie, ve kterých se propojují obchodně-politický pohled zahrnující nástroje EU s národními nástroji podpory exportu. Na úrovni EU jsou to například dohody usnadňující přístup na trh zemí mimo EU, a to jak pro zboží, služby či investice, ale jedná se i o ochranná opatření v případě nekalé soutěže našich partnerů. Na národní úrovni využíváme celou škálu tradičních i moderních proexportních nástrojů včetně ekonomické diplomacie v nejširším slova smyslu.

Doposud jsme zpracovali téměř 20 strategií pro země, které byly vybrány na základě vytipovaného potenciálu, oborových příležitostí a diskuze zahrnující i obchodně – politické zájmy ČR. Ale znovu bych připomněl, nejde nám o vytvoření nového seznamu prioritních zemí, ale postupné utváření celé sady teritoriálních strategií, které pomohou budovat naše obchodní vztahy k regionům a teritoriím, kde identifikujeme příležitosti pro české firmy.

V posledních letech sílí hlasy, podle nichž už Češi nedokáží vyvážet velké investiční celky – tak jako v minulosti. Co si o tom myslíte?
Tyto hlasy skutečně zaznívají. Na tuto skutečnost ale není možné jednostranně pohlížet jako na neúspěch, ztrátu schopností domácí ekonomiky či lesku někdejší značky „Made in Czechoslovakia“. Komplexní investiční celky jsou dnes výsledkem kooperace stále většího množství specializovaných odvětví a české firmy se posunuly z pozice dodavatele „na klíč“ do role jednoho z mnoha subdodavatelů, kteří  úspěšně participují na skutečně velkých projektech.To je dobré znamení, svědčí to o schopnosti našich podnikatelů a odborníků kooperovat a komunikovat v mimořádně náročném a vysoce konkurenčním globálním prostředí. Dalším pozitivem této změny přístupu je také to, že rizika vývozu velkých investičních celků jsou mnohem lépe diverzifikována. To ale neznamená, že by éra úspěšných EPC kontraktorů schopných postavit celý výrobní závod, rafinérii nebo elektrárnu byla definitivně za námi.

Jak chcete podpořit vývoz velkých celků?
Stát je i nadále připraven zabezpečit podporu exportu – tedy včetně exportu velkých celků - zejména prostřednictvím svých finančních institucí ČEB a EGAP. Tržně nepojistitelná politická a komerční rizika lze řešit s pomocí EGAP. Exportér tak může ošetřit politická rizika spojená například s administrativními či legislativními opatřeními země dlužníka, která mu zabrání ve splácení, nebo snížit dopad politických událostí v zemi dlužníka v podobě válek, převratů, generálních stávek apod. Komerční rizika jsou spojena přímo s dlužníkem a mají podobu platební neschopnosti nebo odepření zaplacení pohledávky. EGAP pojišťuje zejména bankovní úvěry se splatností delší než 2 roky na financování vývozu energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic, a to především do zemí, kde politické, ekonomické a právní prostředí přináší větší míru nejistoty a vyšší riziko nezaplacení na straně kupujících. Vedle toho ČEB poskytuje finanční služby související s vývozem, a to především do rizikovějších teritorií, kam komerční banky nabízí jen omezené možnosti financování. Často se ale jedná o teritoria s velkým potenciálem pro další úspěšné obchody českých subjektů.

Neměl by stát občas přijmout vyšší riziko i za cenu potenciálně vyšších ztrát?
Přes obě výše uvedené instituce (tj. ČEB a EGAP) podporuje stát relevantní smysluplný a řádně, zejména ekonomicky, podepřený projekt. Pokud jakýkoli relevantní subjekt v roli EPC kontraktora tyto státní instituce se svým projektem osloví, jsem přesvědčen, že jejich odborníci dokáží tento projekt adekvátně zhodnotit a dojít k rozhodnutí, které bude pro náš stát přínosem. Nesmíme ovšem zapomínat, že v nedávné minulosti došlo v již podpořených exportech velkých investičních celků ke značným potížím a dnes se řeší jako pojistné události. Proto při projednávání nových obchodních případů nelze opomíjet nově nabyté zkušenosti a úspěšnost řešení již existujících problematických obchodů.

Jak jsou vypořádány neúspěšné investice ČEB a zajištění EGAP z minulosti?
Jak jsem již naznačil v odpovědi na předchozí dotaz, úvěrové, resp. pojišťovací portfolio, které se v minulých letech zhoršovalo, představuje pro budoucnost největší riziko současně nastaveného systému. Hlavním důvodem zhoršení rizikového profilu ČEB nebyla primárně zvýšená rizikovost teritorií, kam se financovalo, ale nízká kvalita provedení. Rovněž nelze zastírat, že ne všechny tuzemské firmy zvládají roli EPC kontraktora zcela bez problémů, a většina ohroženého portfolia obou institucí je tvořena právě takovýmito obchodními případy. Tím, že naprostá většina těchto obchodních případů byla pojištěna u EGAPu, dopad do portfolia banky se přenáší právě na něj. Není tedy tajemstvím, že výsledky hospodaření obou institucí jsou dosud zatíženy některými obchodními případy z minulosti, které neskončily úspěchem a řešení je někdy velmi obtížné a potrvá roky. V současné době lze říci, že se ČEB i EGAP ze selhání v minulosti poučily a nové obchodní případy jsou schvalovány mnohem zodpovědněji.

Český export v přeshraničním pojetí loni opět dosáhl rekordu a překročil 4,2 bilionu korun. Objevují se hlasy, že vzhledem k nejistým vyhlídkám světové ekonomiky to může být naposledy…
Ano, podle předběžných údajů ČSÚ zaznamenala Česká republika v roce 2018 rekordní vývoz zboží, a to i pokud jde o statistiku v národním pojetí, jejíž hodnota za loňský rok přesahuje 3,6 bilionu Kč. Statistika exportu zboží se jak v přeshraničním, tak v národním pojetí každoročně zvyšovala již devátým rokem, ale nepřetržitý růst pochopitelně zaručit nelze. Aktuální vývoj ve světě i u našich hlavních obchodních partnerů indikuje, že v letošním roce můžeme očekávat zpomalení zahraničního obchodu.

Když se podíváme na růst světového obchodu, podle WTO by mělo v letošním roce dojít ke zpomalení jeho růstu z odhadovaných 3,9 % v roce 2018 na 3,7 % v roce 2019. Tato změna je dána především nižším předpokládaným nárůstem objednávek a hlavně snížením trendu výroby a prodeje automobilů a elektronických komponent, které jsou významnými položkami českého vývozu.

Obdobný vývoj a nižší tempa růstu ekonomiky očekáváme i u našeho největšího odběratele Německa, kde by mělo dojít ke snížení růstu HDP z 1,5 % v roce 2018 na 1,1 % v roce 2019. Tato slova potvrzuje i analýza německého ekonomického institutu Ifo, který uvádí, že světové hospodářské klima je nejhorší za více než sedm let, i když stále ho hodnotí mírně pozitivně. Obzvlášť silné zhoršení hospodářského klimatu vykázaly rozvinuté ekonomiky, v čele se Spojenými státy. Tam je horší jak hodnocení současné situace, tak hodnocení očekávání. Rizikem by mohla být eskalace obchodní války mezi USA a ostatním světem. V případě silně nepříznivého scénáře, který počítá s uvalením 25% cla na veškerý dovoz do USA, by 25% pokles poptávky oslabil českou ekonomiku o 28,5 mld. Kč až 40,5 mld. Kč. Zatímco spodní odhad obsahuje čistě vliv na obchodní výměnu země, horní odhad zahrnuje nárůst rizika z titulu snížené investiční aktivity. Zřetelné zhoršení hlásí také Blízký východ a severní Afrika, rizikovým faktorem zůstávají obavy z dopadů brexitu i z hospodářskopolitického vývoje v některých evropských zemích. V rozvíjejících se zemích zůstalo ekonomické klima beze změn, poté co v předchozích dvou kvartálech pokaždé výrazně kleslo.

Nedokáži tedy jednoznačně předpovědět, zda v roce 2019 zaznamenáme již 10. zvýšení exportu v řadě, každopádně jeho výrazný nárůst neočekáváme.

Jaká jsou hlavní rizika, která mohou nepříznivě ovlivnit český export?
Jednoznačně narůstající počet překážek v mezinárodním obchodu, které zavádí a uplatňuje řada neevropských zemí včetně našich největších obchodních partnerů. Ty českým vývozcům prodražují, komplikují nebo přímo znemožňují dovoz na trhy mimo EU. České ekonomice, pro níž jsou exportní úspěchy zásadním faktorem jejího růstu, svědčí jednoznačně opačný trend - tedy otevírání trhů, stabilní podmínky a předvídatelnost jednání. Světová obchodní organizace (WTO), která díky svým 164 členům nyní pokrývá více 98 % světového obchodu a která je dlouhodobě tvůrcem a zároveň vymahatelem jasně daných pravidel mezinárodního obchodu, se přitom nyní nachází v bezprecedentní existenční krizi. Přímá souvislost s nárůstem protekcionistického chování a nerespektování daných pravidel řadou členů včetně nejvýznamnějších ekonomik světa je více než zřejmá. Nejviditelnější je narůstající napětí mezi USA a Čínou, pro nějž se už někteří nebojí použít termín obchodní válka, kterou v konečném důsledku pociťujeme všichni.

Další událostí, která může významně zahýbat vývojem českého exportu, je brexit. Každý rok za kanál La Manche přitom putuje z ČR zboží za více než 200 miliard Kč. Největší výzvou pro udržení našich pozic na britském trhu v současné chvíli je vyrovnat se s přetrvávající nejistotou, zda Británie přes noc nevypadne ze systému „na divoko“, nebo nakonec bude podpořena výstupová dohoda. Já stále věřím v druhou variantu, avšak je třeba být připraven na nejhorší.

Před časem se mluvilo o spojování agentur CzechTrade a CzechInvest. Je to do budoucna stále ve hře?
Ano, integrace agentur CzechTrade a CzechInvest nám stále dává smysl. Po změně přístupu vlády k podpoře zahraničních investic v ČR, CzechInvest změnil svou orientaci a průniky v činnostech i v cílových skupinách klientů obou agentur se zvětšily. Sloučením agentur získáme určitou provozní úsporu, co je ale podle mě důležitější, je možnost komplexní asistence firmám v oblasti rozvoje jejich podnikání a podpory exportu, kterou díky integraci budeme moci nabídnout. Naší ambicí je vytvoření osy mezi aplikovaným výzkumem, přes rozvoj inovativního podnikání, startupy, chytré investice až po internacionalizaci českých firem. Vzhledem k tomu, že firmy budou mít z jednoho místa přístup ke všem službám státu v těchto oblastech, integrace by měla zlepšit i orientaci v celkové nabídce podpory.

Obě agentury, které si za mnoho let své existence vybudovaly velmi dobré jméno, přinášejí do společného projektu cenné kompetence, příkladem může být pomoc při umisťování českých investic či transferů výroby do zahraničí, kdy využijeme zkušenosti CzechInvest ohledně potřeb investorů a naopak znalost zahraničních kanceláří CzechTrade s asistencí v teritoriích. 

Na základě společné strategie, která vznikla v rámci integrace a byla schválena MPO, již nyní obě agentury využívají jednu regionální a zahraniční síť se společnou nabídkou služeb, což umožňuje asistenci více firmám ve více teritoriích. V letošním roce budou následovat další integrační kroky týkající se sdílení interních služeb a další propojování činností.

Chystá CzechTrade nějaké zásadní změny, pokud jde o fungování této agentury, její služby?
Změny fungování agentury CzechTrade jsou spojeny především s integrací s agenturou CzechInvest. Pokud ovšem budeme hovořit o nabídce služeb ve smyslu klasické asistence exportérům v přípravě a expanzi do zahraničí agentura CzechTrade po 21 letech své existence nabízí komplex služeb zcela odpovídající nejlepším obdobně zaměřeným agenturám (Trade Promotion Organisations) v Evropě. Jedná se především o pomoc firmám v zahraničí při navazování nových obchodních kontaktů, systém prakticky zaměřeného exportního vzdělávání nebo třeba podporu průmyslového designu. Jak již jsem zmínil, CzechTrade spojil svou zahraniční síť s agenturou CzechInvest. Můžeme tak nabízet služby exportérům například v Japonsku a v Jižní Koreji. Integrovaná síť aktuálně čítá 54 kanceláří v zahraničí, v 21 z nich pak kanceláře poskytují služby v oblastech obchodu i investic společně. Letos se také ve větší míře zaměříme na specializované oborově zaměřené B2B akce, což mohou být cesty českých firem do vybraných zemí nebo setkání českých dodavatelů se zahraničními nákupčími, tzv. Sourcing days v České republice.

Zaznívá názor, že služby CzechTrade jsou důležité hlavně v mimoevropských zemích. Souhlasíte?
Osobně si myslím, že služby CzechTrade jsou důležité ve všech teritoriích, protože, jak víme, přes tři čtvrtiny českého vývozu jdou do zemí EU. Nicméně souhlasím, že služby CzechTrade v mimoevropských zemích jsou pro naše firmy mimořádně důležité a v podstatě nenahraditelné. Mít svého zástupce, na kterého se mohu kdykoliv obrátit a hlavně se spolehnout, ať už v Africe, Latinské Americe nebo Asii, je pro české podnikatele mimořádně užitečná služba. Těší nás, že zájem firem o mimoevropská teritoria neustále narůstá. Projevilo se to i na únorovém Meeting Pointu CzechTrade, kde byl značný zájem o konzultace právě s mimoevropskými zahraničními kancelářemi.

Podnikatelé stále narážejí na bariéry i uvnitř Evropské unie. Jednotný vnitřní trh stále není v řadě ohledů dotažený do konce. Co s tím?
ČR je aktivním členem neformální skupiny stejně smýšlejících států, tzv. like-minded group, pro vnitřní trh EU, která prosazuje pokračující prohlubování vnitřního trhu ve všech jeho dimenzích. ČR spolu s Irskem, Dánskem, Estonskem, Nizozemím, Finskem a Švédskem patří do „tvrdého jádra“ skupiny, které se pak pragmaticky rozšiřuje o další ČS v jednotlivých otázkách budoucnosti vnitřního trhu. Zdá se, že aktuálním společným jmenovatelem napříč státy EU je otázka digitalizace vnitřního trhu, což ČR plně podporuje. Zároveň ale zdůrazňujeme, že mnoho aktivit je stále ještě prováděno ve fyzickém světě, a musíme proto přinášet řešení na tyto otázky. Abychom toho docílili, je nutné například zajistit efektivní a důsledné prosazování a vymáhání pravidel. Je také důležité zmínit, že cíle vnitřního trhu nemohou být ohroženy nepřiměřenou aplikací vnitrostátních předpisů v jiných věcných oblastech, jako je např. oblast sociální.

V jakých dalších oblastech budete aktivní v rámci bruselských struktur?
ČR se prostřednictvím spolupráce se skupinou stejně smýšlejících států snaží proaktivně působit již nyní s výhledem na nadcházející Evropskou komisi s cílem ovlivnit její budoucí program zejména v oblasti vnitřního trhu tak, aby byl v zájmu ČR – tedy směrem k posílení integrace zejména v oblasti služeb. Toto „působení“ má různé, zejména neformální podoby. Významnější v nedávné minulosti bylo zadání studie o vnitřním trhu v oblasti služeb ze strany 4 zemí ze skupiny stejně smýšlejících států, včetně ČR. Tato studie vyvolala v Bruselu výrazný ohlas a samotná Evropská komise již v současnosti argumentuje jejími poznatky ve svých výstupech.

Podmínky pro vývozce do zemí mimo EU jsou záležitostí společné obchodní politiky Unie, odstraňování obchodních překážek je přitom v této oblasti klíčovou prioritou. Jako stálý zástupce České republiky ve Výboru pro obchodní politiku EU, kde můžeme své zájmy v této oblasti uplatňovat napřímo, se soustřeďuji na hledání řešení situace ve WTO, zejména pokud jde o zachování jejího systému předvídatelných pravidel a odstraňování obchodních překážek všeho druhu. Jsem zastáncem adaptace tohoto systému na aktuální realitu mezinárodního obchodu a věřím, že modernizace WTO včetně stanovení nových pravidel, např. v oblasti elektronického obchodu, je v nejlepším zájmu našeho exportu.

Ve chvíli, kdy vázne otevírání trhů v globálním měřítku, v mých očích ještě více narůstá význam zlepšování přístupu pro naše zboží a služby na rostoucí asijské trhy nebo do zemí Latinské Ameriky. A v neposlední řadě si dobře uvědomuji, že zemí, s níž bude na unijní úrovni třeba prioritně vyjednávat co nejbližší podmínky pro vzájemný obchod, se stává Velká Británie, pátý největší trh, kam exportujeme.

Autoři

• Žižka Jan
• Svoboda Petr