„Obchodně-podnikatelská mise v Indii byla i pro mě velmi inspirující,“

• Foto

Popište, prosím, průběh a cíl cesty?
Zástupci českých firem měli možnost prezentovat své služby a výrobní programy hned na několika místech. Jednak na velvyslanectví ČR v Indii v Dillí, konzulátu v Bombaji, dále pak před vrcholným vedením nejvýznamnější místní energetické firmy NPCIL (Nuclear Power Corporation of India Ltd) – obdoba naší společnosti ČEZ.  Nechyběly rauty za účasti zástupců místní podnikatelské sféry a návštěvy vědecko-výzkumných ústavů, experimentálních reaktorů a výrobních prostor energetických zařízení, například fabriky na zpracování jaderného paliva. Všude se české firmy mohly prezentovat. Misi považuji za velmi zdařilou, protože jsme myslím velmi dobře poznali místní podnikatelské prostředí a podmínky. Indičtí podnikatelé se naopak seznámili s možnostmi českých firem. Rád bych u této příležitosti vyzdvihl práci Evy Drdákové, generální konzulky v Bombaji a českého konzula v Dillí Jana Kreutera, kteří přispěli k úspěchu mise.

Které firmy se obchodní cesty zúčastnily?
Šlo o zástupce Vítkovice a.s., Group, Vítkovice Heavy ind., Vítkovice Power Engineering, ŠKODA JS, ZAT, VF Černá hora, ENVINET, SIGMA Group, ČEZ, Národní strojírenský cluster, České asociace ocelových konstrukcí, Alta a samozřejmě ÚJV Řež. V osobě náměstka ministra bylo zastoupeno i MPO. V Indii je Česko, resp. bývalé Československo stále velmi dobře vnímáno. Toto je důležitý prvek, který otevírá brány obchodu. Zdejší trh je jinak velmi náročný a tvrdý, nese s sebou všechny prvky tržního hospodářství. Přibližte stav indické jaderné energetiky. Jaderná energetika je v Indii na vzestupu. Požadavky miliardového národa jdou rychle dopředu, uhelné a vodní elektrárny nestačí pokrývat spotřebu, a proto to u nich bez jádra nepůjde. Od padesátých let minulého století je trend jaderné energetiky v Indii nasměrován zcela jinak, než jak jsme zvyklí v celém světě. Indie totiž nemá zařízení na obohacování uranu, jejich technologie jsou proto postaveny na využívání přírodního uranu a v dlouhodobém horizontu směřují k využívání thoria. Dlouhodobě směřuje také Indie k tzv. uzavřenému palivovému cyklu. Použité palivo z reaktorů, jedná se o reaktory spalující přírodní uranu chlazené a moderované těžkou vodou, tento typ je znám jako CANDU a je používán i v Kanadě, Jižní Korei, Číně a třeba v Rumunsku, tedy použité palivo z těchto reaktorů lze po přepracování použít jako další palivo do tzv rychlých, množivých reaktorů, které produkují další palivo pro reaktory CANDU v tom prvním cyklu popřípadě palivo, které by bylo používáno spolu s thoriem v dalším typu reaktorů. Vše pro výrobu elektrické energie. Tedy velký uzavřený palivový cyklus s malým množstvím odpadů. Proces výroby elektrické energie mi připadá technologicky snadnější. Tyto typy reaktorů mají sice nižší účinnost, ale je potřeba si opravdu uvědomit, že nepotřebujeme zařízení na obohacování uranu, není taktéž potřeba pak velkých tlakových nádob, jako je v případě námi známých reaktorů, např. VVER vodovodní energetický reaktor. Nedávno sice podepsali zástupci Ruska a Indie smlouvu o dodávce dvou tlakovodních reaktorů typu VVER (mimo dodávek paliva), ale toto se zcela vymyká ze zažitého trendu.

Kde vidíte možnosti účasti českých firem v rámci rozvoje indické jaderné energetiky?
Prostor vidím především pro firmy, které se zabývají energetickým strojírenstvím a jsou schopny vyrábět velké strojírenské celky, dále pak pro dodavatele armatur a uspět by mohly i firmy z oboru měření a regulace. Indy hodně zajímaly i možnosti dodávek zařízení pro radiační kontrolu a laboratorní vybavení. O tom, že to jde, svědčí například účast firem Škoda Power nebo Sigma Group, které se na zdejším trhu velmi dobře etablovaly. Trvalo jim to sice dlouhou dobu, ale trpělivost se jim nakonec vyplatila. Jejich dodávky pro energetiku jsou velmi významné.

Co Vás osobně na misi nejvíce zaujalo a proč?
Pochopil jsem jejich jaderný program a zasadím se v naší firmě o určitou modifikaci směrů našeho výzkumu. Rád bych se více zaměřil na thoriový cyklus, i proto, že thoria je velké množství nejen v Indii, ale i v Turecku nebo Austrálii. Zajímavá byla pro mě prohlídka stavby rychlého tzv. množivého reaktoru (Fast Breeder reaktor) chlazeného tekutým sodíkem, který se staví na lokalitě Kalpakkam. Po spuštění v roce 2012 by měl mít výkon 500 MW.

Co by měly české firmy udělat pro úspěch na indickém trhu?
Českým firmám bych doporučil konzultaci s obchodním radou indické ambasády v Praze, který je velmi otevřený všem myšlenkám propojení českého a indického trhu. Doporučuji i kontakt s firmami, které jsou již na indickém trhu etablovány a mají zde zastoupení. Potřebná bude taktéž schůzka s obchodními specialisty v Dilli a Bombaji.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav