Největší modernizace turbíny na Slapech za více než 60 let: velké bourání a přivaděč vody v novém hávu.

• Foto

Před více než 63 lety – 26. září 1955 – bylo poprvé přifázováno na energetickou síť soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy. Od té doby doznalo jako celek několika úprav a změn, jen vnitřní ochranný nátěr 48metrového ocelového tlakového přivaděče k turbíně zůstával stejný. To se změnilo až nyní v rámci více než roční celkové modernizace tohoto jednoho ze tří slapských soustrojí, které probíhá ve spolupráci společností Povodí Vltavy a ČEZ. Tunel o průměru 5 metrů a se sklonem 30 stupňů, kudy se za běžného provozu valí 100 kubíků vltavské vody za vteřinu, bylo nutné nejprve vysušit, poté speciální pískovou směsí otryskat historický nátěr a vše důkladně vyčistit od prachu. Teprve poté mohlo dojít na nástřik speciální dvousložkové barvy. Kvůli celé akci muselo být v přivaděči postaveno speciální více než 10 tun vážící lešení. Náročnost celé akce vyniká o to víc, že jeho jednotlivé části bylo do potrubí možné dopravit pouze 60centimetrovým kontrolním otvorem.

„Vodní elektrárna Slapy vyrábí špičkovou elektrickou energii a podílí se na řízení výkonové bilance celé národní energetické soustavy. Z nuly na plný výkon je schopna najet za 136 vteřin. Modernizace soustrojí TG1 v hodnotě více než 150 milionů korun přispěje k prodloužení jeho životnosti o další desítky let a bude znamenat zvýšení účinnosti až o čtyři procenta. Díky tomu vyrobíme stejné množství elektřiny z nižšího objemu vody, což znamená výrazné úspory. Podobnou modernizaci má už od roku 2011 za sebou soustrojí TG3. Práce na posledním soustrojí - TG2 - odstartují v první polovině roku 2020,“ rekapituluje ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Vodní elektrárna Slapy v těchto dnech nabízí na svém 1. soustrojí i další pohledy, které lidské oko nespatřilo desítky let. Dávno venku ze svého obvyklého uložení je 35tunové oběžné kolo turbíny o průměru 3,7 metru, stejně jako rotor a stator generátoru. Všechny tyto komponenty byly vyzdviženy k opravám nebo je zcela nahradí nové efektivnější prvky. Momentálně odborná firma dokončuje vybourávání ocelových částí komory a savky turbíny zabetonovaných do stavby elektrárny, kudy za běžného provozu voda elektrárnu opouští a míří znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položených Štěchovic.

„Elektrárna Slapy v loňském roce dodala do sítě 175 milionů kWh, a pokryla tak pomyslnou spotřebu všech domácností v krajském městě  velikosti Českých Budějovic. V provozu je podlepotřeb energetického dispečinku, zejména v ranní a večerní odběrové špičce,“ vypočítává každodenní přínos ekologického zdroje František Fröhlich, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy.

„Komplexní modernizace znamená především výměnu komory oběžného kola a nástavce savky TG1, turbíny a regulace turbíny. V elektročásti dochází k opravě statoru generátoru, pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Ekologický rozměr modernizace spočívá ve zvýšení tlaku v ovládací hydraulice ze současných cca 22 bar na tlak 149 až 170 bar. Dojde tím ke snížení objemu olejové náplně o 95 procent - z tisíců litrů na stovky litrů - a snížení příkonů čerpadel,“ vypočítává hlavní body modernizace Roman Pospíšil, specialista programu obnovy zařízení Vodních elektráren ČEZ.

Víte, že…

• trojice slapských soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1), převzetí do trvalého provozu následovalo od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3)?
• náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 mil. Kčs?
• početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř šestinásobně? Dnes tvoří tým obsluhy 14 specialistů. Průběžné snižování je ovlivněno zejména automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.
• trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády? (VE Orlík disponuje instalovaným výkonem 364 MW, VE Lipno I má 120 MW)
• na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebuje slapská elektrárna 8 m³ vody?
• spolu s elektrárnou ve Vraném byly Slapy jedinou elektrárnou vltavské kaskády, která nebyla poškozena povodní v roce 2002 a vydržela po celou kritickou dobu v provozu?
• modernizaci má za sebou už více než 20 soustrojí všech typů vodních elektráren Skupiny ČEZ v České republice? Za uplynulých 15 let to znamenalo celkové náklady ve výši téměř 2,5 miliardy korun. Nové technologie vyrábějí čistou energii mj. na elektrárnách Vrané n. Vlt., Kamýk, Dalešice, Mohelno, Lipno nebo Dlouhé stráně.

Autor

• Schreier Martin