„Nastává doba, kdy musíme přistoupit k masivní a zásadní obnově a rozvoji distribuční soustavy,“
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Filip Secký, člen představenstva a ředitel úseku Obnova sítí ČEZ Distribuce, a.s.
Ing. Filip Secký se narodil 9. února 1970. V roce 1993 promoval na ČVUT Praha, Fakultě elektrotechniky (Výroba a rozvod elektrické energie), když předtím v letech 1984 až 1988 absolvoval Střední průmyslovou školu strojní a elektrotechnickou v Ústí nad Labem. Od března 2005 pracuje v ČEZ Distribuce, a. s. (pracoviště Děčín), kde je členem představenstva a ředitelem úseku Obnova sítí. Je zodpovědný za realizaci plánu investic a oprav distribuční soustavy, zajišťuje rozvoj distribuční soustavy ČEZ. V jeho kompetenci je i technická politika a standardizace materiálů používaných v distribuční soustavě ČEZ. K jeho zálibám patří sport, cestování a rodina.
Přibližte aktuální priority ČEZ Distribuce.
V současné době je především potřeba zvětšit počet rozvoden. Napojení na přenosovou síť je nyní realizováno pomocí 19 uzlových rozvoden s tím, že v současné době se zpracovává projektová dokumentace na další uzlovou rozvodnu Kletné v Moravskoslezském kraji. Tato rozvodna zahájí provoz koncem roku 2011. O tom, že naše snaha o zahušťování sítě distribučních stanic není pouze planým prohlášením, svědčí fakt, že dnes se například síť 47 tisíc trafostanic rozrůstá o zhruba tisíc ročně.
Ročně investujete do obnovy a spolehlivosti sítí nemalé finance. Ve kterých směrech?
Hlavní aktivity v oblasti investiční výstavby jsou zaměřeny s cílem co nejefektivněji rozvíjet majetek společnosti, zlepšovat kvalitu, spolehlivost a bezpečnost provozu distribuční soustavy. Rozvojové záměry byly připraveny a realizovány v souladu s platnou legislativou, zejména s vyhláškou Energetického regulačního úřadu č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a s ohledem na pravidla provozování distribučních soustav.
Jak velký objem financí vkládáte do oprav?
Distribuční soustava, tak jak ji známe dnes, se buduje desítky let. Jednotlivé prvky distribuční sítě mají svoji technickou životnost. Ta se pohybuje v úrovni 25 až 30 let. Ročně vynakládáme jen do oprav přes 1 miliardu korun, která nám pomáhá dosáhnout očekávané úrovně technické životnosti.
K jakým číslům se dostaneme v případě investic do rozvoje?
Zajistit nějakou skokovou modernizaci a rozvoj celé distribuční sítě, vzhledem k její velikosti a počtu zařízení, prostě v krátkém časovém horizontu nejde. Vzhledem k tomu, že musíme ze zákona zajistit plynulou dodávku elektrické energie našim odběratelům a bezpečný provoz našich sítí, nemůžeme k nějaké dramatické změně celého systému přistoupit ani v průběhu relativně krátkého období např. pěti let. Možná na mnohé působíme konzervativně, ale nasazení nových technologií a progresivních systémů v masovém měřítku nelze uskutečnit ze dne na den. Vše řešíme postupně, krok za krokem ověřujeme na pilotních projektech, kde si vše nejprve řádně odzkoušíme a pak případně přistoupíme k masivnějšímu nasazení. Nicméně, v posledních čtyřech letech jsme přistoupili k zásadnímu rozvoji a obnově distribuční soustavy, která je dána zřejmě historicky neopakovatelným růstem poptávky po připojení k distribučním sítím, která byla a je spojena s růstem české ekonomiky v posledních letech.
Přibližte výše investic v roce 2008.
Společnost investovala v roce 2008 do rozvoje zařízení distribuční sítě 8,2 miliardy korun, což představuje nárůst finančních prostředků oproti roku 2007 o 25 %. Do zařízení VN a NN se v roce 2007 investovalo 6,5 miliardy. Výrazně vzrostl podíl staveb nebo rekonstrukcí rozvodného za řízení, vyvolaný požadavky budoucích nebo současných odběratelů. Objem těchto prostředků činil 3,74 miliardy, což představuje oproti předchozímu roku nárůst o 28 %. U staveb VVN se jednalo převážně o rekonstrukce a výstavbu transformoven VVN/VN a objem investic do staveb VVN činil 0,83 miliardy korun. Ostatní investice se týkají služeb podporujících hlavní procesy distribuce, jako je centralizace, posílení provozních a řídicích systémů, nákup elektroměrů a přístrojů pro měření kvality elektrické energie, a pro rok 2008 činily tyto investice 581 milion korun.
Doprovází zvýšené investice i vyšší počet realizovaných staveb?
Určitě. Vyšší objem financí se odráží ve zvýšeném počtu instalovaných jednotek, desítek kilometrů nových linek, stovek trafostanic. V roce 2006 jsme realizovali 9,5 tisíc staveb, v roce 2008 to bylo již více než 14 tisíc dokončených staveb.
Hovořil jste o nutnosti masivních investic do rozvoje sítí. O jak velké finance půjde?
V letošním roce se dostaneme nad úroveň desíti miliard, do roku 2020 by se investice do rozvoje a obnovy mohly vyšplhat v součtu celkem na 130 miliard korun.
Uveďte hlavní rozdíl ve výstavbě sítí dnes a v minulosti.
Před 30 lety se kabely a trafostanice vyráběly zcela jinak, pracovalo se s jinými vstupními materiály, jinými technologiemi. Dnes jsou materiály daleko „chemicky čistější“, technologie výroby je propracovanější a výsledkem je zvýšená životnost, příznivější hodnoty ztrát a podobně. Nepředpokládáme však, že by v tomto směru nastal okamžik pro zásadní skokovou změnu v samotné výstavbě distribučních sítí. Akumulace přebytků energie je zřejmě ještě hudba daleké budoucnosti.
Pociťujete ve svém oboru dopady krize?
Nechci hodnotit, jak opravdu hluboká je ekonomická krize a do jaké míry jde jen o mediálně nafouknutou bublinu, která bohužel přispívá k panice a vlastně krizi prohlubuje. V posledních 4 až 5 letech zažívalo Česko obrovský ekonomický růst, který opravdu částečně zbrzdila koncem roku 2008 krize. Nepociťujeme ale zatím žádné rušení odběrných míst, která byla dohodnuta. I když možná pár firem zkrachuje, časem přijde jiný investor a odběrné místo bude využito. Zatím nikdo neodstupuje od smluv od připojení, ale je možné, že tak jak požadavky v některých regionech prudce stouply, tak mohou prudce poklesnout. Ale jsem optimista. Paradoxně by krize pro nás mohla být příležitost realizovat vlastní investice, na které jsme v posledních letech neměli čas.
Prosím, jak tomu mám rozumět?
V celé distribuční soustavě je, stejně jako v předchozích letech, investiční činnost zaměřena převážně na stavby VN a NN. Zde se jedná zejména o stavby přípojek a přeložek na základě požadavků zákazníků, tedy vyvolaných investic, a dále stavby z programu unifikace sítí, rekonstrukce a obnova kabelových a vrchníchsítí vysokého a nízkého napětí a v neposlední ředě i výstavba distribučních transformačních stanic VN/NN. Již několik let jsme ale ve vleku požadavků klientů a neměli jsme tolik času na akce vlastního rozvoje a obnovy. Celkem 70 % staveb v posledních letech bylo vyvoláno zákaznicky, 30 % byly rozvojové záměry distributora, tedy nás. Krize nám umožní, věřím, dosáhnout poměru 50 ku 50 %.
Hovořil jste o masivních investicích do rozvoje. Má na to Česká republika vůbec kapacity?
V každém oboru činnosti se vyskytují firmy profesionální a společnosti „ostatní“. Naše firma proto disponuje katalogem prověřených dodavatelů, který je otevřený v obou směrech. Zájemci o vstup musí disponovat proškolenými specialisty v oboru, musí vyplnit náš kvalifikační dotazník a předložit potřebné certifikáty. Poté přistupujeme k realizaci pilotního projektu, kdy firma pod zvýšeným dozorem a kontrolou našich specialistů představí svou úroveň. Ověříme si implementaci zásad kvality, naplňování norem a dodržování pravidel bezpečnosti práce, teprve pak se rozhodneme o zařazení do katalogu. Jde o časově náročný proces, ale jako držitel licence na distribuci, který je odpovědný za plynulost dodávek elektrické energie, si nemůžeme dovolit hazardovat s kvalitou a vzít do katalogu ihned každého bez ověření.
Kolik máte v katalogu firem?
V současné době je v našem katalogu evidováno zhruba 390 projekčních firem a 430 montážních společností. V rámci akce ČEZ proti krizi existuje šance katalog rozšířit. Je faktem, že v posledních letech jsme se někdy dostávali do situací, kdy jsme měli kapacity dodavatelských firem naplněny ze 100 %. Především v oblasti projektování.
Jakým způsobem lze zvýšit spolehlivost soustavy?
Zvýšení spolehlivosti soustavy lze dosáhnout vyššími investicemi. Jedná se o rekonstrukce částí distribuční sítě z důvodu hlášených poruch, instalace dálkově ovládaných prvků, nasazování signalizačních, monitorovacích a řídicích systémů, optimalizaci přepěťových ochran, výstavbu nových transformačních stanic a nových propojovacích vedení. Určitě každý z nás zažívá na vlastní kůži, že výpadky proudu jsou buď eliminovány na minimum, nebo pokud vzniknou, trvají několik desítek minut. Není to jako v minulosti, kdy byly výpadky skoro na pořadu měsíce a trvaly hodiny, den… Je to právě díky pravidelnému a efektivnímu vynakládání investic do obnovy distribuční sítě, nasazení řídicích systémů a automatických monitorovacích stanic v rozvodnách. Komunikace mezi dispečinkem a rozvodnou, případně kdekoliv v síti již funguje také bezdrátově, v reálném čase na vzdálenosti stovek kilometrů. Rozvodny jsou řízeny dálkově, zkracují se časy manipulací a omezuje se selhání lidského faktoru. Na určité úrovně nasazujeme dálkově ovládané prvky, které rozpojují sítě mimo úroveň rozvoden kdykoliv, kdy dojde ke zjištění problému, poruchy nebo abnormality ve velikosti napětí. Na maximální možnou míru tím zkracujeme čas na lokalizaci poruchy a dobu jejího odstranění. V případě nutnosti fyzického odpojení části sítě se to pak týká minimálního počtu odběrných míst.
Hledí se i na hlediska estetická čili například volbu tvaru stožárů elektrického vedení, použitého nátěrového systému a podobně?
Jednotlivá zařízení distribuční sítě jsou vybírána, projektována a osazována podle požadavků na ně kladených. Jde o hledisko bezpečnostní, které posuzuje spolehlivost, pak hledisko zákonné, což je dodržování platných předpisů, a hledisko esteticko-ekologické. V rámci tohoto hlediska jde o minimalizaci negativních vlivů na faunu a flóru, dále pak bezpečnou likvidaci odpadů, použití ekologických materiálů, dále pak možnosti minimalizace negativních vlivů na krajinný ráz, např. instalace zemních kabelových vedení nebo izolovaných nadzemních vedení (zmenšení ochranných pásem a průseků), a samozřejmě hledisko ekonomické čili návratnost, efektivnost a životnost.
Masivnější vedení sítí v zemi by určitě přispělo ke spolehlivosti…
Víte, jde realizovat vše, i vést proud v kabelech v zemi. Je potřeba si ale uvědomit, že v porovnání investic do kabelového vedení a vedení „vzduchem“ jsme řádově někde jinde. Smysl to má určitě v zahuštěných částech měst a obcí, ale jinde… Podívejme se na příklad Rakouska, kde i údolí alpských velikánů překlenují stožáry a dráty elektrického vedení. Nemá smysl přistupovat k drahým technologiím. Každá vynaložená koruna do investic distribuční soustavy je následně přepočítána Energetickým regulačním úřadem do ceny za distribuci neboli dopravu, kde to nakonec pocítíme my, všichni odběratelé elektrické energie.Málokdo asi ví, že ČEZ Distribuce jako držitel licence na distribuci elektrické energie na 67 % ČR je státem regulovaná firma, máme regulované náklady a výnosy. Jako regulovaný subjekt si nemůžeme dovolit řešit technická řešení za abnormální investice. Vždy postupujeme s cílem volby takového technického řešení, které má maximální návratnost vložené investice v čase.
O českých silnicích a dálnicích se hovoří, že jejich výstavba je dražší než v zahraničí. Jak je to v rámci rozvoje české distribuční sítě?
Podle mého odhadu a znalosti některých konkrétních projektů z blízkého okolí jsme schopni postavit liniovou stavbu až o 40 procent levněji než např. v Německu.
Jakým způsobem se Vás dotýká stále se zvyšující podíl energie z OZE?
Společnost ČEPS řeší připojení do přenosové soustavy obrovských výkonů, větrné parky, které svým výkonem převyšují stovky megawatt. My připojení elektrické energie vyrobené z OZE řešíme samozřejmě na jiné úrovni, ale stále častěji a více, tak jak roste počet středně velkých fotovoltaických systémů a malých systémů na rodinných domcích. Musíme určité části sítí rekonfigurovat, obnovovat, a to samozřejmě stojí peníze.
OZE fungují, jak je známo, pouze za určitých předpokladů. Stačí, aby slunce zakryl mrak anebo přestalo foukat, a je problém. Skokové změny jsou například v případě fotovoltaiky značné. Zatím nikdo nevymyslel baterii na střídavou energii, a proto neumíme akumulovat okamžité přebytky, které bychom využili pro skokové změny takových zdrojů. Z fyzikálních principů je nutné držet bilanční rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Vše jde samozřejmě řešit, ale je potřeba si uvědomit, že to stojí peníze a elektřina je pak logicky dražší.
Z technického hlediska je to pro nás ale výzva, postavit se trendu podpory a rozvoje energie z obnovitelných zdrojů čelem. Někdy mi ale připadá, že ne všichni jsou seznámeni s přírodními a fyzikálními limity a zákonitostmi, za které bychom určitě neměli jít.
Kde vidíte budoucnost distribučních sítí?
Budoucností je tzv. chytrá distribuční síť neboli „smart grids“. Její výstavba bude jistě trvat desítky let a navíc bude probíhat v několika vlnách. Je to proto, že nesmíme ohrozit stávající stabilitu dodávek stávajícím odběratelům. Síť bude více regulována dynamicky. Principem je při použití digitálních technologií ušetřit energii, snižovat náklady a na druhou stranu zvyšovat spolehlivost. Chytré elektroměry budou v průběhu dne měnit prostupnost sítě. Více než nyní se bude pracovat se zpětnými informacemi, sledovat parametry sítě, špičky v určitém čase a místě.
Je to ale hudba budoucnosti. Bude zajímavé i setkání světů dvou technologií, jak se podaří propojit stávající svět hardware distribuční soustavy s budoucím vývojem elektronických přístrojů, regulátorů. Sám víte, jakou má životnost stávající elektronika, mobily, počítače, kdy 2 roky jsou téměř maximální dobou pro technickou životnost takových zařízení. V porovnání s trafostanicí, která má životnost 30 let, je to strašně krátká doba a při počtech našich zařízení je dvouletá obměna takových zařízení téměř nemožná.
Související články
- Ani desítky miliard do rozvoje přenosové soustavy možná nebudou stačit. Přijdou na řadu regulátory toků? (13.6.2011)
- Areva otevřela závod na obohacování uranu - Georges Besse II (14.12.2010)
- Z fosilních zdrojů je zemní plyn v EU na 1. místě (15.7.2010)