„Na Temelíně i Dukovanech zajišťujeme dvě třetiny všech činností při údržbě primárního okruhu,“
Rubrika: Jaderné
říká v rozhovoru pro All for Power František Krček, ředitel divize Servis JE, ŠKODA JS a.s. „V posledních pěti letech se podíl divize Servis JE na výkonech celé společnosti pohybuje mezi 18 a 20 %. Z toho je naprosto zjevné, že zajišťovaní servisních činností je podstatnou částí portfolia služeb, které je ŠKODA JS a.s. schopna zákazníkům nabízet.“
Jak dlouhou tradici má servis ve více než šedesátileté historii společnosti a jaká je pozice ŠKODA JS a.s. v oblasti údržby českých jaderných elektráren?
Zahájení činnosti společnosti ŠKODA JS a.s. v oblasti údržby jaderných zařízení jde ruku v ruce se zahájením výroby a dodávkou prvních zařízení jaderných elektráren. Od počátku byla přijata filozofie s dodaným zařízením nabízet i služby v oblasti jeho údržby a modifikací. Dodnes poskytujeme např. autorský dozor při servisních pracích na námi vyrobených kompletech reaktorových nádob dodaných v 80. letech minulého století. A v této filozofii samozřejmě pokračujeme i nadále.
Do roku 2008 jsme se zaměřovali hlavně na činnosti spojené se zařízením, které bylo v rozsahu dodávek ŠKODA JS a.s. při výstavbě jaderných bloků v ČR a na Slovensku. Jednalo se např. o nedestruktivní kontroly tlakových nádob reaktorů a dalších zařízení primárního okruhu, měření fluence neutronového toku, výrobu přípravků a náhradních dílů amodernizaci komponent a mnoho dalších činností.
Od roku 2008 se role ŠKODA JS a.s. významně změnila vítězstvím v tendru o výhradního dodavatele údržby primárních částí jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Od tohoto roku je ŠKODA JS a.s. plně zodpovědná za celý proces údržby všech zařízení primárního okruhu, nejen tedy námi původně dodaného. V roce 2016 proběhl nový tendr, ve kterém jsme opět uspěli. Během těchto deseti let stoupl objem vlastních činností při údržbě primárního okruhu z cca 15 % na cca 65 %. Postupně jsme převzali např. údržbu armatur, parogenerátorů, potrubních systémů a dalších zařízení.
Jak se servis a údržba podílí na výkonech společnosti ŠKODA JS a.s.?
V posledních pěti letech se podíl divize Servis JE na výkonech celé společnosti pohybuje mezi 18 a 20 %. Z toho je naprosto zjevné, že zajišťovaní servisních činností je podstatnou částí portfolia služeb, které je ŠKODA JS a.s. schopna zákazníkům nabízet. Jsem toho názoru, že vhodně vyvážený mix činností zajišťovaných ŠKODA JS a.s., a tím mám na mysli naše tři hlavní segmenty – inženýring, výroba a servis, nám zajišťuje silné postavení na trhu. A troufnu si říct, že v současné době není v České republice v oblasti energetiky jiná firma, která by byla schopna zajistit činnosti ve výše uvedených oblastech v objemech srovnatelných se ŠKODA JS a.s. Je nutné si uvědomit, že pokud se správně nastaví informační tok v rámci firmy, tak jakákoliv úspěšná (ale i relativně neúspěšná) činnost v rámci jednoho segmentu má pozitivní vliv na rozvoj zbylých dvou. Například zpětná vazba o stavu a problémech v minulosti dodaného zařízení, která jde od našich servisních pracovníků k pracovníkům konstrukce, umožní do budoucna provést konstrukční úpravy, vylepšení v oblasti výroby apod. Dalším významným efektem je skutečnost, že díky postupnému rozšiřování portfolia činností v oblasti servisu se do know-how firmy dostávají znalosti z oblastí, které nám před cca 10 lety nebyly vlastní, jako například čerpadla a armatury. To stejné platí pro oblast opravárenského svařování, ve které máme za sebou řadu úspěšných jedinečných oprav.
Co si představit pod pojmem servis jaderných elektráren? Je to jen kontrola a údržba stávajících zařízení nebo dochází také k implementaci nových řešení a technických zdokonalení?
Servis obecně je nutno chápat jako souhrn činností zahrnujících pravidelné revize zařízení, kontroly vyplývající z Plánu kontrol, opravy po poruše, výměny komponent z důvodu konce jejich životnosti nebo jejich morálního zastarání apod. Servis v pojetí ŠKODA JS a.s. je dále rozšířen o komunikaci se zákazníkem ve smyslu návrhů optimalizace údržby a modernizace zařízení. Nedílnou součástí je také identifikace možných problémů (i na základě zkušeností z jiných než českých JE), návrh technických řešení a samozřejmě i jejich realizace. Servis v našem podání má díky technickému zázemí firmy (výpočty, projekce, konstrukce, výroba, materiálové laboratoře…) široký záběr a naši službu lze bez přehánění považovat za komplexní.
Na kterých JE jste v minulosti pracovali a pracujete nyní, jste soustředěni jen na 6 tuzemských bloků nebo nabízíte své služby i na blocích zahraničních elektráren?
Jak jsem již uvedl, v současnosti je náš hlavní kontrakt spojen se zajištěním údržby zařízení primárního okruhu na šesti blocích českých jaderných elektráren. Mimo to ale také působíme na Slovensku (např. technický dozor při revizích tlakových nádob reaktorů, oprava heterogenního svarového spoje parogenerátoru), v Maďarsku (revize pohonů havarijních regulačních kazet), na Ukrajině (např. zaslepování ionizačních komor, rekonstrukce hlavní dělící roviny HCČ) a v Arménii (technický dozor při revizích tlakových nádob reaktorů).
Vidíte konkrétní výhody v tom, že servis, údržbu a modernizaci českých bloků provádějí tuzemské firmy?
Já v tom, že servis českých jaderných elektráren je zajišťován vesměs českými firmami, vidím nespornou výhodu jak pro provozovatele, tak i pro firmy samotné. Významným bonusem situace v ČR dále je, že se v oblasti servisu pohybuje řada společností, která v minulosti své zařízení na naše JE dodávala. A toto zařízení nebylo „pouze“ dodáno, ale většina stěžejních zařízení elektráren byla v ČR dokonce vyrobena, nainstalována a uvedena do provozu.
Díky tomu máme v ČR unikátní dostupnost výrobní dokumentace. A neméně důležitý je také fakt, že řada odborníků plynule přešla z období výstavby do fáze provozu a jsou zapojeni i do servisních činností, případně do akcí spojených s modernizací zařízení bloků. Nebyla tedy přetržena kontinuita a „jaderné“ know-how je nadále součástí českého průmyslu.
Provozovatel našich JE má díky tomuto faktu „po ruce“ silné technické partnery, kteří nabízí znalost historie zařízení, prostředí a v neposlední řadě jsou důležité i osobní vazby.
Jak hodnotíte poslední tři roky, které byly ve znamení dlouhých a vzájemně se překrývajících odstávek?
Je pravdou, že od jara roku 2015 do podzimu 2017 jsme byli na elektrárně Dukovany v permanentní odstávce. K tomu bylo samozřejmě nutné kapacitně zabezpečit i odstávky v Temelíně, které tím pádem probíhaly paralelně s dukovanskými. Tento souběh odstávek, který byl před rokem 2015 noční můrou jak firem, tak provozovatele, se ze dne na den stal „běžnou“ záležitostí. Nezbývá, než smeknout před všemi pracovníky, a to bez ohledu na barvu dresu, kteří byli i za cenu osobního sebeobětování schopni požadované činnosti zajistit. Nyní se již vracíme do normálu, odstávky jsou naplánovány postupně za sebou, ale činnost v oblasti servisu jaderných elektráren je natolik specifická, že za hodinu může zazvonit telefon a vše bude jinak.
Co považujete na základě svých zkušeností za největší překážku rozvoje činností nejen v oblasti servisu JE?
Za největší překážku považuji, a v tom se situace v servisu nijak neliší od situace v jiných oblastech života, obrovský nárůst administrativních činností spojených s vlastním výkonem údržby. Před pěti lety, když jsem ještě přímo působil na elektrárně, byla hlavní náplní práce např. mistra nebo přípraváře údržby hlavně technická činnost. Dnes je bohužel často najdeme spíše sedět za stolem v kanceláři nebo na poradách než na bloku. Pro nás to samozřejmě znamená tlak na zvyšování počtu pracovníků, ale např. náplň práce mistra je těžko dělitelná a nábor nového člověka situaci moc neřeší.
Je pro vás v současné situaci na trhu práce problém nábor nových pracovníků?
Samozřejmě to situaci neulehčuje. A týká se to jak technických, tak dělnických profesí. A u těch bych řekl, že je situace ještě složitější. Stav učňovského školství je, jaký je. Doby, kdy z odborných učilišť vycházely každoročně tisíce učňů, jsou asi nenávratně pryč. Řekněme si to otevřeně, řemeslo dnes nemá mezi mladými punc atraktivity, a tak i u nás se průměrný věk zámečníka pohybuje kolem 50 let. To by samozřejmě nebyl sám o sobě problém. Problém nastává ve chvíli, kdy tito zkušení pracovníci nemají komu své řemeslo předat. Když k tomu všemu připočtu všechny podmínky, které musí zájemce o práci na jaderné elektrárně splnit - jako jsou psychotesty, zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost a v neposlední řadě bezpečnostní prověrka - je jasné, že obnova a doplnění personálu není snadná záležitost. Trvá minimálně dva roky, než se člověk na elektrárně, a na primárním okruhu zvlášť, zorientuje. A jsou to přesně ty dva roky, kdy je fluktuace pracovníků nejvyšší. Někdy to připomíná trochu nekonečný příběh, ale kdo chce být v našem byznysu úspěšný, musí být úspěšný i v oblasti personální politiky
František Krček
Ředitel divize Servis JE, ŠKODA JS a.s.
Absolvent Strojní fakulty Vysokého učení technického v Brně, obor Tepelné a jaderné energetické stroje a zařízení. Po ukončení studia nastoupil v roce 1996 na Jadernou elektrárnu Temelín jako zaměstnanec ČEZ, a.s. Postupně působil v útvarech Správa primárního okruhu a Koordinace a řízení odstávek. V roce 2008 nastoupil do ŠKODA JS a.s. na pozici site-managera v lokalitě elektrárny Temelín a v roce 2013 se stal ředitelem divize Servis JE.