Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo Analýzu vývoje ekonomiky ČR – leden 2020

• Foto

„Ekonomika je tažena především službami, jejichž růst eliminuje slábnoucí příspěvek průmyslu, na který dopadá především slabá zahraniční poptávka,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. Aktuální předstihové indexy signalizují, že rozevírání nůžek mezi službami a průmyslem bude pokračovat i v dalších kvartálech, až do doby, dokud nedojde k oživení ve zpracovatelském průmyslu v Evropské unii, především v Německu.

Výhled pro nejbližší období zůstává stále nejistý. Jistým příslibem by mohla být uzavřená první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou, stejně jako odsouhlasení brexitové dohody o odchodu Spojeného království z EU ke konci ledna 2020. K úplnému odbourání všech tarifních i netarifních překážek v obchodě mezi USA a Čínou je však stále daleko a rovněž budoucí jednání o nové obchodní smlouvě mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií budou značně komplikovaná. S ohledem na nejasnou situaci v zahraničí se proto očekává, že česká ekonomika v letošním roce zpomalí růst na 2,2 % z odhadovaných 2,5 % v roce 2019.

Čtvrtletní zpráva rovněž obsahuje i detailní analýzu výdajů na výzkum a vývoj a analýzu hlavních odvětví národního hospodářství z pohledu patentní aktivity. „Výdaje na VaV  v ČR dosáhly v roce 2018 rekordní výše, když překročily stomiliardovou hranici a ve srovnání s rokem 2008 byly vyšší o více než 52 mld. Kč,“ shrnuje vicepremiér Havlíček. Do výzkumu a vývoje již tradičně nejvíce investují podniky (62 % výdajů za celou ČR), následuje vysokoškolský (21,7 %) a vládní sektor (16,4 %). Více než polovina celkových výdajů na VaV byla investována ve zpracovatelském průmyslu a pětina v odvětví informačních a komunikačních činností.

Důležitým prvkem celého inovačního procesu je patentní aktivita. Z mezinárodní komparace přihlášených patentů vyplývá, že ČR je v drtivé většině klíčových technologií v první světové dvacítce. Srovnání zároveň odhaluje, že ČR se specializuje především na nanotechnologie, zatímco v mikro a nano-elektronice spíše ztrácí. Z jednotlivých patentních sekcí členěných podle Mezinárodní klasifikace patentů (IPC) se ČR daří hlavně v medicíně a dopravě. Naopak průměrný počet patentů v oblasti fyziky, která se celosvětové těší největšímu zájmu inovátorů, v ČR rostl podprůměrně.

Analýzu najdete ZDE.

Autor

• (red)