Mankala

Mankala jako způsob financování nového zdroje pro výrobu elektrické energie je založen na tom, že velcí spotřebitelé elektřiny vytvoří sdružení (např. akciovou společnost), které financuje jako investor výstavbu. Členem sdružení je rovněž budoucí provozovatel jaderné elektrárny, který bude plně odpovědný za její provoz - u 3. bloku JE Olkiluoto je to společnost Teolisunden Voima Oy, u JE Hanhikivi společnost Fennovoima. V ní třetinu akcií vlastní ruský Rosatom, zbytek finští akcionáři.

V čem jsou přednosti financování nového jaderného zdroje formou Mankala? Podle platné finské legislativy je možné, aby firmy, které jsou členem sdružení financujícího výstavbu, odebíraly elektrickou energii z tohoto zdroje pro svou potřebu pouze za výrobní cenu, tj. bez poplatků na dotace obnovitelných zdrojů energie. Platí pouze poplatky za transport a distribuci. Při dalším prodeji této elektřiny, tj. obchodování s takto získanou energií, už ale musí za odběr členové sdružení zaplatit plné poplatky. Finsko si takovou úpravu legislativy, rozdílnou od obecně platných právních předpisů pro trh s elektrickou energií v EU, vyjednalo při vstupu do Evropské unie.

V ČR však platná legislativa neumožňuje, aby firmy, sdružené v investiční společnosti formou Mankala, odebíraly elektrickou energii z nově postavené elektrárny za výrobní ceny bez poplatků za OZE. I společnosti, které provozují vlastní elektrárny, dříve označované "závodní", např. Třinecké železárny, musí platit tržní ceny včetně poplatků za OZE. ČR si totiž při vstupních rozhovorech s EU příslušnou výjimku nevyjednala, i když příklad Finska byl znám a mohl sloužit jako precedens.

Autor

• RNDr. Kawalec Miroslav