Lucie Židová, ředitelka divize ENERGOPROJEKT PRAHA: Na pozici hlavního projektanta nového jaderného zdroje v ČR jsme připraveni

• Foto

Sedmdesát let projektování v první energetické lize představuje úctyhodné know-how. Na kterých projektech si zakládáte nejvíce?
Za všechny naše projekty jsme rádi a všechny svým způsobem přispěly k rozvoji EGP. V historii EGP jsou nejvýznamnější projekty výstavby jaderných elektráren V2 Jaslovské Bohunice, Dukovany, Mochovce 1 a 2 a Temelín 1 a 2. Pro projektování velkých staveb české a slovenské energetiky byl ostatně EGP založen a na těchto projektech byly položeny také základy pro budoucí působení EGP v měnícím se politickém uspořádání i vlastnické struktuře. V oblasti klasické energetiky bylo významné zapojení projektových kapacit EGP do komplexní obnovy uhelných zdrojů ČEZ po roce 2000 a do projektů výstavby nových paroplynových cyklů v ČR. I tyto projekty patří mezi naše významné reference.

Z období posledních pěti let bych vyzdvihla význam prací pro turecký státní jaderný dozor v rámci přípravy výstavby první jaderné elektrárny v Turecku. Tímto projektem EGP významně nakročil mezi světovou špičku technických konzultantů v oblasti jaderné energetiky. Ze současných projektů EGP v oblasti klasické energetiky bych zmínila můj oblíbený pákistánský projekt výstavby menší uhelné elektrárny. V Pákistánu jsme se prosadili na pozici konzultanta v mezinárodní konkurenci a máme příležitost nabídnout naše služby zákazníkovi, který není zkušený v oblasti energetiky, ale má jasnou podnikatelskou vizi, elán a odhodlání  postavit elektrárnu. Postupuje sice pomalu, ale pragmaticky vpřed a pro nás je velmi zajímavé poznat úplně jiný způsob jednání, práce a uvažování a otestovat si naši schopnost adaptace na potřeby zákazníka z kulturně odlišného prostředí.

Pracujete tedy pro různé zákazníky po celém světě…
Ano, pracujeme poměrně hodně i v zahraničí, zejména tam, kde se buduje jaderná energetika a místní odborná kompetence teprve vzniká nebo aktuálně chybí potřebná kapacita. Pro EGP jsou zahraniční projekty důležité z více důvodů. Aby byl EGP projektantem a konzultantem mezinárodní úrovně, nevystačíme s tuzemskými zakázkami, musíme pro zkušenosti do zahraničí. Zpětně je potom vkládáme do tuzemských projektů našich zákazníků. Tato kumulace know-how je zásadní pro udržení technické úrovně EGP. Další důvod, proč EGP potřebuje projekty v zahraničí, je čistě pragmatický – musíme se uživit. Pro 200 projektantů v energetice a průmyslu je český trh v současné době malý, výstavba nového jaderného zdroje by situaci samozřejmě výrazně změnila. V neposlední řadě rádi přispějeme ke snaze prodávat do zahraničí české technické know-how jako službu s vysokou přidanou hodnotou.

Aktivity v zahraničí jsou pro naše zaměstnance v mnoha ohledech výzvou — musí se vypořádat s požadavky lokální legislativy, musí cestovat, domluvit se, být schopní obstát v kulturně velmi odlišném prostředí s jiným přístupem k práci a komunikaci, než jsme zvyklí v Evropě.

Za dobu existence EGP prošlo vašimi řadami asi hodně tváří, pociťujete dnes i vy nedostatek technických odborníků?
Za 70 let existence EGP prošly podnikem tisíce projektantů a inženýrů. Dříve míval EGP tisíce zaměstnanců na mnoha pracovištích po celém Československu. Tehdy se projektovalo bez využití počítačových technologií a lidí muselo být hodně. V současné době má EGP zhruba 200 zaměstnanců. Pociťujeme tlak a zájem o naše zaměstnance, kteří jsou s praxí v EGP samozřejmě velmi žádaní. Zaměstnancům se snažíme vytvářet podmínky a v rámci možností jistotu práce do budoucna v tomto náročném, ale zajímavém oboru. Zaměstnanci EGP se vždy vyznačovali loajalitou a hrdostí na svoji práci, zaučovat mladé kolegy je pro zkušenější kolegy naprosto přirozené. Tohoto přístupu si velmi cením, protože EGP, to jsou projektanti. Bez projektantů není žádný EGP. Řada kolegů nastoupila do EGP po vysoké škole a pracovali nebo pracují u nás desítky let až do odchodu do důchodu. Tito zkušení kolegové jsou cenným zdrojem informací pro nové mladé projektanty. Takto průběžně obnovujeme tým a udržujeme know-how.

Jak se změnilo projektování v posledních deseti letech a na jakých projektech pracujete dnes?
Projektování se stále vyvíjí, stále se musíme učit něco nového, abychom drželi krok. Dříve si například projektant dojel naměřit skutečný stav do elektrárny, dnes si nechá prostory naskenovat laserem. V současné době je možné díky moderním technologiím databázového projektování a technickému vybavení sdílet obrovské objemy dat a pracovat z různých pracovišť současně do společného 3D modelu, projekty diskutovat přes videokonference, zrychlují se výpočetní časy atd. Moderní technika je drahá a náročná na schopnosti projektantů, ale pomáhá nám, práci zrychluje, zpřesňuje, kontroluje. I v této oblasti se EGP snaží zapojit také do vývoje a výroby, nebýt jen v roli uživatele. EGP působí jako vývojář specializovaného SW vybavení zejména na podporu projektování a provozu elektráren. Zde s výhodou propojujeme technickou odbornost našich projektantů se schopnostmi našich programátorů, abychom zákazníkům připravili SW na míru jejich požadavkům.

Myslíte si, že i dnes dokážeme vyprojektovat a postavit jadernou elektrárnu, udržela se v ČR tato kompetence?
Já si myslím, že ano. Pokud mluvíme o variantě koupit jaderný ostrov a naprojektovat zbývající část elektrárny, tak si za EGP troufám říct, že to dokážeme. Na udržení naší kompetence soustavně pracujeme, projektovou přípravu jaderných elektráren jsme vlastně nikdy neopustili. Za to vděčíme zejména účasti na dostavbě JE Mochovce na Slovensku, kde EGP působí v roli generálního projektanta. Za významné považuji také naše aktivity v rámci přípravy JE např. v Turecku a Finsku. Na výstavbu nových jaderných bloků v ČR se připravujeme, jsme v kontaktu s potenciálními dodavateli, abychom se s jejich technickým řešením dostatečně seznámili. Potenciální dodavatelé spolupráci také velmi vítají, protože jsou si vědomi, že potřebují zkušeného lokálního partnera, aby dokázali rychle pochopit a implementovat místní legislativní požadavky a vypořádat se s podmínkami přípravy a výstavby ve svých projektech.

A na závěr jedna vizionářská otázka — jak se bude projektovat za 100 let, nahradí vás roboti a virtuální realita?
Pokrok moderních technologií bude nadále ovlivňovat a určovat způsob projektování, rutinní činnosti asi nahradí přístroje a virtuální realita bude normální součást projektování, to si lze představit asi i dříve než za 100 let. Věřím, že s tím se naši následovníci dokážou vypořádat minimálně stejně dobře jako my a jako naši předchůdci v době založení EGP. Mě by spíše zajímalo, co se bude za 100 let v oblasti energetiky projektovat. Názory a požadavky na energetické zdroje, jejich výkon, efektivitu, bezpečnost, dostupnost, spolehlivost, ekologii provozu a cenu, to vše v podmínkách náročných strategických a politických debat – tuto otázku vidím jako větší vizionářskou výzvu než způsob projektování.

Autor

• (red)