„Likvidaci lagun Ostrama jsme vnímali jako regionální problém,“ tvrdí ředitel Elektrárny Dětmarovice Dušan Timko

Jak jste vůbec dospěli k rozhodnutí spalovat TPS-NOLO1?
Byli jsme osloveni firmou Geosan Group spolupracovat při zkoušce alternativního paliva TPS-NOLO1 a stát se tak jednou z možných koncovek zpracování této směsi. Vnímali jsme to jako regionální problém Ostravy a chtěli jsme spolupracovat na ekologickém řešení likvidace kalového rybníku s co nejnižším dopadem na životní prostředí. Cílem těchto zkoušek bylo ověřit možnost spalování směsi TPS-NOLO1 a uhlí. Cílem mlecí zkoušky bylo stanovit poměr, který my můžeme spalovat. Stanovili jsme postupným ředěním poměr 3,5% palivové směsi a 96,5% uhlí a spalovací zkouška měla za cíl ověřit minimální dopad na životní prostředí a odměřit veškeré škodliviny, které se mohly při dopravě a spalování uvolňovat.
 

Co vše se sledovalo?
Odběry popela, energosádrovce, měření plynů nebo ovzduší v okolí otevřené pásové dopravy. Na vše dohlížely státní laboratoře, orgány Krajského úřadu a Vysoká škola báňská. Všechny tyto instituce společně s námi sbíraly vzorky a vyhodnocovaly je. Výsledky měření byly u všech zúčastněných takřka shodné, bereme-li v potaz drobné odchylky v měření. Měření proběhlo bez problémů a bez jakéhokoli zkreslování výsledků.
 

Jaká je tedy budoucnost spalování TPS-NOLO1 v EDĚ?
Čekáme, až program likvidace lagun získá EIA. TPS-NOLO1 přišlo na svět takřka laboratorně. EIA by měla kompletně potvrdit projekt přípravy TPS-NOLO1. S firmou Geosan Group nás čekají diskuse o rutinním způsobu dopravy paliva a jeho dávkování, protože oněch 3,6%, které jsme odzkoušeli, je pro nás limitní. Více toho jednoduše na našich mlýnech neumeleme (3,6 % paliva není pouze materiál z lagun; skládá se z 1,6% uhlí a 0,4% vápna, 1,6% odpadu z lagun – pozn. red.). Závěr zkoušek je takový, že naše zařízení je schopné takovéto množství spalovat s minimálním dopadem na životní prostředí.
 

Vraťme se k samotné elektrárně. Pro koho a co vyrábíte?
Vyrábíme elektřinu. Jsme ve skupině ČEZ, dodáváme do distribuční sítě 100 kV, která patří ČEZ distribuci, to jsou naše primární výstupy. Dále vyrábíme teplo, které dodáváme městu Orlová, a připravujeme vybudování horkovodu do Bohumína a někdy v zimě roku 2010 předpokládáme první dodávky. Jsme jediná černouhelná elektrárna ČEZ,a.s. v ČR. Energosádrovec se nám dnes daří 100% prodat na trh, využívá se na výrobu sádrokartonu, do cementáren a potravinářského průmyslu. Popílky se nám daří dle výroby prodávat. Letos se nám podařilo 65% umístit do cementáren a výroben pórobetonu a betonárek, zbytek jsme nabídli pro rekultivační účely. Na složiště Elektrárny Dětmarovice se za posledních 5 let neuložila žádná tuna odpadu.

Jaké inovace má elektrárna za sebou?
Vyměnili jsme verzi řídicího systému. Jedná se o vyšší softwarovou verzi předchozího systému, který byl zaváděn v letech 1996 až 1999 firmou Siemens. Vše přece jen stárne a je nutné inovovat. Na základě vývoje a doporučení dodavatele jsme přistoupili právě k výměně softwaru i my. Od 7. měsíce 2006 jsme během 114 dní opravili a zrevidovali průtočné části turbogenerátoru č. 4. Ten se otevřel a pečlivě zrevidoval. Poškození se opravila a turbína se dostala do lepší kondice. To samé se provedlo na generátoru soustrojí. Modernizovaly se i řídicí prvky turbíny a turbonapaječky. V kotelně došlo k výměně hořákových skříní a výměně části trubek v okolí hořákových skříní. Kotel se tak dostal do lepší kondice ve spalovacím procesu, to znamená, že pracuje s vyšší účinností. Elektrostatické odlučovače se zbouraly a postavily se nové. K jejich výměně došlo po 31 letech.

Co EDĚ ještě čeká?
V letošním roce určitě generální oprava bloku 3, generální oprava absorbéru osiření číslo 2. V roce 2009 generální oprava bloku 1 včetně absorbéru odsíření č. 1 a v roce 2010 generální oprava bloku 2. V letošním roce navíc plánujeme zahájit výstavbu horkovodu do Bohumína.

Elektrárnu v Dětmarovicích čekají velké modernizační akce

TPS-NOLO1 – Nápravná opatření laguny Ostramo

Mlecím a spalovacím zkouškám paliva TPS-NOLO1 věnovali v dětmarovické elektrárně maximální pozornost. Vše probíhalo pod bedlivým dozorem pozorovatelů. Co ale vlastně TPS-NOLO1 je a odkud se vzalo?
Palivo TPS-NOLO1 se skládá ze 45% kalů (sludge z lagun Ostramo), 45% černého uhlí a 10% vápna, které působí jako neutralizační činidlo. Při hlavní spalovací zkoušce byla spalována palivová směs, obsahující 3,6% TPS-NOLO1 a 96,4% černého polského uhlí. Vyjdeme-li ze složení TPSNOLO1, pak palivová směs obsahovala pouze cca 1,6% kalů
z lagun Ostramo. V tuně směsi je tedy pouze 16 kg kalů. Celkem bylo pro účely mlecí zkoušky se samotným černým polským uhlím dodáno 2 600 tun paliva, pro hlavní spalovací zkoušku pak bylo namícháno 8 200 tun polského černého uhlí a 308 tun certifikované palivové směsi TPS-NOLO1.
Spalovací zkoušky byly provedeny na výrobních blocích VB 3 a VB 4, pracujících do společného odsiřovacího zařízení – absorbéru číslo 2. V průběhu zkoušky byly výrobní bloky provozovány na úrovních cca 150 MWe a 100 MWe, součástí zkoušek byly i testy minimálního a maximálního dosažitelného výkonu bloku a taktéž dynamické zkoušky výkonu bloku VB 4. Zkouška se samotným polským černým uhlím trvala 24 hodin, zkouška se směsí 3,6% TPS-NOLO1 a 96,4% černého polského uhlí pak 72 hodin.
Hlavním cílem spalovacích zkoušek bylo prokázání úrovně emisí škodlivin a prokázání vlivu spalování na vedlejší produkty elektrárny. Aby bylo možné výsledky objektivně vyhodnotit a srovnat s provozem na samotné polské černé uhlí, bylo stejné emisní měření provedeno při dvou výše uvedených režimech.
Při obou režimech byla prováděna jak kontinuální, tak i jednorázová měření plynných složek spalin a emisí. Z jejich výsledků vyplývá, že zařízení výrobních bloků VB 3 a VB 4, pracujících do odsiřovacího absorbéru č. 2, plnilo v průběhu všech zkoušek bezpečně veškeré emisní limity, stanovené pro EDĚ. Mimo emise SO^₂ a tuhé znečišťující látky splňovalo zařízení Elektrárny Dětmarovice v průběhu celých zkoušek emisní limity i pro spalování nebezpečných odpadů. Taktéž u vedlejších produktů nedošlo v průběhu spalovacích zkoušek k žádnému zásadnímu ovlivnění, které by bránilo jejich dalšímu využití jako výrobku.
Spalovací zkouška v EDĚ tak jednoznačně potvrdila, že spalováním směsi TPS-NOLO1 s černým polským uhlím nedochází k výraznějšímu zatěžování životního prostředí, než je tomu při spalování samotného černého uhlí. Spalovací zkoušky TPS-NOLO1 proběhly potom se stejným záměrem jako v EDĚ rovněž na kotli K 12 v Energetice Třinec.

Autor

• (red)