Je to o technologiích, inovacích a hlavně o lidech

• Foto

Osobně jsem přicházel s řežskými projekty do styku hlavně v oblasti jaderné energetiky. Podílel jsem se od roku 1990 na výstavbě jaderné elektrárny Temelín, nejprve jako technik řízení montáží a následně jako náměstek ředitele Divize výstavba ve ŠKODA PRAHA. S ÚJV Řež jsem se setkával i z pozice generálního ředitele ŠKODA PRAHA Invest při realizaci projektů na jaderných elektrárnách Dukovany nebo Temelín i na řadě dalších dílčích projektů. Všechna ta léta jsem firmu ÚJV Řež a lidi v ní považoval za špičkové odborníky a spolehlivé pracovníky. Ostatně, to platí i pro celou Skupinu ÚJV.

Jak firmu vnímáte v současnosti, když ji vidíte zevnitř?
Můj názor se nezměnil, jen bych přidal konstatování, že je to vnitřně stabilní firma. Na jedné straně s dlouhou tradicí, jedinečnými zkušenostmi, unikátní infrastrukturou, se špičkovými odborníky a vysokou odbornou prestiží nejenom v České republice, ale i ve světovém kontextu. Na straně druhé, inovační potenciál a erudice lidí v naší společnosti dává základ pro úspěšné řešení různorodých úkolů, které před nás současné směry rozvoje energetiky kladou. A to nejen v případě jaderné energetiky, ale i té klasické nebo „zelené“. Zkušenosti, znalosti a technologie, které jsou v ÚJV Řež k dispozici, dnes zajímají i petrochemický průmysl, teplárenství a další obory, které pracují s pokročilými materiály a hledí na jejich životnost a spolehlivost“. Ale naši specialisté umí najít odpovědi i na problémy z dalších segmentů, třeba z automobilového průmyslu nebo letectví. Materiálové inženýrství je prostě naše silná stránka.

Když zůstaneme u jaderných elektráren, společnost ÚJV Řež zpracovává projekty řízení životnosti jejich komponent.
Investice do velkých výrobních celků – jako jsou jaderné elektrárny - lze zhodnotit pouze jejich následným efektivním dlouhodobým provozem. Problematikou řízení stárnutí a prodlužování životnosti se zabýváme komplexně a dlouhodobě, zajišťujeme řízení stárnutí konkrétních zařízení a jsme autorem řady certifikovaných programů a metodik, které lze aplikovat i na řízení životního cyklu zařízení nebo výrobních celků v jiných oblastech průmyslu. Málokdo si uvědomuje, že na elektrárně máte možnost vyměnit prakticky všechny její komponenty. S jedinou výjimkou, tou je tlaková nádoba reaktoru. Celou dobu, co je elektrárna v provozu, se stav důležitých komponent a zejména tlakové nádoby sleduje a testuje. Na počátku se vychází z předpokladů, které navrhli projektanti elektrárny. Například i z toho, kolik rychlých odstavení reaktoru, kdy vznikají tepelné šoky, zařízení vydrží. Projektově se počítá i s několika desítkami cyklů rychlého odstavení. Ale praxe je jiná. Právě díky efektivnímu a šetrnému provozování a pečlivému systému provozních kontrol bývá skutečný stav komponent jaderné elektrárny mnohem lepší, než jaké byly konzervativní předpoklady projektantů.

Dá se reálně odhadnout, jak dlouho mohou jaderné elektrárny bezpečně a spolehlivě fungovat?
Kvalifikovaný odhad je samozřejmě možný. Například naše dukovanské bloky se blíží polovině své skutečné životnosti. Pokud budou i nadále šetrně provozovány, mohou bezpečně běžet dalších třicet, možná čtyřicet let. To ale neznamená, že by se mělo do té doby čekat s dostavbou dalších bloků. Jsme naopak v situaci, kdy je nutné výstavbu bloků začít zodpovědně připravovat. Jde o velmi složitý proces, který si vyžádá mnoho času. Požadavky na elektrickou energii neklesají a není ani výhled, že by se tak stalo v příštích desetiletích.

Má vůbec smysl v době honby za obnovitelnými zdroji jadernou energetiku dál rozvíjet?
Podle statistik WNA (World Nuclear Association – Světová jaderná asociace) bylo k 1. dubnu 2018 ve 30 státech světa v provozu 449 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 394 137 MWe. Ve výstavbě je jich 58 v 16 zemích. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vybudování dalších 333 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 381 895MW. To je jasná řeč čísel na straně jaderné energetiky a její budoucnosti. Ostatně nechoďme daleko. Využití jádra hraje významnou roli i v EU – z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny. A pokud jde o celý náš kontinent, v rámci Evropy se jaderné elektrárny staví v Bělorusku, Finsku, Francii, v Rusku a na Slovensku, výstavba se připravuje v Bulharsku, Finsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Spojeném království, Turecku a Ukrajině. A já věřím, že brzy i v České republice.

Jaký je váš názor na zmíněné obnovitelné zdroje, i v Řeži se věnujete například vodíku?
Pokud pominu, že i v případě jaderných elektráren se vlastně pracuje s obnovitelným zdrojem - jen zatím neumíme použité palivo „vrátit do reaktoru“, aniž by to bylo finančně nákladné, potom mluvíme především o větru, slunci a vodě. Podívejte se na Británii, to je ostrov, není propojený s okolními zeměmi. Tam sice jdou cestou obnovitelných zdrojů, ale rozvíjejí i jadernou energetiku. Zajímavý je pohled na Německo, které plně vsadilo na budoucnost obnovitelných zdrojů, dává do OZE ohromné peníze, má i výhodu větrného Baltu, kde se staví ohromné až šestimegawattové větrníky. Každá země si prostě musí najít svůj energetický mix. Myslím, že řada zemí bude dále rozvíjet jadernou energetiku. U nás v ÚJV Řež jsou obnovitelné zdroje jedním z významných směrů pro výzkum a vývoj. Zabýváme se jimi s důrazem na efektivitu a začleňování do sítě. Jedním z projektů, které jsme realizovali přímo v Řeži, je právě ukládání energie z fotovoltaických panelů do vodíku.

Zmínil jste vodíkové technologie ÚJV Řež, jak jste s tím daleko?
O našem vodíkovém autobusu TriHyBus toho už bylo napsáno hodně. Byl to první vodíkový dopravní prostředek u nás, možná i ve střední Evropě. Před třemi lety jsme v našem areálu dokončili projekt výměníkové stanice, která umožňuje kumulovat do vodíku energii získanou ze solárních panelů a zpětně ji měnit na elektrickou energii. Přijeli se na ni podívat například zástupci nizozemských organizací projektu Smart City, byl vysoce hodnocen na mezinárodních fórech. Před rokem jsme představili prototyp ekologického přenosného napájecího zdroje s vodíkovým článkem – Powerbox 180W, který může sloužit například armádě nebo IZS v odlehlých oblastech. Nejnověji začínáme pracovat na plničce vodíku pro malé dopravní prostředky, jako jsou třeba vodíková mini auta nebo kola.

Asi bychom neměli v našem rozhovoru zapomenout na důležitou pozici, kterou zaujímá ÚJV Řež, a. s., v nukleární medicíně.
Radiofarmaceutický výzkum a produkce mají v Řeži tradici několika desetiletí. V současné době se ale zaměřujeme výhradně na diagnostické preparáty pro pozitronovou emisní tomografii, zkráceně PET. Naše společnost vlastní a provozuje tři PET centra. První jsme vybudovali v Nemocnici Na Homolce v Praze, druhé v Onkologickém ústavu Masarykovy nemocnice v Brně a třetí, Výzkumné a vývojové PET Centrum Řež, stojí tady v údolí a je nejmladší. PET je jednou z nejšetrnějších diagnostických metod, založených na aplikaci radioaktivních látek. S rostoucím počtem PET kamer na pracovištích nukleární medicíny roste zájem o vyšetření a tedy i poptávka po spolehlivých dodávkách PET preparátů. A jsem rád, že vysoké nároky výběrových řízení, které nemocnice pro dodávky těchto přípravků vypisují, se nám daří úspěšně plnit. Dodáváme v současné době do velké části ČR a ještě stíháme výzkum a vývoj nových látek.

Jak vnímáte současnou pozici ÚJV Řež a Skupiny ÚJV na trhu?
V obou případech jako jedinečnou. Ale když mluvíme o celé Skupině ÚJV, mluvíme hlavně o důležitých technických a technologických synergiích, které umožňují ÚJV Řež jako mateřské společnosti spolu s dceřinými korporacemi pracovat na velmi komplexních službách a projektech. Kdo jiný umí nabídnout současně aplikovaný výzkum na nejmodernější infrastruktuře jako Centrum výzkumu Řež a specializované činnosti a technologie, které máme ve Výzkumném a zkušebním ústavu Plzeň nebo Ústavu aplikované mechaniky Brno? Skupina ÚJV je dynamický a dobře fungující organismus. Naše společnosti se svojí velikostí a zaměřením skvěle doplňují. Ten synergický efekt, který je významnou konkurenční výhodou, bych chtěl posilovat. Navzájem si vyměňujeme zkušenosti, podílíme se společně na zakázkách, to je naše nesporná výhoda.

Autor

• (red)