Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Lidé-Věci-Události    Je povinná rezervace plynu přínosem pro odběratele nebo útokem proti menším dodavatelům?

Je povinná rezervace plynu přínosem pro odběratele nebo útokem proti menším dodavatelům?

Publikováno: 31.8.2011, Aktualizováno: 5.9.2011 21:06
Rubrika: Lidé-Věci-Události, Plynárenství, Teplárenství

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 21. června 2011 ve třetím čtení novelu Zákona o hospodaření energií, podle níž by mimo jiné měla být stanovena povinnost obchodníků se zemním plynem disponovat určitou skladovací kapacitou v zásobnících. Každý dodavatel by po případném konečném schválení musel mít uskladněno minimálně 20 procent množství plynu, který jeho zákazníci odebrali za posledních 12 kalendářních měsíců, za které je známý jejich odběr. Dodavatelé mohou skladovat plyn po celé Evropě. Hlasování Poslanecké sněmovny o návrhu zákona, vráceného Senátem 20. července, je na programu její řádné schůze od 30. srpna. Oslovili jsme dotčené subjekty a dáváme dohromady jejich názory, čtěte proto dále v tomto textu.

Česká plynárenská unie uvádí, že někteří dodavatelé nejsou schopni garantovat dodávky vždy
Hospodářský výbor PSP ČR schválil a doporučil poslancům přijmout komplexní pozměňovací návrh vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., Zákona o hospodaření energií. Jeho součástí je nově i povinnost pro dodavatele plynu disponovat od příštího roku vždy na počátku topné sezony (do 30. září) skladovací kapacitou v zásobnících, a to ve výši nejméně 20 procent jejich roční dodávky plynu. Novela vládního návrhu zákona byla však Senátem odmítnuta a vrácena zpět do Poslanecké sněmovny PČR. Česká plynárenská unie nadále zastává názor, že toto ustanovení je účelné a potřebné. Česká plynárenská unie prohlašuje, že ačkoliv tento požadavek neiniciovala, naprosto souhlasí s tím, že každý odpovědný obchodník by měl garantovat dodávky zemního plynu pro své zákazníky a uskladněný plyn bezpečnost dodávek pochopitelně zvyšuje. Obdobné povinnosti jsou uzákoněny i v dalších zemích jako např. v Polsku, Slovensku, Itálii, Dánsku, Portugalsku, Španělsku, Turecku aj. Povinnost dodržovat bezpečnostní standard dodávek stanovuje již současně platný energetický zákon, nové ustanovení jen specifikuje, jak tento standard plnit a jak jej kontrolovat. „Není to žádná výrazná změna. Energetický zákon již několik let obsahuje povinnost dodržovat bezpečnostní standard dodávky, nově je pouze stanoven objem a způsob kontroly. Pro bezpečnost a spolehlivost dodávek je vždy důležité mít zásoby. Bohužel si zákazníci zatím často neuvědomují, že někteří jejich dodavatelé třeba ani nejsou schopni garantovat dodávky v době nepředpokládaných výpadků dodávek nebo extrémně tvrdé zimy. Obdobné uzákonění má už nejméně sedm dalších států v Evropě. Dodržování bezpečnostních standardů by měli garantovat všichni hráči na trhu, nejen ti tradiční či velcí,“ říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie a dodává: „Důrazně se také ohrazujeme proti tomu, že se jedná o zájem společností, které vlastní v ČR zásobníky. Žádný ze 16ti členů České plynárenské unie tuto povinnost u zákonodárců neinicioval. Nemá logiku, pokud některé společnosti poukazují v médiích, že z toho určité velké společnosti mohou mít prospěch. V návrhu není nikde stanoveno, že musí všichni skladovat v zásobnících v ČR (tedy u RWE Gas Storage nebo MND Gas Storage). Mohou skladovat kdekoliv po celé Evropě.“ Celkově je možno ve 27 zemích EU uskladnit v zásobnících 80 miliard m3 zemního plynu. Nejvíce skladovacích kapacit je v Německu a Itálii, kde mají zhruba 20, respektive 16 miliard m3 plynu. Do roku 2025 by mělo dojít k navýšení zásob o dalších až 60 miliard m3 plynu. Není ani pravdou, že by zavedené opatření zvýšilo cenu plynu, neboť dodavatelé dnes už plyn skladují. A pokud vytvářejí strukturovanou dodávku jinak, v tom případě by pouze zaměnili náklady na pořízení strukturované dodávky za náklady na uskladnění plynu. V České republice dnes existuje skladovací kapacita o rozsahu 3,28 mld. m3 v osmi podzemních zásobnících tří provozovatelů – RWE Gas Storage, MND Gas Storage a SPP Bohemia. Přitom dva ze zásobníků RWE Gas Storage navíc procházejí procesem rozšiřování, dokonce s příspěvkem fondů EU. Společně s dalšími připravovanými projekty dalších investorů, např. České naftařské společnosti nebo České plynárenské, by celková skladovací kapacita měla v dohlednu dosáhnout hodnoty až 4,75 mld. m3. „To je téměř polovina současné roční spotřeby zemního plynu v ČR a obrovské zvýšení spolehlivosti zásobování zemním plynem," dodává Petržilka.

Podle Teplárenského sdružení povinná rezervace skladovacích kapacit bezpečnost plynu nezvýší
Povinná rezervace skladovací kapacity nesouvisí s obsahem novely a byla do návrhu vložena až v Poslanecké sněmovně. Jen o necelé dva měsíce dříve bylo přitom totožné ustanovení (při projednávání velké novely Energetického zákona ve třetím čtení) ve Sněmovně zamítnuto. Zajištění skladovací kapacity neznamená fyzické uložení plynu, v tomto smyslu tedy zákon bezpečnost dodávek nezvyšuje. Uměle vyvolaná poptávka po skladovací kapacitě nahrává provozovatelům zásobníků, jejich dodatečné příjmy však zaplatí v ceně plynu koneční spotřebitelé. Jak uvedl Ing. Martin Hájek, PhD., ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky uvedl, že zásobníky v žádném případě nemohou vyřešit zásadní problém zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti státu. Tím je diverzifikace zemí původu zemního plynu po vypršení kontraktu na dovoz plynu z Norska v roce 2017. Začíná být velkým problémem vůbec zjistit skutečnou zemi původu dováženého plynu v důsledku liberalizace trhu.
Z pohledu krátkodobé energetické bezpečnosti (při výpadku některé ze zásobovacích tras například v důsledku technické poruchy nebo teroristického útoku) jsou zásobníky plynu nepochybně významným prvkem zvyšujícím bezpečnost dodávek. Nejde však o prvek jediný ani samospasitelný. V případě skladování zemního plynu mimo území České republiky hrozí, že výpadek přepravní trasy současně vyřadí i možnost dodávek ze zásobníků. I skladování zemního plynu na území ČR má své bezpečností limity dané například tím, že většina skladovací kapacity je soustředěna na poměrně malém území a je v rukou pouze tří subjektů.
Alternativním opatřením je například podpora přerušitelných kontraktů a schopnosti odběratelů zemního plynu přejít na náhradní palivo, která je naopak v ČR dlouhodobě ekonomicky diskriminována. "Měli bychom se orientovat na vyvážené a nákladově efektivní portfolio opatření zvyšujících bezpečnost dodávek zemního plynu a nikoli pod tlakem jedné lobbistické skupiny preferovat jednu alternativu, která nemusí být ekonomicky výhodná pro konečné zákazníky. Stávající znění Energetického zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou v květnu letošního roku k tomu dává dostatečný prostor, který by neměl být nesystémově omezován," dodává M. Hájek.

Názory dodavatelů plynu 

  1. Jak velké množství plynu budete muset případně uskladnit?
  2. Povinnost dodržovat bezpečnostní standard dodávek stanovuje již současně platný energetický zákon. Jak jste jej naplňovali, dokladovali doposud?
  3. Je v ČR podle vás dostatek kapacit na uskladnění? Budete skladovat v ČR nebo v zahraničí?
  4. Promítnou se tyto náklady do zvýšení ceny plynu? O kolik?
  5. Vidíte v tomto zákoně smysl?

Mirek Vránek (Pražská plynárenská, a.s.)

  1. To bude záležet na tom, na které zákazníky se bude nakonec „bezpečnostní standard“ vztahovat - domácnosti, malí odběratelé nebo třeba teplárny? Pokud vím, tak uvedené není ještě zcela jasné a jedná se o tom. Pro velmi rámcovou ilustraci, i kdyby se jednalo o všechny naše zákazníky, tak těch 20 % máme již nyní s velkou rezervou pokryto.
  2. Dlouhodobě disponujeme vždy určitou zásobou plynu uskladněnou v podzemních zásobnících, což považujeme za povinnost vůči svým zákazníkům a dále jako nutnost z hlediska našeho postavení dodavatele poslední instance.
  3. Aktuálně skladujeme v ČR, v případě zajímavých možností však nevylučujeme ani využití zahraničních zásobníků.
  4. Vzhledem k tomu, že zásobníky již dlouhodobě využíváme, jsou tak i související náklady již v cenách plynu zohledněny. Ceny jednotlivých kontraktů za uskladnění plynu nebudeme zveřejňovat.
  5. Ano

Richard Štrégl (Bohemia Energy entity s.r.o.)

  1. Půjde zhruba o 800 GWh plynu
  2. Zajišťovali jsme to především smlouvami na nákup přepravní kapacity v plynovodu z Německa na předávacím bodě Weidhaus. Zajištění bezpečnostního standardu dodávek kontrolovala před dvěma měsíci a Státní energetická inspekce a neshledala žádná pochybení.
  3. Předpokládáme, že budeme skladovat jak v ČR, tak v zahraničí.
  4. Cenu za skladování ještě neznáme, náklady se ale jistě promítnou do ceny plynu. Zvýšení může být v řádu procent.
  5. Smysl tohoto zákona vidím dvojí. Za prvé zajistit vytížení kapacit zásobníků, které v ČR existují a které se nadále budují a které ve skutečnosti nejsou potřeba. Za druhé pomoci největšímu dodavateli plynu v ČR - RWE v boji proti alternativním dodavatelům plynu, kterým se zvednou významně náklady a kteří je budou muset promítnout do koncových cen plynu. Tím se sníží cenový rozdíl mezi nabídkou alternativních dodavatelů plynu a dominantním hráčem na našem trhu. RWE totiž jako jediná zásobníky má. Majitel zásobníků bude navíc za skladovací kapacity inkasovat peníze od svých konkurentů. Odhadem si tak přijde na několik miliard korun. Bezpečnost dodávek plynu se tímto opatřením zvýší jen zanedbatelně, protože Česká republika není závislá na jednom plynovodu, ale dováží plyn z různých teritorií. Ani rozsáhlá plynová krize v době českého předsednictví Evropské unii zásobování nijak neomezila.

Vladimír Vácha (E.ON Česká republika s.r.o.)

  1. (bez odpovědi)
  2. E.ON má již smluvně dlouhodobě zajištěny kapacity v podzemních zásobnících plynu na krytí potřeb všech svých zákazníků. Takže nový limit 20% kapacit E.ON několikanásobně splňuje.
  3. Skladovací kapacity v ČR jsou pro nás dostatečné, nemusíme využívat kapacity v zahraničí.
  4. Plánované opatření se našich zákazníků nijak nedotkne, protože náklad na skladování plynu je již součástí současných cen plynu. Našim zákazníkům proto zvýšení ceny nehrozí.
  5. Z našeho pohledu se nic nemění, neboť potřebné kapacity jsme splňovali již při platnosti původního znění zákona.

Ing. Miloň Vojnar (Lumius, spol. s r.o.)

  1. Přesnou velikost ještě neznáme, nicméně již teď máme nakontrahovánu dostačující kapacitu podzemního zásobníku. Naše společnost dodává zemní plyn převážně zákazníkům, jejichž roční spotřeba plynu je vyšší než 400 tis. m3, tudíž se na ně povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávek nevztahuje
  2. Bezpečnostní standard dodávek jsme zajišťovali zejména využitím podzemního zásobníku plynu a prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávku plynu
  3. Ano. V ČR.
  4. Ne.
  5. Ne, domníváme se, že současná legislativa (vyhláška o PTP a Obchodní podmínky OTE) chrání konečného zákazníka dostatečně (dodavatel poslední instance, finanční zajištění)

Ing. Lukáš Pokrupa (CENTROPOL ENERGY, a.s.)

  1. V roce 2010 společnost meziročně téměř zdvojnásobila tržby z prodeje elektřiny a zemního plynu na 2,1 miliardy korun a v závěru roku dodávala elektřinu a plyn zhruba 150 000 zákazníkům a pro tyto budeme muset zálohovat stanovené množství plynu.
  2. Stávající způsob nákupu zemního plynu, kdy povinnost s určitým množstvím uskladněného plynu delegujeme na naše dodavatele, nás nijak neovlivňuje. Nejsme tím v současné chvíli a ani v minulosti jsme nebyli nijak omezováni.
  3. Uvažujeme o možné změně nákupní strategie zemního plynu. V tomto případě by již tato otázka byla na pořadu dne, proto v současné době zjišťujeme možnosti na trhu. Oba způsoby nákupu plynu podléhají složité kalkulaci, ze které vzejdou odpovědi na to, zda začneme využívat nový způsob nákupu komodity nebo stávající.
  4. Co se samotného opatření týče, tak se na jedné straně poněkud znesnadňuje vstup nových hráčů na trh a nahrává dominantním dodavatelům.
  5. Připravovaná změna může působit jako jakási ochrana zákazníků. Je však nutné si uvědomit, že každá jistota něco stojí.

Vyjádření vlastníka zásobníku na plyn (PZP)

Dan Plovajko (KKCG, a.s.)
1. Jaká je nyní kapacita zásobníků na plyn ve společnosti MND Gas Storage? Chystá se projekt rozšiřování kapacity vašich zásobníků na plyn?
Stávající celkové skladovací kapacity skupiny MND v podzemních zásobnících jsou ve výši 180 milionů m3 zemního plynu. Společnost MND Gas Storage vlastní a provozuje PZP Uhřice s touto kapacitou. Maximální denní těžební výkon tohoto zásobníku je 6 milionů m3 zemního plynu. Není to sezonní PZP, ale operativní PZP, kdy změna režimu z vtláčení na dodávání do distribuční sítě je v řádu pouze několika hodin. Skupina MND již v současné době realizuje projekty ke zvýšení skladovacích kapacit v PZP v horizontu několika následujících let. Bližší informace nejsou v současné době k dispozici.

2. Kolik stojí uskladnění m3 plynu v ČR ve vašich zásobnících? Jak se liší ceny za uskladnění v jednotlivých zemích EU?
Výše cen a podmínky, za kterých je zemni plyn jednotlivým zákazníkům uskladňován, jsou obchodním tajemstvím firmy.

3. Jak probíhá proces uskladnění plynu do zásobníků? Musí být na území Česka uspokojeni přednostně dodavatelé plynu, kteří dodávají pro tuzemské subjekty, nebo toto není majitelům zásobníků určováno? Rozhoduje tedy cena, kterou dodavatel plynu za uskladnění nabídne?
V oblasti skladování zemního plynu v PZP panuje standardní konkurenční boj na trhu a volné kapacity jsou nabízeny potencionálním klientům jak z České republiky, tak ze zahraničí.

4. Na jakých principech vlastně funguje vztah „majitel zásobníku/zájemce o uskladnění“? Kdo má přednost v uspokojení požadavku – v jeden okamžik vznese požadavek na odběr plynu ze zásobníku např. E.ON a třeba Vemex, kdo má přednost?
Opět je to otázka, která spadá pod obchodní tajemství. Obecně lze deklarovat, že s každým ze zákazníků jsou nastaveny smluvní podmínky, které jednoznačně určují denní množství, terminy, lhůty a podobně.

5. Zajímalo by mě, jak probíhá proces např. v době nějaké krize. EU se kupříkladu dostane do problémů se zajištěním dodávek plynu, třeba dojde k nečekané události někde na plynovodu mimo území EU. Znamená to, že veškeré zásoby, které jsou v zásobnících na území ČR, budou přednostně dodány pro potřeby dodavatelů, kteří uspokojují české odběratele?
Tyto věci spolu přímo nesouvisí. Každý z obchodních partnerů má stanovený obchodní podmínky, na základě kterých probíhá spolupráce - vtlačování zemního plynu do PZP a zároveň dodávání jednotlivým klientům. Samozřejmě ale platí, ze PZP slouží mimo jiné k vykrývání výkyvu v dodávce nebo poptávce zemního plynu a také ke garanci pravidelnosti a jistotě dodavek zemního plynu ze strany našich klientů ke koncovým zákazníkům.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor

Související články

Diskuse

Je povinná rezervace plynu přínosem pro odběratele nebo útokem proti menším dodavatelům?

menší dodavatelé - za mě ano
Já odebírám od společnosti ELIMON CZ, je to menší dodavatel, ale myslím si že plně konkurenceschopný, žádný podomní prodej, perfektní jednání a ve srvnávacích testech vůb...
počet příspěvků: 1 | poslední příspěvek: 30.1.2012 15:19vstup do diskuse >>

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Energetici zvolili nejlepším fyzikářem pedagoga z Českých Budějovic. Získal titul ČEZ Ámos a exkurzi pro celou svou tříduEnergetici zvolili nejlepším fyzikářem pedagoga z Českých Budějovic. Získal titul ČEZ Ámos a exkurzi pro celou svou třídu (69x)
O tomto víkendu byla v Praze završena anketa Zlatý Ámos 2014, která již dvacet let volí a oceňuje nejoblíbenější pedagog...
Michal Enžl: Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti (62x)
Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti. I na toto téma hovořili s Michalem Enžlem ...
René Mrajca z Elpro-Energo: Staré transformátory zdražují elektřinu (41x)
V rámci veletrhu Ampér 2012 jsme si pozvali do studia i René Mrajcu ze společnosti Elpro-Energo, s. r. o.Ten mimo jiné p...