JE Belene – nejmodernější evropská jaderná elektrárna, která nikdy nestála

• Foto

Dnešní výrobu elektřiny zajišťují v Bulharsku z třetiny dva bloky jaderné elektrárny Kozloduj s reaktory VVER-1000. Podle původních plánů měly být doplněny o dva stejné bloky také v lokalitě Belene. Betonování základové desky začalo v roce 1987 a o čtyři roky později bylo hotovo 40 % stavebních prací a na staveniště bylo dodáno 80 % včetně reaktoru, který pocházel z plzeňské Škody (dnes ŠKODA JS). V té době bylo vydáno rozhodnutí o přerušení výstavby z důvodu změny politických podmínek a nedostatku financí. Po více jak 20 letech zde namísto moderní elektrárny stojí pouze infrastruktura a základová deska.

V roce 2005 o dokončení JE Belene rozhodla bulharská společnost NEK, která patří do Bulgarian Energy Holding provozující jadernou elektrárnu Kozloduj. Byl vypsán tendr, jehož vítězem byl o rok později vyhlášen ruský Atosmtrojexport. Tato společnost se zabývá exportem ruských jaderných technologií do zahraničí a dnes patří do struktury státní korporace pro atomovou energii Rosatom. Uspěla s nabídkou odkoupení dodaných zařízení a náhradou původního projektu nejmodernější verzí elektrárny s reaktory VVER-1000.

Nový projekt
Projekt AES-92 byl v té době ve výstavbě v indické jaderné elektrárně Kudankulam a šlo o jednu z nejmodernějších jaderných elektráren, která byla ve výstavbě. Vychází evolučně z původních elektráren s reaktory VVER-1000, avšak k bezpečnosti přistupuje zcela novým způsobem, takže bývá označována za elektrárnu s prvky generace III+. Prvním bokem této inovativní generace, který bude v provozu je šestý blok ruské Novovoroněžské jaderné elektrárny s reaktorem VVER-1200. Několik bezpečnostních systémů JE Kudankulam se objevuje i v tomto moderním projektu elektrárny s reaktorem typu VVER.
Jde například o systém pasivního odvodu tepla z aktivní zóny do atmosféry – SPOT. Pokud by došlo v důsledku velmi vážné vnější mimořádné události k přerušení všech způsobů napájení bloku, aktivuje se tento systém. Dojde k otevření ventilu, které nevyžaduje zdroj elektřiny ani zásah obsluhy, a pára sekundárního okruhu začne stoupat potrubím z parogenerátoru do tepelného výměníku pára-vzduch umístěného na střeše reaktorové budovy. Zde předává teplo do atmosféry, kondenzuje a vrací se zpět do parogenerátoru. Díky odběru tepla z parogenerátoru, může začít cirkulovat voda i v primárním okruhu a odvádět teplo generované štěpením v jaderném palivu. I když je reaktor odstaven, má velký tepelný výkon, který je nutno odvádět. Díky systému SPOT je zajištěn stabilní a bezpečný odvod tepla, takže nemůže dojít k poškození paliva a reaktoru.
Dlouhodobý odvod tepla je jen jedním prvkem jaderné bezpečnosti, stejně důležité je dokázat v reaktoru zastavit řetězovou štěpnou reakci. Pro případ selhání regulačních tyčí, které do aktivní zóny padají vlastní vahou, je JE Kudankulam vybavena systémem SBVB. Tento systém dokáže vstříknout do primárního okruhu kyselinu boritou o takové koncentraci, že okamžitě odstaví reaktor. Dochází k tomu opět díky pasivnímu principu a bez zásahu operátora bloku.

Pokračování výstavby
Ruský Atomstrojexport tedy zvítězil v tendru, odkoupil původní komponenty a začal likvidovat budovy postavené podle původního projektu. Reaktor a další zařízení byla po kontrolách stavu použita na čtvrtém bloku ruské Kalininské jaderné elektrárny, kde jsou v provozu dodnes. Výstavba tohoto bloku byla dokončena napřed oproti stanovenému harmonogram a podařilo se snížit náklady o 10 procent.
Jukija Amano, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, vysoce hodnotí bezpečnost této elektrárny, která je například vybavena mobilními dieselagregáty a čerpadly. Myšlenka těchto zařízení je v zásadě jednoduchá: Pokud by standardní i nouzové systémy napájení bloku byly vyřazeny z provozu, k čemuž může dojít jen při velmi vážné mimořádné události, kamion s dieselgenerátorem o velikosti standardního kontejneru pro přepravu zboží přijede k bloku a připojí se k němu pomocí kabelů. Díky tomu mohou hlavní cirkulační čerpadla i nouzová čerpadla obnovit svůj provoz a odvádět teplo z aktivní zóny.
Ale zpět do Bulharska. V roce 2008 byla podepsána smlouva o výstavbě nové dvojice bloků JE Belene a podniky Rosatomu zahájily výrobu komponent s dlouhou dodací lhůtou (typicky reaktor a parogenerátory).
V roce 2009 se do čela bulharské vlády postavil Bojko Borisov a začaly změny v modelu financování výstavby. Rozhodující podíl již nemělo mít Bulharsko, ale zahraniční investoři - finský Fortum a francouzský Altran Technologies. Po několika dalších změnách byl nakonec projekt bulharskou vládou zmrazen, na což Atomstrojexport reagoval podáním žaloby o úhradu nákladů za provedenou práci a výrobu komponent. Spor byl vyřešen 16. června 2016, kdy arbitrážní soud při Mezinárodní obchodní komoře přisoudili ruské firmě kompenzaci 620 milionů eur.

Autor

• (red)