Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Jaderné    Jaderný oslíčku, otřes se

Jaderný oslíčku, otřes se

Publikováno: 19.6.2017
Rubrika: Jaderné, Jaderné palivo

Energetika je především politika a o jádru to platí dvojnásob. O politizaci jaderné energie svědčí řada příkladů, kdy evropské vlády uvalily na provozovatele elektráren speciální daně. Poslední dění v Německu, kde vláda musí energetickým firmám vracet ekvivalent 166 miliard korun kvůli nezákonně vybrané palivové dani, je jen jedním z nich.

Německá vláda musí z rozhodnutí ústavního soudu vrátit provozovatelům jaderných elektráren, firmám RWE, E.ON and EnBW, přibližně 6,3 miliard eur (166 miliard korun) plus úroky, pokud o to požádají. Daň ve výši 145 eur za každý gram jaderného paliva (ve výsledku zhruba € 7,3 až € 15,8 za vyrobenou MWh) uvalilo Německo na firmy v prosinci 2010 výměnou za prodloužení životnosti a povolení k provozu existujících jaderných bloků. Následujícího roku ale vláda v reakci na havárii v japonské Fukušimě ohlásila odstoupení od jádra a postupné uzavření všech jaderných elektráren do roku 2022. Daň z paliva ovšem na bedrech výrobců zůstala až do roku 2016. Ústavní soud začátkem letošního června rozhodl, že takové počínání bylo nezákonné.

K opačnému rozhodnutí dospěl ústavní soud u podobného případu v Belgii. Vláda v roce 2009 dovolila prodloužení životnosti nejstarších jaderných bloků (Doel 1 a 2, Tihange 1) do 2025 výměnou za jadernou daň ve výši 215-245 milionů eur po dobu následujícch pěti let. Vláda vzešlá z povolební krize (její ustanovení trvalo rekordních 541 dní od voleb) však v roce 2012 skokově navýšila jadernou daň na 549 milionů eur ročně (14,3 miliard korun) a navíc stanovila datum odstavení bloků Doel  1 a 2 do roku 2015. Přestože Electrabel, provozovatel jaderných elektráren, rozhodnutí v roce 2012 a následně i 2013 právně napadl, ústavní soud daň potvrdil. Až změna vlády po volbách 2014 přinesla jaderným provozovatelům pozitivní změnu. Sazba daně významně klesla a Electrabel získal povolení regulátora prodloužit provoz bloků.

Daňové veletoče ve Švédsku

Švédské jaderné elektrárny platí od roku 2000 daň z instalované kapacity, neboli z maximálního možného objemu elektřiny, která může být vyrobena při plném využití instalovaného výkonu bloku. V roce 2014 prosadila vládní strana Zelených 17% zvýšení na cca 7,5 eur za MWh, což do rozpočtu přineslo na 4 miliardy švédských korun (asi 10 miliard Kč) navíc. Provozovatelé elektráren, Vattenfall a E.ON, reagovali plánem uzavřít některé starší provozy o několik let dříve než v původně uvažovaných termínech. To vyděsilo tradiční švédské průmyslové firmy jako Saab, Volvo, Atlas Copco či Sandvik, jejichž provozy jsou závislé na levné elektřině. Loni v létě proto koaliční sociální demokraté prosadili, že do roku 2019 se kapacitní jaderná daň postupně zruší a naopak podpořili výstavbu nových jaderných bloků.

V České republice není žádná jaderná daň stanovena. Provozovatelé elektráren ze zákona odvádějí 50 Kč z každé MWh vyrobené elektřiny na jaderný účet, z něhož bude v budoucnu stát hradit výstavbu a provoz hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Dále přispívají na chod Státního úřadu pro jadernou bezpečnost prostřednictvím tzv. poplatků na odbornou činnost Úřadu. Např. poplatek za žádost o povolení k výstavbě jaderného zařízení může být až 150 milionů korun, žádost o první povolení k provozu vyjde na dalších 60 milionů. Držitelé povolení k provozu pak odvádějí udržovací poplatek ve výši maximálně 4 miliony korun měsíčně. 

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Jak se vyrábí jaderné palivoJak se vyrábí jaderné palivo (52x)
Postup fabrikace jaderného paliva ukázala novinářům 19. listopadu 2019 ruská palivová společnost TVEL. Ve výrobním závod...
Arabelle, nejvýkonnější parní turbína na světěArabelle, nejvýkonnější parní turbína na světě (41x)
Společnost Alstom je předním světovým dodavatelem „konvenčních částí“ (strojoven) pro jaderné elektrárny a j...