„I příští rok se investice do modernizací budou pohybovat ve stovkách miliónů korun,“

• Foto

Na úvod obligátní otázka… S jakými představami, vizemi a cíli vstupujete do funkce? Může si vůbec ředitel takové elektrárny dovolit jít s nějakými osobními ambicemi nebo prostě bude plnit jasné zadání? Jaké je to zadání, úkol?
Zadání a osobní ambice spolu souvisí. Asi každý z nás chce být dobrý v tom, co dělá. Mým úkolem je řídit Jadernou elektrárnu Temelín a chci to dělat dobře. Od představenstva ČEZ mám zadání a k dispozici nástroje a zdroje pro splnění. K tomu mohou vést různé cesty, musíme se ale pohybovat v rámci vnitřních a vnějších pravidel a s maximálním důrazem na bezpečnost a ekonomiku. Mantinely jsou tedy dané, nicméně vlastní cesta je na nás.

Jaké konkrétní zadání jste od představenstva dostal?
Budu se soustředit na obhajobu provozní licence pro první blok v roce 2020 a o dva roky později pro druhý blok. Dotáhneme změny v dodavatelském systému, zjednodušíme řízení, zaměříme se na optimalizaci délky odstávek a řízení spolehlivosti zařízení. Vše musí vést k tomu, aby elektrárna naplňovala výrobní očekávání při vysoké bezpečnosti.

Je rok 2017… Přesto, připravujete se už na obnovení licence v roce 2020? Jak?
Obhajoba desetileté licence je pro nás klíčová věc. Přípravy běží od roku 2015. Jadernému dozoru budeme například dokládat stav reaktoru a bezpečnostních systémů, připravenost personálu, vnitřní havarijní plán, plány odstávek nebo program zvyšování úrovně bezpečnosti. Vedle toho musíme v průběhu celého provozu splňovat náročné podmínky plynoucí z mezinárodní i české legislativy. Lépe řečeno, musíme být o krok vpřed, abychom se nedostali do potíží při zpřísňování požadavků. S tím, jak se mění svět kolem nás, mění se i nároky například na jaderná zařízení. A my musíme prokázat, že umíme pružně reagovat a trvale si udržujeme vysokou úroveň bezpečnosti.

Jaderná energetika je nejsledovanějším sektorem. Procesy jsou propracované, a přesto dojde k problémům, například s turbínou. Máte pro to své vysvětlení?
Svým způsobem to souvisí i s vývojem a pokrokem. Jaderné elektrárny mohou být v provozu několik desetiletí. Úroveň techniky jde dopředu a je logická snaha provozovatelů svá zařízení průběžně vylepšovat. Posiluje to bezpečnost a zvyšuje efektivitu. Obnáší to ale různé modernizace a výměnu zařízení. Jejich zavádění může přinést počáteční komplikace a delší ladění provozu. Je to podobné jako se závodním autem. Vyšší výkon auta neznamená lepší čas. Je to dobrý předpoklad, ale vše se musí odladit a do sebe zapadnout. Jinak výsledek nepřijde. 

Máme za sebou větší polovinu roku? Zatím to vypadá na překonání rekordu výroby v JE Temelín z roku 2012.
Zajíci se počítají až po honu a platí to i pro nás. Pravda je, že máme dobře nakročeno, pořád ale jsou před námi dva měsíce. A dosavadní dobrý průběh musíme potvrdit i v závěru roku.

Nedávno jste v jednom z rozhovorů uvedl, že investujete miliardu do bezpečnosti a modernizace. Do kterých oblastí šla ta miliarda nebo ještě půjde letos?
Jde o průměrnou hodnotu od začátku provozu. V jednotlivých letech se investice liší. Letos jsme například provedli důležitou modernizaci, díky které jsme zvýšili bezpečnost zařízení, které reguluje tlak v reaktoru a celém jaderném okruhu. Práce trvaly dva měsíce a stejná úprava nás čeká i v závěru letošního a na začátku příštího roku na prvním bloku. 

Do čeho budete investovat příští rok?
Vedle již zmíněné modernizace „v“ uzlu kompenzátoru objemu (zařízení, které reguluje tlak v jaderném okruhu) budeme pokračovat ve výměně potrubí na chladicích vodách, začneme s modernizací důležitých čerpadel nebo úpravou vnitřního povrchu potrubí mezi strojovnou a chladicími věžemi. Investičních akcí plánovaných na příští rok je ale mnohem víc. Toto byly jen příklady těch nejdůležitějších. Platí, že i příští rok se investice do modernizací budou pohybovat ve stovkách miliónů korun.

Taktéž jste uvedl, že si můžete aktuálně na různé pracovní pozice vybírat? To asi nebylo dříve běžné nebo ano?
Dříve to bylo ještě o něco jednodušší. V současnosti není na trhu práce pro zaměstnavatele moc příznivá situace. Kdo chce pracovat, zaměstnání najde bez větší problémů. Nezaměstnanost je velmi nízká a spíše si vybírají kvalitní uchazeči než zaměstnavatelé. Navíc sehnat dobrého technika je vždy obtížnější než kvalitního ekonoma, což je dáno hlavně počtem absolventů. Přesto všechno jsem rád, že o práci v Temelíně a jaderné energetice je pořád zájem a nám se daří obsazovat volná místa kvalitními lidmi.

Čím to je, že je takový zájem o jaderné obory, i když některé články médií o budoucnosti jaderné energetiky v Evropě moc pozitivně nepíšou?
Bude to kombinace různých faktorů jako například tradice, prestiž a perspektiva jaderné energetiky. To vše společně s aktivní personální politikou nám umožňuje obsazovat
potřebné pozice kvalitními lidmi. Hledání šikovných techniků se věnujeme dlouhodobě. Máme řadu programů pro středoškoláky a vysokoškoláky, které umožňují studentům poznat prostředí jaderné elektrárny a nám naopak poznat studenty. A ve svých aktivitách polevit rozhodně nemůžeme. V energetice se plánuje na desetiletí, a pokud ji po celou dobu chceme dělat na špičkové úrovni, tak potřebujeme kvalitní lidi.

Prosím o komentář k energetické situaci v Evropě… Zdá se, že některé státy se bez jaderné energetiky dokáží vypořádat s pomocí nových zdrojů… Nebo máte jiný názor?
Každá země si sama rozhoduje o způsobu zajištění elektřiny pro své obyvatele. Některé státy jadernou energetiku využívají, což je příklad Francie nebo Finska, jiné, jako třeba Německo, se od ní odklánějí. Každopádně současnýmtrendem je rostoucí význam obnovitelných zdrojů a chytrých technologií. Vedle toho zde bude mít pořád své místo i klasická energetika. A jestli to bude v podobě plynových a uhelných nebo jaderných elektráren, bude na rozhodnutí dané země. Mě těší, že ČR s dalším rozvojem jaderné energetiky počítá.

Jan Kruml (56)
Narodil se 16. května 1961 v Plzni. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Po škole nastoupil do společnosti ČEZ, kde se podílel na výstavbě Temelína. Jako operátor poznal i elektrárnu Dukovany. V roli vedoucího reaktorového bloku se podílel na spouštění Temelína. Následně prošel řadou funkcí a v posledních letech působil jako vedoucí jednoho z největších odborů, který se stará o údržbu a modernizaci elektrárny. Od září je ředitelem Jaderné elektrárny Temelín. Je ženatý, má dva dospělé syny a s manželkou žije v Českých Budějovicích.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav