Evropský jaderný výzkum se zefektivňuje: spojuje síly výzkumných organizací a průmyslu

Jaderný výzkum není levná záležitost: patřičně vzdělaný a zkušený odborný personál, speciální vybavení, materiály i ochranné a bezpečnostní vybavení představují finančně náročné položky. Mezi výzkumnými institucemi existuje snaha o koordinaci a sdílení nákladů již řadu let, ale v poslední době nabývá na důležitosti ještě více. Výzkumné ústavy, které dříve působily samostatně, se dnes sdružují a úzce spolupracují s průmyslem i mezi sebou navzájem. Role koordinátora výzkumných aktivit se před šesti lety ujala mezinárodní nezisková asociace NUGENIA. Jednoduše řečeno, hlídá, aby neběžely paralelně stejné výzkumy na několika místech, propojuje organizace zkoumající podobnou problematiku, pomáhá určovat celoevropské výzkumné priority a hledat optimální skladbu zdrojů pro jejich financování.

Česká republika drží díky svému odbornému renomé v NUGENII významnou pozici: má pět řádných členů, tedy srovnatelně se Švédskem a Belgií, a navíc hned dva zástupce ve 14členném výkonném výboru. Asociace přitom sdružuje přes 110 subjektů: od provozovatelů jaderných elektráren, přes dodavatele technologií, výzkumné a akademické instituce, až po technické podpůrné organizace (TSO) orgánů jaderného dozoru. „Nejen ČEZ, ale především jeho dceřiné společnosti ÚJV Řež a Centrum výzkumu Řež, se podílejí celkem na devíti výzkumných projektech za desítky milionů eur,“ říká manažer projektů výzkum a vývoj společnosti ČEZ a jeden z členů výkonného výboru NUGENIA Aleš Laciok. Většina projektů NUGENIA získala i financování Evropské unie v rámci programu Horizon 2020. Podle Lacioka je ale největším přínosem členství především vzájemná spolupráce. „Hovoříme s ostatními provozovateli o tom, která témata nás pálí. Následně můžeme navrhnout společné výzkumné projekty šité na míru přímo naši potřebám. Dalším nesporným kladem je sdílení výzkumné infrastruktury,“ vysvětluje Laciok.

Momentálně v rámci asociace NUGENIA probíhá 17 projektů, z nichž 13 získalo dotace z evropského programu Horizon 2020. ČEZ aktivně participuje např. v projektu McSAFE, zaměřeném na účinnější modelování aktivní zóny reaktoru. Během tříletého výzkumu, na nějž Evropská unie přispěla částkou 2,9 milionů eur (cca 74 milionů korun), budou vyvíjeny a testovány nové výpočetní metody pro analýzy a hodnocení bezpečnosti projektu aktivní zóny jaderného reaktoru, přesnější než ty, které jsou dnes používány v průmyslové praxi. To přispěje k dalšímu zvýšení efektivity a bezpečnosti provozu reaktorů.

ÚJV Řež se zase angažuje v několika projektech zaměřených na stárnutí materiálů, například reaktorové nádoby (projekt SOTERIA) či kabeláže (projekt TeaM Cables). Výsledky výzkumu budou důležitým vstupem pro bezpečné prodlužování životnosti stávajících jaderných bloků. I v dalších projektech se soustředí především na bezpečnost provozu a její neustálé zvyšování.

Autor

• Svoboda Radek