EU ETS: konečně funkční systém nebo systematická likvidace průmyslu?

Dopad revize povolenek na průmysl i energetiku nebude pozitivní

Tak především: EU ETS není nástrojem na snižování emisí, možná by mohl plnit roli nástroje k optimalizaci nákladů na snižování emisí, ale k této funkci má rovněž daleko, protože nesplňuje základní podmínky této funkce: mít globální působnost, oxid uhličitý by musel být znečišťující látkou nahraditelnou, což není a nikdy nebude, jakkoliv to jistý soudce v USA o své vůli vyhlásil (a zapomněl přitom, že musí taky dýchat…) a k dekarbonizaci by měly být splněny podmínky dostupnosti technologií, k čemuž je delší cesta než do Říma, jak se kdysi říkávalo.

Aby systém fungoval na tržním principu se vším všudy, musela by být cela povolenek více jak 250 USD/t a to si samozřejmě žádný politik dovolit nemůže, i když… IEA odhaduje v polovině tohoto století cenu přes 500 USD/t až k 800 USD/t!!! Toho by si politici měli být také vědomi, i když mne z toho asi hlava už bolet nebude.

Rozhodně to není tak, že všecko máme a chybí jen dobrá vůle. Jeho současné působení je v podstatě určeno k vytváření kouřové clony a ke zvyšování nákladů na generaci elektřiny, což je ovšem především specialita EU a málo kdo v ostatních ekonomických blocích na tuto hru v přistoupil, byť jsou tyto systémy zavedeny nebo se leckdes zavádějí, ale s EU ETS mají jen pramálo společného. Tržního je na tomto systému jen velmi málo, snad jen vyrovnávání nabídky s poptávkou. Jinak je to nástroj centrálního plánování, k němuž EU v současné podobě kráčí mílovými kroky. Zcela aktuálně – dochází k poměrně prudkému nárůstu ceny povolenek v EU, který je dán především tím, že spotřeba elektřiny se dostala na úroveň stavu před 10 lety a arbitrárním politickým rozhodnutím se z trhu odebraly povolenky, přidělované podle historických emisí před recesí (krizí) v roce 2008. Jak dlouhé trvání bude tento růst mít, je těžké předpovědět, někteří říkají, že by se měl srovnat na 30 €/t, jiní předpovídají 40,- a tak je to více méně loterie s ohledem na centrálně plánovací balíček Energetické unie a další vlivy (nenaplnění klimatického fondu, charakter ujednání z Paříže zcela nezávazný a chátrající strukturu EU).

Dále se nepochybně projevuje, a ještě výrazněji projeví v nedaleké budoucnosti to, že náklady na „ochranu“ klimatu překračují i ty nejpesimističtější předpovědi, zatímco přínosy se zatím příliš nevyskytují, jestli vůbec! A klima si dělá s námi, co chce tak, jako si vždycky dělalo.

A nejen to, podle čerstvých informací z německého tisku a odborných kruhů v roce 2014 německé ministerstvo hospodářství předpokládalo, že země by se mohla spoléhat na 60 gigawattů stabilní rezervní kapacity na souvisejících sousedních trzích v Evropě, ale ukázalo se, že tento údaj byl nadhodnocen třikrát až čtyřikrát. Bezpečnostní rezerva se tak bude blížit nule a platí to i pro EU jako celek! To potvrzují i data IEA, že po roce 2020 bude v EU chybět 100 GW instalovaného stabilního výkonu. Takže bychom měli vítat zvýšení cen povolenek, aby se vyplatilo obnovovat uhelné bloky s velkou účinností, na vhodných místech budovat jadernou energetiku (UK, ČR, SK, HU a případně PL) a stavět záložní paroplynové jednotky, jimiž chce řešit deficit zdrojů Německo.

EU ETS inherentně funkční (jako nástroj na snižování emisí CO₂) nebude, nechť alespoň plní svou možnou nákladově optimalizační roli. Obávám se však, že přitom, jak je už dnes systém složitý, bude i tato optimalizační role marginální, avšak mnoho lidí na tom může docela vydělat. Kdo na tom jednoznačně prodělá, jsou zákazníci (a ceny rostou a porostou s cenami povolenek). Ale protože je v systému už tolik investovaných zájmů hlavně v EU, začínám mít obavy, že se s tím dá něco rozumného dělat.

Kdyby se např. namísto ujednání z Paříže světové společenství dohodlo na jednoduché dani z emisí skleníkových plynů ve výši řekněme 5–10 USD/t bylo by z této daně možno financovat jak nutná adaptační, tak především vědu a výzkum, a to bez ohledu na příčinu klimatických změn. Ovšem, to by se moc nedalo lovit v kalných vodách, k němuž stále složitější EU ETS přímo vybízí, rozvojové země by nemohly chtít obědy zdarma a taky by to přece jen nebyl tak flagrantní pokus o instalaci systému centrálního plánování do jinak funkční tržní ekonomiky jakým je EU ETS nyní.

Dopad revize EU ETS na energetiku a průmysl nelze hodnotit nijak pozitivně. Jak uvedeno výše, systém bude složitější, než je dnes, účinnost na ochranu klimatu bude stejná, jako dnes, tedy minimální, ceny energie jak pro malospotřebitele, tak pro průmysl budou růst (v USA jsou proti Německu třetinové už dnes). Pro průmysl se jedná o dvojí vraždu, protože mámě i vlastní technologické/energetické emise, takže přidám-li k tomu nejistou bezpečnost dodávek a natahované lhůty přípravy investic, jen blázen by šel investovat do zemí EU, zvláště do energeticky náročného průmyslu.

Únik uhlíku není výmysl bláznivých průmyslníků, ale fakt, s nímž je třeba počítat a to „díky“ politice EU už od počátku, ve formě úniku investic. Stav rozhodně nezlepší různé kompenzace (po roce 2020 z centralizovaných výnosů z prodeje přebytků povolenek). Pomoci může ale fundamentální a globální přestavba přístupu: evropský přístup, založený na zdražování zdrojů, povede jen ke krachu ekonomiky, sociálních ale i environmentálních systémů, zatímco v jiných částech světa je principiální rozdíl cenu energie udržet co nejníže. Prostě, EU se vůbec nepoučila ze 40 let budování socializmu a naše zkušenosti jsou k smíchu. Jenže on ten smích pomalu začne mrznout na tváři a je proto nezbytně nutné v energetické oblasti si zachovat alespoň doma neprůstřelnou bezpečnost dodávek, zvláště elektřiny.

Autor:
Ing. Josef Zbořil,
emeritní člen EHSV Brusel (2004-2015)

„Výnosy z povolenek nesmí jen lepit „díry v rozpočtu“ českého státu,“

říká v rozhovoru pro All for Power Pavel Zámyslický, ředitel Odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí. „Tyto prostředky se musí opět využít na snižování uhlíkové náročnosti a závislosti na fosilních palivech, jak je tomu např. v některých severských zemích. Naopak nemá příliš smysl těmito výnosy dotovat fosilní energetiku,“ je přesvědčený Zámyslický.

Co očekáváte od revize EU ETS?
Revize má pokračovat v trendu snižování celkového množství povolenek v systému tak, aby splnil svůj redukční cíl pro rok 2030, tj. snížit emise o 43 % oproti roku 2005. Zároveň revize zavádí mechanismy, které státům a průmyslovým sektorům poskytují flexibilitu při plnění povinností a nabízí možnosti financování investic do snižování emisí, aniž by byla ohrožena jejich konkurenceschopnost.

Je reálné tempo snižování stropu celkového objemu emisí?
Snižuje se celkový objem povolenek v systému. Ten funguje na tržní bázi, tzn. pokud se tento objem bude blížit poptávce po povolenkách, zvýší se jejich cena a tím i motivace k nízkouhlíkovým investicím. Je třeba počítat s tím, že celkové množství povolenek bude neustále klesat, s tím budou klesat i emise skleníkových plynů.

Co je to rezerva tržní stability a jaký bude mechanismus po reformě?
Rezerva tržní stability (Market Stability Reserve, MSR) je nástroj, který má zachovat účinnost systému. Z více důvodů, zejména po vypuknutí finanční krize a průmyslovém útlumu, je v systému značný nadbytek povolenek, což v tržním mechanismu vedlo k pádu jejich ceny. MSR bude od roku 2019 absorbovat část tohoto přebytku a tím opět vytvoří tlak na růst ceny povolenky. Pokud by zásoba povolenek na trhu výrazně poklesla, MSR opět povolenky uvolní na trh. Původní návrh počítal s ročním odvodem 12 % z přebytku povolenek do MSR, po revizi se tempo odvodu zvyšuje na 24 %. Přebytek vypočítává Evropská komise jako sumu povolenek vypuštěných na trh od roku 2008 mínus povolenky vyřazené za emise. Od roku 2024 se navíc část povolenek v MSR zruší, což bude další impuls k růstu ceny povolenky.

Jaký bude dopad na energetiku a průmysl? Které země to zasáhne nejvíce?
Cena povolenky bude zdražovat výrobu energie z fosilních zdrojů, takže se dá očekávat změna ve využívání zdrojů energie směrem k méně emisně náročným. Dnešní investiční rozhodnutí také musí počítat s dražší povolenkou v budoucnu a například obnovitelné zdroje energie tak mohou stále více konkurovat konvenčním zdrojům. Průmysl bude mít vyšší motivaci k hledání úspor nákladů na povolenky a vyšší ceny elektřiny. Zde ale budou nutné významnější investice, k čemuž bude sloužit např. Inovační fond, který bude financovat projekty na snižování emisí v průmyslu, obnovitelné zdroje energie, bezuhlíkovou mobilitu a náhradu uhlíkově náročných produktů. Aby nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zůstává zachován systém bezplatné alokace povolenek podle benchmarků.

Jaký očekáváte vývoj cen povolenek, a nemůže v budoucnosti dojít k dalšímu kolapsu systému?
Čekáme stabilizaci ceny povolenky. Vzhledem k MSR by k výraznějším výkyvům docházet nemělo.

Podle aktuální zprávy přinesou povolenky ČR 6 miliard korun navíc, kolik se dá čekat do roku 2030?
Výnosy z aukcí povolenek lze jen těžko předvídat kvůli mnoha faktorům, které hrají důležitou roli. Odhadujeme výnosy z aukcí do roku 2030 v rozmezí 100-190 mld. Kč (před využitím flexibilit, např. bezplatné alokaci povolenek na výrobu elektřiny).

Je využití financí nějak vázané nebo je již rozhodnuto, do čeho by se investovaly?
Využití výnosů z aukcí je účelově vázané podle § 7 zákona 383/2012 v souladu se směrnicí o emisním obchodování. Český zákon mj. říká: „Výnos z dražeb povolenek podle odstavců 1, 2 a 3 je příjmem státního rozpočtu, a není-li stanoveno jinak, je účelově vázán na dodatečné financování činností vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů, na podporu inovací v průmyslu, na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost včetně výstavby a rekonstrukce soustav zásobování tepelnou energií, snižování energetické náročnosti budov a zvyšování účinnosti užití energie v průmyslu a energetice, na podporu vědy a výzkumu v oblasti efektivního nakládání se zdroji, na podporu úspor energie na straně spotřebitelů, na adaptační opatření, na plnění mezinárodních závazků České republiky a rozvojovou pomoc v oblasti ochrany klimatu, na náklady spojené s fungováním a správou Evropského systému obchodování a správou rejstříku a na podporu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědecko-technického rozvoje v oblasti snižování emisí skleníkových plynů z dopravy, zejména z civilního letectví.“

Podpoří systém investice do nových technologií?
Systém je nastaven tak, aby podporoval investice od fáze inovací, demonstračních projektů, modernizace až po normální provoz s využitím ekonomiky úspor povolenek.

Nebudou náklady průmyslu vyšší než přínosy pro český stát?
Zde je důležité, aby výnosy z aukcí pouze “nelepily díry v rozpočtu“. Tyto prostředky se musí opět využít na snižování uhlíkové náročnosti a závislosti na fosilních palivech, jak je tomu např. v některých severských zemích. Naopak nemá příliš smysl těmito výnosy dotovat fosilní energetiku.

Jak bude probíhat transpozice EU ETS 2021-2030 do české legislativy?
MŽP připravuje návrh zákona, který bychom měli předložit vládě na začátku příštího roku. Zákon by měl být přijat na podzim roku 2019. Vyjednáváme také o prováděcích aktech na evropské úrovni a chystáme implementační kroky tak, aby všichni provozovatelé byli připravení na nové obchodovací období od roku 2021.

Pavel Řežábek,
hlavní ekonom společnosti ČEZ, a. s.

Jaké faktory ovlivňují aktuální růst ceny povolenky?
Nad čistě fundamentálními faktory v současnosti jednoznačně převažuje tržní sentiment. Vnímáme tři významné faktory: 

1. Zdražil plyn, a to vede k růstu tzv. switchingové ceny CO₂, při které se vyplatí přesunout výrobu elektřiny z uhelných elektráren do plynových. Vzhledem k velikosti přebytku povolenek to sice vůbec není zapotřebí, ale je to výrazný signál.
2. Blíží se spuštění tržní stabilizační rezervy (market stability reserve, MSR), která bude z trhu v nejbližších letech každoročně odčerpávat 24% přebytku. To sice systémový přebytek povolenek rovněž nevyřeší, ale také je to významný signál.
3. Některé utility významně změnily své hedgovací strategie CO₂ oproti minulosti. Nakoupily si několikaletou zásobu relativně laciných povolenek a tím výrazně snížily aktuálně dostupné množství povolenek.

Věříte, že revize EU ETS bude funkční a splní plánované cíle?
EU ETS je tržní nástroj vedoucí k nejefektivnějšímu snižování emisí. EU ETS je funkční, dodává přesně to, co se po tomto systému chce: už pár let to jsou nulové úspory. Méně informovaní lidé to nazývají selháním EU ETS. Ve skutečnosti selhalo ale jen stanovení cílů. Dekarbonizační cíle pro 2020 jsou splněny. Cíle pro 2030 se splní prostě díky plnění cílů v obnovitelných zdrojích a v energetických úsporách. Pokud se Evropská unie shodne na vyšších cílech, EU ETS začne opět generovat dodatečné úspory CO₂.

Revize EU ETS je těžce dosažený kompromis mezi příznivci a odpůrci dekarbonizace. Výsledkem je relativně složitý mechanismus, který činí tržní prostředí komplikovaným. Revize EU ETS bude bezpochyby technicky funkční. Stanovené cíle se splní s revizí i bez revize. Litera se naplní, ale duch revize – snaha o další snížení produkce CO₂ – uniká. Vždyť ani současná relativně vysoká cena kolem 20 EUR/t ani nedávná relativně nízká cena kolem 5 EUR/t nestačily – kvůli poměru cena uhlí/cena plynu – spustit ten nejjednodušší proces na úsporu CO₂, totiž přesun výroby z uhelných elektráren do plynových.

Jaký dopad bude mít revize EU ETS na energetiku a průmysl?
Ať jsou na trhu vysoké ceny CO₂ anebo jen hrozba vysokých cen CO₂, investiční plány firem se tomu v rozličné míře přizpůsobují. Odklon od procesů produkujících CO₂ je pozvolný, ale jednoznačný. Tento trend bude pokračovat. V energetice je to svým způsobem nejjednodušší, protože existuje široké portfolio emisních a bezemisních zdrojů. Kolegové z ocelářského a cementářského průmyslu jsou vmnohem složitější situaci. Produkce CO₂ je vetknuta do základů jejich výrobních technologií a jiné technologické řešení by bylo nesmírně drahé.

Patrik Petrásek, 
Corporate Trader

Jaké faktory ovlivňují aktuální růst ceny povolenky?
Regulácie EU, ktoré úspešne kontrolujú ponuku a dopyt povoleniek na trhu EU ETS - najme MSR (Rezerva tržnej stability), ktorá od budúceho roka bude brat 24% percent povoleniek z ponuky, čím pádom bude radikálne znižovať ponuku na trhu, na druhej strane znižovanie voľných prídelov spoločnostiam tlačí dopyt smerom nahor, lukratívna cena už prilákala aj rôznych investorov, či už banky alebo investične skupiny, ktoré navyšujú dopyt na trhu a tlačia cenu ešte viacej hore. Sekundárne vplyvy na cenu EUA sú napríklad cena uhlia a plynu ako aj Nemecka cena energie.

Věříte, že revize EU ETS bude funkční a splní plánované cíle?
Áno, úspešne kontroluje dopyt a ponuku povoleniek na trhu, dôkazom týchto revízii je stúpajúca cena z 5eur na 25 eur za EUA v priebehu roka.

Jaký dopad bude mít revize EU ETS na energetiku a průmysl?
Veľmi zlý, pre niektoré firmy likvidačný. Zatiaľ čo priemysly ako železiarensky strácajú konkurencieschopnosť voči spoločnostiam z Ruska, Číny, USA. Teplárne musia zvyšovať ceny tepla čo eventuálne preplatia ľudia. Niektoré energetické spoločnosti budú možno musieť hlásiť bankrot pretože stúpajúca cena EUA je pre nich finančne likvidačná.

Martin Hájek,
ředitel Teplárenského sdružení ČR

Jaké faktory ovlivňují aktuální růst ceny povolenky?
Cenu povolenky ovlivňují dlouhodobě tři hlavní faktory: Politická rozhodnutí, politická rozhodnutí a politická rozhodnutí. Krátkodobě ovlivňuje cenu povolenky také stav ekonomiky, relativní cena černého uhlí a zemního plynu v EU nebo počasí. A pochopitelně také zájem spekulantů, jde stále o malý a relativně mělký trh, se kterým se dá poměrně snadno manipulovat. Trh povolenek vytváří krásný pákový efekt vůči reálným aktivům. Cenu povolenky lze vyhnat nahoru poměrně snadno s relativně malým balíkem peněz, to zvýší cenu elektřiny a následně ovlivní hodnotu reálných aktiv, s nimiž se obchoduje na burze a jde o řádově větší hodnoty.

Věříte, že revize EU ETS bude funkční a splní plánované cíle?
ETS nebyl nikdy nefunkční, jen byla nízká cena povolenek, protože jich byl přebytek. To ale nebyla nefunkčnost systému jako takového. To je jako říkat, že v roce 2008 byl nefunkční akciový trh, protože propadly ceny akcií o 50 %. Ohledně plnění plánovaných cílů je otázka, jaké ty cíle vlastně jsou. Pokud bylo cílem nakrmit spekulanty, tak tento cíl byl již vrchovatě naplněn. Pokud je cílem vytvořit stabilní prostředí pro investice do nízkouhlíkových technologií, tak ten v EU ETS z definice být splněn nemůže. To by dokázala zařídit jen předvídatelná a dlouhodobě stabilní uhlíková daň. EU ETS bylo zavedeno jako cimrmanovský úkrok stranou jen proto, že se státy EU nebyly schopny na dani dohodnout. To se teď možná postupně mění, vlády si začínají uvědomovat, že než krmit spekulanty a byrokraty, je lepší mít všechny peníze pro sebe. Uhlíková daň je jednoduchá, funkční, nevyžaduje organizované trhy, obrovský úřední aparát ani davy analytiků, má tedy nesrovnatelně menší transakční náklady než emisní obchodování.

Jaký dopad bude mít revize EU ETS na energetiku a průmysl?
Pro energetiku i průmysl je značně volatilní cena povolenky především zdrojem obrovské nejistoty. Stačí se zamyslet nad rozptylem ceny povolenky, který dnes produkují všemožní analytici pro rok 2030. Nestabilita prostředí je samozřejmě mocným repelentem pro jakékoliv investice. Revize EU ETS bude mít především devastující dopad na energeticky náročný průmysl, zejména ocelárny, chemičky a cementárny. Nejen že jsou již dnes „za velkou louží“ podstatně nižší ceny energií, ale EU si ty svoje ještě uměle zvyšuje. To nemůže v delším horizontu zůstat bez odezvy. Je přitom zcela naivní si myslet, že nadnárodní vlastníci budou v těchto průmyslech investovat do úspor, když daleko efektivnější strategie je tu výrobu prostě přesunout pryč z EU. Co se týče energetiky, vytváří rostoucí cena povolenky ekonomickou hranu napříč energetikou, protože cena povolenky se promítá do ceny elektřiny a také do většiny dodávek tepla, ale nepromítá se do lokální výroby tepla ze zemního plynu. Tento stav, pokud bude trvat delší dobu, nutně povede k přesunu emisí z EU ETS do menších zařízení. To ovšem bude značný problém, protože právě v této oblasti má Česká republika závazný cíl snížit emise do roku 2030 o 14 % ve srovnání s rokem 1995. Při masivním přesunu emisí z EU ETS se to samozřejmě nemůže podařit.

Miroslav Zajíček,
vedoucí obchodní strategie, Veolia Energie ČR, a. s.

Jaké faktory ovlivňují aktuální růst ceny povolenky?
Očekávání poklesu přebytku povolenek v roce 2019 v důsledku zavedení MSR, což je podstatná změna pravidel, měnící drasticky pravidla hry.

Věříte, že revize EU ETS bude funkční a splní plánované cíle?
Ajaké jsou vlastně cíle EU ETS? Snížení emisí nebo vysoké ceny CO₂? Provedené změny a zavedení MSR zajistí vysoké ceny CO₂. Vysoké ceny CO₂ samozřejmě způsobí jeho nižší emise, ovšem pokud bylo cílem mít vysoké ceny CO₂ bez ohledu na velikost emisí CO₂ (koneckonců pokles cen povolenek byl důsledkem toho, že emise klesaly rychleji, než byl plánovaný pokles jejich množství pro jednotlivé roky a to zejména v důsledku rozvoje OZE, který byl ovšem tažen dotacemi, nikoli existencí EU ETS), pak mnohem efektivnějším nástrojem by již od roku 2005 byla uhlíková daň - ta by navíc mohla být uvalena na všechny segmenty ekonomiky a nevytvořila by se dnešní nerovnost., kdy některé části ekonomiky jsou zasaženy ze strany EU ETS a některé nejsou, což jim přináší konkurenční výhodu.

Jaký dopad bude mít revize EU ETS na energetiku a průmysl?
Ve stávajícím stavu to bude v ČR znamenat zvýšení nákladů pro průmysl (zejména po roce 2020, kdy množství bezplatných povolenek zase poklesne) a hluboké strukturální přesuny v energetice - zejména systémy CZT, které jsou rostoucími cenami CO₂ ohroženy nejvíce a to proto, že jeho konkurenti 

Ing. Pavlína Novotná, MSc.,
Energy Sales, 

Martin Cracknell,
Executive Director, Head of Emissions
Mitsui Bussan Commodities Ltd., Londýn, Velká Británie

Jaké faktory ovlivňují aktuální růst ceny povolenky?
Reforma EU ETS a s ní související Rezerva tržní stability (MSR) se dají popsat jako ambiciózní. MSR není opatřením ke stabilizaci ceny, je navržena jako nástroj vyvíjející tlak na poptávku tím, že bude vyjmuta velká část přebytku, který se v EU ETS naakumuloval. MSR určuje celkový počet EUA v oběhu a pokud je větší než 833 mil. EUA, dojde k vyjmutí části povolenek prostřednictvím snížení objemu nabídnutého v aukcích v průběhu následujícího roku. Počínaje rokem 2023 pokud objem EUA v MSR přesáhne objem EUA, který byl k dispozici v aukcích v předešlém roce, bude tento přebytek trvale zrušen. Trh očekává, že jako výsledek vyjmutí tohoto přebytečného objemu z MSR, bude v EU ETS scházet cca 1,5 mld. EUA v období r. 2019 – 2023. Není pravděpodobné, že ti, kteří drží přebytky EUA na svých účtech, je prodají na trhu ve velkých objemech.

Je třeba, aby cena EUA dosáhla úrovně motivující k záměně uhlí za zemní plyn, což pomůže snížit emise CO₂ a adaptovat se tak na nižší přísun EUA na trh z alokace a aukcí. Neexistuje žádná konkrétní cena pro switch (záměnu), neboť cena závisí na efektivnosti elektrárny a také kvalitě samotného paliva, např. uhlí z různých lokalit má rozdílné kalorické hodnoty. Cenová úroveň potřebná k pobídce záměny paliva závisí také na ceně elektřiny. Při dnešních cenách jsou hlavní úrovně pro switch mezi 35 a 50 €/t.

Velká zařízení v rámci EU ETS tuto situaci předvídala a pracovala na částečném pokrytí svých potřeb a obstarání povolenek, čímž řídila riziko již před spuštěním MSR, ke kterému dojde v roce 2019. Navíc byli na trh přilákáni další investoři, kteří věřili, že tento vývoj jim přinese atraktivní poměr výnosu k riziku. Trh s EUA byl podpořen také vysokou cenou plynu a elektřiny. Zde je třeba upozornit na vzájemný vztah mezi těmito trhy, tzn., že vyšší cena plynu a elektřiny vede k vyšší ceně EUA a naopak vyšší cena EUA vede k vyšší ceně elektřiny a plynu.

Věříte, že revize EU ETS bude funkční a splní plánované cíle?
Reforma EU ETS zahrnující Rezervu tržní stability byla již schválena a stala se součástí legislativy EU. Očekáváme, že MSR a 4. obchodovací období budou fungovat podle očekávání. V případě, že nenastanou žádné významné změny v politice EU nebo ekonomickém výhledu, EU ETS zažije několik let, kdy poptávka po povolenkách převýší dostupnou nabídkou. Je třeba zdůraznit, že EU nikdy nevyjádřila cíl pro cenu EUA. Primárním účelem EU ETS je vyřešit přebytek povolenek, který v existoval po téměř celou dekádu, ne dosažení konkrétní ceny.

Jaký dopad bude mít revize EU ETS na energetiku a průmysl?
EUA byly po řadu let finanční injekcí pro účetní uzávěrku řady společností, které prodávaly přebytky. Nedávný pětinásobný nárůst ceny ilustruje významné finanční riziko, kterému čelí společnosti, které pro plnění svých povinností daných EU ETS zvolily čistě reaktivní strategii. Dá se očekávat, že společnosti budou chtít přehodnotit svou strategii a zvážit více proaktivní přístup k řízení finanční rizika plynoucího z plnění povinností daných EU ETS. Cenové zajištění (hedging) v průběhu výrobního cyklu raději než čekání na okamžik těsně před odevzdáním povolenek (použitím forwardů a opcí) bude vzhledem k vyššímu finančnímu riziku pravděpodobně čím dál více převažovat. Se zvyšující se hodnotou povolenek držených po celý rok na účtu (od okamžiku alokace do odevzdání) bychom očekávali, že některé společnosti na ně budou nahlížet jako na aktivum, které se dá využít, nejčastěji jako kolaterál pro financování investic do nízkouhlíkových technologií. Z dlouhodobého hlediska očekáváme, že plyn se stane atraktivnějším palivem pro výrobu elektřiny než uhlí, jehož použití bude sníženo, a bude pokračovat růst produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Autor

• (red)