Energetika ve Velké Británii, Indii či na Ukrajině neustále roste. Prosadit se mohou i čeští exportéři

• Foto

Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Velkou Británií funguje dlouhodobě na velmi dobré úrovni. Je tomu tak především díky vynikajícím obchodním výsledkům v oblasti výměny zboží. „S ohledem na fakt, že je Velká Británie aktuálně čtvrtým největším exportním trhem České republiky, hraje energetika v českém vývozu na ostrovy důležitou roli. Vyváží se především energetické strojírenství na různých úrovních dodavatelského řetězce. Tradičně jde například o ropný průmysl, konkrétně různé ventily či převodovky na ropné plošiny,“ říká ředitel zahraničního zastoupení CzechTrade v Londýně Martin Macourek.

Důležitou roli hraje také vývoz finálních řešení, hlavně v oblasti zelené energetiky. Ve Velké Británii je velký zájem o tepelné pumpy, kotle na spalování biomasy, úložiště energie a dále různá úsporná řešení, včetně smart energetiky.

Po téměř třiceti letech navíc zažívá renesanci také jaderná energetika se stavbou nových bloků. Ta spolu s plynem dominuje současnému trhu Spojeného království. Naopak do pozadí ustupuje uhelný průmysl. V oblasti obnovitelných zdrojů těží Velká Británie z příznivých povětrnostních podmínek panujících ve Skotsku, kde je instalováno velké množství větrných turbín. „Stát kromě větru takto podporuje celou řadu zdrojů zelené energetiky, například solární či bioenergetiku. Do budoucna se po velké debatě počítá i s jadernou energetikou,“ vysvětluje Martin Macourek. Zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Londýně intenzivně sleduje připravované projekty a jejich následné zprostředkování českým vývozcům. Pro tuzemské exportéry jsou podstatné aktivity ze soukromého sektoru. „Takové projekty nejsou nikde publikované a o to těžší je se na ně napojit. Činíme tak prostřednictvím systematické identifikace kontraktorů i konzultantů, kteří projekty rozvíjejí,“ uvádí Martin Macourek. Obecně lze říci, že v poslední době jsou v Británii atraktivní energetické projekty v kombinaci s odpadovým hospodářstvím.

V rámci energetického obchodu se britské pobočce agentury CzechTrade podařilo ve Skotsku zprostředkovat export mobilních kontejnerových biomasových tepláren od společnosti Smart Heating Technology. Momentálně nacházejí využití například na izolovaných farmách. Z českých firem působících na britském energetickém trhu můžeme zmínit Ponast, Vítkovice Heavy Engineering, Doosan Škoda Power nebo třeba WIKOV Industry. V oblasti jádra se daří nováčkovi na trhu, firmě MICO. Pokud jde o investory, velmi úspěšně zde působí energetická skupina EPH, která skoupila řadu uhelných elektráren a postupně je přestavuje na biomasové.

Čeští exportéři by neměli podceňovat konzervatismus britského trhu spolu s velkým důrazem na certifikace, normy i obchodní zvyklosti. Nezbytná je detailní znalost konkurenčních výhod, které povedou k dosažení stanovených cílů. V současné době nelze opomíjet ani roli marketingu.

Velká Británie hostí každoročně celou řadu významných konferencí s energetickou tematikou, na kterých by čeští vývozci neměli chybět. V říjnu letošního roku se koná UK Construction Week v anglickém Birmighamu, věnovaný moderní smart energetice. Shodnému tématu se bude věnovat také Ecobuild v březnu 2019 v Londýně. „Pozornosti českých exportérů v oblasti obnovitelné energetiky by neměla uniknout konference All Energy ve skotském Glasgow s datem konání v květnu 2019. V září téhož roku hostí město Aberdeen, jedno z nejvýznamnějších měst těžařského průmyslu ve Velké Británii, konferenci Offshore Europe,“ dodává londýnský zástupce agentury CzechTrade.

Obchod s Ukrajinou neustále stoupá, orientace v místním specifickém prostředí je však klíčová

Obchodní spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou navazuje na více než stoletou obchodní tradici dodávek jak hotové strojírenské produkce, tak výrobních technologií. Přes rozdílnou rozlohu a počet obyvatel zaujímají obě země shodné příčky z hlediska obratu zahraničního obchodu a jsou fakticky rovnocennými obchodními partnery. „Za dobu existence samostatných států bylo maximální výše obratu dosaženo v roce 2012, a to v hodnotě 2,2 miliard eur s kladnou bilancí ve prospěch českého vývozu. V následujících letech ale došlo k významnému propadu obchodní výměny. V návaznosti na krizi ukrajinského hospodářství v souvislosti s nepříznivými politickými událostmi se český vývoz snížil o 30 procent. Od té doby má vzájemná obchodní výměna opět stoupající tendenci. Mezi tradiční položky českého vývozu na ukrajinský trh patří například kotle nebo jaderné reaktory,“ říká ředitelka zahraničního zastoupení CzechTrade v Kyjevě Oksana Antonenko.

Sféra energetiky momentálně patří k zásadním otázkám ukrajinského hospodářství. Zemi po dlouhá léta zásobovalo Rusko relativně levným plynem, což Ukrajinu nemotivovalo k zavedení úsporných technologií. Situace se však zásadně změnila se začátkem ruskoukrajinského politického konfliktu v roce 2014, který vedl mimo jiné k navýšení cen plynu pro Ukrajinu. Tamní vláda reagovala nařízeními, která podporují zavedení úsporných technologií. Schválená energetická strategie do roku 2035 zahrnuje celý balík reforem, které mají přispět k posílení bezpečnosti, úspornosti a konkurenceschopnosti země.

„Plánuje se dvojnásobné snížení energetické náročnosti ukrajinského hospodářství, které je přibližně třikrát náročnější v porovnání s evropským průměrem. Zároveň mají reformy navýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické výrobě s cílem dosáhnout nulové závislosti země na dovozu plynu z Ruska,“ komentuje ukrajinské energetické strategie Oksana Antonenko.

Na Ukrajině působí řada českých podniků ve všech segmentech energetiky. V oblasti jaderné energetiky se prosadily například firmy ÚJV ŘEŽ, Škoda JS, Sigma Group, Žďas a další. Na trhu zelené energie již přes deset let úspěšně působí společnost Elektrotechnik Czech, která postavila několik solárních elektráren.

Ukrajinská energetika skýtá pro české podniky lákavé příležitosti i v dalších oblastech, jakými jsou např. obnovitelné zdroje či těžba surovin. „Výše zeleného tarifu na Ukrajině je jedna z nejvyšších v Evropě, přičemž stát se zavazuje vykupovat dle stanoveného tarifu celý objem elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů do roku 2030. U solárních elektráren, které se zprovozní do konce roku 2019, bude stát nakupovat elektřinu za cenu 16,3 centu za kW pro střešní elektrárny a 15 centů za kW pro pozemní elektrárny,“ vysvětluje Oksana Antonenko. Ekonomicky výhodné jsou rovněž tarify výkupu elektrické energie i z dalších obnovitelných zdrojů, především větru a biomasy. Výsledná cena záleží na kapacitě objektu a na podílu zařízení domácího původu při výstavbě elektrárny. Stát se snaží stimulovat místní výrobu tak, že pokud se místní produkce podílí na celkovém objektu z 30 %, navyšuje se zelený tarif o 5 %, pokud podíl přesahuje 50 %, navýšení činí 10 %.

Ukrajinská energetická strategie má také za cíl do roku 2025 integrovat místní přenosovou soustavu s kontinentální evropskou sítí ENTSO-E. V srpnu 2017 vytvořila česká společnost Unicorn pro potřeby ukrajinského národního provozovatele přenosové soustavy Ukrenergo elektronickou platformu pro mezinárodní obchod s elektřinou. Ukrajinskou energetiku čeká při napojení na ENTSO-E řada dalších opatření a kroků. Země bude potřebovat podporu od členských států Evropské unie se zkušenostmi s připojením do evropské sítě, a to včetně České republiky.

Zahraniční pobočka agentury CzechTrade v Kyjevě poskytuje českým vývozcům pomoc s orientací v ukrajinských předpisech a získáváním potřebných informací o potenciálních partnerech. „Velkým problémem místního podnikatelského prostředí zůstává roztříštěnost a netransparentnost právních předpisů. Setkáváme se s případy, kdy se dva platné předpisy vztahují k jedné skutečnosti a mohou mít rozdílnou interpretaci. Většina ukrajinských státních informačních portálů je k dispozici pouze v ukrajinském jazyce nebo je jejich anglická verze velmi stručná,“ popisuje specifika tamního trhu Oksana Antonenko.

Seznámení s možnostmi trhu na Ukrajině přinese specializovaný seminář Obchodní příležitosti s EBRD a exportní příležitosti v Turecku, Polsku a na Ukrajině, který pořádá CzechTrade ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR a EBRD. Uskuteční se na začátku října v Praze. Na konci listopadu se bude v Kyjevě konat mezinárodní veletrh International Industrial Forum, který by si neměli nechat ujít především výrobci kovoobráběcího zařízení a strojírenské produkce, a na kterém bude připravena společná česká expozice.

Indie je jednou z nejatraktivnějších zemí pro investice do energetiky

Indie z pohledu statistik stále patří mezi rozvojové země. Růst populace i střední příjmové skupiny ale ženou poptávku po elektrické energii vzhůru. Indie dosáhla ve výrobě elektřiny soběstačnosti v závěru roku 2015 a na jaře roku 2017 se stala čistým exportérem, přestože ještě před několika lety dosahoval deficit výroby jedné třetiny. „Ačkoliv se situace výrazně zlepšila, téměř 300 milionů obyvatel stále nemá elektrickou přípojku. Plán napojit všechny obce do května 2018 se zatím nepodařilo v plné míře realizovat. Přesto prognózy směřované k roku 2035 odhadují, že Indie ve spotřebě předběhne Čínu a bude spotřebovávat kolem 10 % světové výroby elektřiny. V současnosti si země drží třetí příčku ve spotřebě i ve výrobě (přibližně 1 423 TWh) při ročním růstu výroby okolo čtyř procent,“ uvádí ředitel zahraničního zastoupení CzechTrade v Bengalúru Ivan Kameník.

Udržet růst výroby odpovídající stoupající spotřebě je i nadále rozhodujícím úkolem indické energetiky. Země počítá s masivní instalací nových kapacit, avšak v průmyslu se ještě stále potkávají staré výrobní technologie, jakými jsou například letité dieselové elektrárny, s moderními přístroji. Téměř každý podnik navíc disponuje záložním zdrojem pro pokrytí výpadků dodávek energie z rozvodné sítě, které jsou na denním pořádku. Na druhé straně se země snaží i o vytváření úspor, například masivním využíváním LED svítidel.

Energetický mix Indie patří k nejdiverzifikovanějším ve světě. V rámci výroby energie převládá spalování fosilních paliv, což z Indie dělá celosvětově třetího největšího producenta skleníkových plynů. Stále většího podílu dosahuje využívání obnovitelných zdrojů a jaderné energie. „Indie je v mezinárodním měřítku hodnocena jako jedna z nejatraktivnějších zemí pro investice v energetice, i když silné postavení velkých domácích firem a kapitálu velkých světových hráčů je evidentní. Nicméně v rovině subdodavatelských vztahů vznikají příležitosti i pro středně velké firmy. Momentálně působí na indickém energetickém trhu pouze několik českých podniků. Jmenovat mohu například společnosti FANS nebo Doosan Power,“ dodává Ivan Kameník.

Indická vláda vypracovala komplexní energetický program, který formou dotací podporuje především využívání obnovitelných zdrojů. Navíc plánuje uzavřít část starých tepelných elektráren. S ohledem na klimatické podmínky panující v Indii je kladen důraz převážně na větrnou a solární energii. Ivan Kameník k tomu dodává: „V loňském roce výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů převýšila výrobu vodních elektráren. Téměř 10 000 obcí v odlehlých částech subkontinentu může být od roku 2011 připojeno na rozvodnou síť právě díky solárním a větrným elektrárnám různé kapacity.“

Indie figuruje vysoko ve světovém měřítku také ve využití větrné energie. Momentálně obsazuje pátou příčku. Zdánlivě na počátku je pak ve využití biomasy. Tento sektor je nyní připraven implementovat zahraniční technologie a představuje tak ideální prostor pro české exportéry.

Českým vývozcům pomáhají s proniknutím na indický trh dvě zahraniční pobočky agentury CzechTrade se sídly v Mumbaí a Bengalúru. V Bengalúru, dnes označovaném jako asijské Silicon Valley, mohou české společnosti od roku 2017 využívat služeb podnikatelského inkubátoru. „Inkubátor je ideálním a účinným pomocníkem pro české exportéry, kteří chtějí vstoupit na místní trh. CzechTrade jim v rámci inkubátoru pomůže například s vyhledáním vhodného obchodního partnera pro energetické projekty, zejména z oblasti obnovitelných zdrojů energie,“ dodává Ivan Kameník.

Na konci listopadu se uskuteční podnikatelská mise do Bengalúru, která může českým firmám významně pomoci při pronikání na tamní trh, a to prostřednictvím schůzek s potenciálními indickými partnery. V rámci mise bude představen také projekt Český podnikatelský park 2020, což bude obrovský moderní prostor v průmyslové zóně, který nabídne českým malým a středním firmám kancelářské, výrobní i skladovací prostory.

Autor

• (red)