Energetika a neurovzdělávání: je tradiční sektor mentálně připraven stát se průmyslem 4.0?

• Foto

Energetika už z povahy svého fungování není obor, který by byl v současnosti vzorem agility. Deseti a víceleté projekty, dlouhodobě plánované investice a výstavba, závažnost a nevratnost klíčových rozhodnutí, to jsou jen některé aspekty, které však formují mentální připravenost k adaptabilitě a schopnosti plnit výzvy související s tak výraznou technologickou transformací tohoto sektoru.

Jaká je připravenost energetické infrastruktury na úkoly v souvislosti s požadavky Průmyslu 4.0? Na novou infrastrukturu, kterou vytváří digitalizace, datové sklady, smart technologie, nové dispečerské řídicí systémy, decentrální řízení sítí? Na autonomii řízení spotřeby a požadovanou celkovou předvídatelnost výroby i spotřeby?

Žijeme v době, kdy nároky na jednotlivce strmě rostou. Nové technologie se objevují jako houby po dešti a objevy se stávají kvartální záležitostí. 

Položme si otázku: Je náš organický mozek opravdu motivovaný vyhodnocovat, učit se, reagovat nebo rozhodovat v současných pracovních podmínkách a v extrémním teroru příležitosti a vyrušování? A obstojí současná forma vzdělávání a rozvoje dospělých v tomto tak zběsile se měnícím pracovním i sociálním prostředí?

Náš mozek je denně vystavován zátěži, která nemá srovnání s žádnou předchozí etapou ve vývoji lidstva. Nemáme tedy zkušenosti ani poznatky, ze kterých můžeme číst tolik potřebné indikátory. Nedostatek pracovních sil, nástup jiné generace a s tím související proměna preferovaných dovedností na straně jedné, oproti tomu technologický pokrok, umělá inteligence, sociální aspekty nového rozložení pracovních příležitostí a jejich dopad na styl života pracujícího člověka na straně druhé.

Je téměř přirozené, že se v blízké budoucnosti chystá přizpůsobit kritickému působení vnějších vlivů na naše zdraví i legislativa. Zaměstnavatelé ponesou spoluzodpovědnost za pracovními stresory decimované duševní i fyzické zdraví svých zaměstnanců. Na pracovním trhu se tak již nyní objevují iniciativy prevence těchto jevů.

Co na to tak strategický a náročný obor jako je energetika?

„Stavíme na znalostech, které jsou silně svázány s postupy, rutinou, letitými zkušenostmi. A někdy si jich ani dotyčný zaměstnanec není vědom,“ říká generální ředitel ŠKODA JS Vladimír Poklop. „Tento náš dlouholetý přístup musíme modifikovat v souladu s měnícími se podmínkami světa energetiky.“

Jak? Naším pomocníkem bude - z pohledu biologického nastavení - ten nejsilnější hráč. Biopočítač, který máme všichni, NÁŠ MOZEK. Jako nástroj podpory výkonu jednotlivců i celých týmů v energetice jsme připravili koncepci Neurovzdělávání s využitím neurotechnologie, odborné zdravotní diagnostiky založené na měření mozkových funkcí, mozkového joggingu a intenzivních neurotréninků vedených formou skupinového koučování.

Co je vlastně Neurovzdělávání?

• Včlenění odborných technik a metod, které mají prokazatelné = kvantifikované účinky na vznik nových synapsí a potlačení již vzniklých nežádoucích vzorců reakcí, chování, přijímání a vyhodnocování informací.
• Principy nejmodernějších forem učení vycházející z výzkumu o výkonnosti lidského mozku, které odpovídají nárokům na současného odborného pracovníka, manažera, leadera.
• Podpora neuroplasticity mozku - vzniku nových buněk a synapsí jako základ pro učení s trvalým efektem.
• Využití neurotechnologie - optimalizace kognitivních, intelektuálních a emocionálních funkcí a měření hodnot a evaluace posunu pomocí zdravotnické technologie.

Proč právě spojení energetiky a neurovzdělávání? Průměrný věk profesionála v energetice je okolo 50 let. Průměrná délka jeho působení v oboru je nejméně 20 let. Neuroplasticita mozku je přitom přímo závislá na délce vykonávání rutinních činností. A jak jsme zmínili výše, degenerativní onemocnění mozku a vliv rizikových faktorů na mozkovou činnost jsou v současnosti enormní. Avšak mozek je sval, který můžeme nejen výrazně posílit, ale dokonce zdokonalit jeho funkcionalitu pro zadání jako je schopnost regenerace, paměť, kvalita rozhodování, kritické myšlení, spolupráce a další potřebné předpoklady pro efektivní zvládání pracovních úkolů.

Jak zaznělo na Evropské akademii neurologie, v Evropě trpí 220 milionů lidí neuro-degenerativním onemocněním. A číslo roste, čímž zákonitě rostou i náklady na léčbu, které už nyní činí v Evropě 336 miliard eur ročně. Tahle skutečnost evokuje budoucnost neurovzdělávání, kterou trefně vystihuje slovní hříčka (n)euro vzdělávání.

Je třeba říci, že metody neurovzdělávání jsou ve vyspělých státech již běžnou součástí práce nejen s jednotlivci, ale jsou vyhledávanou součástí firemního procesu vzdělávání. Nejen vědci a lékaři, ale i kapitáni světového průmyslu již zjistili, že bez moderního rozvoje lidského kapitálu se konkurenceschopná společnost neobejde.

Autor

• (red)