Elektrodokumentace na monitorech řídicího systému
Rubrika: Zajímavosti
Pamatujete ještě dobu tzv. reléové logiky? Tehdy bylo možné vyčíst funkci jednotlivých obvodů přímo z dostupných schémat zapojení. Takováto diagnostika závad měla své kouzlo. Po nástupu programovatelných automatů (dále také PLC automatů) a řídicích systémů se funkční logika přesunula do PLC automatů a elektrotechnická schémata se výrazně zjednodušila. Začala se tak vytvářet softwarová a hardwarová dokumentace.
Elektro a MaR
K řízení provozních stavů potřebují PLC automaty řadu vstupních informací vyjadřujících aktuální stav řízené technologie. Hovoříme zde o tzv. vstupních/výstupních MaR (měření a regulace) obvodech. Obecnou elektrotechniku tak rozdělujeme na problematiku silových obvodů (Elektro) a MaR (někdy také obvody SKŘ). U menších zařízení se hovoří jen v rovině obecné elektrotechniky a obvody Elektro a MaR jsou dokumentovány společně. U rozsáhlejších technologií, kde se jedná o stovky až tisíce měřících obvodů, je výhodné již kreslit a strukturovat jednotlivé měřicí obvody na samostatné výkresy. Takovéto výkresy obsahují zapojení jednotlivých čidel, sdružovací skříňky, kabeláž po svorky řídicího systému a atributy vstupní karty.
Objektový přístup
Projekční nástroj Engineering Base dokáže díky své nové SQL koncepci automatizovat jak vytváření, tak i provozní přístup do Elektro a MaR dokumentace. Jedná se o objektově orientovaný databázový nástroj, pracující online s obsahem jednotlivých výkresů a tabulek. Například: po zadání označovacího kódu přístroje nad projektem nabídne systém seznam výkresů a dokumentů, kde se hledaný přístroj nachází. Po jejich otevření dojde dále k barevnému zvýraznění zástupce hledaného přístroje. Odkazy mezi výkresy jsou „živé“, takže po kliknutí na odkaz se otevře výkres s navazujícími obvody, obdobně jak to známe z internetu. Rovněž přechod z jednopólového zapojení nebo P&I sestav do detailního schématu je otázkou kliknutí na daný přístroj a několika málo vteřin.
Přímá navigace do dokumentace z monitoru vizualizace procesu řízené technologie
Pro potřeby velkých technologií, jako jsou elektrárny, teplárny, chemický průmysl, VVN rozvodny atd., jsou nově u moderních řídicích systémů k dispozici navigační funkce, které datově spolupracují s Engineering Base a které jsou pro pracovníky obsluhy technologií i servisu významným přínosem. Nová funkce umožňuje operátorovi technologie pouhým kliknutím na zvolené měření, ve vizualizačním prostředí řídicích monitorů, přímé vyvolání schématu zapojení daného obvodu s detailními informacemi k danému měření. Odpadá tak předávání požadavku na vyhledání dokumentace do archivu a mnohdy těžkopádné vyhledávání odpovídajících schémat a podkladů. Diagnostika změn a komunikace mezi operátory řízení a techniky údržby se tak výrazně zjednodušuje, zpřesňuje a značně zrychluje.
Strojově přesné projektování
Další významný přínos datového propojení mezi řídicími systémy a Engineering Base uvítají samotní projektanti a programátoři technologií. Nová funkcionalita přenosu vstupních a výstupních dat z PLC programu do vytvářeného projektu značně redukuje čas doposud potřebný k přepisování dat mezi SW a HW dokumentací. Engineering Base již nyní disponuje datovou vazbou pro systémy výrobců ŘS Emerson, ABB a Siemens.
Ohlídání dodatečných změn
Při dlouhodobém provozu technologií dochází občas k dodatečným úpravám a změnám, a to jak ze SW strany řídicího systému, tak i ze strany HW dokumentace. Dalším významným přínosem uvedeného datového propojení je automatizované porovnání dat mezi SW a HW dokumentací. Na případné nesoulady je technik systémem upozorněn a tak v následném kroku je nucen tento nesoulad v Engineering Base nebo v ŘS korigovat.
Vyhledávání podle referenčního značení
Z přínosů, jež datové propojení mezi řídicími systémy a Engineering Base poskytuje, vyplývá, že objektové vytváření a následná správa elektro a MaR dokumentace má oproti dosavadním souborovým archivním systémům (DMS) generační výhody. V těchto archivních systémech je nutné při vyhledávání potřebných elektro-informací pracovat minimálně se dvěma označovacími řetězci. Prvním řetězec vyjadřuje označování výkresů a druhý je samotné referenční označení přístrojů. Vzhledem k tomu, že oba řetězce ve většině případů vzájemně nesouvisí, je vyhledávání mezi-výkresových souvislostí těžkopádné. Vyhledávání a sledování revizí jen podle referenčního značení je výrazně jednodušší.
Nasazením objektové platformy Engineering Base dochází jak v projektování, tak i v následném provozním využití datového modelu k natolik významné změně, že je nyní považována za novou generaci inženýrských prací. Tento přechod je tak výrazný, že je na místě hovořit o revolučním přechodu v inženýrských pracích, a to na úroveň průmyslu 4.0.