Co se za poslední rok stalo nového ve světě VVER

• Foto

Inovace na předním místě

Asi nejvýznamnějším projektem typu VVER je 1. blok jaderné elektrárny Leningradská II, který nyní stojí těsně před zahájením komerčního provozu. Za posledních 12 měsíců zde ruská korproace pro atomovou energii Rosatom provedla spouštěcí práce v rozsahu od horkých zkoušek až po komplexní 15denní zkoušku, která prověřuje schopnost nového bloku stabilně vyrábět elektřinu. Od 23. srpna probíhá poslední kontrola bloku, na základě níž bude vydáno povolení ke komerčnímu provozu.

Dva bloky typu VVER-1200 jaderné elektrárny Leningradská II patří do tzv. generace III+ a od svých předchůdců se odlišují především vyšší úrovní bezpečnosti, spolehlivosti a ekonomiky provozu.

Do elektrárny Leningradská II putovaly z Česka armatury (firmy Arako s.r.o., Armatury Group a.s., Modřany Power, a.s., Mostro a.s. a MPower Engineering, a.s.), kabely (Kabelovna Kabex a.s.), čerpací technika (Sigma Group a.s.) a servopohony (ZPA Pečky, a.s.). Za společnost ZPA Pečky popisuje dodávky Jan Bulíček, výkonný ředitel společnosti: „V letošním roce očekáváme dodávky zboží do Ruska pro Rosatom v objemu kolem 38 - 50 milionů korun. Jde o elektrárny Leningradská, Novovoroněžská II, Kurská II, Smolenská a Rostovská.“

Nutno poznamenat, že 1. blok elektrárny Leningradská II soupeří o to, aby se stal druhým blokem generace III+ na světě, který bude v komerčním provozu. Prvním se v únoru 2017 stal 1. blok jaderné elektrárny Novovoroněžská II. Jeho konkurencí je AP1000 stavěný ve spolupráci s americkou společností Westinghouse v čínské jaderné elektrárně San-men, který ale dosáhl 100% výkonu o dva měsíce později. Jiný typ reaktorů generace III+, EPR, se také dostává do závěrečné fáze spouštění a k síti byl připojen v červnu 2018, tedy o 3,5 měsíce později než 1. blok elektrárny Leningradská II.

Práce postoupily také v dalších blocích typu VVER-1200, které jsou ve výstavbě. Druhý blok elektrárny Novovoroněžská II je od začátku letošního září ve fázi horkých zkoušek a v druhém bloku elektrárny Leningradská II probíhají ještě stavební a montážní práce. Elektrárna Novovoroněžská II používá českou produkci v hodnotě přesahující v přepočtu 1,5 miliardy korun.

Zdeněk Tošner, obchodní ředitel pro export společnosti Kabelovna Kabex, uvádí: „V prvním pololetí tohoto roku se nám podařilo zrealizovat dodávky pro projekty Rosatomu v hodnotě přes 4 miliony korun z celkové 10milionové hodnoty plánovaných zakázek na rok 2018. Byly realizovány přes našeho obchodního partnera v Rusku, firmu POZIT, a směřovaly především do jaderné elektrárny Novovoroněžská II.“

Mezi společnosti dodávající do Novovoroněžské elektrárny patří například také česká MSA a.s. „V roce 2017 a v prvním pololetí letošního roku jsme dodali naše produkty do celé řady elektráren typu VVER v Rusku, Číně, Indii, Bělorusku, Bulharsku a na Ukrajině. Šlo o zakázky v celkové hodnotě 83 milionů korun. Spolupráce s firmou Rosatom otevírá firmě MSA možnosti komplexních dodávek do jaderných elektráren ve spolupráci s dodavateli potrubí, čerpacích produktů, turbín, kabelových výrobků atd. To znamená koordinované akce, které povedou ke zkrácení doby na uvedení nových bloků do provozu a odstranění hlavních rizik při překročení dodacích lhůt,“ uvádí Martin Határ, PR Manager ve firmě MSA, a.s.

Bloky VVER-1200 jsou v pokročilé fázi výstavby také v Běloruské jaderné elektrárně, kde jsou v prvním bloku dokončovány stavební a montážní práce. Zajímavé je, že při svařování komponent primárního okruhu druhého bloku se podařilo stanovit nový rekord v rámci reaktorů VVER. Tato operace zabrala 70 dní a dosud držel rekord 4. blok Rostovské elektrárny s 96 dny, který nyní čeká na schválení vstupu do komerčního provozu. Ve 4. bloku Kalininské jaderné elektrárny, který byl spuštěn v roce 2012, trvala stejná operace 127 dní.

Ostrověcká elektrárna patří v tomto roce k hlavním odbytištím produkce společnosti Arako. „V první polovině roku 2018 společnost Arako expedovala své armatury především do Běloruska a na Ukrajinu. Do Běloruské jaderné elektrárny bylo odesláno celkem cca 300 kusů vlnovcových a zpětných ventilů v celkové hodnotě přibližně 33 mil korun. Další dodávky byly směřovány na Ukrajinu, a to do elektráren Záporožská, Rovenská a Jižněukrajinská,“ uvádí Julia Dolgusheva výkonná ředitelka společnosti Arako.

Další projekty

V zahraničí pokračovaly práce na výstavbě čínské jaderné elektrárny Tchien-wan (angl. Tianwan) a indické Kudankulam. Blok Tchienwan-3 typu VVER-1000 byl letos v březnu předán zákazníkovi do garančního provozu a 4. blok již má zavezeno palivo v aktivní zóně reaktoru. Letos v červnu byla podepsána dohoda o výstavbě 7. a 8. bloku této elektrárny, které budou mít reaktory VVER-1200, a o výstavbě stejného typu reaktorů v jaderné elektrárně Süta- pao (angl. Xudabao).

V Indii pokračují práce na výstavbě 3. a 4. bloku elektrárny Kudankulam a na přípravě výstavby 5. a 6. bloku. Ve všech případech jde o reaktory VVER-1000 modernizované verze. Dlouhou cestu z Česka do této elektrárny urazily armatury, čerpací agregáty, elektropohony, kabely, kompresory, šoupátka a vysokotlaké ohříváky a parogenerátory.

Dále se rozjela výstavba turecké JE Akkuyu, začaly výkopové práce na 2. bloku íránské JE Búšehr a byly odlity betonové základy bangladéšské JE Rooppur, kde nyní probíhají stavební a montážní práce. Také vstoupily v platnost smlouvy o výstavbě egyptské JE El Dabaa.

Pokračuje příprava výstavby maďarské JE Paks II a v souvislosti s ní probíhají ze strany Maďarska audity v ruských výrobních závodech. Po staveništi finské JE Hanhikivi se pohybuje stavební technika, která jej připravuje na vydání stavebního povolení.

Rozběhla se i výstavba prvního bloku typu VVER-TOI v jaderné elektrárně Kurská II, což je následovník VVER-1200. Díky technologické a provozní optimalizaci bude zkrácena doba výstavby a sníženy investiční náklady. Letos v srpnu bylo dokončeno betonování základů reaktorové budovy.

I v tomto projektu, který je teprve v rané fázi, již uspěla česká firma. Přibližuje to Lada Roubalíková, projektová manažerka ve společnosti SIGMA DIZ spol. s r.o.: „Naše společnost uspěla ve výběrových řízeních na dodávku celkem 12 kusů čerpadel v hodnotě přes 210 milionů korun pro jadernou elektrárnu Kurská II. Nyní probíhá v souladu s harmonogramem zpracování konstrukční, technické a další dokumentace a probíhají přípravné práce ve výrobě. Pro naši společnost znamenají tyto obchodní případy nejen pokračování v dodávkách čerpadel pro jadernou energetiku, ale především perspektivu do budoucnosti, kdy budou obdobná čerpadla poptávána i pro další projekty.“

Prodlužování provozu a navyšování výkonu

Pro provoz bloků VVER v Česku mají význam zkušenosti ze světa a za posledních 12 měsíců bylo dosaženo pokroku i v této oblasti. V Česku jde o udělení provozního povolení pro 3. a 4. blok elektrárny Dukovany, které není podmíněno časově, ale pravidelně kontrolovaným splňováním technických kritérií.

V zahraničí například 1. blok ruské Kolské JE (VVER-440) získal provozní povolení platné do roku 2033, tedy na celkových 60 let provozu. Podobně probíhá prodlužování provozu i bloků Novovoroněžská-4 v Rusku a Mecamorská-2 v Arménii (oba VVER-440). Tohoto projektu se účastní i české firmy Škoda JS aZAT formou dodávky systému pro řízení pohonů regulačních kazet reaktoru. Dále byl prodloužen provoz bloku Balakovská-2 na 55 let a Kalininská-2 na 51 let (oba VVER-1000 v Rusku) a Rusatom Service (součást Rosatomu) provedl studii proveditelnosti prodloužení provozu 6. bloku bulharské JE Kozloduj na celkových 60 let.

Dále poslední bloky typu VVER-1000 byly převedeny na výkon 104 % a začaly práce na dalším zvýšení výkonu, tentokrát na 107 % původního. Připomeňme jen, že temelínské bloky byly spuštěny v letech 2000 a 2002 a mají třicetileté provozní povolení.

Zajímavost na závěr

Zkušenosti s výrobou pro reaktory VVER vedly v jedné firmě k inovativnímu a velmi zajímavému projektu. Jde o senzorické hybridní kabely vyvíjené společností Kabelovna Kabex a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, které jsou určeny pro jadernou energetiku. Tyto kabely umožňují měřit teplotu po délce své délce a přímo uvnitř kabelu, ne na povrchu izolace jako stávající čidla.

„Tyto kabely mají do své struktury instalována optická vlákna a do nich posíláme impulzy, které na druhém konci kabelu vyhodnocujeme. Z charakteristiky šíření impulzů a znalosti fyziky šíření světla pak získáváme teplotu v každém místě kabelu s přesností na desetinu stupně. Hlavní potenciál senzorických hybridních kabelů vidíme v jaderných elektrárnách, kde umožní detailně posuzovat zbývající životnost kabelu a vyměnit jej včas před potenciálním selháním. V energetice mají neplánované odstávky velký finanční dopad na provozovatele, takže jim tento typ kabelů může zlepšit provozní efektivitu,“ uvádí Anton Slobodin, statutární ředitel Kabelovny Kabex.

Autor

• (red)