Česká stopa v jaderných elektrárnách ruské konstrukce
Rubrika: Jaderné
Spolupráce českých a ruských odborníků v oblasti jaderného průmyslu začala již před více jak 60 lety a na konci 20. století patřilo Československo k největším výrobcům zařízení pro jaderné elektrárny. I dnes patří české firmy k významným dodavatelům komponent a většina dodávek směřuje na jaderné elektrárny ruské konstrukce stavěné v Rusku i dalších zemích.
HISTORIE ČESKO-RUSKÉ SPOLUPRÁCE V JADERNÉM PRŮMYSLU
Významným mezníkem pro československý výzkum v oblasti jaderné fyziky byla dohoda o pomoci Sovětského svazu podepsaná v dubnu 1955. Díky ní byl v několika příštích letech dodán do Československa první výzkumný jaderný reaktor a cyklotron a navíc začala intenzivní spolupráce při projektování první československé jaderné elektrárny. Výzkumný reaktor typu VVR-S byl dodán ze Sovětského svazu do Ústavu jaderné fyziky založeného v Řeži u Prahy a poskytl českým odborníkům první praktické zkušenosti s jadernými reaktory. Necelý rok po podpisu této dohody začala plzeňská ŠKODA přípravu projektu jaderné elektrárny A-1 s reaktorem KS-150, která probíhala v těsné spolupráci s ruskými odborníky. Šlo o vývojový typ těžkovodního reaktoru chlazeného plynem a tímto krokem vznikl československý jaderný průmysl.
Postupem času se ukazovalo, že výhodnější variantou nebude domácí vývoj vlastního typu jaderného reaktoru, a přešlo se na tlakovodní reaktory typu VVER, jejichž spolehlivost a příznivá ekonomika provozu byly již ověřeny v Rusku. Mezi lety 1972 a 1980 tak vznikla elektrárna Jaslovské Bohunice V1 s reaktory VVER-440 starší verze, pro kterou české firmy dodaly turbínový ostrov a další nejaderné systémy.
Následovala série elektráren s reaktory VVER-440 V213, které stojí v Dukovanech, Jaslovských Bohunicích V2 aMochovcích. V těchto projektech byla československo-ruská spolupráce mnohem širší a Československo se stalo výrobcem kompletů zařízení primárního okruhu pro nesvazové země Východního bloku. V plzeňském podniku ŠKODA vzniklo celkem 21 kompletních reaktorů VVER-440 pro československé, maďarské, německé a polské elektrárny a 3 komplety pro český Temelín a bulharskou Belene. Další komponenty exportovaly Vítkovice (parogenerátory a vysokoteplotní a nízkoteplotní ohříváky) a další československé firmy. Díky tomu zaujímal na konci 20. století československý průmysl co do počtu vyrobených kompletů jaderných tlakovodních zařízení pro výrobu páry čtvrté místo na světě.
DODÁVKY PO ROCE 1990
Devadesátá léta znamenala všeobecně ve světě významný přelom ve výstavbě jaderných elektráren - řada projektů byla pozastavena a další byly zrušeny. Po celá 80. léta byly ve Východním bloku spouštěny průměrně čtyři jaderné bloky ročně a mezi lety 1990 a 1996 byly spuštěny pouhé tři – jeden v Rusku, jeden v Bulharsku a jeden na Ukrajině. Další blok byl spuštěn až v roce 2001 a od roku 2005 již spouští ruský Rosenergoatom minimálně jeden blok ročně. Tato společnost provozuje všechny ruské jaderné elektrárny, zabývá se jejich údržbou a spouštěním a patří do struktury Rosatomu.
České a slovenské firmy přežily díky domácím projektům - byl podstatně přepracován projekt elektrárny Temelín a slovenské Mochovce jsou postupně po částech uváděny do provozu. Tyto projekty zůstávaly pro české a slovenské firmy jaderného průmyslu hlavními, ale export prudce poklesl. Významnou se stala orientace na Ukrajinu, což je poměrně velký trh pro společnosti zabývající se údržbou jaderných elektráren. Na začátku 90. let zde bylo v provozu 12 bloků s reaktory VVER-440 a VVER-1000.
Zájem o dokončení rozestavěných jaderných elektráren v Rusku neustal a vyústil v roce 2000 ve vydání povolení k pokračování výstavby prvního bloku Rostovské JE. V roce 1990, kdy bylo přijato rozhodnutí o pozastavení její výstavby, byl první blok hotov z 95 %, takže již v roce 2001 dodal do sítě první kilowatthodiny elektrické energie. V dalších letech následovalo obnovení výstavby dalších čtyř ruských bloků a poslední z nich, čtvrtý blok Rostovské JE, by měl být uveden do komerčního provozu v příštím roce.
Druhý blok byl hotov jen ze 30 %, takže poskytl větší příležitost pro české firmy. Armaturky ARAKO spol. s r. o., MOSTRO a. s. a MSA, a. s., pro něj dodaly armatury v celkové hodnotě převyšující 50 milionů korun. K českým dodavatelům pro třetí blok Rostovské elektrárny se přidala armaturka L D M, spol. s r. o., a společně tyto čtyři firmy dodaly armatury různých typů za v přepočtu téměř 180 milionů korun. Zajímavostí je to, že tento blok byl uveden do komerčního provozu dva měsíce v předstihu oproti stanovenému harmonogramu. Dodávky pro čtvrtý blok přesáhly 360 miliard korun především díky dodávce dvou kusů trubkového systému nízkotlakého ohříváku od společnosti VÍTKOVICE a. s., které vyšly na 275 milionů korun.
Podobný objem dodávek byl i pro čtvrtý blok Kalininské jaderné elektrárny, kam české firmy dodaly své produkty za téměř půl miliardy korun. Kromě již zmíněných armaturek dodala zdvihací techniku firma Belet a.s. a senzory polohy k pohonům byly dodány firmou ZPA Pečky, a.s. Za zmínku stojí také to, že v tomto bloku byl použit reaktor VVER-1000 vyrobený v plzeňské ŠKODĚ JS, a.s., který dodala na konci 80. let do plánované bulharské jaderné elektrárny Belene. V pozdějších letech byl tento projekt změněn a měly zde být postaveny dva modernější reaktory typu VVER, takže původní vybavení bylo odkoupeno ruskou stranou a po kontrole použito ve čtvrtém bloku Kalininské JE. Jeho výstavba byla obnovena v roce 2007 a do komerčního provozu byl uveden v roce 2011.
NEJEN DOSTAVBA, ALE TAKÉ ÚDRŽBA
Kromě dokončování rozestavěných jaderných bloků se české firmy podílejí i na modernizaci stávajících ruských jaderných elektráren. Kupříkladu společnost VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. dodala v roce 2012 pro tři bloky Balakovské elektrárny s reaktory VVER-1000 trubkové systémy nízkotlakých ohříváků v celkové hodnotě přes 380 milionů korun. Opavská armaturka ARAKO dodávala do Kolské JE v letech 2005 až 2008 různé typy uzavíracích a regulačních ventilů.
INOVATIVNÍ PROJEKTY V RUSKU
Na základě dobrých zkušeností s dodávkami od českých firem byly podepsány smlouvy na dodávky jejich produktů i pro inovativní projekty jaderných elektráren ruské konstrukce. Jde především o bloky s reaktory VVER-1200, které se řadí do generace III+. Oproti současným blokům přinášejí zvýšení bezpečnosti díky posílení role pasivních bezpečnostních systémů a zlepšení ekonomických ukazatelů. Výstavba dvou bloků v Novovoroněžské JE-II byla zahájena v roce 2008 a v letošním roce by měl být první z nich uveden do provozu, a tak se stane prvním provozovaným blokem generace III+ na světě.
Pro druhý blok této elektrárny bylo armaturkou ARAKO dodáno cca 5000 kusů speciálních armatur v celkové hodnotě 80 milionů korun a dodávka pro první blok byla v podobném rozsahu. Lutínská SIGMA GROUP a. s. dodala v letech 2010 až 2012 celkem 58 kusů čerpadel pro systém technické vody důležité, pro chlazení bazénu s použitým palivem a pro další systémy. Z holýšovské firmy KABELOVNA KABEX a. s. byly v letech 2014 až 2015 expedovány na stavbu této elektrárny hermetické kabelové průchodky za více jak 60 milionů korun. Obě zmíněné firmy jsou také dodavateli pro dva bloky Leningradské JE-II s reaktory VVER-1200.
Ve fázi energetického spouštění je nyní v Rusku čtvrtý blok Bělojarské jaderné elektrárny s rychlým reaktorem BN-800. Po uvedení do komerčního provozu, jehož příprava nyní probíhá, půjde o nejvýkonnější průmyslově provozovaný reaktor chlazený sodíkem na světě. V letech 2012 až 2014 dodala firma ARAKO cca 1400 kusů speciálních armatur pro tento blok, čerpadlářská SIGMA GROUP potom 6 čerpacích agregátů splňujících požadavky 3. a 4. bezpečnostní kategorie. Další armatury dodala modřanská armaturka MOSTRO.
V roce 2015 byla provedena betonáž základů pro výzkumný reaktor MBIR, který bude jedním z mála rychlých výzkumných reaktorů. Většina jeho ekvivalentů nyní dosluhuje a má být v příštích letech trvale odstavena, pokud nebude provedena jejich podstatná modernizace, takže se stane jedním z mála výzkumných zařízení pro testování materiálů a paliva pro rychlé reaktory. Kromě toho bude také nejvýkonnějším svého druhu, takže ruští vědci počítají s tím, že jim pomůže vyvíjet palivo pro reaktory chlazené sodíkem a olovem. V budoucnu má vzniknout mezinárodní výzkumné centrum specializované na experimenty prováděné v tomto reaktoru. V roce 2013 dodala uherskobrodská společnost EGP INVEST, spol. s r. o., technický projekt strojovny s vyvedením výkonu zákazníkovi, projekčnímu ústavu VNIPIET, který patří do Rosatomu.
ZAHRANIČNÍ TRHY
Kromě domácích inovativních projektů se české firmy účastní i projektů v třetích zemích, například čínské elektrárny Tianwan. Zde jsou provozovány dva bloky s pokročilými reaktory VVER-1000, které mají některé prvky generace III+, a další dva bloky jsou ve výstavbě.
Mezi dodavatele pro indickou elektrárnu Kudankulam patří také firmy ARAKO, KABELOVNA KABEX, SIGMA GROUP a VÍTKOVICE MACHINERY GROUP, které dodaly zboží v celkové hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Z armaturky ARAKO pochází přes 1 500 kusů speciálních regulačních armatur a z KABELOVNY KABEX asi 2 500 kilometrů kabelů.
Další příležitosti se českým firmám otevírají také v Evropě, kde se rozbíhá výstavba několika bloků s reaktory VVER-1200. V běloruské Ostrovecké elektrárně jsou od roku 2013 ve výstavbě dva bloky a společnost ARAKO sem dodala v roce 2016 vlnovcové ventily v hodnotě asi půl milionu korun (1,2 milionu rublů). Celkový podíl českých firem na zakázkách by mohl v příštích letech dosáhnout 15 %.
Ve Finsku probíhá příprava staveniště jaderné elektrárny Hanhikivi s jedním reaktorem VVER-1200. Již dnes je uzavřena smlouva se společností ÚJV Řež, a. s., o provádění kontroly a nezávislého posouzení projektové a bezpečnostní dokumentace či dokumentace k aktivní zóně reaktoru. V budoucnu by se sféra spolupráce mohla rozšířit i o oblasti řízeného stárnutí, materiálových analýz, a nakládání s radioaktivními odpady. Tato společnost také uzavřela partnerství s vietnamským ústavem pro rozvoj jaderné energetiky VinAtom, který plánuje v roce 2019 zahájit výstavbu dvou bloků s pokročilou verzí reaktoru VVER-1000.
V loňském roce byla založena Aliance české energetiky, která sdružuje české dodavatele pro jadernou energetiku se specializací na turbínový ostrov. K jejím potenciálním projektům patří maďarská jaderná elektrárna Paks s dvěma reaktory VVER-1200 a turecká Akkuyu se čtyřmi bloky stejného typu. Tato aliance by mohla být cestou, jak rozšířit portfolio dodávek českých firem dodávajících produkty a služby pro jadernou energetiku a jak udržet zkušenosti a kompetence, které naše firmy v uplynulých desetiletích získaly, než se začne stavět u nás.
Czech footprint in the Russian nuclear power construction
Cooperation between Czech and Russian experts in the nuclear power industry began more than 60 years ago and at the end of the 20th century Czechoslovakia was one of the largest manufacturers of equipment for nuclear power plants. Even today Czech companies are among the major suppliers of components and most deliveries are directed at Russian nuclear power plants built in Russia and in other countries.