Červený mlýn akumuluje teplo již pro 17 tisíc domácností
Rubrika: Teplárenství
Největší systém akumulace tepla do horké vody mají v tuzemsku nyní k dispozici Teplárny Brno na svém provoze Červený mlýn. Ojedinělé technické dílo vzniklo doplněním původní akumulační nádrže o další, která vznikla přestavbou nevyužívaného zásobníku na lehký topný olej. V obou dvou akumulátorech o celkovém objemu 9 900 m3 lze ukládat až 345 MWh tepelné energie. Toto množství dokáže pokrýt denní tepelnou potřebu přibližně 17 tisíc domácností.
Jak si představit takový akumulátor tepla? Jsou to vlastně něco jako obří termosky. V nich je uskladněna voda, kterou ohříváte, právě ve chvíli, kdy soustava zásobování teplem ji už není schopna odebrat. „Takto se nám například bude lépe využívat tepelná energie, kterou jsme schopni vyrobit s maximální účinností v dané chvíli, ale protože by ji celá síť již nemohla využít, prostě si ji uschováme na ranní špičky,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Ing. Petr Fajmon, MBA. „V průběhu dne se spotřeba tepla mění, ráno je největší, během dne klesá, a opět navečer stoupá. Jakmile kotle v ranní špičce nastartujete na optimální dodávku, nebylo by efektivní je během dne či v noci omezit. S možností uložit teplo do akumulátorů se tak výrazně zvýší efektivita celé soustavy,“ doplnil Fajmon.
Tepelná energie bude ukládána do akumulačního systému v době poklesu odběru tepla (např. v noci) a vybíjena v dobách špičkového odběru (např. v ranní špičce). „Teplo lze akumulovat jak z vlastní technologie tepláren, tak z tepelné sítě, tedy i z dalších tepelných zdrojů, jako je pro nás například SAKO Brno,“ doplnil výrobní ředitel Tepláren Ing. Václav Klíčník. Rozšířený systém akumulace tepla omezí využívání starších a méně účinných zdrojů v tepelné soustavě, což bude ekonomicky výhodné a zvýší její spolehlivost a efektivitu. „V roce 2016 jsme již v rámci postupné přeměny na horkovodní distribuční síť vyměnili původní parovod spojující naše provozy Špitálka a Červený mlýn. Transfer dodávek tepla mezi těmito provozy je tak v horké vodě, což nyní usnadní distribuci akumulovaného tepla do lokalit, kde bude potřeba. Současně nám to umožní využívat všechny naše zdroje s maximální efektivitou,“ doplnil provozní ředitel Tepláren Brno Ing. Jiří Kratochvil. Spolu s letošní plánovanou instalací elektrodového kotle pak v blízké budoucnosti umožní Teplárnám Brno rovněž rozšířit pásmo podpůrných služeb pro ČEPS, a.s. „Akumulátory tepla nám v brzké době pomohou při využívání nového elektrokotle, který na provoze Červený mlýn právě budujeme. Elektrokotel nám primárně pomůže navýšit tržby z poskytování širšího spektra služeb pro ČEPS, nicméně teplo vyrobené z tohoto zařízení využijeme do soustavy centrálního zásobování, případně dočasně uložíme v akumulátorech,“ vysvětlil Petr Fajmon.
Jako ekologicky odpovědná organizace Teplárny Brno preferují spalování zemního plynu. Při budování provozu Červený mlýn v 90. letech se však ještě počítalo s rezervní provozní možností využít i lehkého topného oleje jako záložního paliva. V roce 2016 se vedení Tepláren Brno rozhodlo tuto dlouhodobě nevyužívanou nádrž na LTO o objemu cca 4 400 m3 přebudovat na druhý akumulátor tepla. Přestavbě předcházely pevnostní výpočty, defektoskopické zkoušky, projektování, úpravy a jednání s vlastníkem licence na patentem chráněné vestavby akumulátoru.
„Samotná rekonstrukce, která je nyní u konce, započala v červnu 2017. Vestavba nového akumulátoru je stejné konstrukce jako v původním akumulátoru. Výhodou je i to, že můžeme podle potřeby využívat obě nádrže současně, ale i jednotlivě,“ upřesnil výrobní ředitel Tepláren Brno Ing. Václav Klíčník. Provoz Červený mlýn akciové společnosti Teplárny Brno je učebnicovým příkladem dobře navržené a fungující paroplynové teplárny. Zdroj, který byl komerčně zprovozněn v září 1999, umožňoval od počátku kromě spalování dvou druhů paliv i akumulaci tepla v beztlakovém teplovodním akumulátoru tepla. V souvislosti s rozvojem energetického trhu po roce 2000 se schopnost zdroje hospodárně řešit problémy rozdílných potřeb denních dodávek elektřiny a tepla ukázala jako maximálně efektivní. Od roku 2004 blok zahájil poskytování podpůrných služeb (PpS) a byl realizován projekt výstavby by-pasového komína, který umožnil provoz plynové turbíny v jednoduchém plynovém cyklu a poskytování rychle startující dispečerské zálohy. Nádrž původního akumulátoru o objemu 5 500 m3 umožňovala přechodně uložit až 190 MWh tepelné energie, přičemž rychlost nabíjení dosahovala 30 MW/h a vybíjení 20 MW/h. Díky těmto parametrům bylo možné i s teplárenským zdrojem, jehož provoz je závislý na klimatických podmínkách, poskytovat podpůrné služby pro přenosovou soustavu ČR a v celodenním pásmu využívat energii vyrobenou v paroplynovém bloku.