„Bez nového uzlu nebudeme schopni splnit požadavky na vyšší odběry rozvíjejícího se průmyslu na severu Moravy,“

Bohumil Vinkler

Jak je to s množstvím elektrické energie, například na průmyslově opět rozvíjejícím se severu Moravy? Je nebo není?
Je to již delší dobu velmi medializované téma. Je pravda, že situace, zvláště pak na severu Moravy, kdy desítky průmyslových subjektů žádají o navýšení příkonu, není vůbec dobrá. Není to ale v tom, že by nebyla elektrická energie, a není to až tak záležitost ČEZ Distribuce. Pro odpověď na otázku bychom museli zajít k zástupcům ČEPS – provozovatele přenosové soustavy ČR. V naší republice je totiž zatím elektrické energie dostatek, máme reservu cca 20 % a můžeme si ji dovolit dokonce vyvážet. Problém je však v transformacích energií směrem k odběratelům.

Z jakých stran roste zájem o vyšší výkony?
Již od druhého pololetí roku 2006 zaznamenáváme značný nárůst požadavků na připojení k rozvodné síti nebo navyšování přkonu. Je to logické, rozšiřují se stávající a vznikají zde nové obrovské průmyslové zóny, jen na Ostravsku Mošnov, Hrabová, Karviná – Nové Pole, Hyundai… Každá průmyslová zóna vyslovuje požadavek na 20 až 80 MW. Před námi je navíc projekt Nová Karolina, pro jejíž první etapu počítáme s dodávkou 18 MW, kterou si investor reservoval již dříve. A to není vše… Místní hutní a strojírenské firmy, které se již delší dobu velmi úspěšně zvedají z prachu, taktéž žádají o navýšení výkonu.

O kolik?
Například Evraz nedávno požádal o dalších 180 MW navíc, Třinecké železárny 90 MW, Bohumín 55 MW, Mittal VP Frýdek Místek o 10 MW… V Bohumíně chtějí přejít na výrobu oceli v obloukové peci. Tu charakterizují nevyrovnané odběry energií, různé frekvence, prudké změny výkonů a podobně. To je taky velký problém, jak v těchto podmínkách zajistit zákonem stanovenou kvalitu dodávek elektřiny pro další odběratele… Jejich požadavek na tzv. tvrdý odběr bude pro všechny zúčastněné tvrdým oříškem. Taktové odběry již stávající transformační uzly nejsou schopny zvládnout. Představte si propusť mezi dvěma rybníky… Ze spodního rybníka odtéká více vody, než kolik je z vrchního rybníka možné dodat přes stávající hrdlo. Ve vrchním rybníku voda je, ale neproteče tak rychle, jak by bylo potřeba. Staré hrdlo, v našem případě uzel, je potřeba posílit – rozířit.
Toto je potřeba urychleně řešit. S představiteli ČEPS máme jednání na různých úrovních průměrně jednou za dva měsíce zde v Ostravě.

Řešením by tedy byl nový transformační uzel…
Podali jsme proto na ČEPS žádost o výstavbu nového transformačního uzlu (z 400 na 110 kW, pozn. red.) pracovně nazvaný Kletné. Uzel by měl vyrůst na Novojičínsku mezi obcemi Suchdol nad Odrou a Hladké Životice. Nyní probíhá intenzivní příprava, řešíme složitosti týkající se koridorů pro vyvedení proudu z tohoto uzlu, problémy s výkupy pozemků. Připravujeme podklady pro velkou a malou EIA. Stavba má být dokončena 23. prosince 2011, ale ještě jsme nekopli do země. Vše se díky zejména legislativním problémům až neúměrně protahuje. Náklady na výstavbu a zřízení uzlu si mezi sebe rozdělí obě společnosti. Nový uzel na Novojičínsku je za stávající situace nejrychleji a nejlépe realizovatelným řešením. Nové rozvodny pak plánujeme v Ostravě, Mošnově, Českém Těšíně… Do řešení nových požadavků na zvýšení výkonů a nová připojení budeme muset ve třech následujících letech investovat celkem 2 miliardy korun.

Bohumil Vinkler

Jaká je situace v této oblasti v Nošovicích, kde se chystá rozjezd automobilky…?
Průmyslová zóna automobilky Hyundai v Nošovicích problémem nebyla. V blízkosti je transformace řešena a dostačující. Až automobilka a další fabriky v jejím okolí najedou na plný provoz, nebude to problém.

Předpokládám, že komunikace mezi zástupci obcí je velmi intenzivní…
Obce kupodivu nekomunikují tak intenzivně, jak by si situace vyžadovala. Developeři a investoři ano. Ti mají zájem s námi řešit výhledové záležitosti s bezproblémovým připojením jejich realizovaných developerských projektů k rozvodné síti. Ale od obcí informace o jejich investičních plánech a požadavcích na odběry do budoucna nic moc konkrétního nepřišlo, reakce na naše aktivity jsou mizivé. Nevíme nic moc o jejich plánech, poslali jsme na vybrané obce regionu dotazník.
Jen pro zajímavost… V oblasti nízkého napětí jsme od počátku roku připojili na severu Moravy 1.051 nových odběrných míst o celkovém objemu 13,7 MW, na VN šlo o 44 žádostí na výkon 9 MW. K tomu jsme jen letos povolili (ale ještě není připojeno) dalších 2.643 odběrných míst nízkého napětí o výkonu 50 MW. Na VN je již podáno 90 žádostí o objemu 29 MW. Severní Moravě v odběru může konkurovat jedině Praha. Za dva roky jsme v tomto regionu zaznamenali nárůst požadavků na odběr o více než 1.000 MW. V roce 2007 vypracoval Energetický ústav v Brně studii, ze které vyplývá, že máme vyprodány veškeré možnosti připojení nových požadavků na vyšší odběry a nová připojení, s horizontem konce letošního roku.

Závěrečná otázka… Kde vidíte cestu řešení energetické soběstačnosti České republiky?
Do roku 2015 budeme zřejmě v elektrické energii soběstační, pak již nikoliv, a předpokládám, že to všichni pocítíme v peněženkách. Energie ze zahraničí bude dražší. Pro pokrytí růstových diagramů spotřeby bude nutné rychle budovat stabilní zdroje elektřiny, jako dostavět Temelín nebo vybudovat nový jaderný zdroj. Jiná řešení podle mě nepřicházejí v úvahu. Navíc je potřeba si uvědomit, že některé tepelné elektrárny bude potřeba odstavit a co pak pokryje stále stoupající spotřebu elektrické energie? Třeba elektrárna v Dětmarovicích už je omezena limity emisí. Navíc jede na drahé černé uhlí. Jiná cesta než jádro podle mě není.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav