All for Power Conference 2014 přinesla opět informace o plánovaných investicích, nových projektech a možnostech financování

• Foto

EXISTUJÍ ALTERNATIVY K JÁDRU?
Jednu z nosných přednášek si připravil Petr Závodský, ředitel útvaru výstavba jaderných elektráren ČEZ. V rámci své přednášky upozornil na stav, který může nastat za dvacet let. „Těžba hnědého uhlí, současného nejvýznamnějšího zdroje energie, bude v budoucnu výrazně klesat. I za předpokladu rychlého nárůstu OZE bude mít ČR zásadní problém energetické bilance okolo roku 2035, kdy poklesne výroba v uhelných elektrárnách o 3 000 MW a bude pravděpodobně zahájeno odstavování 2 000 MW v JE Dukovany. Neočekávám pokles spotřeby, proto musí být toto množství nahrazeno jinými zdroji. Řešením je jaderná energetika," uvedl P. Závodský. Ve své přednášce dokladoval faktory, které hovoří pro tento zdroj. „Jádro má dlouhodobou strategickou hodnotu v podobě stabilní a konkurenceschopné ceny. Elektřina z jádra má rovněž nejnižší dosažitelné emise CO2. Jádro má oproti plynovému zdroji či fotovoltaice mnoho příležitostí, které mohou být realizovány českými firmami," řekl.
V rámci svého vystoupení se P. Závodský dotkl i protestů a připomínek proti jaderné energetice. „Argumenty proti výstavbě jaderné elektrárny Temelín v devadesátých letech minulého století jsou totožné s těmi současnými. Žádný z nich, ani ten týkající se ekonomiky provozu, se nenaplnil. Podívejme se na alternativu k jádru. Prolomení limitů na dole ČSA a III. etapa dobývání s likvidací dvou obcí by přinesla cca 280 milionů tun uhlí, což by při výhradním využití pro výrobu elektřiny byl ekvivalent výroby elektřiny ze dvou jaderných bloků na cca 15 let. Možnost dovozu uhlí je velmi omezená a neekonomická," uvedl P. Závodský a dodal: „Za předpokladu závazků snižování CO2 není uhlí pro výrobu elektřiny již vůbec dlouhodobě konkurenceschopné a nepředstavuje dlouhodobou plnohodnotnou alternativu."
Podle jeho slov jsou obnovitelné zdroje, nad rámec předpokládaného vývoje v podmínkách ČR, schopny zajistit pouze cca 25 % výroby elektrické energie v ČR. „Nepředstavují tedy faktickou alternativu. Jediný konkurenceschopný zdroj, a to větrná energetika má v ČR velmi omezený a dobře prozkoumaný potenciál. Obnovitelné zdroje nejsou alternativou, ale pouze doplňkem jádra, či naopak," uvedl P. Závodský. Alternativou by tedy mohl být dovoz elektřiny. „V rozsahu více než 25 % ale není v Evropě známý a z hlediska bezpečnosti dodávek není přijatelný, v hraničních výkonových situacích je provoz sítě nestabilní a riziko blackoutů již nad hranicí cca 15 % dovozů exponenciálně stoupá. Navíc podle stávajících predikcí hrozí v určitých částech roku reálné riziko simultánního deficitu celého regionu, čili ani dovoz není faktickou alternativou ale, s určitými ekonomickými dopady, pouze doplňkem jádra a OZE nebo plynu a OZE," vysvětlil P. Závodský. Jedinou plnou alternativou k výrobě z jaderných zdrojů je podle ředitele útvaru výstavba jaderných elektráren ČEZ přechod na zemní plyn. Náběh nových zdrojů je nezbytný již kolem roku 2030. Vzhledem k vyšší ceně dopravy ve srovnání s okolními státy bude výhodnější dovážet vedle plynu přímo i elektřinu, jedná se tedy o kombinovanou alternativu „elektřina/plyn" místo jádra. Tato varianta znamená vyšší nároky na platební bilanci státu, až cca 70 miliard korun za rok, a nižší bezpečnost dodávek, protože se významně sníží doba odolnosti proti vnějším výpadkům.

NADKRITICKÉ ZDROJE ŘEŠÍ PROBLÉMY S T24
V rámci své přednášky o novém zdroji s nadkritickými parametry páry v Ledvicích 660 MW se Jiří Šinágl z ČEZ dotkl samozřejmě i tématu problémů s materiály kotle. „Přístupy řešení problému materiálu T24 pro nadkritického kotle vycházejí ze zkušeností z Německa. Například v elektrárně Boxberg byl vyměněn materiál T24 za 13CrMo4-5 na výparníku. V případě kotlů, kde plášť kotle je tvořen výparníkem, je provedena modifikace teplosměnných ploch kotle. Jiné řešení bylo aplikováno v elektrárně Neurath. Zde materiál T24 zůstal součástí výparníkových spirálových stěn. Je nutné tepelné zpracování kotle z důvodů snížení zbytkového napětí při teplotě 450 až 520°C po dobu několika dnů. Potřebná je i řízená tvorba magnetitové vrstvy v průběhu začátku najíždění a optimalizace chemického složení napájecí vody, najížděcích trendů a kyselé vyvářky kotle," popsal možné cesty vyřešení J. Šinágl. Ten se ve své prezentaci zaměřil i na Paroplynový cyklus Počerady. „Využití paroplynového zdroje je v současné době omezeno z důvodu nepříznivé cenové situace na trhu s elektřinou. Předpoklad nasazování podle aktuální situace na trhu s elektřinou. PPC Počerady je navržen na základě nejlepších dostupných technologií (BAT) v oboru paroplynových cyklů a bude svou velikostí první reálnou aplikací v podmínkách České republiky," uvedl J. Šinágl.

AREVA JEN NESTAVÍ, ALE I EFEKTIVNĚ UDRŽUJE A PROVOZUJE
Jedním ze zahraničních hostů konference All for Power byl Jean-André Barbosa, ředitel společnosti AREVA pro střední a východní Evropu. Ten hovořil o zkušenostech společnosti AREVA, která slouží jaderným projektům po celém světě. „V roce 2013 poskytla AREVA služby pro 346 reaktorů po celém světě. Z toho 334 pro podporu provozu a údržbu, 320 pro část palivového cyklu. Všechny projekty využívají sdílené technické zkušenosti i zkušenosti z řízení projektů. V současné době nejvyspělejší technologie k zajištění bezpečné a konkurenceschopné výroby elektřiny," uvedl J. A. Barbosa. V rámci své přednášky blíže specifikoval partnerství AREVA s Čínou pro rozvoj jejího jaderného průmyslu.

MULTI-D PRO ŘÍZENÍ CYKLU ENERGETICKÝCH ZDROJŮ
Na konferenci All for Power byla představena i metodika řízení Multi-D. O prezentaci se postaral představitel společnosti NIAEP-ASE, vedoucí oddělení marketingové podpory technologie Multi-D, Alexej Sačik. Metodika Multi-D slouží k řízení celého životního cyklu složitých průmyslových zařízení. Velice detailní 3D model propojený s databázemi je uplatňován při projektování, plánování modernizací i vyřazování zařízení z provozu. Alexej Sačik zdůraznil, že díky používání inovativních technologií řízení výstavby se podařilo dokončit některé projekty v jaderné a tepelné energetice v předstihu oproti původnímu plánu. Příkladem je výstavba dvou nových bloků Južnouralské tepelné elektrárny a dokončení třetího bloku Rostovské jaderné elektrárny, jehož výstavba byla pozastavena v 90. letech minulého století. Ve vystoupení Alexeje Sačika nechyběly ani konkrétní ukázky použití metodiky Multi-D, jako například časový plán výstavby, řízení dodávek komponent a příprava plánu činností na jednotlivé dny a týdny. Řečník se dále soustředil na elektronický katalog zařízení od externích dodavatelů, který také pomáhá úspěšné a včasné realizaci projektu. Tento katalog zahrnuje desetitisíce zařízení od stovek dodavatelů a usnadňuje detailní naplánování všech fází výstavby objektu.

INVESTICE V ČESKU MÍŘÍ PŘEDEVŠÍM DO EKOLOGIE
O investicích skupiny EP Energy hovořil David Onderek, ředitel divize H&C. Vyzdvihl přitom projekt rekonstrukce odsíření, výměny stávajících elektrofiltrů a retrofitů kotlů ve slovenské spalovně komunálního odpadu Hamon. Firma je investorem i dalších projektů a obnovy horkovodů. Jde například o recirkulace spalin a úpravy kotle zařízení DeNOx a odtah popelovin technologie DeSOx pro United Energy (resp. Severočeské teplárenské). Zde se provádí i výměna problematických částí páteřní horkovodní sítě. V rámci Plzeňské energetiky jde o nový záložní parní kotel a úpravu hořáků, mlýnů, dohořívací vzduchy a SNCR v zařízení DeNOx. V rámci Pražské teplárenské jde o nový horkovodní kotel v Holešovicích a přechod z parních rozvodů na horkovodní. „Větší investice plánujeme spíše v zahraničí. Cena elektřiny v ČR je nejnižší v regionu. Vyšší už jsou ceny nejen v Německu, ale i na Slovensku, Polsku a Maďarsku. Plynové elektrárny v Německu generují zápornou marži, uhelné obtížně kryjí fixní výdaje. Lepší situace je na vzdálenějších izolovaných trzích např. ve Velké Británii nebo Itálii," uvedl D. Onderek.
Dalibor Cucor ze společnosti SES Tlmače prezentoval trendy ve snižování emisí. Konkrétně se zaměřil na projekty v energetických zdrojích Vřesová, Opatovice, Třebovice a v teplárně Žilina. „Například v teplárně Vřesová jsme měli za cíl snížení emisí oxidu dusíku na pěti kotlích na garantovanou hodnotu 200 mg/Nm3 při 6 % O2 v suchých spalinách. „Jde o hodnoty požadované novou směrnicí EU od roku 2016. Snížení bude dosaženo úpravou spalovacího procesu a použitím selektivní nekatalytické redukce (SNCR)," uvedl D. Cucor.
V rámci sekce Průmyslová energetika vystoupil Pavel Pustějovský, předseda energetiky koncernu Agrofert. Ten prezentoval ekologické investice skupiny. Do snížení zátěže na životní prostředí bude vynaloženo 544 milionu v energetice firmy DEZA, 1,357 miliardy korun v Lovochemii, akce v Synthesia příjdou na 999,3 milionů korun a v závodě Precheza na 360 milionů. „Například v rámci ekologizace energetiky DEZA provedeme denitrifikaci, odsíření a odprášení spalin dvou kotlů, v Lovochemii jde o realizaci fluidního kotle s cirkulující fluidní vrstvou a instalaci nové odběrové turbíny 25 MW," uvedl P. Pustějovský, který poznamenal: „Každé ekologické zařízení spotřebovává energii. Jen ve společnosti DEZA představuje energie na ekologická zařízení 150 000 GJ/rok."

DODAVATELÉ VÝROBKŮ A SLUŽEB MAJÍ CO NABÍDNOUT
Daniel Jarchovský z TÜV NORD Czech se ve své přednášce zaměřil na kvalitu a význam zapojení třetích stran do výroby komponent. „Spolupráce firem s certifikačními institucemi, jakou je ta naše, přinese výrobci například snížení nákladů pro výrobce a poskytovatele služeb. Lze se například vyhnout vysokým nákladům a újmě na dobré pověsti vzniklým v důsledku nehod, poruch výrobků a jejich stahování z trhu, pokud byly tyto výrobky nezávisle posouzeny před jejich výrobou a uvedením na trh," uvedl D. Jarchovský.
Roman Zdebor, ředitel úseku management jakosti Škoda JS, spolu se svým kolegou Tomášem Zárubou, vedoucím projektantem, prezentovali průběh implementace CMIS (Configuration Management Information Systém) ve firmě. Na úvod R. Zdebor neopomněl podotknout, jak značné finanční ztráty firma zaznamenala vlivem zrušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. „Pět let práce a nasazení nejlepších specialistů naší firmy přišla vniveč. Zrušení tendru se dotklo nejen zájemců o dostavbu, ale i jejich potenciálních subdodavatelů," uvedl R. Zdebor. Tomáš Záruba poté konkretizoval na příkladech výhody CMIS. Důvodem implementace byl například tendr na dostavbu Temelína nebo efektivní plnění požadavků české i mezinárodních legislativy a dozorných orgánů. „Řízení projektů ve ŠKODA JS se dříve vyznačovalo velkým množstvím nástrojů. Po implementaci CMIS se řízení odehrává v jednotném prostředí," uvedl T. Záruba. Jde o informační systém, který sdružuje, propojuje, ověřuje a aktualizuje informace o konfiguraci jaderných elektráren, licenční a projektová východiska, požadavky a provozní stav jaderek. Pilotním projektem, který je již řízen pomocí CMIS je zavedení důležitých měření do systému pohavarijního monitorování v elektrárně Dukovany.

Kompetence pro klasickou energetiku prezentoval František Kural, vedoucí úseku Strojovna ze společnosti ZAT, a.s. Konkrétně se zaměřil na systém řízení SandRA. „SandRA nachází uplatnění jako speciální řešení zejména pro jadernou energetiku, např. pro řízení pohonů regulačních tyčí jaderného reaktoru. Systémy jsou taktéž vhodné pro řízení výměníkových stanic, malých vodních elektráren, nebo pro monitoring a řízení produktů, řízení regulačních a předávacích stanic v zásobnících plynu a čističkách odpadních vod," uvedl F. Kural.
O prezentaci firmy ISTROENERGO GROUP a předání zkušenosti z realizovaných projektů se postaral Josef Barát, generální ředitel společnosti. Ve své přednášce se zaměřil na výstavbu nebo rekonstrukce uhelných elektráren s výkony 25 MW do 500 MW. „V mnohých projektech vystupujeme jako EP(C) kontraktor. Pro tyto účely disponujeme například vlastním designem kotlů," uvedl J. Barát a demonstroval to na několika, především zahraničních projektech.
S další zajímavou prezentací vystoupil Jiří Fiala, ředitel globálního centra výzkumu Doosan a Doosan Škoda Power. Ve své přednášce například připomněl modernizaci turbín pro finskou jadernou elektrárnu Loviisa 4 × 260 MWe. Na turbínách původního výrobce (Turboatom Charkov, Ukrajina) bylo potřeba prodloužit životnosti turbíny minimálně o 40 let. Turbíny byly původně navrženy pro reaktory s tepelným výkonem 1 500 MWt. Modernizovaný vysokotlaký díl musí být schopen pracovat s tepelným výkonem reaktoru 1 600 MWt (po úpravě průtočné části). Požadovaná je i perioda mezi generálními opravami v délce 12 let. J. Fiala hovořil například i o vyvinuté moderní lopatce posledních stupňů, která našla uplatnění v projektech Ansaldo v Belgii, na paroplynových cyklech v Počeradech, Hatay v Turecku a Eshkol v Izraeli nebo v rámci modernizace nízkotlakého dílu v Temelíně.
Společnost ALVEL prezentovala na konferenci All for Power vývoj, kterým prochází jaderné palivo na jaderných elektrárnách v ČR. Společnost zastupoval výkonný ředitel, Josef Beláč. „Pro reaktory VVER-1000 byly v posledních letech vyvinuty a úspěšně provozně odzkoušeny vzájemně kompatibilní typy paliva TVS-2M a TVSA-12, které jsou v současnosti postupně nasazovány na ruské, ukrajinské a bulharské bloky se stejným typem reaktoru. Palivo typu TVSA prošlo úspěšně ověřovacím provozem v ruské Kalininské jaderné elektrárně v roce 2011 a ukrajinský státní dozor vydal licenci pro jeho použití v roce 2013. Licenční řízení pro nasazení tohoto paliva na pátý a šestý blok bulharské jaderné elektrárny Kozloduj probíhá od roku 2013 a jeho dokončení je plánováno v příštím roce," řekl Josef Běláč. Přechod na modernizované typy paliva umožňuje provozovatelům jaderných elektráren docílit spolehlivějšího, a tím i ekonomičtějšího provozu při zachování všech bezpečnostních parametrů kladených na celou jadernou elektrárnu. Lze tak nejen prodloužit dobu, po kterou je palivo v aktivní zóně a je z něj získávána energie, ale zároveň také zvýšit celkovou výrobu energie z jednotlivých palivových článků.

ZAHRANIČNÍ PROJEKTY – ZKUŠENOSTI K NEZAPLACENÍ
S konkrétní ukázkou obtíží v rámci zahraničních projektů vystoupil Jiří Kovář, generální ředitel firmy UNIS – dodavatel investičních celků. Konkrétně se zaměřil na specifika zakázek z pohledu EP(C) kontraktora v Iráku a Bělorusku. „Čím více se podařil export demokracie, tím se stává prostředí složitější pro výstavbu. V Bělorusku se zákazník stává spolupracovníkem, přičemž lidé z komise zodpovídají za realizaci z pohledu nákladů a termínů. K dispozici jsou kvalifikovaní specialisté a montéři a solidní podmínky pro život během výstavby. Nezaplatit v Bělorusku je doslova trestný čin, platí se ihned po interním schválení a nečekají na splatnost. Projekty lze realizovat s exportním financováním i bez něj, je to výhoda, ale málokdy striktně požadována. Montáže jsou placeny podle rozpočtu a precizně zpracované smlouvy. V Iráku je situace zcela opačná," uvedl J. Kovář.
Karel Duba ze společnosti ČEZ prezentoval projekt paroplynové Elektrárny Egemer v Turecku. Projekt výstavby paroplynové elektrárny Egemer v jihovýchodním Turecku. Mimořádně efektivní elektrárna s účinností přesahující 57 % a s životností minimálně 30 let by pak měla ročně vyrobit až 7 000 GWh elektrické energie. Výstavba paroplynového zdroje o celkovém instalovaném výkonu 872 MW byla zahájena na podzim 2011. Společnost ČEZ ji realizovala spolu s místní společností Akkök. „Jednotlivé komponenty elektrárny byly dodávány z celého světa: generátory z USA, plynové turbíny z Francie a parní z Česka, kotel z Jižní Koreje. Kromě samotné elektrárny byly vybudovány také linky pro vyvedení výkonu v celkové délce 34 km a 17kilometrová plynová přípojka," uvedl K. Duba. Výstavba elektrárny jen necelý kilometr od Středozemního moře s sebou nesla řadu úskalí. Zejména bylo potřeba stabilizovat povrch písečné pláže. 1 100 betonových pilot sahajících až do hloubky 35 metrů a dalších 10 000 sypaných štěrkových pilot hlubokých 20 metrů snižují rizika poruch podloží při zemětřesení. Díky unikátní poloze může být elektrárna chlazena přímo mořskou vodou. Přivaděč vody je veden 1,5 km po mořském dnu.
Tomáš Žák z ÚJV Řež, Divize ENERGOPROJEKT PRAHA popsal aktuální příležitosti firmy v jaderné energetice. „Výstavba jaderných elektráren ve světě pokračuje a jde o velice ambiciózní projekty. Vyzdvihl bych především Turecko a Vietnam, zajímavě se rozvíjí i civilní jaderný sektor v Jordánsku. V těchto zemích dochází k trvalému zvyšování poptávky po elektřině, roste snaha o energetickou nezávislost nebo diverzifikaci zdrojů.
Výzvy v průběhu výstavby projektu Yunus Emre 2 × 145 MWe v Turecku popsal Zbyněk Klučka ze společnosti Vítkovice Power Engineering. „Především se jednalo o oblast logistiky a manipulace s materiály, požadavky na seizmicitu, pracovní prostředí s vysokou mírou fluktuace, složitá byla i koordinace činností a financování," uvedl Z. Klučka.
Aktivity SDIC - Sdružení dodavatelů investičních celků prezentoval Tomáš Měřínský, který je pověřen řízením. Sdružení letos zaznamenalo vydařenou účast na veletrhu v Kazachstánu. V současné době se připravuje na veletrh Power-gen Europe, který proběhne v červnu 2015 v Amsterdamu, dále pak na Power Kazachstán a Energy Iraq 2015. "Prohlubujeme spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, EGAP a ČEB. Dále se hodláme aktivně zapojovat do dalších proexportně orientovaných aktivit a rozšiřovat členskou základnu," uvedl T. Měřínský.

KONFERENCE BYLA I O FINANCOVÁNÍ A POJIŠTĚNÍ
Na téma pojišťování exportu strojů a zařízení pro energetiku hovořil Jan Procházka ze společnosti EGAP. Společnost podle něj od roku 1992 pojistila export za 715 miliard korun do téměř stovky zemí. V oblasti energetiky šlo celkem o 613 pojistných smluv v hodnotě 171 miliard korun. V letošním roce pojistila export za 40 miliard korun, výhled do konce roku je 50 miliard korun. „S platností od 1. října 2014 EGAP zvýšil teritoriální limity pro Bělorusko, Ázerbájdžán a Kazachstán," uvedl J. Procházka. Teritoriální limit pro Bělorusko činí 18 miliard korun, přičemž k dispozici je ještě 7,6 miliardy korun. Limit pro Ázerbájdžán se zvýšil na 55 miliard korun (volný limit představuje 13,5 miliardy). V případě Kazachstánu se limit navýšil na 24 miliard, přičemž volný limit činí 20,9 mld. korun. „V případě Běloruska jsme například pojistili projekty zaměřené na dodávky pro energetiku (Minskenergo), pro vodní elektrárny nebo rekonstrukci energobloku. V Ázerbajdžánu šlo například o dodávku turbín pro vodní elektrárny," řekl J. Procházka.
Na konferenci All for Power bylo velmi diskutovaným tématem financování a pojištění projektů v zahraničí. Jana Ševčíková, vedoucí týmu exportního financování ČSOB, představila produkty banky v oblasti exportního financování a exportních úvěrů. „Naše nabídka zaručuje, že vývozce nenese platební riziko svého odběratele, protože dostává zaplaceno ihned po splnění dodávek (i dílčích), a to podle vývozního kontraktu. Výhodou pro dovozce je možnost v čase rozložit splácení a relativně nízká cena financování. Úvěrující banka přitom kontroluje dokumenty," uvedla J. Ševčíková.
Milan Horváth, náměstek generálního ředitele pojišťovací divize z Exportno-importnej banky Slovenské republiky (Eximbanka) prezentoval zkušenosti banky na trzích Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Běloruska. „V případě Ázerbájdžánu pojišťujeme dodávky slovenských výrobců v oblasti infrastruktury, v Kazachstánu jde o dodávky pro různá zařízení pro energetický sektor a dopravu. Projekty v Bělorusku se vyznačují dobrou platební morálkou investora," popsal situaci M. Horváth.
Českou exportní banku na konferenci zastupoval Petr Križan, ředitel odboru mezinárodní vztahy a komunikace. Banka zajišťuje zejména typy financování, které jsou pro komerční banky obtížně realizovatelné z důvodu vývozu do zemí s vyšší mírou teritoriálního a komerčního rizika, dlouhé doby splatnosti, financování velkého objemu či složité struktury financování. V roce 2013 banka podepsala 37 nových smluv, 47 dodatků a waiverů v celkovém objemu 8,516 miliardy korun. Bilanční suma banky činila ke konci roku 2013 95,3 miliardy korun, meziročně pak stoupla o cca 14 %. Celkově byly v roce čerpány úvěry ve výši 19,9 miliardy korun. V roce 2014 banka emitovala čtvrt miliardy eur za nejlepší cenu, které kdy na mezinárodních kapitálových trzích dosáhla a zahájila další etapu spolupráce se slovenskou Eximbankou a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Objem podpořeného exportu banky mezi roky 1996 až 2013 činil 361 miliard korun, počet uzavřených obchodů dosáhl čísla 1 232.
Petr Slowik, exportní konzultant Czech Trade, se zaměřil na situaci v Turecku. V Turecku vyrostlo 101 nových elektráren v prvních pěti měsících roku 2014. Nárůst kapacity představoval 2 197 MW, přičemž 1 264 MW to bylo za stejné období roku 2013. Největší podíl přitom připadl na tepelné elektrárny a hydroelektrárny. Spotřeba elektřiny vzrostla meziročně v této zemi o 5,1 %, výroba o 5,4 %. Petr Slowik popsal i chystané konference a akce v Turecku v roce 2015, kde bude aktivně působit Czech Trade.
Na téma leasingové formy financování hmotných aktiv hovořil Petr Vacek, který má ve společnosti ČSOB Leasing na starosti korporátní financování. „K nejčastěji financovaným komoditám patří stavební stroje," uvedl.

INVESTICE DO TEPLÁRENSTVÍ
Libor Doležal, generální ředitel C-Energy Bohemia s.r.o. ve své přednášce popsal ekologizaci a obnovu teplárny v Plané nad Lužnicí. Zhotovitelem je sdružení firem PSG a Invelt Servis. Tepelný příkon se snižuje ze 195 MWt na 158 MWt, přičemž 72 MWt je v uhlí. Celková výše investic představuje 1,3 miliardy korun, dotace z fondu Soudržnosti EU (Operační program snižování emisí) představovala 300 milionů korun. Realizace byla rozdělena do tří etap. Dokončena již byla například instalace čtyř nových plynových kogeneračních jednotek. V rámci druhé etapy bude do února 2015 modernizován kotel K5 a mokré odsíření – duben 2014 – únor 2015. V rámci třetí etapy bude modernizován kotel K6. Stane se tak během roku 2015.
Na téma optimalizace velkých teplárenských zdrojů vystoupil Ladislav Štěpánek, ředitel Divize Výroba ČEZ, a. s. Zaměřil se přitom na teplárny v Ostravě-Vítkovicích, ve Dvoře Králové nad Labem, Poříčí a Hodoníně. „Pokles dodávek tepla ve sledovaných lokalitách mezi lety 1998 až 2013 činí více jak 45 %," uvedl L. Štěpánek a popsal hlavní problémy těchto tepláren. „Provoz takových zdrojů je velice nákladný, zaznamenáváme neekonomičnost kondenzační výroby elektrické energie a ztráty v rozvodech. Řešením například v rámci Dvora Králové nad Labem by mohla být výstavba malého výtopenského zdroje na léto, 3 až 4měsíční odstávka hlavního zdroje a s tím spojené snížení pracovního úvazku zaměstnanců. V rámci elektrárny Poříčí by mohla situaci zlepšit optimalizace proměnných nákladů, čili aktivní politika nákupu paliva a snižování ztrát v rozvodech. I v rámci provozu elektrárny Hodonín by byl řešením letní provoz nebo provoz pouze jednoho bloku. Mnohá opatření bude potřeba realizovat v oblasti sítí. Potýkáme se s dědictvím velkých dimenzí pro průmyslový odběr s vysokými ztrátami," uvedl L. Štěpánek.
O investicích v teplárnách hovořil i Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR. Téměř všechny uhelné teplárny a závodní energetiky s výkonem nad 300 MW počítají s provedením investic do konce roku 2015. „Náklady v teplárnách a závodních energetikách ČR v období 2013 až 2015 budou činit 17 miliard korun, přičemž 4 miliardy představují dotace. Další vlnu modernizací menších tepláren do 200 MW lze očekávat na konci desetiletí. Velká část těchto zdrojů je však na zemní plyn, čili půjde o menší investice," uvedl M. Hájek. V rámci své přednášky uvedl zajímavý příklad vlivu člověka na klimatické změny. „Erupce sopky u islandského pobřežního města Höfn způsobují emise 35 tisíc tun SO2 denně. Erupce začala 29. srpna 2014 a trvá dosud. Špičkové koncentrace dosahují až 21 000 mikrogramů/m3. Je to více, než kolik přestavuje celý evropský průmysl," uvedl M. Hájek.
Na téma investic do ekologizace zdrojů společnosti Veolia Energie ČR v Moravskoslezském kraji hovořil Milan Chromík, náměstek generálního ředitele, Dalkia Česká republika. Milan Chromík uvedl zajímavé informace o vývoji tuhých znečišťujících látek. V roce 1957 představovaly tyto emise pouze v sektoru energetiky v Severomoravském kraji (resp. Moravskoslezském kraji) 500 tisíc tun. V roce 1962 činily emise TZL podniků NHKG, VŽKG a TŽ VŘSR 359 tisíc tun. V roce 2012 to bylo něco kolem 3,7 tisíc tun. V případě Veolia Energie ČR představoval pokles u nejproblémovějších TZL z 9 639 tun v roce 1993 na 119 tun v roce 2012. „V současné době probíhají ekologizace elektrárny Třebovice, teplárny Karviná a teplárny ČSM Sever. Realizace bude probíhat mezi roky 2013 až 2020, přičemž budou dosaženy limity BAT pro emise SO×, NO× a TZL," uvedl Milan Chromík. Koncentrace tuhých látek z velkých energetických zdrojů jsou dnes důsledně kontrolovány a sledovány a odpovídajícím způsobem technicky vybaveny. „Emise TZL se pohybují v řádu jednotek mg/m3. U lokálních topenišť žádný podobný systém sledování a technického vybavení neexistuje. Na lokálním topeništi na hnědé uhlí, pokud kotel funguje správně, se emise TZL pohybují na úrovni 30 mg/m3. Při špatném spalování dřeva je to dokonce 1 900 mg/m3. Dvanáct lokálních topenišť, která špatně spalují dřevo, může emisně z pohledu prachových částic zcela nahradit velkou elektrárnu na hnědé uhlí o výkonu 410 MW," dodal M. Chromík, který v rámci své přednášky prezentoval i změny v organizační struktuře firmy, v rámci kterých se Dalkia ČR stává Veolia Energie ČR.

TŘEŠNIČKA NA DORTU – DISKUZNÍ PANEL
Závěrečné panelové diskuze se účastnili Karel Firla (jednatel, EPA Consulting), Michal Šnobr (analytik), Stanislav Kolář (Executive Director, Carbon Redux), Oldřich Petržilka (plynárenský expert a člen představenstva AEM) a Jiří Chvojka (sekce vnějších vztahů, Energetický regulační úřad). O vývoji česko-slovenské energetiky v celosvětovém kontextu klimatické politiky hovořil Stanislav Kolář ze společnosti Carbon Redux. Podle zprávy Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) z 2. listopadu 2014, kterou citoval, bylo období let 1983 až 2012 nejteplejší 30leté období za posledních 1 400 let. „Stále ještě dosažitelným cílem je omezit zvýšení průměrné teploty na 2°C v roce 2100, pokud celosvětové emise začnou klesat od roku 2020. Nutností je zvýšení podílu nefosilních paliv na výrobě elektřiny na 80 % do roku 2050 a eliminovat výrobu z fosilních paliv (kromě CCS) do 2100," uvedl S. Kolář a dodal: „Investice do OZE v roce 2012 činily 250 miliard dolarů. K dosažení cíle (+2°C) by se měly zdvojnásobit do roku 2020 a pak opět do roku 2030." Revolučními se mohou stát aktuální kroky Číny a USA, které se zavázaly, že sníží své emise. USA hodlají do roku 2025 snížit své emise oproti roku 1990 o 26 %. Čína poprvé vůbec oznámila, že dosáhne špičky svých emisí do roku 2030 a pak by měly klesat. V současné době již Čína investuje do OZE více než EU. Celosvětově pak investice do OZE představovaly 220 miliard dolarů, předloni to bylo 250 miliard dolarů. Pro splnění cílů limitování klimatických změn je potřeba, aby investice do OZE dosáhly v roce 2020 celkem 500 miliard dolarů, v roce 2030 by měly představovat jeden bilion dolarů," uvedl S. Kolář. Oldřich Petržilka, plynárenský expert a člen představenstva AEM, poukázal na fakt, že pojem „liberalizace energetického trhu" se zcela vytratil a jednotný energetický trh je v nedohlednu. „Evropa bloudí v kruhu, prudké změny legislativy jsou na denním pořádku. Vlivy států na trh bohužel rostou, vše je regulováno, ovlivněno dotacemi... Máme o patnáct let starší energetická zařízení, investoři se Evropě vyhýbají velkým obloukem. Různorodá interpretace evropské legislativy je mnohdy důležitější než její obsah," uvedl O. Petržílka a dodal: „Nepřeceňoval bych ani dopad nové české ASEK, to by měly být jen mantinely směru."

Pozn. Obsáhle se ke konferenci All for Power 2014 vrátíme v rámci prvního čísla roku 2015, kdy přineseme rozhovory s vybranými přednášejícími.

Studio All for Power/Elektrika.tv na konferenci All for Power 2014 - rozhovory

Změny v certifikačním systému GOST

Podnikání českých firem na ruském trhu doprovodí v rámci roku 2015 změny, které budou popsány v certifikačním předpisu GOST. Tomáš Havránek, obchodní ředitel TÜV NORD Czech, přibližuje obměny a uvádí, že 14 tisíc pracovních míst v Česku je přímo závislých na dodávkách pro Rusko. Zástupce společnosti zve i konference a semináře, které se k tomuto tématu budou konat.

Unikátní ventilátorový mlýn slouží v Elektráně Mělník II

O prototypu ventilátorového mlýnského okruhu pro společnost ČEZ jsme si povídali s Michalem Návratem, výkonným ředitelem společnosti Ivitas. Prototyp, který již dva roky funguje v Elektrárně Mělník II, přispěl rychle a relativně levně (spolu s dalšími opatřeními) k tomu, že bloky plní emisní limity, které začnou platit od roku 2016. Díky nasazení okruhu se prodloužila životnost mlecích elementů a zlepšila se i jemnost mletí. 

Tam, kde Excel nestačí přichází Microsoft Dynamics
Jan Bárta ze společnosti Navysis představil systém Microsoft Dynamic, který je vhodný pro projekční a inženýrské firmy. Implementace tohoto systému přinesla například pro společnost NOEN možnost kumulovat všechny důležité informace na jednom místě a v konečném důsledku urychlení všech procesů o 40 %.

O speciálních ventilech a pohonech Polna Corp
Výrobce regulačních uzavíracích ventilů Polna Corp nedávno absolvoval audit společnosti ČEZ a začal dodávat i pro jadernou energetiku. Petr Oravec hovoří nejen o dodávkách pro jadernou elektrárnu Mochovce, ale i o plánech společnosti pro obor energetiky, který tvoří 80 % nynějšího obratu firmy, a především novinky pro tento segment. Konkrétně se zmínil o speciální armatuře přímo napojenou na turbínu pro švédského zákazníka, nebo o speciálních ventilech na chlazení páry pro společnost Slovnaft.

Institut CEITEC = Vědci pro praxi
Josef Kaizer zástupce VUT v Brně a institutu CEITEC (Středoevropský technologický institut) hovoří o projektu propojení vědy a praxe. V rámci institutu má profesor Kaizer na starosti problematiku degradace, koroze a únavových vad v energeticky náročných provozech, dále pak povrchové úpravy a taktéž stojí za vývojem unikátní laserové technologie s konkrétním přínosem pro praxi.

Povrchová ochrana technologických zařízení není jen nátěr
Jiří Pohanka, obchodně-provozní manažer společnosti Corrotech, které se zaměřuje na speciální korozní technologie a nátěrové systémy pro těžký průmysl. Jak uvedl, tam kde končí třeba známější Hempel, začínají produkty od společnosti Corrotech. Jiří Pohanka představil koncepci strojního inženýrství, což je v případě povrchových ochran „vyšší dívčí".

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav