Velké firmy se vyslovily pro změnu evropské energetické politiky

"Evropa trpí tím, že velkou část koncové ceny energií tvoří různé druhy poplatků a příspěvků na různé druhy politik, které uplatňují národní země. To je místo, kde můžeme s cenou pro koncové zákazníky pracovat nejlépe a nejrychleji," řekl ČTK a Českému rozhlasu Pavel Cyrani z představenstva české ČEZ. Připustil, že i ČEZ využíval dotace na obnovitelné zdroje, bylo to však podle něj v době, kdy se tyto technologie zkoušely a zlepšovaly.
"Po čem voláme je, aby se technologie, které mezitím dospěly, nechaly na trhu působit volně v konkurenčním prostředí," vysvětlil Cyrani. Kromě vodních elektráren by se to podle něj mělo týkat například pevninských větrných parků, který by v případě obnovy trhu s povolenkami měly být konkurenceschopné i bez dotací.
Podle představitelů firem mají evropská energetická politika i kroky členských států na svědomí kolaps konkurenceschopnosti v jejich oblasti podnikání. Za poslední čtyři roky tak vzrostly ceny pro domácnosti o 17 procent a pro firmy až o 21 procent. Podle společností je ale potřeba, aby účty co nejvíce odrážely tržní ceny a nesloužily jako zdroj pro financování jiných politik. "Zákazníci mají vědět, za co platí, aby mohli říkat politikům, co přesně chtějí," míní Johannes Teyssen z německé E.On.
"Chceme varovat evropské lídry před riziky současné energetické politiky," poznamenal šéf francouzské GDF SVEZ Gérald Mestrallet. Nikdy podle něj nebylo vyšší riziko blackoutu - totálního výpadku, způsobené nedostatkem energie na trhu například kvůli uzavírání nerentabilních elektráren. "Otázka je, co se stane ne s jadernými, ale s plynovými elektrárnami," připomněl.
Lídr společnosti Enel Fulvio Conti míní, že za současnou situaci je odpovědná nejen EU, především přílišnou snahou o regulaci, ale také členské země. "Chtěli bychom jasnou cestu k otevřenému a transparentnímu jednotnému trhu, který teď nevidíme," poznamenal. Členské státy podle něj svými nekoordinovanými kroky snižují zájem investorů o vstup na trh.
Prioritou by podle firem mělo být vyšší zapojení vyspělých obnovitelných zdrojů do standardního trhu při redukci jejich podpory. Tyto peníze by podle firem bylo lepší směřovat do výzkumu. Zlepšit je prý také potřeba současnou konkurenceschopnou energetickou kapacitu, aby byly zajištěny bezpečné dodávky.
Prohlubující se energetická krize v EU střídá v čele evropských problémů doznívající krizi dluhovou. O neúnosnosti současné situace v září v médiích hovořil i eurokomisař pro podnikání a průmysl Antonio Tajani. Podle něj je EU před "průmyslovým masakrem" kvůli přemrštěným nákladům na obnovitelné zdroje.
Energetický summit EU tento květen poprvé naznačil, že energetická politika by namísto dosavadního zaměření na omezování emisí skleníkových plynů měla vrátit do čela priorit dostupnost energie. Ve stejnou chvíli začaly energetické firmy hledat společnou pozici směrem k unii.
Evropská politika ani nebrání klimatické změně, míní společnosti. Objem emisí oxidu uhličitého v letech 2011 a 2012 meziročně stoupl o 2,4 procenta. Podoba trhu s emisemi by se proto měla změnit a měl by lépe odrážet poptávku a nabídku. Společnosti také volají po stanovení realistického cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. "Bez jasného signálu nebudeme mít výhled do budoucna a nebudeme moci investovat," podotkl Mestrallet.
Deset firem, které dnes v Bruselu společně vystoupily, představuje polovinu evropské elektrické výroby, 30 procent jejích obnovitelných zdrojů, zaměstnává okolo 630.000 lidí a má na 213 milionů zákazníků, tedy asi třetinu populace celé EU.

Autor

• (red)