Úspěšné projekty Národního energetického klastru (NEK) – strojírenství, energetika i ekologie

• Foto

Klastr vznikl v roce 2008, tehdy ještě jako Moravskoslezský energetický klastr a jeho vznik iniciovala společnost Dalkia ČR, a.s. (dnes VEOLIA) a sdružoval KHK MS kraje, VŠB-TU Ostrava nebo Výzkumné energetické centrum a další. V současné době má klastr 21 členů. Je aktivní v oblastech výzkumu a vývoje, propagace sdružení a propagace energetické gramotnosti mezi širokou veřejnost, kde realizuje projekty podporované EU. Klastr je financován na principu PPP (financování je založeno na sloučení vlastních zdrojů klastru z příspěvků členů a dotace ze strukturálních fondů EU).

„Věnujeme se hlavním čtyřem oblastem – výzkumu a vývoji, vzdělávání, marketingu a propagaci a společným nákupům. Nejsilnější je pro nás v tuto chvíli oblast výzkumu a vývoje, kterou se nám podařilo poměrně dobře rozhýbat na mezinárodní úrovni, kde máme vazby na Fraunhofer Institut, největší evropskou vědeckou organizací a s nimi rozvíjíme několik mezinárodních výzkumných projektů, které jsou financovány prostřednictvím dotací,“ uvedl výkonný  ředitel Národního energetického klastru Jan poledník.

Jedním z nich je projekt SELF  (Sequential electromagnetic forming - Strategie pro vysoce flexibilní produkci s využitím velkých kovových tenkostěnných částí). Projekt řeší koncepčně novou strategii tvářecího procesu pro flexibilní produkci menších sérií velkých tenkostěnných kovových výrobků např. plechů s využitím extrémně rychlého a bezkontaktního způsobu tváření silovými účinky elektromagnetického pole. Velké plechové části různých tvarů jsou potřebné v mnoha odvětvích průmyslu (kovové fasádní prvky, kapotáže v automobilovém průmyslu, kryty různých zařízení apod.). Tradiční způsob tváření těchto částí s využitím lisování není použitelný pro malé série výrobků vzhledem k nutnosti vyrobit velmi nákladné formy pro lisování, které se amortizují jen u velkých sérií výrobků. Projekt SELF  řeší problém, který je spojen s využitím progresivní inovační technologie tváření kovových tenkostěnných materiálů s využitím silových účinků elektromagnetického pole. Tento způsob tváření poskytuje oproti tradičním technologiím výhodu v bezkontaktním vysokorychlostním procesu (trvání jednoho cyklu tváření se pohybuje mezi 20 – 200 mikrosekundami).

„To SELF a EFFICoil jsou dva hlavní projekty, které vlastně vznikly z toho důvodu, že se s našimi partnery setkáváme a rozvíjíme spolupráci. Aby bylo i toto umožněno, zahájili  jsme projekt nazvaný Internacionalizace (Rozvoj a posílení zahraniční spolupráce NEK v oblasti inteligentních technologií a energetických systémů). Právě tento projekt byl cílen na rozvoj spolupráce se zahraničím. Šlo o to najít finance na služební cesty, prezentace na zahraničních trzích, workshopech, seminářích a podobně. Bez projektu Internacionalizace by ty současné byly jen těžko realizovatelné. Ono se to nezdá, ale mezinárodní spolupráce představuje roky potřebné k navázání osobních a obchodních vztahů,“ dodal ředitel klastru, který má až devadesátiprocentní úspěšnost v získávání dotačních titulů.Dalším, v současné době schváleným projektem, je EFFICoil, který rozšiřuje myšlenky projektu SELF. Projekt je zaměřen na vývoj moderních cívek. „Naši němečtí partneři mají dobře zvládnutý obchodní model vývoje nových produktů. V Německu je vždy jakýkoli záměr nejdříve řešen s potřebami firem. Jakmile mají ověřený zájem, tak jsou ochotni projekt dále rozvíjet. Tady bych viděl zásadní rozdíl oproti ČR, kde spousta projektů vzniká takzvaně do šuplíku,“ pokračuje Poledník.  Projekt EFFICoil – (Flexibilní výrobní a testovací postupy pro vysoce výkonné cívky) je směřován do oblasti vývoje nových technologií pro výrobu cívek, které umožní výrobu cívek s vylepšenými geometrickými vlastnostmi za účelem zvýšení faktoru plnění a vylepšených tepelných vlastností. Důsledkem bude také vylepšený návrh elektromotorů, u nichž bude možné dosáhnout vyšších účinností.

Diagnostická laboratoř v režii českých hlav

V oblasti výzkumu a vývoje má ale klastr daleko více aktivit, které rozvíjí i s tuzemskými partnery VŠB-TU Ostrava, ČVUT v Praze nebo VUT v Brně.

Historicky prvním realizovaným projektem byl nákup laboratorního vybavení za účelem měření emisímalých a velkých zdrojů. Tento projekt vznikl ve spolupráci s Výzkumným energetickým centrem VŠB-TUO. Došlo k zakoupení specifických laboratorních zařízení na měření emisí malých zdrojů umístěných ve výzkumné laboratoři energetického klastru ve Výzkumném energetickém centru VŠB-TUO. Laboratoř díky klastru disponuje unikátním mobilním zařízením umožňujícím měření emisí jakéhokoli velkého zdroje, tzn. Mobilní diagnostickou laboratoří.

Mobilní diagnostická laboratoř pro měření emisí je vybavena moderní aparaturou pro kontinuální měření plynných emisí CO, NO_x, SO₂ a TOC, včetně zařízení pro odběr a úpravu měřeného vzorku plynu. Dále je laboratoř vybavena analyzátory pro měření emisí tří nejvýznamnějších skleníkových plynů – CO₂, CH₄ a N₂O. Měřící zařízení je nainstalováno v dodávce Mercedes Sprinter. Celkové náklady na pořízení této investice dosáhly 6 750 000,- Kč bez DPH.

„S mobilní laboratoří jsme schopni změřit jakýkoli zdroj vytvářející emise. Tato laboratoř je hojně využívána a jednalo se vlastně o jeden z našich prvních projektů v roce 2010 a je to komerční záležitost. Na starost jí má Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava kde mají dlouhodobě nasmlouvané zakázky po celé ČR, ale i na Slovensku nebo v Polsku,“ dodává Poledník.

Autor

• (red)