Nacházíte se:  Úvod    Spalovny    Stanovisko STEO k energetickému využívání výhřevné frakce z mechanicko­biologické úpravy komunálního odpadu

Stanovisko STEO k energetickému využívání výhřevné frakce z mechanicko­biologické úpravy komunálního odpadu

Publikováno: 22.6.2009
Rubrika: Spalovny

V případě mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu (MBÚ) došlo v otázce podpory energetického využití materiálově již jinak nevyužitelného zbytkového směsného komunálního odpadu (SKO) k názorovému posunu a připouští se nutnost odpady také energeticky využívat. V této souvislosti se uvažuje o podpoře projektů z OPŽP. Energetické využívání odpadů je v sou­ladu s evropskou koncepcí nakládání s od­pady a tato praxe je již dlouho zavedena ve vyspělých zemích EU. Nicméně MŽP chce, aby mezi sebou soutěžily projekty přímého energetického využívání odpadů s projekty s předřazenou mechanicko - biologickou úpravou, tzv. MBÚ.

K uvažované podpoře MBÚ je nutné uvést:
Výstupem z mechanicko-biologické úpravy odpadu jsou dvě základní frakce: jedna, která ne vždy splňuje kritéria uložení do skládky, a druhá, lehká nadsítná vysoko­výhřevná frakce, takzvané alternativní pali­vo. To by mělo být přidáváno k palivu, použí­vanému v cementárnách, elektrárnách a v průmyslových energetických zařízeních (spoluspalování).
V případě odpadu upraveného na palivo se bude vždy jednat o spoluspalování odpa­du (viz příslušný rozsudek Evropského soudní­ho dvora), tedy nikoliv o spoluspalování „pa­liva“. V takovém případě musí být každá energetická jednotka, která by byla vůbec ochotna akceptovat spoluspalování „paliva“ z odpadu, vybavena komplexním zařízením na čištění veškerých spalin vzniklých přemě­nou celkové energie základního paliva a „pa­liva“ z odpadu. Pozornost musí být rovněž věnována zpracování zbytkových látek z procesu spalování.
Zabezpečení takového projektu po právně­ekonomické stránce tak, aby s dostatečně dlouhodobou perspektivou byla stabilně a ce­loročně zajištěna služba pro obce a města v odpovídající kvalitě, kapacitě a za sociálně přijatelné ceny, bude nanejvýš problematické zejména z těchto důvodů:

1. Provozní zkušenosti se spalováním tzv. lehké nadsítné frakce z MBÚ v zahraničí (Německo) jsou negativní. Při provozu kotlů ve spoluspalovacím režimu nastaly problémy s „nápeky“ a s vysokoteplotní chlorovou korozí na tlakových teplos­měnných plochách kotle, s negativním vlivem na materiál kotle, s ekonomikou provozu jakož i s právní konformitou to­hoto postupu. Tato zjištění vycházejí ze zkušeností získaných od roku 2006 roč­ním spoluspalováním cca 600 000 t vyso­kovýhřevné frakce v klasických energetic­kých kotlích. Provozovatelé energetických zařízení v ČR jsou s touto skutečností obe­známeni.

2. Velká část stávajících energetických za­řízení v ČR je privátní a je orientována komerčně. Za těchto podmínek bude obtížené zajistit dlouhodobé kontrakty na požadovanou kapacitu za sociálně přijatelné ceny, tak aby tento způsob mohl být považován za systémový a koncový.

Provozovatelé stávajících energetických zařízení jistě budou brát při svých eventuál­ních úvahách či slibech spoluspalovat odpady na tyto skutečnosti ohled, protože právě stabi­lita provozu jak po provozní, tak po ekono­mické stránce by měla být ze strany obecních samospráv vyžadována.
Je tedy zřejmé, že možnost spoluspalo­vání odpadu je možností pouze teoretickou a pro řešení závazku vůči EU (do roku 2013 odklonit 1,4 milionu tun odpadu od skládky) pro odpadové hospodářství České republiky bezvýznamnou.
České Ministerstvo životního prostředí se při prosazování mechanicko-biologické úpravy dovolává toho, že tyto technologie jsou provozovány v Rakousku a Německu, zde je však MBÚ charakterizována jako „chybná cesta v německém odpadovém hospodářství“.
Citace z hodnotící zprávy Odborné rady pro otázky životního prostředí německé spol­kové vlády – Sachverständigenrat für Umweltfragen (SRU) z roku 2008: „Mechanicko-biologická úprava odpa­dů se etablovala jako doplněk ke spalování odpadů, potýká se ale nadále s problémy s dodržováním rámcových podmínek pro bezpečné odstraňování odpadů, s dodržo­váním právních požadavků a hospodárnos­tí. Další výstavbu těchto zařízení vzhledem k těmto otevřeným otázkám nelze doporu­čit. Příležitosti spočívají v dalším vývoji toho­to postupu při oddělování jednotlivých lát­kových toků před recyklací a jako technolo­gie určená na vývoz.“
„Nízké investiční náklady a nízká mini­mální prosazovaná množství dělají tuto technologii zajímavou jako exportní artikl. V zemích, které dosud volně skládkují velká množství odpadů, má tato technologie, která nesplňuje bezezbytku náročná němec­ká kritéria, svůj smysl jako počáteční krok v odpadovém hospodářství orientovaném na budoucnost.“
Sachverständigenrat für Umweltfragen (SRU, www.umweltrat.de ) je odborné porad­ní grémium Spolkové vlády Německo, které každé čtyři roky provádí hodnocení situace a politiky životního prostředí ve Spolkové re­publice Německo. Zároveň poukazuje na ne­gativní vývojové trendy a předkládá mož­nosti jejich předcházení nebo odstranění.

Zkušenosti
Dosavadní zkušenosti se spoluspalová­ním výhřevné frakce v Německu jsou tedy velmi problematické. V Rakousku (Vídeň) byla před několika měsíci uvedena do pro­vozu nová spalovna na 250 tisíc tun odpa­du. Město Vídeň dnes disponuje třemi spa­lovnami na komunální odpad a jedním veli­kým centrem spalování průmyslového od­padu. Jako další příklad je nutné uvést Dánsko nebo Švýcarsko. V těchto zemích cesta MBÚ zvolena nebyla. Je zde aplikován výkonný systém třídění odpadů na zdroji, kdy se 50 % odpadu využívá látkově a 50 % komunálního odpadu energeticky v několi­ka desítkách zařízení.

Jak to vlastně s MBÚ bylo?
Již ke konci 80. let, a hlavně pak v 90. le­tech minulého století, byly v Evropě vedeny rozsáhlé diskuse o vhodném zpracování ko­munálního odpadu před jeho uložením do zemské kůry, do skládky.
Řada měst a svazů měst a obcí postavila zařízení na energetické využívání odpadu vysokého technického standardu s výkonný­mi systémy k čištění spalin a se zařízením na využívání a na zpracování zbytkových látek. Některá města či některá komunální sesku­pení se vydala zvláštní cestou laciných řeše­ní, která nemohla v požadované míře život­ní prostředí chránit. Tato zanedbání a chyb­ný vývoj odpadového hospodářství měly různé důvody. Jeden z těchto důvodů spočí­vá v určité (technicky neoprávněné) „etabli­zaci“ procesů MBÚ.
 

Jak je to s MBÚ dnes?
Dnes je situace v SRN ohledně nasazení alternativních paliv taková, že je cca 7 mili­onů tun tohoto paliva skladováno a ročně k tomuto množství přibývá dalších cca 5 mili­onů tun. Pro tato množství alternativních paliv se hledají možnosti spoluspalování ve výše uvedených zdrojích nebo se plánuje vý­stavba tzv. „monozdrojů“ na alternativní pa­liva z odpadů. Budování nových monozdrojů v kombinaci s investicemi do MBÚ a jeho pro­vozními náklady je pak v porovnání s přímým energetickým využívání odpadů ve spalov­nách naprostý ekonomický nesmysl, který celý systém na dlouhá léta významně prodra­žuje. Bohužel v Německu není k dispozici jiné dostatečně kapacitní řešení, a potvrzuje se tak výše uvedené tvrzení o chybné cestě v od­padovém hospodářství (OH)

Celková roční produkce škodlivin, roční emise se sčítají.  Spálením 10% podílu odpadu v 10 spoluspalovacích zdrojích (hypoteticky bez instalace komplexního čištění spalin) by tyto zdroje každý sám za sebe (díky „na­ředění škodlivin“ ve spalinách) limity urče­né pro tyto zdroje případně plnily, ale v součtu by se do ovzduší uvolnilo stejné množství škodlivin jako při spálení 100 % odpadu v jednom jediném zdroji, jedné je­diné spalovně, avšak bez čištění spalin.
Zařízení na energetické využívání komu­nálního odpadu (spalovny komunálního od­padu) mají odbyt produktů z energetického využití vyřešen. Elektrická energie a tepelná energie jsou dodávány do distribučních sou­stav, spalováním a čištěním spalin vzniklé zbytkové materiály je možné upravit tak, aby bylo zajištěno jejich trvalé bezpečné ulo­žení do zemské kůry nebo zpracování na po­užitelné produkty (stavební materiál, recy­klace zinku). Přepálený a vytříděný železný šrot a neželezné kovy jsou další žádanou su­rovinou získávanou ze škváry.
„Kvalita“ zbytkového materiálu, tzn. jeho škodlivý potenciál, je z drtivé části určována kvalitou vstupu, tedy kvalitou třídění komu­nálního odpadu před svozem do spalovny. To ovlivňují převážně domácnosti samy. Na tomto principu je založena odpadová politi­ka vyspělých západoevropských zemí.
 

Energetické využívání odpadů umožňuje:
1. Úsporu nenahraditelných zdrojů paliv.

2. Desetinásobné snížení objemu a mini­málně 60–70% snížení hmotnosti odpa­du ukládaného na skládku.

3. Mineralizaci organického uhlíku.

4. Imobilizaci škodlivin ve zbytkových ma­teriálech z procesu EVO.

5. Získávání surovin ze zbytkových materiálů.

6. Získávání čistých kovů, např. zinku (úpravou zbytkových materiálů z proce­su čištění spalin).

7. Zajištění trvalého bezpečného uložení zbytku po spalování do zemské kůry nebo zpracování na použitelné produkty.

8. Prokazatelně nejčistější získávání energie spalovacím procesem. Žádné, sebelépe odsířené spaliny z elektrárenských proce­sů se nemohou svou kvalitou srovnávat s vyčištěnými spalinami z procesu EVO.

Energetické využívání odpadů je v an­tropogenní sféře zařazeno na konec spo­třebního řetězce a tvoří tak logický, vysoce účinný ochranný filtr na výstupu z antropo­genní sféry do životního prostředí. V Evropě je dnes v provozu téměř 400 za­řízení na energetické využívání odpadu, která reprezentují významný příspěvek k ochraně životního prostředí.

Názor zkušených odborníků v zahraničí i u nás je jednotný: Ekonomicky únosné a provozně mnohonásobně ověřené přímé energetické využívání jinak nevyužitelného odpadu ve spalovnách je, a bude i nadále, nedílnou součástí každé inteligentně vyřeše­né koncepce odpadového hospodářství.

Závěr
STEO (Sdružení provozovatelů technolo­gií pro ekologické využívání odpadů) v ČR vzniklo v roce 1997 a působí na celém území České republiky. Členy jsou především pro­vozovatelé technologií na termické zpraco­vání, energetické využívání odpadů. Posláním sdružení je rovněž prosazování cílů odpadové politiky EU – látkové a energe­tické využívání odpadů. STEO je členem konfe­derace CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) se sídlem v Bruselu, která zastupuje přes 340 zařízení na energe­tické využití odpadů v 16 evropských zemích a v USA, s celkovou roční kapacitou přes 50 milionů tun odpadů. STEO je dlouhodobě hluboce nespokojeno se strategiemi odpa­dového hospodářství (OH) ČR, které prosa­zuje Ministerstvo životního prostředí. S oba­vami sleduje vývoj OH v ČR a zároveň si je vě­domo, že jediné systémové řešení, jak vyho­vět požadavkům EU na redukování množ­ství skládkovaného odpadu, je dostatečně intenzivní uplatňování procesu energetické­ho využívání odpadů (EVO). STEO nechce jít nevhodnou a mylnou cestou nastoupenou např. v SRN, kde je křečovitě hledáno řešení důsledků zeleného šílenství investorů růz­ných mechanicko-biologických úpraven (MBÚ) směsného komunálního odpadu (SKO). STEO prosazuje vysoký stupeň látkové recyklace prováděné občany (tzv. přinášecí a odnášecí systémy) s následným přímým energetickým využíváním již jinak nevyuži­telného směsného komunálního odpadu.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Význam metod verifikace a validace výsledků z CFD analýz při výpočtech vibrací vyvolaných prouděním pro návrh zařízení na výměnu tepla (65x)
Vibrace vyvolané prouděním (flow-induced vibration) mohou způsobovat velké problémy u zařízení na výměnu tepla, jakými j...
Účinné čištění žebrovaných trubek v EKO ve spalovně biomasy pomocí Šok-Pulz-Generátorů (SPG) firmy Explosion Power GmbHÚčinné čištění žebrovaných trubek v EKO ve spalovně biomasy pomocí Šok-Pulz-Generátorů (SPG) firmy Explosion Power GmbH (45x)
Explosion Power GmbH je Švýcarská firma, která vyvíjí, vyrábí, prodává a provádí údržbu Šok-Pulz-Generátorů po celém svě...
Rekonstrukce spalovny komunálních odpadů Brno - dodávka společnosti SiemensRekonstrukce spalovny komunálních odpadů Brno - dodávka společnosti Siemens (36x)
Společnost Siemens zajišťovala v letech 2007 až 2011 v rámci sdružení „CNIM & SIEMENS Konsorcium Odpadové hosp...