Rozvoj indické energetiky, příležitostii bariéry vstupu

• Foto

K roku 2008 činil instalovaný energetic­ký výkon Indie přes 147 tisíc MW, téměř pětkrát méně než v Číně. Stávající energe­tický systém je jednou z hlavních příčin po­malejšího rozvoje ekonomiky, než by si představitelé státu (ve své soutěživosti s Čínou) přáli, ale i výhledům, kdy 21. stole­tí má být stoletím Asie. Právě Indie a Čína budou hrát rozhodující ekonomickou roli. Nízký instalovaný výkon a potřeba jeho rychlého podstatného navýšení dá­vají příležitost i zahraničním dodavatelům k realizaci dodávek na indický trh. 

SOUČASNÝ STAV
Rozvoj energetické základny Indie řídí Energetický zákon z roku 2003, přičemž hlav­ní podíl na současném růstu mají centrální státní elektrárenské společnosti National Thermal Power Corporation NTPC (tepelná energetika), National Hydroelectric Power Corporation NHPC (vodní), Nuclear Power Corporation of India NPCIL (jaderná) a Power Grid Corporation of India Limited PGCIL (dis­tribuce) s celoindickou působností. Ke konci minulého roku byl celkový instalovaný výkon těchto společností 55.000 MW.
Vedle centrálních společností existu­je 28 státních (Indie je totiž správně rozdělena na 28 států a 4 administrativní zóny), rozdělených do pěti regionů, s in­stalovaným výkonem 75.000 MW.
Ke konci loňského roku bylo v Indii in­stalováno 147.403 MW a v roce 2008 vyro­beno 704 tisíc GWh. V oblasti instalované­ho výkonu i množství dodaného proudu je Indie hluboko pod úrovní svých hlav­ních ekonomických rivalů. Výpadky dodá­vek proudu činí v průměru 17 za měsíc, což 61 % firem řeší vlastními zdroji! Instalovaný výkon vytváří z 53 % uhelné elektrárny, 27 % vodní a z 3 % ja­derné. OZE se na instalovaném výkonu podílí 10 %.
Problémem indické energetiky je nejen nízký instalovaný výkon, ale i ne­dostatečná disponibilita elektráren. Vždyť celostátní průměr činí 76 %. V ko­nečném důsledku jsou problémem i vy­soké technické a komerční ztráty (AT&C – Agregated Technical & Commercial loses), jež dosahují minima 11 a maxima 80 % v závislosti na regionu, v průměru pak hovoříme o 30,6 %. Ještě horší parametry přísluší státním společnostem SEB (State Electricity Board), jež následně trpí nedostatkem fi­nančních prostředků na obnovu zařízení či novou výstavbu. Není výjimkou, že ze všech instalovaných bloků konkrétní elektrárny nejede ani jeden. Odhadem 30.000 MW potřebuje modernizaci. Problém dále prohlubuje i nehospo­dárnost využívání energií. Energetická ná­ročnost v případě Indie činí 1 091 toe/mEUR HDP, tedy 2,5krát více než světový průměr či pětkrát více než EU.

Mapa Indie

Kogenerační turbína ŠKODA 25 MW v cukrovaru Kathauli

Elektrárna Talcher ve státě Orisa provozuje turbíny konstrukce ŠKODA (2 x 110 MW)

OPATŘENÍ A PROGRAM ÚSTŘEDNÍ VLÁDY
Současná vláda si je vědoma hrozivé situace v energetickém sektoru a činí kroky ke změně. Ta je podpořena flexibil­nější legislativou a financemi z centrálních zdrojů. Hlavním programem je dokončení elektrifikace země, tj. připojení zbývající městské a venkovské domácnosti do konce právě probíhajícího jedenáctého pětiletého plánu (2007–2012). V Indii je totiž stále 56 % obyvatel bez proudu!
Přes opatření vlády a její programová prohlášení se daří dlouhodobě plnit plány navyšování kapacity z 50 %. Hlavní příči­nou je skrytá ochrana trhu a především vy­tvoření dominantního postavení dosud je­diného výrobce energetických zařízení, státní firmy Bharat Heavy Electricals Limited (BHEL).
Lze konstatovat, že dosavadní plnění plánů jednotlivých pětiletých období bylo dáno kapacitou výroby BHEL, který býval licenčním partnerem ŠKODA a První br­něnská strojírna Brno DIZ (PBS). Opatřením vlády však BHEL do roku 2011 zdvojnásobí výrobní kapacitu na 20.000 MW/rok a navíc podepsal licenční dohodu na výrobu turbín (Siemens) a kotlů (Alstom) s nadkritickými parametry.
S otevřením energetického sektoru pro nezávislé výrobce (IPP – Independent Power Producer) a budováním velkých ka­pacit pro potřeby průmyslových komple­xů (hutě, petrochemie a podobně) se ote­vírá prostor pro dovoz energetických zaří­zení. Vzhledem k cenové úrovni nastavené na trhu jsou ale dominantními dodavateli čínské firmy. Vždyť jen v roce 2007 byl poměr podepsaných kontraktů v Indii 42 % pro BHEL a 40 % čínské firmy, přičemž v případě čínských dodávek se jedná vý­hradně o soukromý sektor.
V posledních dvou letech se iniciativy ujaly další silné indické subjekty. Cílem je vstoupit do energetického sektoru, ať už jako IPP či dodavatelé energetických zaří­zení, nebo obojí. Dochází tedy k vytvoření společných podniků na výrobu kotlů a parních turbín mezi domácími giganty Larsen & Toubro a Mitsubishi Heavy Industries, dále Jindal Steel a Toshiba a na­konec Bharat Forge a Alstom.
Tato iniciativa je podpořena nejen vstřícnějšími vládními opatřeními, ale i dlou­hodobými plány rozvoje energetiky, jež za současné situace mají větší naději na naplnění. Nezávislé výzkumné středisko Trai­ning, Education & Research Institute před­kládá několik scénářů rozvoje energetiky do roku 2031 (viz tab. 1).

Ze všech předložených scénářů je zřej­mé, že i do budoucna budou mít domi­nantní postavení uhelné elektrárny (Indie má čtvrté největší zásoby tohoto paliva ve světě), dále vodní, jaderné a samozřejmě obnovitelné zdroje.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY
I přes masivní nástup místních firem, vy­tvářejících sdružení se zahraničními partne­ry, existuje stále prostor pro působení čes­kých dodavatelů. Účast českých firem v pro­cesu obnovy i rozvoje indické energetiky je pravidelným tématem všech bilaterálních jednání státních návštěv v obou směrech.
Ve své době tvořily technologie z pro­dukce ŠKODA a PBS páteř indické energe­tiky. V Indii je instalováno více než 100 jed­notek konstrukce ŠKODA o celkovém vý­konu 5.850 MW. To je významná reference a šance posouvající české firmy do popře­dí zájmu indických investorů v sektoru energetiky. Je nutno říci, že indičtí výrobci již mají do určité míry osvojeny technolo­gie energetického sektoru v celém průře­zu, jejich zájem je nyní aktuální především ve směru moderních technologií posled­ního vývoje. Velkou příležitostí budou čisté technologie uhelných elektráren, podporované i EU, a dále se rozvíjející ja­derný program po nedávném uvolnění embarga ze strany USA.
Prostor je nejen pro dodávky zařízení elektráren samotných, ale i přenosových sítí a důlní techniku. Nezanedbatelnou možností jsou kusové dodávky komponent vyžadující speciálnější technologie zpraco­vání či materiály. Konkurenční výhodou českých firem je určitě kvalita provedení a dále schopnost dodávky přesně podle specifických požadavků zákazníků. Nelze za toto ale očekávat žádný cenový bonus od klienta. Výjimku tvoří zcela unikátní tech­nické řešení. Cena je totiž v drtivém počtu případů stále rozhodující parametr.

ŠANCE VE VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH
Příležitost pro působení českých firem na indickém trhu vidím především ve spo­jení se silnou místní firmou, komplemen­tární co do produktu či poskytovaných služeb. V případě investičních celků zde existuje velmi silný cenový i legislativní tlak na maximální lokalizaci dodávek. Stále však lze ještě využívat jednak dobré pověsti české technologie a jednak i trva­jící zájem indických firem o naše know-how. Další, dosud převažující variantou je založení vlastní dceřiné společnosti bez spoluúčasti místního partnera. První vari­anta má však výhodu v rozložení rizik a posílení pozice ve výběrových řízeních prostřednictvím vlivné místní firmy. Pro účast v soutěži je třeba počítat s poměrně dominantním postavením místních firem, zvláště státních.
V poslední době jsou využívány dvě varianty. Otevřená soutěž nebo vyjedná­vání s předem určeným dodavatelem podle předem stanovených podmínek. Bohužel, druhá varianta je stále častější a vede k preferenci místních firem. Určitá otevřenost trhu i pro zahraniční dodavatele se projevuje snížením dovoz­ních cel energetických zařízení, jež sice v základu činí 21,5 %, avšak u vybraných projektů a všech tzv. mega projektů je clo nulové. Povzbuzujícím faktem je, že v pří­padě státních centrálních společností (NTPC, NPCIL, NHPC a PGCIL) jde o plně fi­nancované projekty s celkem standardní­mi obchodními podmínkami. Rozumné podmínky lze dosáhnout i v soukromém sektoru, ale v obou přípa­dech vždy při důsledném zajištění všech rizik. Problém je v případě SEB, a to přede­vším z důvodů nedostatečného financo­vání a průhlednosti všech procesů.

VSTUP NA TRH
Trvalá přítomnost na trhu prostřed­nictvím vlastní kanceláře či firmy, důsled­ná legislativní příprava a podrobná zna­lost daňových předpisů jsou nutností. Založení kanceláře, společného podniku nebo vlastní firmy je poměrně rychlý pro­ces a legislativně průhledný. V případě podnikání v energetice je při zakládání uplatňována zrychlená, tzv. „automatická cesta“, kde rozhodující institucí na indické straně je RBI (Reserve Bank of India). Proces je řízen zákonem z roku 1956 (Company Act).
Ve všech úkonech je nutná úzká spo­lupráce s místními poradenskými firmami. V Indii platí různě provázané zákony staré i sto let, vyznačují se svojí objemností a v případě daní také změnami i během právě probíhajícího finančního roku.
Rozhodnutí o působení na trhu by měla předcházet důkladná analýza z po­hledu působících tržních sil. Za nejdůleži­tější lze považovat posouzení možností a pozice konkurence jak místní, tak zahra­niční a dále možnosti místních dodavate­lů, popř. spolupracujících firem. V druhé vlně jde především o problematiku kvality dodávek, služeb a samozřejmě ceny k zajištění konkurenceschopnosti výra­znou lokalizací dodávek.
Důkladnou právní podporu lze jen do­poručit i v případě obchodního styku a zpracováním smluv, které musí být jed­noznačné ve směru podmínek jejich účin­nosti, platebních milníků, limitace škod, určení řídícího práva, vyloučení daní a cel a podobně. Ve smlouvách všeho druhu je rovněž nutné řádně ošetřit i problematiku duševního vlastnictví.
 

ZÁVĚR
Vstup do odvětví energetiky Indie vhodnou formou investice lze jen doporu­čit, ovšem se zřetelem na všechny výše uvedené aspekty. Otevírající se indický trh a dlouhodobý růst ekonomiky dávají na­ději, že nepůjde o zmařenou investici, zvláště je-li nutnost zvýšit instalovaný výkon v zemi odhadována na 675 až 1.050 tisíc MW v roce 2031.
 

Poznámka: Škoda Power, součást Škody Holding, dodává NTPC náhradní díly a provádí opravy turbín. Loni vyvezla do Indie zboží za více než 300 milionů korun. Mo-mentálně staví v zemi továrnu na montáž turbín do výkonu 50 MW, která zaměstná 150 lidí. Dalších 50 pra­covních míst poskytne plzeňský podnik v Dillí v obchodně-inženýrské firmě. Velká část zařízení, například turbínové lopatky nebo rotory, se bude nadále vyrá­bět v Plzni. V Indii je v provozu sto ener­getických bloků Škoda.

Development of Indian power engineering – input opportunities and barriers
The article describes the options of Czech companies win­ning recognition in India, which is being perceived as the land of enormous potential for economic growth, possible investment and consumption in personal as well industrial areas. This per­ception is supported mainly by the country population accoun­ting for population of 1.15 billion in 2008. It is all supported by long-term sustainable economic growth of around 8 % and in the end also (compared to Chins, for example) still significantly undersized infrastructure in all areas including power enginee­ring. The author of the article describes current status, the go­vernmental measures and programme which aims at solving the problems of local power engineering, it shows the companies opportunities and their chances for companies during selection procedures. He focuses also on risks and obstacles. The entry into India´s power engineering is recommended by the author by means of a suitable for of investment with regard to the stated aspects. The opening Indian market and the long-term economic growth provide hope that it will not be investment frustration, especially if there is the need to increase installed capacity in the grounds, estimated to 675 TO 1.050 thousand MW in 2031.
 

Развитие Индийской энергетики, возможности и препятствия вхождения
В статье описаны возможности, которые открываются для чешских фирм, при работе на индийском рынке. Индия – страна огромного потенциала хозяйственного и экономического роста, возможных инвестиций и потребностей во всех отраслях промышленности. Интерес к стране связан и с большой численностью населения, которая в 2008 году составляла около 1,15 млрд. человек. В стране наблюдается стабильный ростом экономики, который колеблется около 8%, и в конечном счете (даже в сравнении с Китаем) все еще с недостаточно развита инфраструктура во всех областях, включая энергетику. Автор статьи указывает на современное состояние, мероприятия и программу правительства, которое хочет решить проблемы местной энергетики, возможности, открывающиеся для чешских фирм. Обращает при этом внимание и на возможные риски и препятствия. Вхождение в энергетическую отрасль в Индии при помощи инвестиций автор рекомендует, однако советует помнить и обо всех возможных негативных аспектах. Открывающийся индийский рынок и стабильный рост экономики вселяют надежду, что инвестиции окажутся удачными, тем более, что планируемые повышения мощностей к 2031 году должны составить от 675 до 1.050 тысяч MW.

Autor

• Dr. Ing. Ira Jaroslav MBA