Rozhovor s Jiřím Ježem, ředitelem státního podniku DIAMO

Jiří Jež, ředitel státního podniku DIAMO

Jakými kapacitami uranové rudy nyní disponujete?
V ČR byl v minulosti proveden rozsáhlý geologický průzkum na uran a bylo zjištěno a nalezeno 164 ložisek rudných a mineralogických výskytů uranu, z nichž bylo následně těženo 66 ložisek a rudných výskytů. V současné době je těženo pouze jedno ložisko, a to Rožná v kraji Vysočina. Po vyhlášení útlumového programu v uranovém hornictví byly z ekonomických důvodů zásoby na řadě ložisek převedeny do zásob nebilančních, popř. byly vyjmuty z evidence. V současné době je v ČR devět ložisek (šest ložisek v kraji Libereckém, dvě ložiska v kraji Vysočina a jedno ložisko v kraji Jihočeském), na kterých jsou evidovány zásoby v množství, umožňujícím reálné zahájení těžby po dokončení geologickoprůzkumných prací.
 

Řeší se projekty, které by vyhledávaly nová ložiska?
Mimo uvedená ložiska byly v severních Čechách zjištěny prognózní zdroje s geologickými zásobami ve výši prvních set tisíc tun uranu. Tyto údaje potvrzují poměrně velké geologické zásoby uranu, z nichž ale pouze část může být těžitelná, a to jen za určitých podmínek.
 

Jaké máte na mysli?
Především jde o zásadní změny surovinové koncepce státu a zásadního souhlasu státu, místních orgánů samosprávy a veřejného mínění k rozšíření klasické nebo podzemní chemické uranové těžby do některých z vyjmenovaných oblastí. Důležité by bylo také zajištění dostatečných finančních zdrojů pro investice, dosahujících řádu miliard korun, a včasné zahájení doprůzkumných prací a přípravy těžebních a zpracovatelských kapacit. Cyklus od zahájení průzkumu do zahájení těžby totiž trvá podle typu ložiska 5–10 let. Podmínkou jsou samozřejmě i úpravy, popř. změny legislativních podmínek. Většina potenciálních zdrojů uranu na území ČR je již vyhledána. Jejich případnému průmyslovému využití by však musely předcházet průzkumné práce, které by potvrdily, popř. rozšířily množství a parametry zásob. Vzhledem k tomu, že pracujeme stále v režimu vyhlášeného útlumového programu uranového hornictví, takové projekty v současné době nepřipravujeme.
 

Pohovořte o ekonomických výsledcích podniku…
S ohledem na uzavřené smlouvy nejsou tržby za prodej uranu veřejnou informací. Odbytovým produktem státního podniku DIAMO (dříve státního podniku Československý uranový průmysl – pozn. red.) je uranový koncentrát obsahující uran. Proto je těžba rudy a jejího zpracování charakterizována množstvím vyrobeného uranu v koncentrátu. V současné době je to cca 260 tun uranu ročně, v roce 1988 cca 2 500 tun, v roce 1978 cca 2 400 tun. Maximální množství, cca 3 000 tun, bylo vyrobeno v roce 1960.
 

Kolik procent uranu jde pro potřeby elektráren, kolik pro potřeby dalších oborů?
Veškeré množství uranu vyrobeného u nás je určeno pro výrobu jaderného paliva, které se využívá v jaderných elektrárnách. České jaderné elektrárny nyní potřebují cca 600 tun přírodního uranu ročně.
 

Mění se nějak kvalita uranové rudy, těžíte i uran, který jste dříve netěžili, protože byl nekvalitní nebo z nedostupných míst?
Uranové hornictví v ČR je od konce 80. let minulého století v útlumu. Postupně byly uzavírány uranové doly a úpravny pro zpracování vytěžené rudy. Klasická těžba hlubinným způsobem nyní probíhá jen na ložisku Rožná odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce. Na tomto ložisku se nyní těží ruda o vyšší kovnatosti, než tomu bylo v posledních desetiletích minulého století. Vzhledem k tomu, že těžba probíhá ve větších hloubkách, mění se i její mineralogický charakter a chemické složení. V roce 1995 byla rovněž ukončena těžba uranu tzv. podzemním loužením na ložisku Stráž ve Stráži pod Ralskem. Menší množství uranu je zde vyráběno jen jako vedlejší produkt probíhající sanace horninového prostředí po této dobývací metodě.
 

Mění se postupem doby technologie zpracování uranové rudy?
Vzhledem k již zmíněnému útlumu uranového hornictví a s tím souvisejícím očekávání ukončení veškerých uranových aktivit DIAMO nebyly nové technologie zpracování uranové rudy rozvíjeny, protože každá inovace v tomto oboru znamená vysoké investice. Byly ale trvale řešeny technologické otázky k udržení efektivity zpracování rudy v podmínkách zhoršujících se chemicko-technologických vlastností těžených rud v daném ekonomickém prostředí. Zejména cen vstupů a cen uranu. Problematice vlivu výroby uranu na životní prostření věnujeme stálou pozornost a péči. Tato oblast činnosti podniku je striktně dozorována řadou státních orgánů a dokladem úspěšnosti je skutečnost, že dozorující orgány dosud neshledaly žádné závažnější porušení zákonů na ochranu životního prostředí.
 

Vyvíjí se v posledních letech legislativa okolo těžby a jak to ovlivňuje vlastní těžbu?
Od roku 1992, kdy došlo k zásadním změnám horního zákona a zákonů souvisejících (po změně politických poměrů v roce 1989), se horní legislativa příliš nezměnila. Byly pouze provedeny dílčí novelizace v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Přestože je řadu let diskutována báňská legislativa a jsou i hlasy, volající po zásadním přepracování horního zákona, já osobně zásadnější změny v příštích letech nepředpokládám. Stávající způsob těžby na ložisku Rožná je plně v souladu s požadavky báňských úřadů a ani případná změna legislativy by se ho výrazně nedotknula.

Představte osobní názor na budoucnost energeticky v ČR, Evropě a světě?
Význam jaderné energetiky ve světě vzrůstá a v blízké budoucnosti se stane nepochybně rozhodujícím faktorem hospodářského rozvoje celé řady zemí. Řada států přehodnotila své předchozí záměry v rozvoji jaderné energetiky a zahájila přípravu k výstavbě nových jaderných elektráren nebo prodloužení životnosti stávajících. Očekává se tedy celosvětový nárůst potřeby uranu pro výrobu jaderného paliva. Současné primární zdroje uranu, čili z těžby uranových rud, jsou do budoucna nedostatečné, a proto budou vybudovány nové těžební kapacity nebo se uvažuje o rozšíření stávajících. S přihlédnutím k přetrvávajícímu rozdílu mezi disponibilním množstvím uranu k prodeji a reaktorovými požadavky ve světě lze předpokládat výhledově stabilizaci ceny uranu na dostatečně vysoké úrovni, umožňující efektivní těžbu a výrobu uranu i v České republice.
 

Uhelný důl není možné obnovit, respektive ukončit těžbu a po čase nebo x-letech opět zahájit, kdyby byla potřeba a vůle... Jak je to s uranovými doly? Lze obnovit těžbu po dočasném uzavření? Ptám se, protože podle přijatého usnesení vlády se schvaluje prodloužení těžby na ložisku Rožná do konce roku 2008. Podle zjištěných informací by se i po roce 2008, pokud by byla příznivá cenová relace uranového koncentrátu a v rámci upřesnění těžitelných zásob, prokázala možnost další těžby.
Usnesením vlády ČR č. 1316/2005 bylo stanoveno ukončení těžby v roce 2008, kdy se předpokládalo vytěžení bilančních zásob uranové rudy do hloubkové úrovně 1 100 metrů pod povrchem. I když byly zásoby ověřeny i pod touto hloubkovou úrovní, s jejich těžbou se neuvažovalo. Výrazný nárůst ceny uranu na světových trzích koncem roku 2006 vedl k přehodnocení ekonomických parametrů a na jejich základě bylo přijato Usnesení vlády ČR č. 565 ze dne 23. května 2007, které ruší předchozí usnesení a schvaluje pokračování těžby a úpravy na ložisku Rožná po dobu ekonomické výhodnosti těžby bez nároku na fi nanční zdroje státního rozpočtu. Na základě tohoto usnesení bylo navrženo pokračování těžby uranu z ložiska Rožná do hloubky 1 200 m, tj. do úrovně 24. patra, a týká se ekonomicky vytěžitelných zásob. K ověření nových zásob pod hloubkou 1 200 m je připraven projekt na provedení geologicko-průzkumných prací.

Kolik procent uranu vyvážíte? Plánujete toto procento měnit, kterým směrem? Jak se vyvíjí cena uranu?
V roce 2008 podnik vyveze cca 40 % celkového ročního množství uranu. Zbytek zůstává pro potřeby české jaderné energetiky. V dalších pěti letech budeme dodávat veškeré vyrobené množství jen pro potřeby společnosti ČEZ. Dá se říci, že se nyní těží efektivněji, že se s uranem v rámci těžby a manipulace „neplýtvá“? Že se využívají všechny možné zdroje. Jak již bylo řečeno, geologicko-technické podmínky hlubinné těžby na provozovaném ložisku Rožná se s postupující těžbou do větších hloubek zhoršují. Stejně tak jsou horší podmínky i pro zpracování rudy. Toto a zvýšení ceny vstupů jsou příčiny zvýšení celkových nákladů. Nicméně podnik se neustále snaží najít správnou rovnováhu mezi těmito ukazateli a tržními možnostmi prodeje uranu. Lze konstatovat, že podnik využívá v rámci dané surovinové politiky státu možné zdroje pro výrobu uranu.
 

Jakým způsobem se v současné době řeší těžba ve vztahu ke zvýšení bezpečnosti.
Bezpečnost práce při těžbě a zpracování uranové rudy je v DIAMO trvale sledovaným parametrem po celou dobu činností. V současné době tuto oblast řeší systémové dokumenty podniku, které vycházejí zejména z platných báňských předpisů a provozních zkušeností jednotlivých odštěpných závodů podniku. Jejich dodržování je pravidelně kontrolováno inspektory báňských úřadů a vnitropodnikovými útvary bezpečnosti práce a lze konstatovat, že výsledky jsou velmi příznivé.
 

Velký důraz zřejmě kladete při těžbě a zpracování uranové rudy na snížení dopadu na životní prostředí...
DIAMO řeší z hlediska ochrany složek ŽP při těžbě na ložisku Rožná zejména čištění důlních a odpadních vod, ochranu ovzduší ovlivněného emisemi z tepelných a technologických zdrojů, následnou sanaci a rekultivaci území dotčených těžbou (areály, odvaly) a následnou sanaci a rekultivaci odkališť.

Jaká je situace v oblasti čištění důlních a odpadních vod?
Na ložisku Rožná jsou v provozu dvě čistírny důlních vod a čtyři čistírny vod odpadních. V roce 2007 bylo na našem odštěpném závodě GEAM vyčištěno 1,95 milionu m³ důlních a odpadních vod. Vybudované kapacity jsou dostatečné a odpovídají požadavkům těžby. Technologie umožňují plnit limity požadované orgány státní správy.
 

A v případě ochrany ovzduší…
V oblasti těžby se nachází osm zdrojů technologických emisí, z toho čtyři jsou zdrojem radionuklidů uváděných do životního prostředí. Tyto emise jsou vypouštěny na základě povolení SÚJB. V roce 2007 závod GEAM emitoval 18 995 t CO₂ (skleníkový plyn), což je o 2 753 t méně než umožňovalo povolení.
 

Můžete rozvést i oblast rekultivace a sanace území a odvalů?
V posledních pěti letech byla jen v ložiskové oblasti Rožná Olší dokončena rekultivace 11 odvalů, které byly postupně vráceny původním nebo prodány novým vlastníkům. V celkové ploše to představuje 348 ha ploch, které byly uvolněny pro nové využití, resp. sanované a rekultivované vráceny do životního prostředí a k hospodářskému využití (Lesy ČR). Odkaliště slouží v průběhu těžby pro ukládání kalů a jejich sanace bude zahájena jako poslední činnost v dané oblasti. Ale již dnes jsou stávající procesy koncipovány tak, aby byly vytvořeny podmínky pro sanační práce. Z tohoto důvodu byla dokončena výstavba nové technologie na čištění odkalištních vod a vod drenážních, která umožňuje a do budoucna vytváří podmínky pro sanace. Zkušební provoz na této čistírně začal 1. dubna 2007. Celkové množství vyčištěných vod do konce roku bylo 385 000 m³. Jedná se o čištění vod na nejmodernějších technologiích, které jsou pro takto zasolené vody dostupné.
 

Jak se vyvíjí v čase monitoring radiační ochrany, jak se zpřísňují požadavky a co to pro vás znamená?
Dle zákona č. 18/1997 Sb. (atomový zákon) zajišťuje dohled nad radiační ochranou SÚJB. Státní podnik je držitelem jednotlivých povolení tohoto úřadu, které potřebuje pro svoji činnost. Jedním z nich je rozhodnutí, kterým úřad státnímu podniku schvaluje „Program monitorování“. Postup v monitorování prostředí z hlediska radiační ochrany je následující: DIAMO předloží SÚJB návrh programu monitorování na příslušný rok. Tento program je pro jednotlivé odštěpné závody schválen SÚJB a zahrnuje monitorování pracovišť, osobní monitorování, monitorování výpustí a okolí.
 

Jak často probíhají kontroly?
Každý rok probíhá kontrola „Programu monitoringu“ SÚJB a na základě výsledků jsou přijata opatření uložená úřadem a plán je upřesněn. Kromě jednoročních vyhodnocení „Programu mnitorování“ v oblasti radiační ochrany probíhají průběžné kontroly inspektorů úřadu na jednotlivých pracovištích. V roce 2007 jich proběhlo 44.
 

Jak je Vaše firma aktivní v oblasti sanace ploch postižených těžbou?
Jistě. V případě sanace odvalů je hlušina rozprostřena v rámci odvalu tak, aby byl sanovaný odval stabilní. Musí být zajištěno nakládání s průsakovými vodami. Potom je celý odval překryt vrstvou cca 30 cm zeminy. Zdrojem zeminy je mimo jiné materiál, který je získáván odbahněním rybníků. Poté je odval zalesněn skladbou dřevin na základě požadavků budoucího nabyvatele, což jsou ve většině případů Lesy České republiky. Požadavek ze strany SÚJB na dávkový příkon záření gama rekultivovaných ploch je 0,4 μSv/hod. Po cca 5 letech údržby je rekultivovaný odval předán bezúplatným převodem nabyvateli. DIAMO zajišťuje nakládání s průsakovými vodami, jejich čištění a vypouštění na základě povolení do vodoteče. V případě sanace odkališť… Technologie uzavírání odkališť spočívá v přetvarování a vyplnění tělesa odkališť do projektovaného tvaru, ve vybudování krycí, těsnicí a biologicky oživitelné vrstvy nad tělesem odkališť a následným zatravněním. Cílem sanace a rekultivace je i odstranění prašnosti a snížení radiačních rizik na minimum. Sanace odkališť je závislá na nakládání s vodami, které jsou v nich kumulovány. Odkalištní vody jsou a budou čištěny. Odvodňování i zapouzdřených odkalištních těles je dlouhodobý proces, který bude probíhat i po ukončení likvidačních prací na vlastním tělese odkaliště. Hlavním specifi kem sanací po těžbě a úpravě uranových rud oproti uhelným zařízením je odstranění radiačního rizika z ovzduší a z průsakových vod.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav