Rekonstrukce v Dlouhých stráních míří do finále

• Foto

Výrobou nového oběžného kola vstupuje do závěrečné fáze rekonstrukce celého soustrojí TG2 (druhá turbína a generátor). Jeho převoz ze slovinské Lublaně do Dlouhých strání se chystá ke konci letošního léta a bude trvat tři dny. Půjde o speciální nadrozměrný transport, jednotliví dopravci v současné době přicházejí s návrhy, jak oběžné kolo uložit na dopravní prostředek. Nové oběžné kolo bude mít devět lopatek, na rozdíl od dosavadního sedmilopatkového.

Generálním dodavatelem opravy a modernizace soustrojí TG2 je společnost ČKD Blansko Engineering. Právě firma z Blanska také vypracovala kompletní nový hydraulický návrh s modelovým měřením ve vlastní hydraulické laboratoři. „Parametry nového oběžného kola jsou špičkové i v globálním srovnání, a to z hlediska jako čerpadlového, tak turbínového provozu,“ řekl předseda představenstva ČKD Blansko Engineering Petr Tesař.

ČKD Blansko Engineering je stejně jako Litostroj Power, který nyní zajišťuje samotnou výrobu nového oběžného kola s hrotem, součástí nadnárodní energetické skupiny ENERGO-PRO se sídlem v Praze. Tento tradiční provozovatel vodních elektráren v posledních letech posiluje svůj průmyslový pilíř, který navazuje na strojírenské tradice střední Evropy. „Projekt v Dlouhých stráních realizujeme pro našeho strategického zákazníka, společnost ČEZ, která je provozovatelem této elektrárny. Věřím, že ji opětovně přesvědčíme o našich schopnostech,“ uvedl Petr Tesař.

Blanenská inženýrská společnost už v roce 2012 dokončila v elektrárně Dlouhé stráně také generální opravu a modernizaci soustrojí TG1 (první turbína a generátor).

Na projektu rekonstrukce TG2 se podílejí také další subdodavatelé z řad českých firem. Odlitky oběžného kola kupříkladu vyrobila společnost Pilsen Steel, poté zamířily k finální výrobě do Slovinska. Celková hodnota zakázky dosahuje 145 milionů korun.

Na výměnu oběžného kola, včetně generální opravy hlavních dílů rozváděcího mechanismu, má ČKD Blansko Engineering relativně málo času – uskutečňuje se do letošního května. Petr Tesař nicméně upozorňuje, že i díky zkušenostem z předchozí rekonstrukce soustrojí TG1 firma dokáže takové úkoly zvládat.

Základní parametry nového oběžného kola soustrojí TG2 jsou následující:

• Průměr: 4560 mm
• Výška: 1680 mm
• Celková hmotnost: 39 745 kg

Elektrárna Dlouhé stráně a její rekordy

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně se vyznačuje třemi prvenstvími – fungují tam dvě největší reverzní turbíny v Evropě s výkonem 325 MW, jde o vodní elektrárnu s největším instalovaným výkonem v Česku – 650 MW a zároveň o elektrárnu s největším spádem v Česku – 510,7 metru.

Dlouhé stráně patří také k největším turistickým atrakcím v zemi. Horní nádrž v nadmořské výšce 1350 metrů nad mořem, která je na dohled od nejvyššího vrcholu Jeseníků Pradědu, získala přezdívku magické oko. Několikrát zvítězila v anketách o největší „div“ či stavbu celé České republiky nebo Olomouckého kraje.

Od roku 2010 je horní nádrž přístupná šestisedačkovou lanovkou z blízkého lyžařského areálu Kouty. Horní nádrž elektrárny se nachází na vrcholu hory Dlouhé stráně, dolní nádrž na říčce Divoká Desná. Samotná elektrárna se dvěma Francisovými turbínami byla z ekologických důvodů vybudována v kaverně v podzemí. Kaverna je s horní nádrží propojena dvěma přivaděči, s dolní nádrží dvěma tunely.

Historie elektrárny

Někdejší České energetické závody zahájily stavbu elektrárny v horském masivu Mravenečník v roce 1978, její projekt se ale několikrát změnil. Výstavbu v osmdesátých letech pozdržel také nedostatek deviz na nákup zařízení na Západě. Zásadní verdikt o dokončení stavby padl na začátku roku 1989. Do ostrého provozu byla elektrárna uvedena v roce 1996.

Za „otce“ elektrárny je považován Miroslav Kopřiva, který se věnoval už projektové přípravě díla v Českých energetických závodech. Později byl hlavním inženýrem a ředitelem výstavby.

„Lidstvo energii z vodních elektráren potřebuje a tato vždy zůstane jednou z nejčistších energií,“ uvedl Kopřiva v rozhovoru se čtenáři serveru iDnes poté, co v roce 2005 vybrali přečerpávací elektrárnu za největší div Česka.

Turbíny v současnosti přecházejí mezi čerpadlovým a turbínovým režimem i několikrát denně, význam elektrárny jako „stabilizátora“ přenosové sítě stoupá s rozvojem těch obnovitelných zdrojů, které jsou závislé na přízni počasí, od konce minulého desetiletí.

Autor

• (red)