První vlaštovka? Vídeňský finanční úřad neuznal daňovou započitatelnost příspěvků sdružení na akce, jež chtějí celoevropský konec jádra

„Odpor proti atomové energetice není pro finanční úřad ochranou přírody. ‚Neuvěřitelné! Je to provokace ve stylu atomové lobby!‘ reagoval šéf hornorakouského sdružení Stop atomu! Roland Egger na dopis finančního úřadu,“ uvádí Oberösterreichische Nachrichten. List v obsáhlém článku cituje z e-mailu vídeňského finančního úřadu, který neuznal daňovou započitatelnost příspěvků sdružení na akce, jež si kladou za cíl celoevropský konec atomové energetiky. Eggerovo sdružení tyto výdaje odůvodňovalo „nepředstavitelnými negativními dopady využívání atomové energetiky na životní prostředí“. Jenže úředníci aktivistům vysvětlili, že tato činnost „není veřejně prospěšná“ a „atomová elektřina nepředstavuje bezprostřední ohrožení základů života“. „Horní Rakousy jako jeden muž podporují veškerá opatření proti atomové energetice, a teď taková hrůza! Zdůvodnění finančního úřadu je skutečně skandální! Vyzvu paní Fekterovou (rakouská ministryně financí – J.L.M.), aby se okamžitě postarala o jasnou linii,“ cituje deník hornorakouského radního pro životní prostředí Rudiho Anschobera (Zelení).

Pozn. Postoj šéfa Zelených v Horním Rakousku Rudiho Anschobera nutně připomíná situaci z před dvaadvaceti a více let. Myšlenka různých skupin lidí, že máme všichni stejně myslet není zdaleka minulostí ale číhá a čeká na svou příležitost. Tentokrát mají tyto unifikační aktivity odstín zelené. O barvách, hnědých a zelených nedávno ve svém editorialu psal i šéfredaktor All for Power - viz. níže.

Editorial šéfredaktora, AFP 1/2012

Proti „zelenému“ fanatismu

První měsíce nového roku 2012 uplynuly rychleji, než jsme si možná představovali. Vydali jsme první číslo All for Power věnované z velké míry dostavbě Jaderné elektrárny Mochovce, připravujeme se na konferenci Waste to Energy 2012 (29. března) a na konferenci Elektrizační soustava, kterou pořádáme počátkem červnaa 2012 v hotelu Novotel. Někteří z občanů se připravují na konec světa, který by měl podle Mayského kalendáře nastat dne 21. prosince… A když náhodou konec světa nenastane, spokojíme se s tvrzením: „Ještě jsme dostali šanci!“ Nevím, na čem stavěli svou teorii Mayové, ale lidstvo (a Evropané možná intenzivněji) si ten konec světa resp. větev pod sebou pomaličku polehoučku podřezává samo. Každý občan Evropské unie ročně doplácí na rozvoj obnovitelných zdrojů energie 140 eur ze své peněženky a výsledek - objem emisí CO2 roste. Němci investovali přes sto miliard eur do podpory instalace fotovoltaických panelů na svém území, které se z 95 % vyrobily v Číně. Na výrobu jednoho litru ekologického benzínu z řepky je potřeba dva litry neekologické nafty do traktorů, kombajnů a pro transport tohoto čistého paliva k benzínkám. Tuzemský průmysl se utápí v legislativních předpisech, které je nutí investovat do ekologie (to je sice pěkné), ale po celém světě se nám největší světoví producenti emisí smějí, nebo nás v tomto směru ještě podporují. „Zelená“ aktivistka předává ministru Kubovi petici proti teplárním a spalovnám a těsně předtím típne svého ten den desátého vajgla. V ten moment se nadýchala tolika dioxinů, které by do plic nedostala za rok, kdyby stanovala vedle malešické spalovny. Následně pak v TV zaníceně prohlašuje, že je proti znečišťování ovzduší a pro ochranu lidského zdraví. Evropští byrokraté se předhánění ve fantasmagorických číslech a házejí miliardami eur všemi směry na projekty typu podmořský kabel ze solárních elektráren z vysoce stabilního regionu – ze severní Afriky. Chtějí desítky procent elektromobilů v roce 20XY bez vyřešení kroků, které by tomu měly logicky předcházet – rozvoj sítí, akumulace elektrické energie. Svými větráky a solárními panely přivádějí Němci do úzkých elektrizační soustavu v celé Evropě. To jim nestačí a již se nám snaží diktovat, co máme s jádrem udělat my v Česku. Svým „promyšleným“ rozhodnutím odstavit „jaderky“ způsobili, že ceny elektrické energie stoupají a díky společnému evropskému trhu musí babička od Temelína platit za elektřinu skoro stejně jako madam z Mnichova. Němci svou tradiční a pověstnou urputností, hraničící čas od času s fanatismem, ukončí ze dne na den svůj jaderný program a vážení profesoři v tomto oboru prý chodí v Německu kanály, protože se bojí. Mají strach vystoupit na obranu logiky a racionality. Bojí se, že si je vezme na paškál mladá novinářka, která si svůj titul zaplatila na nějaké soukromé mediální a marketingové škole a teď je schopná z nich před národem udělat blbce. Před 80. lety se lidé v Německu začínali bát říci něco proti “hnědým“ a nyní se bojí „zelených“...
Na konferenci All for Power 2011 (Výstavba klasických a jaderných zdrojů) vystoupil profesor Šimáně, zakladatel jaderného strojírenství v bývalém Československu, s myšlenkou agresivní a účinné obrany před zelenou demagogií. Každá větší firma z oboru energetického strojírenství má své pí-ár agentury, ty ale zastupují pouze svého klienta. Neexistuje však účinná globální obrana, chybí sdružení, aliance proti „zelenému“ fanatismu. Je nezbytné si uvědomit, že největším konkurentem Coca Coly není Pepsi Cola nebo naše stará dobrá Kofola, ale čistá Mattoni, proti demagogovi je nejlepší nasadit zase tak trochu demagoga a nikoliv váženého pana docenta z vysoké školy technické. S hulvátem a hrubiánem se těžko jedná slušně, toho, kdo háže kamenem, nelze donekonečna odměňovat kyticí. To jsou základní důvody, proč racionální myšlení v konečném důsledku v Evropě prohrává. Sešel jsem se v poslední době s několika podobně smýšlejícími kolegy z branže, možná nastal čas na pověstnou „poslední bitvu“. Tak do toho půjdeme, co myslíte?!

Ing. Stanislav Cieslar, šéfredaktor,
stanislav.cieslar@afpower.cz

Autoři

• (red)
• Ing. Cieslar Stanislav