První instalace vodičů ACCC® byly dokončeny v Chorvatsku

• Foto

1. ÚVOD

Vedení 110 kV Sinj - Meterize bylo vybudováno v roce 1960. Vedení S/S Dugopolje bylo do této linky propojeno pomocí podzemních kabelových vedení 110 kV v roce 2012. Vedení je vlastněno a udržováno společností HOPS (Chorvatský TSO).

Záměna vodiče nadzemního vedení 110 kV Sinj - Meterize (před připojením linky S/S Dugopolje) byla zvažována již od roku 2007. Jedním z důvodů, proč vodiče vyměnit, bylo zvýšení tepelného zatížení a zvětšení rozestupů v důsledku následného nárůstu obytných zón v místech vedení. Kontingenční analýza ukázala, vzhledem k počtu již provozovaných a plánovaných větrných elektráren v této oblasti, že by kritéria (n-1) nebyla splněna a že tepelný rating vedení by bylo nutné zvýšit přibližně o 50% v porovnání s existujícími vodiči ACSR 150/25, tj. od 400 A (77 MVA) pro ACSR 150/25 až do 600 A (115 MVA) pro náhradní vodič [2].

Dle studie proveditelnosti je nahrazení stávajících vodičů ACSR 150/25 na dvou 110 kV nadzemních vedeních: 110 kV Sinj - Dugopolje a 110 kV Dugopolje - Meterize s HTLS vodičem typu ACCC Rovinj tou nejlepší volbou pro úpravu linky jak z technického tak i ekonomického hlediska.

Hlavní konstrukční požadavky na instalaci vodičů ACCC byly: navýšení ampacity vedení, zvýšení světlé výšky vedení v důsledku rozšíření obytných zón v oblasti vedení, zachování stávajících stožárů a základů bez nutnosti jejich zpevnění. Konfigurační návrh byl založen na modelu vedení a jeho okolí, získaném vrtulníkovým průzkumem LiDAR v systému PLSCADD [1].

Vedení bylo měněno během září a října roku 2016, kdy byl po celou dobu instalace na místě přítomen vedoucí vývojářů ACCC vodičů. Celý instalační tým se před samotnou instalací zúčastnil teoretického a praktického školení zaměřeného na instalaci vodičů ACCC. Byly vidět zkušenosti dodavatele s instalací vodičů ACCC, která se liší od instalace konvenčních vodičů ACSR, stejně tak jako zkušenosti s instalací spojovacích prvků pro montáž vodičů ACCC. Veškeré procedury a instalační práce v rámci montáže vodičů ACCC byly prováděny dle manuálu pro instalaci ACCC vodičů a na základě požadavků na instalaci.

2. VEDENÍ 110 kV SINJ – DUGOPOLJE A 110 kV DUGOPOLJE - METERIZE

Obě linky jsou vybudovány za použití ocelových stožárů, trojúhelníkového typu. Původně byly na těchto linkách použity vodiče ACSR 150/25 – jeden vodič na fázi a jeden zemnící vodič na vrcholu stožárů. Původní zemnící vodiče 50 mm² byly nahrazeny vodiči typu OPGW A20SA 50 v roce 2008. Jako izolátory jsou použity izolátory se skleněnými talíři s pinem uprostřed (glass cap-and-pin). Délka vedení je 12,6 km pro linku Sinj – Dugopolje a 9,4 km pro Dugopolje – Meterize. Celá trasa obou vedení se znázorněna na obrázku 1. Podzemní vedení 110 kV pro propojení vedení S/S Dugopolje je mnohem kratší a není předmětem tohoto článku.

Trasa vede převážně v kopcovitém a skalnatém terénu s obecně špatnou přístupností ke stožárům a obzvlášť k závěsným stožárům.

3. KLIMATICKÉ PARAMETRY

Původní klimatické parametry pro nadzemní vedení, které byly aplikovány při původním návrhu a konstrukci v padesátých letech, byly:

• Větrné zatížení (pro výšku od 0 – do 40 metrů nad zemí): 900 N/m² (38,3 m/s),
• Námrazové zatížení: 1,6 x 1,8 x √d N/m @ -5°C, kde „d“ je vnější průměr vodiče vmm
• Maximální teplota okolí: 40°C
• Minimální teplota okolí: -20°C
• Průměrná roční teplota okolí: +15°C

Kombinace větrného a námrazového zatížení není v tomto případě uvažována.

Na základě dlouhodobých zkušeností s provozem jiných nadzemních vedení s podobnými nebo různými klimatickými parametry v dané oblasti a na základě klimatologických měření z Národní meteorologické a hydrografické služby (DHMZ) byla provedena klimatologická studie DHMZ za účelem přehodnocení výše uvedených původních klimatických podmínek. Výsledkem studie bylo, že všechny podmínky zůstaly stejné, s výjimkou námrazového zatížení, které bylo sníženo na:

• Upravené námrazové zatížení: 1,2 x 1,8 x √d N/m @ -5°C, kde „d“ je vnější průměr vodiče v mm

Toto snížení odhadovaného námrazového zatížení povede k vyšší světlé výšce a zároveň bude zachována maximální existující horizontální tahová síla působící na stožáry.

4. ANALÝZA MOŽNOSTÍ NA VÝMĚNU VODIČŮ

Za účelem analýzy možností výměny vodičů byla vypracována studie proveditelnosti s porovnáním elektrických, mechanických a finančních aspektů různých analyzovaných typů a velikostí vodičů.

Jelikož se tento článek nezabývá samotnou studií proveditelnosti, je zde uveden jen základní přehled této studie a jejích závěrů. Ve studii proveditelnosti byla analyzována řada potenciálních náhradních vodičů. Tyto varianty náhradních vodičů byly porovnávány s variantou vybudování nového vedení ve stávajícím koridoru, ale s vodiči ACSR 240/40 namísto stávajícího ACSR 150/25. Konkrétně vedení s vodičem ACSR 240/40 by umožnila dosáhnout předpokládaného zatížení (n-1) 115 MVA. Hlavními fyzikálními omezeními pro vodiče určené na výměnu byly jejich vnější průměr, hmotnost, amapcita, průhyb při maximální teplotě vodiče při 600 A a při letních okolních podmínkách, stejně jako průhyby při -5°C a námrazovým zatížením. V rámci studie proveditelnosti a finanční analýzy vodičů určených pro výměnu byly všechny kapitálové výdaje sečteny s čistou současnou hodnotou (NPV) kapitálových nákladů a nákladů na předpokládané ztráty vedení během životnosti 30 let. Jako výsledek studie proveditelnosti byl vybrán náhradní vodič ACCC Rovinj.

5. SROVNÁNÍ EXISTUJÍCÍCH VODIČŮ ACSR AACCC

Hlavní omezení při výměně vodičů byly zmíněny v předcházejících kapitolách. V tabulce č. 1 jsou pro porovnání uvedeny některé parametry existujícího vodiče ACSR a vodiče určeného pro výměnu - ACCC.

Jedna důležitá věc, kterou je potřeba zdůraznit je ta, že vodič ACCC Rovinj má přibližně o 24% menší elektrický odpor v porovnání s vodičem ACSR 150/5. Toto je výsledkem lepšího zaplnění vodiče hliníkem díky celkové konstrukci a trapezoidnímu tvaru drátů ze žíhaného hliníku, který má přibližně o 3% vyšší elektrickou vodivost než tažený hliník použitý ve vodičích ACSR. Výsledkem jsou nižší ztráty při použití vodiče ACCC Rovinj o téměř 24% v porovnání se ztrátami s vodičem ACSR 150/25. Díky nižší pracovní teplotě vodiče ACCC Rovinj v porovnání s vodičem ACSR 150/25 při stejných okolních provozních podmínkách a stejném proudovém zatížení lze dosáhnout ve vedení téměř o 24% nižší ztráty.

6. NÁVRH VÝMĚNY VODIČE

Jako optimální vodič pro výměnu byl ze studie proveditelnosti navržen vodič ACCC Rovinj, a zároveň byla provedena detailní studie výměny tohoto vodiče. Záměna byla navržena v systému PLS-CADD za použití základního modelu LiDAR pro vedení a daný koridor pro vedení. Nelineární PLS-CADD.wir soubor s modelem vodiče ACCC Roinj byl poskytnut výrobcem vodiče.

Jak již bylo zmíněno, jedním ze základních požadavků na konstrukci bylo zachování existujících stožárů bez nutnosti jejich zesílení či zesílení základů a bez nutnosti zvýšit výšku stožárů za pomoci vložení nové sekce stožárů. S ohledem na věk stožárů, který přesahuje 55 let, byl navržen sofistikovaný systém čištění konstrukce a antikorozní úprava a následně aplikována, aby byla zachována integrita konstrukce a její pevnost.

Bylo navrženo nové uzemnění a následně provedeno pro vybraný počet stožárů.

Světlá výška stožárů pro nový vodič musela být stejná nebo lepší v porovnání se stávajícím vodičem za jakýchkoli povětrnostních podmínek. Velice důležité bylo snížení faktoru námrazového zatížení z hodnoty 1,6 na 1,2, jak bylo již zmíněno. Díky tomu bylo dosaženo nižšího průhybu vodiče při základních provozních podmínkách -5°C včetně námrazového zatížení, stejně tak jako pro ostatní povětrnostní podmínky, při zachování shodné maximální navržené horizontální síly působící na stožáry stejně jako u stávajícího vodiče. Minimální bezpečná světlá výška vedení od země a ostatních objektů v rámci původní koridoru vedení je současnou chorvatskou legislativou definovaná při 40°C [3], kdežto pro nové vodiče je brána v úvahu zvýšená provozní teplota.

Pro porovnání průhybu navrženého vodiče ACCC Rovinj s vodičem ACSR 150/25, uvádíme grafické porovnání průhybů na jednom fiktivním rozpětí 300 m a s nataženým vodičem a s ideálním rozpětím 300 m. Všechny vodiče jsou napnuty stejnou počáteční horizontální silou 17310 N na navržené námrazové zatížení a pro teplotu -5°C. Navržené počáteční námrazové zatížení bylo pro vodič ACSR 150/25 určeno faktorem 1,6 a pro vodič ACCC Rovinj byly určeny dva faktory pro kalkulaci: 1,6 a 1,2.

Na obrázku č. 2 je vidět porovnání průhybu vodičů při dvou různých námrazových zatíženích při teplotě -5°C, po obalení.

• A) pro námrazové zatížení 1,2 x 1,8 x √d N/m
• B) pro námrazové zatížení 1,6 x 1,8 x √d N/m

Vodič ACCC Rovinj se prověsí při maximální trvalé provozní teplotě 175°C při porovnání s vodičem ACSR 150/25 a teplotě 40 °C pro kontrolu, zda bude dosaženo povoleného průhybu při maximální povolené teplotě vodiče. Toto porovnání je uvedeno na obrázku č. 3.

Z obrázků č. 2 a č. 3 je patrné, že vodič ACCC Rovinj, který byl natažen se stejnou horizontální silou jako vodič ACSR 150/25 při námrazovém zatížení při -5 °C, má nižší průhyb než vodič ACSR 150/25. Byly použity dva různé faktory námrazového zatížení pro porovnání vodiče ACCC Rovinj: 1,6 a 1,2. Je zřejmé, že nižší faktor námrazového zatížení povede k nižšímu průhybu pro vodič ACCC Rovinj. Námrazové zatížení pro vodič ACCC Rovinj vede k větším průhybům než je tomu pro maximální provozní operační teplotu 175°C, která ukazuje na fakt, že se jedná o jeden z důležitých řídících faktorů pro světlou výšku vedení. Přesto, jsou průhyby vodiče ACCC Rovinj nižší než je tomu u vodiče ACSR 150/25 pro všechny povětrnostní podmínky a tudíž původně navržená světlá výška bude dodržena. Použitím nižšího počátečního námrazového zatížení pro vodič ACCC Rovinj bude světlá výška ještě zvýšena v porovnání se stávajícím vodičem ACSR 150/25.

Z tohoto důvodu byly vedení 110 kV Sinj – Dugopolje a Dugopolje – Meterize navrženy pro maximální provozní teplotu vodičů 175°C, což znamená, dle tabulky č.1 pro letní teploty Ampacitu 868 A. Při 110 kV síťovém napětí to odpovídá tepelnému výkonu 165 MVA, což je přibližně dvojnásobek tepelné třídy pro vodič ACSR 150/25.

Společně s nárůstem proudu dochází i k nárůstu magnetických polí kolem vodiče, což je v tomto případě kritičtější úroveň elektrického pole. Výpočty elektrického a magnetického pole vodiče byly provedeny během procesu návrhu záměny vodičů, aby byla provedena kontrola, zda vyměněné vodiče splňují maximální limity povolené legislativou zejména limity elektromagnetického pole (EM) při nové ampacitě 868 A, která se bere jako aktuální hodnota pro výpočet magnetického pole. Na obrázku č. 4 jsou graficky znázorněny výsledky výpočtu magnetického pole provedené v systému PLS-CADD v rovině kolmé na vedení u stanice kde je vodič nejblíže zemi a v 1,0 m nad zemí. Maximální úroveň magnetického pole je 16,84 μT což je pod maximální povolenou úrovní 40 μT dle platné legislativy pro oblasti blízkým školám, nemocnicím, školkám, budovám obývanými lidmi po 24 hodin denně atd..

Délky vyráběných vodičů byly pečlivě počítány během fáze návrhu, aby se zabránilo riziku spojování vodičů mezi stožáry, a tak návinové bubny byly zvoleny způsobem, aby
odpovídaly délkám napínaného vodiče v daném úseku.

Vodiče ACCC v porovnání s vodiči ACSR nabízejí lepší charakteristiku samočinného tlumení pro emulační vibrace [4]. Tato lepší charakteristika je dána použitým materiálem – žíhaný hliník ve vodiči ACCC je volnější než hliník použitý ve vodičích ACSR a proto nabízí lepší samočinné tlumení. V souvislosti s tímto vyžaduje výrobce vodičů ACCC svorky AGS se šroubovicovými tyčemi, které se u vodiče ACCC Rovinj použijí u všech izolačních závěsů. Taktéž každodenní napětí (EDS) bylo pod 18 % jmenovité pevnosti v tahu vodiče. Nicméně, na vodič ACCC byly také instalovány tlumiče kmitů na obou vedeních. Typy tlumičů vibrací a jejich umístění vzhledem k závěsným a napínacím svorkám bylo vypočteno pomocí speciální aplikace.

Stran zařízení pro zavěšení a spojování, byla nastavena úzká spolupráce mezi výrobcem vodiče ACCC a výrobcem zavěšení a spojovací techniky během samotného návrhu záměny vodičů. Tato spolupráce byla nastavena z důvodu získání nejlepšího možného řešení nástrojů pro zavěšení a spojování vodiče ACCC Rovinj. Veškeré použité závěsy a spojovací prvky musely projít adekvátními testy výrobce ACCC vodiče před samotnou výrobou a instalací.

Stávající OPGW (Optický Zemnící Vodič), které byly ponechány na stávajícím vedení, byly navrženy pro opětovné natažení tak, aby se shodovaly s prověšením vodiče ACCC Rovinj. Byly připraveny nové grafy pro napínání OPGW, které byly následně nataženy dle těchto grafů ve stejnou dobu jako samotné napínání vodiče ACCC Rovinj. Celá instalace byla navržena a provedena tak, aby splňovala kritéria světlé výšky v rámci daného rozpětí a splňovala také kritéria povoleného ochranného úhlu zavěšeného vodiče vůči fázovým vodičům. Některé nové závěsné a napínací úchyty OPGW na stožárech, jako nové AGS svorky nebo šroubové tyče, byly instalovány během nového napínání OPGW. Taktéž, existující vibrační tlumiče byly přeloženy na nové pozice, které byly vypočteny během fáze návrhu pro nové napěťové charakteristiky.

7. NÁŘADÍ

7.1 Úvod

Požadavkem zákazníka bylo vyhnout se vmaximální míře zbytečným spojům mezi jednotlivými stožáry, takže návrh předpokládal, že délky vodičů odpovídají délce napínacích úseků.

7.2 Zakončení

Jedním z typů spojů, které byly použity, bylo spojení konců vodičů. Obecně platí, že montážní sada obsahuje ochranný kryt, kleštinu, pouzdro kleštiny, vnitřní a vnější pouzdro. Na obrázku č. 5 a 6 jsou znázorněny spoje konců vodičů ACCC.

7.3 Spoje mezi stožáry

Přestože v rámci tohoto projektu nebyly použity spoje mezi stožáry, existuje řešení jak toto spojení realizovat. Tento způsob propojení vodičů se používá i v rámci oprav vodičů. Spoj se skládá z kleštiny, pouzdra kleštiny, spojky, vnitřního a vnějšího pouzdra. Na obrázku č. 7 je vidět schéma takového to spoje.

8. INSTALACE

8.1 Obecné požadavky

Veškeré požadavky pro instalaci vodičů ACCC jsou určeny vlastní konstrukcí vodiče. Kompozitní jádro, díky své pevnosti v tahu samotného kompozitního materiálu, umožňuje, aby průměr samotného jádra byl menší než u konvenčních vodičů. Toto vede k tomu, že výsledný průřez hliníku může být větší. Více hliníku umožňuje lepší vedení elektřiny. Zde jsou tři unikátní požadavky, které musejí být splněny během instalace vodiče ACCC:

• Měkkost materiálu – hliník používaný v ACCC vodičích je měkčí než hliník použitý u konvenčních vodičů. Toto znamená jistá omezení při manipulaci s vodičem. Veškerá manipulace a nástroje, které přicházejí do kontaktu s vodičem, musí zabránit vytváření drážek či poškrábání hliníkového povrchu, což může způsobit vznik koronárního efektu a nakonec způsobit poškození či výpadky vedení při napětí větším než 110 kV.
• Klec – hliníkové prameny jsou lichoběžníkovité a jeden pramen doléhá těsně na druhý, aby společně vytvořily jednu vrstvu vodiče. Jednotlivé prameny mohou vzájemně po sobě klouzat v axiální ose, ale ne tak snadno jako konvenční prameny kruhového průřezu. To dělá vodič více náchylný k „uvolnění“ a stavu známému jako klec.
• Poloměr ohybu – jak bylo uvedeno výše, pevnost v tahu jádra z kompozitních vláken je mnohem vyšší než u ocelového jádra, což dělá vodič o mnoho pevnějším. Ale kompozitní jádro není v porovnání s ocelovým jádrem tak pružné. Ohýbání při větším než minimálně dovoleném úhlu vede k poškození kompozitního jádra. Minimální dovolený úhel pro ohyb závisí na typu vodiče a je určen výrobcem daného vodiče.

Tyto požadavky určují možné problémy při instalaci a řídí téměř veškeré ostatní požadavky na instalaci.

8.2 Používané nástroje

Pro instalaci vodičů ACCC nejsou použity žádné nové typy nástrojů. Nástroje používané k instalaci jsou stejné, jaké se používají pro konvenční instalace ovšem s některými omezeními:

• Napínák – aby byla splněna podmínka nepřekročit minimální úhel ohybu, musí být buben napínáku o průměru minimálně 40násobku průměru vodiče. Co se týče měkkosti hliníku a zabránění poškrábání, musí být drážky na bočním kolečku opatřeny neoprenovou vložkou. Také hloubka drážky kolečka napínáku musí být minimálně 55krát větší než je průměr vodiče, což zabraňuje rozpletení pramene vodiče. 
• Vodítka, svorky a návleky – musí být jmenovitě určeny pro dané zatížení tak, jak je určeno velikostí vodiče a navrženým napětím pro tah a prověšení. Veškerá madla, svorky a návleky musí být zkontrolovány, zda nemají drsné povrchy či ostré hrany, aby nedošlo k poškrábání či poškození měkkého hliníkového povrchu. Klínové pracovní svorky musejí být použity společně s návleky z drátěného pletiva.
• Kladka – rozměry prvního konstrukčního bloku a dalších bloků v řadě byly definovány výrobcem s ohledem na minimální poloměr ohybu pro daný vodič. Pro první stožár a stožáry, které měly lineární úhel více jak 30 stupňů, byla určena kladka o rozměru 800 mm. Pro stožáry v řadě byla určena kladka o průměru 600 mm. Drážky kladky byly před použitím kontrolovány, aby se předešlo poškození povrchu, které by znamenalo poškození hliníku. Použité drážky byly obloženy neoprenem, který zabránil poškození povrchu.
• Hydraulický lis. Elektrický 60t lis byl použit v kombinaci se standardními 40 mm raznice

8.3 Napínání a prověšení

Mezitím co se připravuje místo pro napínání vodiče, bylo nutné určit vzdálenost mezi napínákem a hydraulickým válcovým stojanem. Preferovaná vzdálenost je 10 m, protože jednotlivé hliníkové prameny mají tendenci se po odvinutí z bubnu rozplést, ještě než se dostanou do napínáku. Tato velká vzdálenost představuje riziko, protože může dojít k velkému ohnutí uprostřed této vzdálenosti. V takovémto případě je nutné instalovat podpůrnou konstrukci, aby se zabránilo velkému ohybu. V našem případě nebylo nic takového potřeba, protože použitý bubnový stojan byl hydraulický a byl poháněn samostatným napínákem a tím, jak jsme aplikovali částečný tah, snížil se průhyb vodiče. Toto znamenalo náročnější požadavky na samotné napínací práce v místě instalace, protože bylo potřeba, aby vzdálenosti byly větší než normálně. Na druhé straně byly napínáky standardních velikostí. Kromě toho, napínací plošiny byly postaveny co nejvíce v souladu s trasou vedení, aby se zachoval počáteční úhel ve směru stožáru co nejmenší. Fotografie z místa instalace vodiče během procesu napínání vodiče je vidět na obrázku č. 8.

Základní napínání vodiče ACCC probíhá stejně jako u ostatních holých vodičů. S ohledem na požadavek zákazníka na minimální dobu výpadků proudu, byl vodič natažen a přisvorkován v týž den. Při aplikaci navrženého prohnutí byla korekce průhybu pro teplotu -5 °C odečtena od výpočtu pro danou okolní teplotu.

Dle pokynů výrobce by neměl být vodič v napínácích déle než 72 hodin. Je-li tento čas překročen, může dojít k poškození vodičů a/nebo kladek. Průvěs byl aplikován pomocí metody přímého zorného pole, pokud to okolní terén umožňoval. Krimpování konců bylo provedeno na zemi a následně zvednuto do zavěšení na stožárech za pomoci klasických strojů. Během zvedání byl spoj upevněn, aby nedošlo k přílišnému ohýbání.

8.4 Instalace koncovek

Technologie instalace koncových spojů se liší od konvenční instalace, protože existují další spojovací součásti, které se připojí na kompozitní jádro (kleština a pouzdro kleštiny), a které je třena instalovat přesně dle instrukcí výrobce. Po správné montáži pouzdra kleštiny a kleštiny se vnitřní a vnější pouzdro stlačilo hydraulickým lisem. Směr lisování je dán výrobcem a je vždy ve směru od vodiče, aby se zabránilo vzniku klecového efektu. Aby bylo zajištěno řádné slisování, musí mít použitý lis kapacitu alespoň 60t. Rozdíl mezi špatně a správně spojeným koncem je vidět na obrázku č. 10.

9. ZÁVĚR

Článek popisuje problematiku návrhu a instalace během první instalace vodiče ACCC na dvou do série propojených vedeních v Chorvatsku: nadzemní vedení 110 kV Sinj – Dugopolje a taktéž nadzemní vedení 110 kV Dugopolje – Meterize.

Výměna vodiče pro nadzemní vedení 110 kV Sinj – Dugopolje (předtím propojená k S/S Dugopolje) byla uvažována již od roku 2007. Důvody pro výměnu vodiče byly zvýšení termální odolnosti a zvýšení světlé výšky z důvodu následného zvětšení rezidenčních oblastí zasahující do koridoru vedení. S ohledem na počet již běžících a plánovaných parků větrných elektráren v dané oblasti, kontingenční analýza ukázala, že nelze dosáhnout kritéria (n-1) a také, že termální odolnost musí být zvýšena o cca 50% v porovnání s původním vodičem ACSR 150/25, tzn. ze 400 A (77 MVA) pro vodič ACSR 150/25 to 600 A (115 MVA) pro nový vodič.

S ohledem na studii proveditelnosti, která není součástí tohoto článku, byla nejlepším řešením výměna stávajícího vodiče ACSR 150/25 na obou nadzemních vedení 110 kV
Sinj – Dugopolje a 110 kV Dugopolje – Meterize vodičem ACCC Rovinj. Tím se povýší výkon vedení jak z pohledu technického tak ekonomického.

Konstrukční řešení s ohledem na splnění následujících hlavních konstrukčních požadavků pro instalaci vodičů ACCC Rovinj uvedených v dokumentu jsou:

• Zvýšení ampacity vedení
• Zvýšení světlé výšky vedení
• Zachování stávajících stožárů a základů bez nutnosti jejich zesílení
• Dodržení elektromagnetických limitů
• Zvolit správné zavěšení a spojovací prvky v rámci úzké spolupráce výrobce vodiče a výrobce závěsů a spojovacích prvků

Konstrukční řešení bylo založeno na modelu vedení a jeho okolí získaném díky průzkumu helikoptérou LiDAR v systému PLS-CADD.

Veškeré použité závěsy a spojovací prvky musely projít adekvátními testy, z důvodu schválení výrobcem vodiče ACCC ještě před samotnou výrobou a instalací.

Vedení bylo měněno během září a října roku 2016, kdy byl po celou dobu instalace na místě přítomen vedoucí vývojářů ACCC vodičů. Celý instalační tým se před samotnou instalací zúčastnil teoretického a praktického školení zaměřenou na instalaci vodičů ACCC. Byly vidět zkušenosti dodavatele s instalací vodičů ACCC, která se liší od instalace konvenčních vodičů ACSR, stejně tak jako zkušenosti s instalací nástrojů pro montáž vodičů ACCC. Veškeré procedury a instalační práce v rámci montáže vodičů ACCC byly prováděny dle manuálu pro instalaci ACCC vodičů a na základě požadavků na instalaci.

Reference
[1] www.powline.com 
[2] Detailní návrh záměny nadzemního vedení 110 kV Sinj – Dugopolje a Dugopolje – Meterize, dokument reg. No. DC1552Am Delekovo-Projekt d.o.o., Zagreb, 2016, Chorvatsko
[3] Vyhláška o technických normách pro stavbu nadzemních vedení s jmenovitým napětím od 1 kV do 400 kV (OG č. 65/1988 a č. 24/97)
[4] Budování přenosových soustav s vysokokapacitními vodiči ACCC® Low Sag, CTC Global, 2011.

Autoři

• Dropulić Toni
• Kršić Matija
• Mirošević Gordan