„Přetoky elektřiny jsme regulovali každý třetí den,“

• Foto

Podle zprávy o hospodaření jste loni investovali do přenosové soustavy 3,5 miliardy korun. Můžete popsat nejdůležitější investiční akce v loňském roce, a jaké plánujete nebo probíhají letos?
Rozvoj a modernizace přenosové soustavy a naplňování investičního programu jsou nezbytným krokem pro zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozování soustavy. V uplynulém roce ČEPS investovala zejména do posílení přenosové schopnosti stávajících vedení a dokončení přechodu stanic přenosové soustavy na dálkové ovládání.

Stěžejním investičním záměrem, který jsme v roce 2017 realizovali, bylo dokončení výstavby transformátorů s posuvem fáze (PST) v rozšířené části transformovny Hradec u Kadaně. Tyto speciální transformátory umožňují přenášet maximální množství elektřiny bez ohrožení spolehlivosti dodávek v České republice a významně tak chrání českou elektrizační soustavu proti nebezpečným přetokům elektřiny ze zahraničí. V rozvodně Hradec u Kadaně byla také realizována akce pro zvýšení zkratové odolnosti, která přináší výrazně větší flexibilitu pro dispečerské řízení.

V roce 2017 byla také dokončena pětiletá kompletní rekonstrukce transformovny Čechy střed, která zahrnovala 12 polí rozvodny 220 kV a 14 polí rozvodny 420 kV, včetně výměny hlavních ocelových konstrukcí a zvýšení zkratové odolnosti na 50 kA. Na podzim loňského roku byla uvedena do provozu první část transformovny 400/110 kV Vernéřov na severozápadu Čech, která má nahradit výkon z odstavovaných zdrojů pracujících do TR VER 110 kV společnosti ČEZ Distribuce. Rozvodna je navržena tak, aby v budoucnu umožnila připojení nových zdrojů a přispěla k dalšímu průmyslovému rozvoji oblasti. Ve Zlínském kraji byla dokončena rekonstrukce transformovny Otrokovice, která je v přenosové soustavě jedním z nejzatíženějších předacích míst mezi přenosovou a distribuční soustavou.

V roce 2017 jsme rovněž zahájili projekt rekonstrukce a rozšíření rozvodny Kočín v jižních Čechách, jak v části 110 kV, tak i v části 420 kV. Náročná rekonstrukce v tomto významném uzlu přenosové soustavy, který zajišťuje vyvedení výkonu temelínské elektrárny, bude trvat až do roku 2023.

Letos budou dokončeny práce na výměně plynem izolované části rozvodny 420 kV TR Chodov, která výrazným způsobem zlepší spolehlivost zásobování hlavního města Prahy. V konečné fázi je také modernizace vedení V404 Nošovice – Varín, které propojuje českou a slovenskou přenosovou soustavu. Zahájíme výstavbu nové rozvodny Vítkov 420 kV, modernizaci vedeni V402 Krasíkov – Prosenice a výstavbu nového vedení V413/416 - smyčku do rozvodny Mírovka.

Jaký je poměr nových linek a modernizací starých vedení?
Poměr mezi výstavbou nových vedení a modernizací stávajících vedení činí v následujícím pětiletém období cca 50 %.

Jsou některé regiony v ČR, které budou dlouhodobě potřebovat rozsáhlejší investice?
Ve spolupráci s distribučními společnostmi jsme identifikovali oblasti, které budou ve střednědobém či dlouhodobém horizontu vyžadovat investice pro posílení přenosové soustavy, ať už v podobě výstavby nových vedení, či posílení stávajících vedení a transformoven. Tyto oblasti jsou spjaty se změnou výrobního mixu - útlumem klasické energetiky, rozvojem decentrálních zdrojů, nebo nárůstem spotřeby.

Připravujeme investice v Karlovarském kraji, které se primárně týkají přestavby dvou dvojitých vedení z napěťové hladiny 220 kV na napěťovou hladinu 400 kV a výstavby již zmíněné nové transformovny 400 kV Vítkov. Další strategickou stavbou je výstavba transformovny Praha Sever, která je důležitá pro zajištění očekávaného rozvoje spotřeby v Praze a přilehlém středočeském regionu. Připravovaná výstavba transformovny Milín na hladině 400 kV reaguje na současný a očekávaný rozvoj rozptýlených zdrojů v jižní části Středočeského kraje. Nová transformovna umístěná v blízkosti elektrárny Dětmarovice v moravskoslezském regionu pak má do budoucna umožnit nahrazení odstaveného výkonu dodávkou z přenosové soustavy.

V současné době také probíhá hodnocení síťové přiměřenosti mezi distribuční a přenosovou soustavou v kraji Vysočina, Jihomoravském a Zlínském kraji. To si klade za cíl identifikovat potřebu nových investičních záměrů pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek z přenosové soustavy v těchto regionech.

Co především ovlivňuje v ČR stabilitu přenosových soustav a jak na to reaguje ČEPS?
Zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek na rozhraní přenosové a distribuční soustavy není jedinou oblastí, která vyžaduje investiční opatření v přenosové soustavě. Investiční záměry ČEPS ovlivňuje nejen změna zdrojové struktury a spotřeby v distribučních soustavách, ale i naplňování celoevropských cílů v oblasti podpory jednotného trhu s elektrickou energií. Rozvoj intermitentních zdrojů, který se projevuje narůstající volatilitou toků v přenosové soustavě, pak s sebou přináší potřebu dostatečné kapacity přenosové soustavy při jejich vysoké výrobě. Při nízké výrobě se naopak zvyšují požadavky na kompenzační prostředky jalového výkonu pro udržení napětí v provozních mezích.

Investiční program ČEPS reaguje na tyto potřeby hodnocením síťové přiměřenosti, kdy používá modelování obchodních výměn v podobě maximalizace využívání současných přenosových kapacit, modernizací vedení ve stávajících koridorech, zdvojováním vedením, výstavbou nových vedení a v neposlední řadě výstavbou flexibilních kompenzačních prostředků pro řízení napětí.

Přenosová soustava je kritickou infrastrukturou státu, jak jste připraveni na výjimečné situace, které mohou nastat?
Plně si uvědomujeme, že narušení spolehlivé a bezpečné dodávky elektrické energie by mělo zásadní dopad na ekonomiku země a zabezpečení základních životních potřeb obyvatel. Zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektrické energie je proto jedním z našich klíčových úkolů. Z provozního hlediska je evropským bezpečnostním standardem dodržování kritéria N – 1, což znamená, že výpadek kteréhokoliv prvku přenosové soustavy nezpůsobí přetížení v jiném místě. ČEPS striktně dodržuje toto kritérium. V případě predikovaného neplnění uvedeného kritéria realizujeme nápravná opatření. Jedná se například o změnu zapojení sítě, redispečink, odložení plánovaných opatření a podobně. Pro případ tzv. „startu ze tmy“ má společnost ČEPS připravené plány ochrany a obnovy, které navíc pravidelně aktualizuje a testuje. Z pohledu zajištění fyzické bezpečnosti objektů ČEPS jako prvků kritické infrastruktury je krizová připravenost pravidelně úspěšně ověřována v rámci tradičních cvičení všech složek integrovaného systému, Armády České republiky i krajských samospráv.

Jak funguje obrana nových vedení proti přetokům z Německa?
Nové transformátory s posuvem fáze jsou schopny regulovat na bezpečnou mez i velmi masivní přetoky z Německa. Nastavování odboček těchto transformátorů probíhá v koordinaci se zahraničními partnery tak, aby v každém okamžiku procházely přes naši soustavu bezpečné tranzitní toky bez ohrožení naší sítě. Za uplynulý rok PST regulovaly tok výkonu protékajícího přes naši přenosovou soustavu ve sto čtrnácti dnech, v průměru tedy každý třetí den. V několika případech také zabránily nepříznivým stavům v německé přenosové soustavě. V praxi tak zapojení transformátorů s posuvem fáze přispívá nejen ke zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek elektřiny v České republice, ale v celém středoevropském regionu. Při správné koordinaci umožňují PST velmi efektivně zvyšovat využití přenosové soustavy a tím rovněž pomáhají k uvolňování kapacit pro obchod s elektřinou.

Kolik a jak rozsáhlé výpadky jste letos a loni zaznamenali? O jaké poruchy většinou šlo?
V loňském roce ani letos jsme nezaznamenali v přenosové soustavě žádné velké poruchy s významným dopadem na zásobování s elektřinou. Většinou se jednalo o výpadky vedení způsobené přírodními vlivy, například bouřkami bez poškození zařízení nebo technickými poruchami. Došlo i k několika výpadkům transformátorů, nicméně dodávky byly přerušeny vždy pouze na několik minut.

Lze poruchy v rozvodnách předvídat případně je úplně eliminovat?
Na základě hodnocení provozních parametrů kontinuálně monitorujeme stav jednotlivých prvků transformoven a podle jejich konkrétního stavu optimalizujeme opravy, revize a výměny zařízení. Zároveň klademe důraz na technickoekonomické parametry nových zařízení tak, aby se minimalizovalo riziko vzniku jakékoli poruchové události. Potenciální poruchu však nelze nikdy zcela vyloučit.

Jak moc je reálný blackout, který by výrazně ochromil zemi?
ČEPS realizuje soubor rozsáhlých technických a organizačních opatření, která pomáhají poruše typu blackout předcházet a zabránit. Striktně dodržujeme již zmíněné kritérium N-1, tedy hlavního kritérium spolehlivosti provozu. Velmi důležitá je také vzájemná spolupráce a koordinace jak s provozovateli distribučních soustav, tak v rámci evropského regionu, protože poruchy neznají hranic a šíří se velmi rychle. Evropští provozovatelé přenosových soustav mají nastavena závazná pravidla pro provozování synchronních zón a to jak technického, tak organizačního charakteru. Přes všechna opatření však může například vlivem přírodních katastrof v kombinaci s jinými nepříznivými vlivy k blackoutu dojít. Z toho důvodu jsou všichni provozovatelé na tento stav připraveni a trénují společné postupy na obnovu zásobování elektřinou.

Dříve jste občas měli problém s kvalitou dodaných transformátorů, jaká je situace nyní a jak jste obecně spokojeni s dodavatelským řetězcem?
Všichni dodavatelé procházejí výběrovým řízením, přičemž kritérium kvality je samozřejmě vždy zohledňováno. Součástí přejímky dodávaných transformátorů jsou poté také komplexní přejímací testy ve výrobních závodech, které prověřují všechny důležité provozní parametry. S kvalitou dodávaných transformátorů jsme spokojeni.

Jak pokračuje „přerod“ rozvoden na dálkové ovládání?
Všechny rozvodny přenosové soustavy jsou již v režimu dálkového ovládání. Poslední místně ovládanou rozvodnou byla rozvodna Otrokovice, jejíž modernizace byla dokončena v loňském roce.

Autor

• Svoboda Petr