Přenosovou soustavu opět trápí přetoky z německých větrných elektráren
Spolehlivost přenosové soustavy ČR, kterou provozuje společnost ČEPS, již několik dní negativně ovlivňuje vysoká výroba větrných elektráren na severu Německa. Neplánované toky elektřiny způsobují vysoké zatěžování přenosové soustavy.
„Dispečink ČEPS se sousedními provozovateli přenosových soustav komunikuje a využívá všechny účinné nástroje pro zabránění přetěžování vedení a udržení spolehlivého provozu,“ říká Miroslav Šula, ředitel dispečerského řízení společnosti ČEPS.
Mezi nejčastěji používané nástroje na změnu rozložení toků v síti patří změny v zapojení přenosové soustavy a vynucené změny výkonu na elektrárnách. V některých elektrárnách výkon je nutné výkon snižovat a jinde jej nahradit, což vede ke zvýšení výrobních nákladů. Provozovatel přenosové soustavy kromě nákladů na tato opatření hradí i náklady na vyšší ztráty vzniklé přenosem elektřiny, která musí protéci do zahraničí na jiných přeshraničních profilech. V posledních dnes přenosová soustava odolávala neplánovanému náporu až 1430 MW. Namísto sjednaného exportu ve výši 130 MW do Německa (Vattenfall) k nám v posledních dnech fyzicky přitékalo až 1.300 MW. Dalších asi 1.000 MW z německých větrných elektráren neplánovaně přitéká přes polskou přenosovou soustavu. Zvýšená výroba na severu Německa, kde je v současné době instalováno již 24.600 MW ve větrných elektrárnách, totiž způsobuje velké rozdíly mezi sjednanými dodávkami a skutečnými fyzickými toky.
„Situace by se měla zlepšit v neděli odpoledne, kdy by podle současných předpovědí měla klesnout aktivita větru a tím i výroba větrných elektráren ze současných 14.000 – 18.000 MW na zhruba polovinu současných hodnot, které odpovídají normálu,“ dodává Šula. Podobné situace se v posledních letech opakují každoročně zhruba v polovině listopadu a činí problémy i přenosovým soustavám v Polsku, Rakousku, Slovinsku, Nizozemsku, Belgii, Švýcarsku a dalších zemích.
I proto začala společnost ČEPS spolupracovat se sousedními provozovateli přenosových soustav na projektu TSC (http://www.tso-security-cooperation.eu/), který by měl již v průběhu příštího roku zajistit koordinované systémové řešení těchto nepříznivých provozních situací. Jeho členové již v současné době využívají operativního monitorovacího a varovného systému RAAS ( Real-time Awareness & Alarming System), který byl spuštěn v červenci tohoto roku a poskytuje všem 13 dispečinkům aktuální informace o aktuálním stavu sítí v regionu.