Polská energetika nabízí českým exportérům řadu příležitostí

• Foto

Vzájemný česko-polský obchod lze jen těžko popsat pomocí oficiálních tabulek a statistik. „Tržní prostředí a geografická blízkost obou zemí, zejména velikost polského trhu, vytváří dostatečné množství příležitostí k uplatnění pro firmy z obou zemí. Z tohoto faktu vychází také mapa globálních oborových příležitostí vypracovaná MZV ČR ve spolupráci s agenturou CzechTrade, která hovoří zejména o příležitostech v automobilovém, civilním leteckém, energetickém, obranném, stavebním, strojírenském, zdravotnickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu, službách a v železniční a kolejové dopravě,“ říká generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

Reálná obchodní výměna se však zdaleka neomezuje pouze na jmenované obory. Například činnost polské pobočky české charterové letecké společnosti Travel Service, která je v Polsku velmi úspěšná, v posledních několika letech vytrvale roste a úspěšně konkuruje charterové divizi polského národního dopravce LOT. V oblasti spotřebního zboží se díky velikosti a síle polského vnitřního trhu daří českým firmám, které zvolí správnou strategii a investují čas a prostředky nutné pro vstup na lokání trh. K těm předním se řadí Karlovarské minerální vody (Magnesia), OLMA, Emco, Kostelecké uzeniny nebo i dodavatelé privátních značek pro velké polské obchodní řetězce.

Energetika v Polsku masivně roste

Polská energetika se v posledních letech vyvíjí velmi svižným tempem, v běhu jsou čtyři velké projekty výstavby nových bloků v existujících uhelných elektrárnách o plánovaném výkonu v součtu přes 4 000 MW. Jedná se o projekty Kozienice (téměř dokončen nový blok – 1 075 MW), Opole (2 nové bloky po 900 MW, dokončeno z 80 %), Jaworzno III (blok – 910 MW, dokončeno cca z 33 %), Turów (450 MW, výstavba zahájena 6/2016 – projekt měl dočasné problémy, ale pokračuje s termínem 2018). Mimo to se rozvíjejí menší průmyslové zdroje a masivně se investuje také do přenosové soustavy. Investice PSE (polský ekvivalent ČEPS) mají v následujících deseti letech dosáhnout asi 13 miliard PLN (tj. cca. 80 miliard Kč), z toho 1,5 miliardy PLN za rok 2017 a další dvě miliardy PLN v roce 2018. V rámci toho má do roku 2025 vzniknout 4 150 km nových 400kV linek, sice pouze 150 km nových sítí v 220kV, ale dalších 1 500 km v 220kV a 2 000 km v 400kV bude modernizováno a kromě toho má být do roku 2021 přebudováno 21 rozvoden a transformačních stanic.

V oblasti sítí došlo v letošním roce k ohlášení změny způsobu řízení investic PSE. Z původního modelu EPC, kdy hlavní dodavatel v rámci kontraktu zodpovídal za celou administrativní přípravu včetně např. výkupu pozemků, což bylo velmi nevýhodné pro zahraniční, a tedy i české firmy, se nyní už nové projekty vypisují v novém modelu, kdy na sebe část práce i zodpovědnosti přebírá PSE, přesněji jeho investiční jednotka Centralna Jednostka Inwestycyjna (CJI).

„Tempo změn je do velké míry diktováno obecnou energetickou situací v Polsku, souvisí s růstem spotřeby energií. Z druhé strany je naopak nutné do roku 2025 postupně odstavovat zastaralé energetické zdroje. Evropská unie navíc stanovuje určité požadavky, které často narážejí na odpor současné polské vlády,“ říká Radomil Doležal. Podle odborníků se tak Polsko bude muset snažit předcházet riziku black-outů improvizovanými kroky, například modernizací 200MW bloků, energetickými úsporami a zajištěním možnosti dovozu elektřiny ze zahraničí.

Velké příležitosti v oblasti obchodu s uhlím a v teplárenském průmyslu

Polsko je největším producentem uhlí v EU. „Důlní průmysl zaměstnává několik desítek tisíc horníků, kteří jsou díky značné organizovanosti v odborech silným vyjednávacím partnerem pro polskou vládu,“ vysvětluje Radomil Doležal. Současná polská vláda navíc už ve svém volebním programu před volbami v roce 2015 vyjádřila jasnou podporu domácí produkci uhlí a energie z uhlí. I proto přišla koncem roku 2016 hornicko-hutní univerzita AGH z Krakova s návrhem programu 200+, který řeší zevrubnou modernizaci asi 30 z 56 existujících uhelných bloků třídy 200 MW. Program počítá s náklady ve výši asi 9 miliard PLN (asi 54 miliard Kč) pro 10 GW instalovaného výkonu a autoři této koncepce to srovnávají z cca 60 miliardami PLN, které by stálo vybudování zcela nových moderních zdrojů o stejném výkonu. Úspora emisí CO₂ v rámci programu 200+ by dosáhla 20 % oproti 22 % opět u nejmodernějších zdrojů. V rámci programu by byla vyměněna v podstatě celá strojovna (kotel, turbína atd.). Pokud bude program opravdu spuštěn, bude to jedna z velkých příležitostí pro české firmy. 

Další příležitosti se rýsují u teplárenských zdrojů. Polsko totiž patří k zemím s největším podílem napojení odběratelů na systémové teplo v EU (přes 50 % ve srovnání s 38 % v ČR). Z druhé strany je zatím v tamních teplárnách méně než u nás procentně zastoupena kogenerace. Řada menších tepláren navíc bude muset řešit ekologické parametry své výroby.

Vstup na polský energetický trh není jednoduchý, vyplatí se dostatek informací i znalost polštiny

Přes všechny nastíněné příležitosti je třeba také poznamenat, že vstup na polský trh, a to bez ohledu na obor, není jednoduchý. Tamní podmínky jsou i přes podobnost jazyka a kulturního základu náročné. Na překážku může být odlišná mentalita Poláků, jiný přístup k práci i podnikání a složitá administrativa. Dalším důležitým prvkem je velikost trhu, díky níž je například dovoz vstupů pro výrobu z Asie v Polsku zpravidla levnější než v ČR. „Mnohé nadnárodní firmy navíc mají v Polsku výrobní závody a díky nim často historicky dobře vybudované obchodní kontakty s lokálními polskými zákazníky. Jedná se například o společnosti Siemens nebo GE,“ upozorňuje Radomil Doležal.

V oboru energetiky, která je pro každý stát strategickým odvětvím, je situace ještě komplikovanější. Aktuální polská vláda vyhlásila tzv. „repolonizaci“, tedy maximální preferenci domácích firem. „Neznamená to, že by české firmy v Polsku uspět nemohly, je však třeba být předem dobře připraven a informován. S tím mohou pomoci pracovníci zahraniční kanceláře CzechTrade ve Varšavě a v Katovicích, kteří potenciálním exportérům poradí a upozorní je na možná rizika,“ říká Doležal.

Obecný návod na úspěšný vstup do Polska je těžké stanovit. Je nezbytné být na místě osobně přítomen už ve fázi průzkumu trhu a u prvních kontaktů s partnery rozhodně pomůže znalost polštiny. Poláci preferují při obchodních jednáních osobní kontakt. Zahraniční kanceláře CzechTrade tamní trh monitorují a provádějí vlastní průzkumy, vyhledávají partnery či polské zákazníky a mohou pomoci i v komunikaci s již existujícími partnery. „Příkladem úspěchů na polském energetickém trhu jsou realizované projekty firem Bronswerk Heat Transfer, Brush SEM, Modřany Power, Reko Praha, ZAT, ZK Termochem, ZPA Smart Energy, ZVVZ a mnoha dalších. Většina z vyjmenovaných alespoň v určité fázi využila podpory agentury CzechTrade,“ upozorňuje Radomil Doležal.

Mezinárodní konference v energetice příští rok přilákají řadu zájemců

CzechTrade mimo jiné organizuje různé veletržní a konferenční akce, na kterých je možné hledat nové partnery, ale také se například sejít se stávajícími zákazníky. V oboru energetiky se v roce 2018 chystá několik akcí se společnou českou účastí organizovanou pod záštitou agentury.

Na jaře se koná konference v teplárenství pod názvem Wiosenne Spotkanie Ciepłowników, 24. až 26. 4. 2018 v polských Tatrách v Zakopaném. Jedná se o jednu z klíčových akcí, zaměřenou spíše na technické otázky v teplárenství, přičemž velký důraz je kladen na ekologická řešení. Je to ideální příležitost pro přímá jednání na úrovni technických ředitelů tepláren.

Další z velkých akcí, kde česká testovací účast proběhla už v roce 2017, je Energetyka Bełchatów, 3. až 5. 9. 2018, srovnatelná s českou konferencí All for Power. V Bełchatowie se také schází vedení všech klíčových firem z oborů energetiky – a to jak na straně energetických skupin, tak i jejich dodavatelů. Letos se akce zúčastnily z ČR firmy Brush SEM, Tedom, ZAT a ZVVZ Enven Engineering. „V roce 2018 bychom chtěli českou účast pozvednout na vyšší úroveň tak, aby zástupce ČR mohl vystoupit v jednom z diskusních panelů a upoutal tak ještě větší pozornost k naší prezentaci a pozval hosty k jednání,“ slibuje Doležal.

Podzimní veletrh Energetab v září 2018 v Bielsku-Biale na jihu Polska sice už od energetiky sklouzl spíše k elektroinstalacím a elektrotechnice, přesto má díky své dlouholeté historii stále dobré jméno a s určitými výrobky se zde vyplatí prezentovat. „Příležitostí pro podnikání je v Polsku hodně. Energetika je jednoznačně obor, kde má český průmysl Polsku stále co nabídnout i v silné mezinárodní konkurenci,“ dodává generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.

Autor

• Suchanek Adam