Pohled na rekultivace se mění. Vznikají golfové areály, průmyslová zóna, park dinosaurů nebo unikátní vodní plocha pro přírodu i lidi

Rekultivace Kozince je v českých podmínkách mimořádná například počtem odborníků, kteří se na ní podílejí. V týmu pracují kromě těžařů také botanici, zoologové, krajinní architekti a další specialisté. Projekt má podporu Ministerstva životního prostředí ČR, Chráněné krajinné oblasti Poodří i Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Terén na Kozinci klesl v některých místech až o sedm metrů, v centru poklesů vzniká bezodtoková kotlina, která se postupně zatápí spodní vodou. Na vznikající vodní ploše se už nyní budují umělé přírodní terénní útvary, například ostrovy, poloostrovy nebo mělčiny. Zatímco severní část území bude určena pro vodní ptactvo, rostliny a živočichy s vazbou na lužní les v meandru řeky Olše, jižní část s nově vytvořenými poloostrovy by měli v budoucnu využívat hlavně lidé, především rybáři k rybolovu nebo obyvatelé regionu k procházkám, cyklovýletům i vodním sportům.

Rekultivace Kozince, která bude stát téměř 600 milionů korun a OKD ji hradí z vlastního rozpočtu, byla zahájena v roce 2006. Ukončení technické části se plánuje na rok 2017, poté bude následovat pětiletá biologická rekultivace. Hlavním dodavatelem stavby jsou AWT Rekultivace a karvinská firma Mirpal.

Rekultivace za rok 2011 v číslech:
Výdaje na rekultivace 171,0 mil. Kč
Výdaje na vyrovnání poklesů terénu 245,2 mil. Kč
Výdaje celkem 416,2mil. Kč
Objem probíhajících rekultivací 845,6 ha

Příklady dalších rekultivací z poslední doby

Golf Resort Lipiny
Rekultivační práce začaly v Lipinách v roce 1998, o využití území se vedlo mnoho diskuzí. Podle původního záměru měl být výsledkem rekultivace pozemek s ornou půdou, později se mluvilo o zalesnění a nakonec v městském zastupitelstvu zvítězilo řešení s členitou modelací terénu s využitím pro golf nebo motokros. Definitivní rozhodnutí vybudovat golfový areál padlo v roce 2007. Areál s devítijamkovým Mistrovským hřištěm a devítijamkovým Veřejným hřištěm byl otevřený letos, na návazných pozemích zároveň vzniká další mistrovská devítka.
Lipiny jsou ukázkovým příkladem spolupráce těžební společnosti s hornickým městem – samotné golfové hřiště, v unikátním prostředí na dohled těžebních věží, vybudovala společnost OKD. Město Karviná zase počítá v navazujících částech s vybudováním nových stezek pro in-line bruslaře a cyklisty, které Lipiny propojí s areálem Darkovského moře. Na jihozápad od města tak vznikne rozsáhlá oblast určená pro odpočinek a volnočasové aktivity.

Dinopark
Vznikl na území bývalého doubravského odvalu na hranici Orlové a Doubravy. Areál má rozlohu 63 hektarů a dle údajů provozovatele byla jeho návštěvnost za rok 2011 větší, než návštěvnost všech ostatních dinoparků v České republice.

Původně rekultivační stavba se stala stavbou revitalizačního charakteru. Stávající vodní plochy byly ponechány v původním stavu, svahy odvalu byly přesvahovány, překryty zeminou a zatravněny. Z území zmizely černé skládky, nevhodné a nemocné dřeviny a invazivní křídlatka, nově se naopak vysadily vhodné druhy dřevin. Vytvarování centrální části odvalu jsem přizpůsobili požadavku provozovatele Dinoparku, který se tu rozhodl postavit maketu sopky. Projekt získal třetí místo v soutěži Podnikatelská nemovitost roku – Brownfield za rok 2009.

Průmyslová zóna Horní Suchá
První místo ve zmíněné soutěži obsadila ve stejném roce Průmyslová zóna František v Horní Suché, která vznikla na území bývalého stejnojmenného dolu. Zasadila se o to dohoda s místní radnicí, která chtěla mít po uzavření šachty na svém území plochu pro rozvoj podnikání a řešení problematiky zaměstnanosti. V dnešní době působí v areálu zóny přes 30 podnikatelských subjektů, ve kterých našlo práci několik stovek lidí.

Součástí projektu bylo rovněž řešení rekultivací území ležícího severně od bývalého Dolu František na katastrech Horní Suché a Havířova stiženého poklesy terénu, bývalých kalových nádrží, hlušinového odvalu a manipulačních a dosoušecích ploch pro dočasné ukládání vytěžených kalů a kamene. Rekultivační práce na území o rozloze 123 hektarů byly dokončeny koncem roku 2010, v současné době zde probíhá údržba v rámci biologické rekultivace. I část z těchto pozemků bude možné v budoucnu využít pro lehký průmysl.

Rekultivace v kostce

Do českého slovníku se dostaly přibližně před 50 lety v souvislosti s krajinou, která byla zásadně proměněna lidskou činností, nejčastěji těžbou nerostných surovin, průmyslovou výrobou či masivní výstavbou. Rekultivace je proces, který usiluje o obnovení biologických funkcí v krajině, o uvedení postiženého území do takového stavu, aby mohl fungovat jako soběstačný ekosystém.

Jak rekultivace probíhá?
Ještě před zahájením rekultivačních prací musí být jasno, jakým způsobem bude krajina v budoucnu využívána. O tom se obvykle rozhoduje v rámci územního plánování, kterého se účastní obce, orgány státní správy, ale i veřejnost podle přesně daného zákonného postupu.

Technická rekultivace
V technické části rekultivace je nutné odstranit poškozenou zeleň a také horní vrstvu půdy. Ta bude vrácena na své místo po dokončení modelace krajiny. Je rovněž nutné vyřešit otázku odvodnění území. Podle potřeby se realizují přeložky inženýrských sítí. Rozhodující část technické rekultivace obvykle představuje tvarování nového reliéfu krajiny pomocí krajinotvorného materiálu, především vytěžené důlní hlušiny a hlušiny z úpravy uhlí. Technická část končí rozprostřením vrstvy zeminy do míst, kde v budoucnu vzniknou travnaté plochy a kde se počítá s výsadbou stromů a keřů.

Biologická rekultivace
Podstatou druhé (biologické) fáze rekultivace je právě zatravnění, výsadba stromů a keřů a péče o ně v období několika dalších let. Teprve s odstupem času je zeleň ponechána svému přirozenému vývoji bez dalších zásahů.

Přínos rekultivací
O přínosu rekultivací není pochyb. Jedná se o nejrychlejší známý způsob, jak do poničené krajiny vrátit přírodu a umožnit její opětovné využívání lidmi. V hustě zalidněném území většiny evropských zemí, kde mnohé obce a města čelí nedostatku vhodných ploch pro další rozvoj, je právě rychlost tohoto řešení velkým přínosem. Rekultivace trvají řádově několik let, v závislosti na rozsahu lokality, stupni poškození krajiny a dostatku finančních prostředků na celkovou regeneraci krajiny.

Využití rekultivací
Z dlouhodobého hlediska se vložené úsilí i náklady vyplatí, slouží jako nový impuls k rozvoji regionu a zvýšení jeho atraktivity. Bývalé doly či průmyslové zóny se v různých koutech světa proměnily v botanické zahrady, divadelní scény či kulisy pro natáčení filmů, unikátní sportovní arény, letiště, úložiště počítačových serverů nebo vzácných vín a sýrů, ale také nákupní galerie či příjemné obytné zóny.

Autor

• (red)