„Odstávky byly několikanásobně delší, ale plánovaně. Důvodem byla nutnost provedení unikátních kontrol a testů.“

• Foto

Proč dva roky nejela jaderka „naplno“, tedy všechny čtyři bloky najednou?
Bylo to z důvodu plánovaných odstávek a ty byly v konečném důsledku delší, zejména kvůli provedení kontrol a testů pro získání licence na další provoz (LTO).

K tomu se ještě určitě vrátíme. Když se zeptám obecněji, jak hodnotíte vznik Divize Jaderná energetika v rámci skupiny ČEZ?
Divize Jaderná energetika vznikla 1. 9. 2017, ale přípravy probíhaly mnohem dříve. Těším se z toho, že se v rámci ČEZ vytvořila komunita jaderných specialistů, která se bude scházet pod jednou střechou. Znamená to užší a intenzivnější spolupráci s kolegy z Jaderné elektrárny Temelín či s kolegy připravující nový jaderný zdroj. Všichni se můžeme soustředit pouze na problematiku jaderné energetiky. Dříve jsme se setkávali i s kolegy z klasických zdrojů. Jednotlivé zdroje řeší mnohdy zcela jiné problémy, taky
technicky zajímavé, ale prostě jiné. Nyní máme prostor soustředit se pouze na jádro.

Pojďme k tomu vztahu „délka odstávky/LTO“?
Program pro prodloužení životnosti bloků 3 a 4 finišuje. Bloky 1 a 2 již procesem posuzování prošly a SÚJB vydal nové rozhodnutí povolující jejich další provozování. V září jsme ukončili řádnou odstávku 4. bloku, počátkem listopadu jsme ukončili odstávku 3. bloku, což byl poslední milník rozsáhlých kontrol obrovského množství komponent. V současné době dopracováváme potřebnou dokumentaci, kterou jsme SÚJB předali v polovině roku, právě o nové poznatky získané z odstávek, týkajících se bloků 3 a 4. Běžná odstávka trvá cca 25 dnů. Ta poslední trvala 112 dnů. Není to proto, že by se vyskytl zásadnější problém, ale protože to bylo v plánu a rozsah kontrol byl maximální.

Do kdy by měl Úřad rozhodnout?
Do konce listopadu předáme aktualizovanou verzi dokumentace a předpokládáme, že Úřad vydá své rozhodnutí k provozu 3. a4. bloku do konce roku 2017. Přípravě bloků na další provoz jsme věnovali maximální pozornost a byly nasazeny všechny naše odborné kapacity, aby SÚJB mohl vydat stejné rozhodnutí jako v případě prvních dvou bloků. Svým lidem a technologii maximálně věřím.

Čím vším jste museli projít?
Těch kontrol, které se běžně nedělají, byla spousta. Zajímavý byl například odběr vzorku materiálů tlakové nádoby reaktoru. Velmi malý vzorek byl odebrán z vnitřní strany reaktoru, přitom měl takovou velikost, aby na něm bylo možné udělat i mechanické testy. Šlo vlastně o vzorek velikosti šupinky, který jsme získali i z míst obsahující svarový spoj, abychom mohli porovnat aktuální stav naší tlakové nádoby reaktoru.

Náročná byla i kontrola stovek kilometrů kabelů, od malých až po ty vysokonapěťové. Vzorky jsme odebírali z různých míst a prakticky ze všech typů kabelů, různých výrobců, šarží… Stejně rozsáhlá byla i kontrola potrubních tras. Unikátní pak byly testy všech čtyř kontejnmentů neboli hermetických boxů. Tyto zkoušky plánujeme každé čtyři roky, ale pouze provozním tlakem. Nyní jsme přistoupili k testu s maximálním tlakem 130 kPa, který odpovídá hodnotě při případné maximální projektové havárii. Měřili jsme tak průhyby a dostali jsme se na výborné hodnoty. Naše kontejnmenty jsou tak ve výborném stavu i po 30 letech. Zajímavá byla také diagnostika šíření podzemních vod a možný vliv podzemních vod na základy provozních a stavebních objektů.

V rámci odstávky byli přítomni i specialisté z Jaderné elektrárny Temelín. Ty čeká již brzy obdobně složitý proces, kdy budou muset po dvaceti letech prokázat způsobilost pro své další provozování.

Jaké jsou aktuální nálady lidí v okolí ve vztahu k jaderné energetice?
Vnímáme názory lidí z tohoto regionu, a to v tom směru, že již chtějí vědět, jak bude život v tomto regionu vypadat za dvacet, třicet let. Tlak místních lidí a organizací se zvyšuje. Vnímám i posun v myšlení některých lidí z Německa a Rakouska, zodpovědných za energetiku, podle kterých to bez jaderné energetiky nepůjde, a OZE není spasitelné.

Žijeme a čerpáme zatím z toho, s jakými rezervami byla postavena přenosová soustava předcházejícími generacemi. Ale my tyto rezervy zatím jen čerpáme a nevytváříme jiné.

Jaderná energetika produkuje čistou energii, jde o velký a stabilní zdroj a přesto je některými názorovými skupinami odmítána.
Přesně tak. A odkud bude nejen Česká republika, ale celá Evropská unie brát elektřinu, když máme odstavovat uhelné zdroje a snižovat emise a přitom by mělo do pár let každé čtvrté auto být na alternativní pohon, tedy z velké části na elektřinu? To nikdo neřeší. V Rakousku sice nepovolili provoz dostavěné jaderné elektrárny, ale kousek dál postavili uhelný zdroj na 600 MW. To jde přece vše proti snahám o snižování emisí a mnohdy postrádá logiku…

V rámci nové Divize v rámci ČEZ, jak jste uvedl, jste v kontaktu i s týmem, který připravuje nový zdroj…
Ano, tým, který připravuje nový jaderný zdroj, je velice široký. Aktuálně pracuje na zmapování stavu lokality, geologické poměry, šíření spodních vod a podobně. Mimochodem, nový zdroj by měl stát necelých 100 metrů od místa, kde právě sedíme, čili kousek od Infocentra elektrárny v Dukovanech. Všechny získané zkušenosti tohoto týmu nám současně pomáhají nejen v rámci prodloužení životnosti.

Co dále se v souvislosti s případným novým zdrojem řeší?
V souvislosti s přípravami se řeší možné transportní cesty, vyvedení výkonu, varianty dodávky vody… Je zpracována dokumentace k posouzení vlivu na životní prostředí, kterou ČEZ předložil na MŽP a byla tím zahájena další etapa procesu posouzení.

Aktuálně u nás taktéž probíhá další neméně důležitá akce. Jde o generační obměnu lidských kapacit. V roce 2019 odejde do důchodového věku nejpočetnější skupina specialistů. Jsem rád, že se nám podařilo do elektrárny dostat spoustu mladých lidí, kteří jsou s těmi zkušenými v denním kontaktu a již nyní přebírají jejich dlouholeté zkušenosti.

Mimo plánovaných odstávek ČEZ vynakládá nemálo peněz na další investiční akce…
Každoroční investice, které mimo jiné dávají práci desítkám či v konečném důsledku stovkám českých firem a dodavatelů, bych rozdělil do dvou skupin. Jednak jde o opatření související se stress testy po havárii ve Fukušimě. Investice putovaly a putují například do zvýšení odolnosti proti přírodním vlivům. Máme špičkově vybavený hasičský útvar, který pomáhá i v okolních obcích, jako například nedávno v případě odstraňování následků vichřice.

Druhý velký balík peněz jde do modernizace technologie. Aktuálně hlavně do Systému kontroly a řízení. V této oblasti přecházíme na digitální formu řízení. O tom, že jsme investice směřovali efektivně, svědčí to, že bloky, které byly původně projektovány na 440 MW, dnes vyrábějí 500 MW. Je to i proto, že i naši dodavatelé jsou schopni vyrobit komponenty s vyšší účinností.

Co vás čeká příští rok?
Příští rok budeme pracovat na opatřeních, která vyplývají z doporučení SÚJB a vzešlých z podmínek udělení licence. Půjde například o dokončení průzkumů šíření podzemních vod a jejich působení, pak dokončení průzkumu geologických zlomů v blízkém okolí a zajištění vyšší úrovně fyzické ochrany, což vyplývá z novely Atomového zákona (Reakce na hrozbu teroristického útoku, pozn. redakce). Nemálo financí vložíme i do oblasti diagnostiky stavu zařízení a komponent. Chceme mít data o vybraných elektrických amechanických veličinách k dispozici kontinuálně a v oblasti stavu armatur a potrubních tras také zavádíme nové diagnostické metody.

(Pozn. red.: Další články k jaderné elektrárně Dukovany budou uveřejněny v čísle 1/2018)

Miloš Štěpanovský (nar. 1957)
V roce 1981 ukončil studia na ČVUT Praha (fakulta strojní, obor tepelné a jaderné stroje a zařízení). Pro společnost ČEZ začal pracovat v roce 1981 jako operátor Jaderné elektrárny Dukovany. Postupně prošel řadou funkcí. Před opětovným nástupem do Dukovan byl ředitelem Jaderné elektrárny Temelín. Do Dukovan, kde v letech 2004–2005 také zastával funkci ředitele elektrárny, se vrátil na stejnou pozici přesně po deseti letech v r. 2015. Miloš Štěpanovský je ženatý.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav