Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Vodní    Obě Francisovy turbíny byly patnáct dní zcela na suchu

Obě Francisovy turbíny byly patnáct dní zcela na suchu

Publikováno: 14.8.2011
Rubrika: Vodní

Oprava Francisovy turbíny, sanace přívodní štoly vedoucí od jezu k elektrárně, ale třeba i nová dřevěná podlaha jedné z lávek; to vše umožnil nedostatek vody v řece Ohři, která je jinak hnána na lopatky turbín malé vodní elektrárny Želina. Proto je všechno zlé i pro něco dobré, míní Antonín Volák, vedoucího oddělení zabezpečení ETU I a provozu malé vodní elektrárny Želina, neboť za jejího plného chodu by nebylo možné první dvě akce zrealizovat.

„Turbíny jsou prakticky v nepřetržitém provozu od roku 1994, kdy byla na Želině obnovena výroby elektrické energie. Obě naše babičky pocházející ze začátku minulého století byli sice repasovány, ale více než patnáct let jejich dalšího provozu je už opět znát. Proto jsme využili nedostatku vody v řece k tomu, že jsme odstavili turbínu číslo jedna a pustili se do její revize. Jak se ukázalo, potřebovala již vyměnit přední i zadní ložiska,“ říká Antonín Volák s tím, že jakmile nastane vhodná příležitost, dočká se revize a případných oprav i turbína číslo dvě. I v jejím případě počítá, že zřejmě dojde na výměnu obou ložisek.

Zcela na suchu se pak obě turbíny ocitly od 22. července do 5. srpna, kdy bylo u jezu spuštěno stavědlo a uzavřen tak 166 metrů dlouhý přívodní kanál. Odborníci z Hlavní báňské záchranné stanice v Mostě totiž kontrolovali její ostění. „Kanál je vlastně 3,5 metrů vysoká ve skále razená štola, která pak byla pokryta betonem. Již v roce 2008 první kontrola odhalila, že voda za uplynulých sto let na některých místech ostění narušila nebo dokonce vymlela až na skálu. Proto tehdy proběhly první rozsáhlé sanační práce a byly tak opraveny největší kaverny od začátku štoly až do hloubky 12 metrů. Nyní bylo zkontrolováno, zda je vše v pořádku a zároveň se opravilo ostění na dalších místech,“ přiblížil Antonín Volák.

Zatímco před třemi lety se skupina záchranářů v roli „podzemních zedníků“ potýkala s kavernami i velikosti 1,5x0,5 metrů, přičemž ta nejmenší měla půl čtverečního metru, vymletými až na skálu, letos se opravovala méně postižená místa. „Vymletá místa nebyla tak hluboká, a stačilo je překrýt jen betonářskou sítí a betonovým nástřikem. Prakticky na měsíc přesně, ale v roce 2008 museli ovšem do původního skalního masivu navrtat takzvané chemické kotvy a na ně pak teprve navařit betonářské sítě. Potom díry zakryli ztraceným bedněním z vrubovaného plechu a zalili betonem. Na vše ještě přišla další armovací síť a konečný betonový nástřik,“ zjednodušil průběh všech dosavadních oprav v přívodní štole Antonín Volák.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Oprava generátoru na Dlouhých stráních skončila, elektrárna jede na plný výkonOprava generátoru na Dlouhých stráních skončila, elektrárna jede na plný výkon (43x)
Čtyřměsíční oprava generátoru jedné z turbín Dlouhých strání úspěšně skončila a největší vodní přečerpávací elektrárna v...
Malé vodní elektrárny: elektřina do 70 tisíc domácností a stop pro 12 vlaků uhlí (41x)
V prvním čtvrtletí roku 2009 vyrobila společnost ČEZ Obnovitelné zdroje v malých vodních elektrárnách více než 62 milion...
Češi provozují a modernizují vodní elektrárny daleko za svými hranicemiČeši provozují a modernizují vodní elektrárny daleko za svými hranicemi (40x)
Vodní toky mají pro Českou republiku – zemi ve středu Evropy – specifický geografický i hospodářský význam. Územím české...