Nutný rozvoj energetických sítí brzdí i výkupy pozemků

Nedostatek financí na rozvoj, problémy s výkupy pozemků pro liniové stavby, technické a fyzikální problémy vyplývající ze zapojování velkých obnovitelných zdrojů energie (OZE) do sítě, … Takto by se daly shrnout závěry jednání specialistů, kteří v drtivé většině pozitivně přijali změny ve vyhlášce č. 51/2006 ve znění vyhlášky č. 8/2010. Ta zpřísňuje podmínky připojení nových zdrojů a částečně narovnává nerovné konkurenční prostředí v oblasti výroby elektrické energie. „Situace kolem problematiky připojování OZE do elektrizační soustavy vyplynula v úpravu nepříliš zdařilého předpisu. Když už nic, tak alespoň tato úprava je pozitivní. Ledy se v tomto směru hnuly, sice pět minut po dvanácté, ale přece,“ nechala se třeba slyšet Zuzana Šolcová, ředitelka Asociace energetických manažerů.

Z vystoupení většiny přednášejících bylo patrné, že do naší přenosové soustavy (PS) bude potřeba investovat, i díky masivnímu rozvoji OZE, v nejbližších letech desítky miliard korun, a to nejen na údržbu, ale i obnovu a rozvoj. Podle Andrewa Kasembe, vedoucího odboru Rozvoj ČEPS, a.s, představuje aktuální stav požadavků o připojení výkonu do přenosové soustavy do roku 2025 více než 13.000 MW. „ČEPS musí v současnosti realizovat investice v takové výši, aby zajistila spolehlivost soustavy. Mimo financí nás trápí i veřejnoprávní projednávání liniových staveb, což zůstává i nadále nejvýznamnějším faktorem ohrožujícím realizace investičních plánů,“ uvádí A. Kasembe. Jeho slova potvrdil Svatopluk Vnouček, vedoucí odboru správy majetku a dokumentace ČEPS, a.s. „Jeden z našich referenčních scénářů počítá s náklady na nutný rozvoj přenosové soustavy v celkové výši 49 miliard korun do roku 2022, v průměru 3,8 miliardy ročně. Jen vyvedení výkonu nového bloku jaderné elektrárny Temelín přijde na 12 miliard,“ uvádí S. Vnouček, který doplnil, že současný regulační rámec však neumožňuje financovat tyto akce plně z vlastních zdrojů ČEPS.

Miroslav Prokeš, ředitel sekce realizací ČEPS, a.s., přítomné podrobně informoval o investičním plánu rozvoje a obnovy přenosové soustavy do roku 2022. Do tohoto roku se plánuje výstavba pěti nových rozvoden 400 kv (nyní je jich 24) a 675 km nového vedení 400 kV (nyní 3.479 km), což je nárůst oproti stávajícímu stavu 22 %. „Nejvýznamnější právě probíhající akcí je zajištění zásobování Moravskoslezského kraje díky připojení k transformovně v Kletné (u Hladkých Životic). „Tuto investici realizujeme ve spolupráci s ČEZ Distribuce, a.s. Jen naše náklady představují 820 milionů korun s tím, že termín realizace je stanoven na prosinec 2011,“ uvádí M. Prokeš. Jak dále poznamenal, ne každá realizace probíhá bez problémů. „Například v případě více než 78 km dlouhé výstavby vedení pro zabezpečení spojení stanice Krasíkov s Horními Životicemi a Kletnou za 1,2 miliardy korun máme problémy s výkupy pozemků. Potřebujeme nutně změnu legislativy v této oblasti,“ dodal M. Prokeš s tím, že vyzdvihl i další faktor – 40 % veškerého vedení 400 kV je již na hranici své životnosti a každoročně tak rostou náklady na nutné opravy.

Akci Elektrizační soustava 2010, které se zúčastnila asi stovka energetiků, pořádala AF Power agency, a.s. Partnery konference byly ČEPS, a.s. a Siemens, a.s. Další informace a zajímavosti z konference přineseme v časopise All for Power 3/2010 (září). 

Andrew Kasembe, vedoucí odboru Rozvoj ze společnosti ČEPS

Konference se zúčastnila stovka specialistů

Obchodní vyjednávání v předsálí

Přednáší Svatopluk Vnouček

Tomáš Martinec z ČEPS přiblížil novinky ve vývoji zařízení obchodního měření PS

Role odborného garanta se zhostila Zuzana Šolcová, ředitelka Asociace energetických manažerů

Martin Machek, vedoucí útvaru koncepce rozvoje distribuční soustavy ČEZ, a. s., měl přednášku o plánech své firmy v oblasti Smart Grids

Diskuze po přednášce. Na snímku Petr Strzyž, tajemník Asociace českých a slovenských zinkoven

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav