„Nová horkovodní soustava ušetří 109 milionů ročně,“

• Foto

Loni jste investovali do akumulace tepla v Červeném mlýně, splnila realizace očekávání? Jak významná byla instalace elektrodového kotle?
Při provozu paroplynového cyklu je využití akumulace tepla závislé na klimatických podmínkách a na výši bázového bodu, tj. výkonu, na kterém je paroplynový cyklus provozován.

Za běžného dne topné sezóny je akumulace tepla využívána denně. V denních hodinách je PPC využit na maximální možnou výrobu tepla do SZTE, v nočních hodinách nastává útlum spotřeby. Nabíjení akumulátorů začíná obvykle ve 23 hodin a pokračuje až do 5 hodin ráno. Vybíjení akumulátorů je započato v ranní špičce a případně pokračuje dle potřeb až do večerní špičky. Použití akumulace tepelné energie umožnilo snížení počtu zátopů špičkových horkovodních kotlů a zvýšení výroby KVET vyrobené v paroplynovém cyklu..

Elektrodový kotel byl instalován v průběhu roku 2018 a od 1. 1. 2019 je využíván spolu s paroplynovým cyklem v podpůrných službách. Jeho spuštěním došlo k rozšíření pásma, ve kterém je možné poskytovat podpůrné služby, a právě vyšší flexibilita jejich poskytování s co největším rozsahem je podmínkou pro uplatnění na měnícím se a vysoce konkurenčním trhu s podpůrnými službami.

V případě přebytku elektrické energie v distribuční síti je elektrodový kotel automaticky aktivován a odebírá elektrickou energii, mění ji na tepelnou a ta je ukládána do akumulátoru.

Akumulátor je nezbytnou součástí elektrodového kotle a umožňuje jeho téměř neomezený provoz v kterémkoliv ročním období.

Jak se díky akumulaci změnila efektivita zdrojů?
Rozšířená akumulace tepla v Provozu Červený mlýn umožňuje jeho delší provozní periodu paroplynového cyklu, plné využití elektrodového kotle v podpůrných službách a omezuje počet zátopů špičkových horkovodních kotlů. Tím se snížily tepelné ztráty vznikající jejich najížděním a odstavováním. Dále také akumulace přispěla k vyšší účinnosti výroby tepelné energie v provozu Červený mlýn, současně je možné rovněž kombinované využívání při souběžném provozování paroplynového cyklu a výroby na Provozu Špitálka. Naskladněná tepelná energie v akumulaci umožňuje její využívání dle potřeb tepelné sítě. Horkovodní tepelná síť tak může být provozována na optimálních parametrech.

Projevily se již do hospodářských výsledků nové služby pro ČEPS?
Ano. Vyšší základní výkon svorkové výroby elektrické energie a rozšířené pásmo poskytovaných záporných systémových služeb ČEPS výrazně ovlivní přínosy z nově zařazených podpůrných služeb.

Jaký jste měli loni hospodářský výsledek a co ho ovlivnilo?
Ve fiskálním roce končícím 30. 9. 2018 vytvořily Teplárny Brno čistý zisk 72 mil. Kč. Původní plán byl překonán o téměř 20 milionů Kč. Lepšího výsledku se nám podařilo docílit zejména dosažením vyšší marže z prodeje elektřiny s vyšším využitím obchodů na denním trhu. V prodeji tepla výsledek odpovídal plánovaným předpokladům, a to jak z pohledu prodaného množství, tak i dosažené marže.

Jaká je energetická koncepce města a jak se to projeví do letošních investic? Jaké další investice vás čekají ve střednědobém výhledu? A jak energetická koncepce ovlivní strategii Tepláren Brno na další léta?
Cílem zpracování energetické koncepce města Brna bylo najít řešení pro zajištění bezpečnosti dodávek energií, konkurenceschopnosti ve smyslu zlepšení hospodárnosti užití energií a v neposlední řadě podpora udržitelného rozvoje energetiky ve městě v následujících obdobích. Všechny cíle jsou směřovány až do roku 2050, což odpovídá strategickému plánu města. Scénář možného vývoje obecně počítá se zachováním, rozšiřováním a další modernizací stávajících zdrojů a distribučních sítí. Zachování významu zemního plynu pro město, strategický význam rozvoje elektrizační soustavy, zachování vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla, zachování a rozvoj efektivní soustavy centrálního zásobování teplem včetně velkých teplárenských zdrojů atd. Všechny tyto aspekty jsou pro město Brno strategické z pohledu energetické bezpečnosti a ekologie.

Nová energetická koncepce je zaměřena primárně na zvýšení účinnosti a snížení emisní zátěže. Jedním z nedůležitějších projektů, naplňujících strategii vytyčenou koncepcí, je přestavba distribuční tepelné sítě z páry na horkou vodu. Jedná se o rozsáhlou modernizaci a ekologizaci
systému centrálního zásobování teplem města Brna. Opatření jsou připravována a realizována i na straně zdrojů. Teplárny svou strategií nejen naplňují vize svého podnikání, ale také energetickou koncepci města a k tomu směřují i naše investice. Teplárny Brno realizují výměnu hořáku velkého parního kotle na provoze Špitálka za nízkoemisní moderní zařízení. V následujících měsících a letech bude prováděna obdobně i ekologizace hořáků na lokálních plynových kotelnách. Zvýšením účinnosti je motivována i dlouhodobá modernizace menších plynových kotelen v lokálních distribučních tepelných sítích neboli nasazení moderní kondenzační techniky či instalace malých kogeneračních jednotek. Předpokládá se například rovněž maximální snaha o využití potenciálu obnovitelných zdrojů, jako je například biomasa nebo využití energie slunce. Důležitá budou také opatření k posílení bezpečnosti dodávek energií. Teplárny Brno se ale neomezují pouze na výrobu a distribuci tepla a elektřiny. V letošním roce bude realizován pilotní projekt rychlodobíjecích stanic pro elektromobily.

Jak pokračuje výměna parovodů za horkovody?
Přechod z parního média na horkovodní patří k největším projektům Tepláren Brno nejen v posledním desetiletí, ale v jejich historii vůbec. Z celkových téměř 97 km parovodních sítí bude díky důsledné optimalizaci vedení páteřních tras a přípojek obnoveno pouze cca 66 km při stejném pokrytí zásobovaného území. V letošním roce, který je desátým od zahájení rekonstrukce, přibyde dalších 7,2 km kilometrů horkovodů a k definitivnímu dokončení v dalších letech bude scházet nahradit už jen 17 kilometrů parovodů. Na původní parovodní síť bylo napojeno téměř 670 výměníkových stanic různé velikosti od domovních po centrální areálové stanice.

Čistě horkovodní moderní rozvodová soustava bude Brno zásobovat v roce 2022. Zvýšíme tak výrazně efektivitu distribuce tepla a snížení tepelných ztrát, které se již nyní pohybuje v desítkách procent, bude po dokončení znamenat finanční úsporu zhruba 109 milionů ročně. Na rekonstrukci distribuční soustavy průběžně navazuje také modernizace na straně primárních výrobních zdrojů. Rovněž bylo dokončeno vyvedení horké vody ze zdroje spalovny SAKO Brno do horkovodů Líšeň, Vinohrady a Juliánov.

Jak se snažíte řešit nepříjemnosti spojené se stavebními pracemi?
Projekt rekonstrukce pára – horká voda je velmi náročný nejen na vlastní realizaci, ale rovněž na koordinaci přestavby s ostatními stavbami a opravami inženýrských sítí ve městě Brně. Předběžný harmonogram byl vždy konfrontován v rámci plánovaných výkopových prací s investicemi města, aby především dopravní omezení byla minimalizována. Od letošního roku funguje v Brně pod magistrátem pracovní skupina Koordinátora oprav a uzavírek, která by měla s dostatečným předstihem doladit požadavky všech, nikoliv jen městských, správců inženýrských sítí či komunikací, na zásahy ve městě. Cílem je zaručit řidičům co největší komfort a zachovat průjezdnost městem pouze s nezbytnými omezeními.

Jaké další akce v loňském roce proběhly?
Z loňského roku můžeme ještě zmínit jednu větší akci, a to navýšení výkonu horkovodní výměníkové stanice na provoze Špitálka o 35 MW nebo i rekonstrukci rozvodny HR 6kV. Další akce už byly menší, např. projekt měření a identifikace ztrát on-line, samozřejmě každoročně investujeme do nových lokální zdrojů a přípojek. 

Jak se díváte na situaci kolem emisních povolenek a kam podle vás směřuje česká a evropská energetika?
Emisní povolenky, zdá se, budou hrát v budoucnu větší roli v provozních nákladech společností. Vývoj cen v průběhu roku 2018 byl nepředvídatelný a hlavně dramatický. Růst o stovky procent během roku, to se hned tak nevidí. Ukazuje se, že je třeba i tuto „komoditu“ brát velmi vážně a stejně jako v případě zemního plynu či elektřiny diverzifikovat riziko budoucího vývoje postupným nákupem na více let dopředu. A pokud tady existuje zřejmé propojení mezi cenou elektřiny a cenou povolenek, provádět tyto obchody pokud možno současně. Odhadovat budoucí vývoj české, potažmo evropské energetiky není vůbec jednoduchá disciplína, a to i přesto, že tady existuje harmonogram útlumu uhelných a jaderných zdrojů a rozvoje obnovitelných zdrojů. Obávám se však, že ne všechny tyto záměry budou reálné a realizovatelné. Pokud nastane rozpor, první moment, kde to poznáme, budou cenové turbulence.

Jak se bude podle vás vyvíjet cena tepla v budoucnosti?
Odpověď je zdánlivě jednoduchá – cena tepla půjde ruku v ruce s cenami ostatních komodit, s uhlím, ropou, zemním plynem, elektřinou. Porostou-li ceny těchto komodit, pak lze očekávat i růst ceny tepla, a opačně. Teplárny Brno se snaží maximálně eliminovat krátkodobé cenové výkyvy uvedených komodit s cílem udržení ceny tepla v Brně minimálně pro období tří let. Od roku 2011 se nám tato strategie daří naplňovat, byť ceny energií, zejména zemního plynu kolísaly v průběhu posledních 8 let o více než +/- 20 %. Budeme-li se bavit o dlouhodobém výhledu, či spíše budoucím trendu, očekávám obecně růstový trend cen energií, a tedy i ceny tepla. To však nevylučuje krátkodobou korekci cen tepla i směrem dolů.

Kde vidíte budoucnost energetiky, aby se spojila rozumná cena pro zákazníky, rozvoj oboru a zároveň normální marže pro energetické firmy?
Budoucnost energetiky lze těžko predikovat a, i když se planeta globálně otepluje, teplo bude potřeba stále. Doufám, že zvítězí zdravý selský rozum a výroba tepla bude probíhat na takových zdrojích, které budou spolehlivé a budou vyrábět energii za rozumné ceny. Zdali Česká republika půjde cestou Německa, kde se během posledních let ztrojnásobil počet obnovitelných zdrojů nahrazujících produkci z jádra a černého uhlí, neumím říci. Nicméně Teplárny Brno budou výrobu tepla z plynu doplňovat výrobou z obnovitelných zdrojů tak, jak je schváleno v nové energetické koncepci města Brna z roku 2018.

Autor

• Svoboda Petr