Nová horkovodní síť v pražských Holešovicích významně snížila tepelné ztráty

• Foto

Jak probíhala konverze z parovodní na horkovodní síť v pražských Holešovicích? Můžete popsat celou historii projektu?
Parní tepelný zdroj THOL3 sloužil Pražanům od poloviny sedmdesátých let, přičemž původní parovodní rozvody vykazovaly před zahájením projektu ztráty kolem 20 %. Práce na přepojení Holešovic na Pražskou teplárenskou soustavu (PTS), jejichž součástí byla postupná konverze parovodních rozvodů na horkovodní, jsme zahájili v roce 2012. Významným milníkem bylo vybudování štoly pod Vltavou, která propojila PTS na pravém břehu a Holešovice. Práce začaly na podzim 2011 souběžně z Libně a Holešovic a skončily v březnu 2012. 

Náročný projekt výměny parovodů jsme završili úspěšně loni přepojením oblasti ulic Bubenská a Dukelských hrdinů. Jen v roce 2018 přitom dosáhly celkové výdaje na obnovu RTZ v této lokalitě 120 milionů korun. Do celého projektu jsme v období 2012 až 2018 investovali přes miliardu korun, a to bez nároku na investiční dotace. Na horkou vodu jsme díky tomu přepojili 284 odběrných míst s celkovým výkonem 85 MW.

Přechod na horkovodní dodávku a zprovoznění nového špičkového zdroje znamená pro oblast Holešovic radikální pokles emisí: objem NO_x je nižší o 30,6 tuny za rok, tedy o 98 %, a objem CO o 0,9 tuny za rok, tedy o 99,3 %. Odstavení původního parního zdroje se zároveň zasloužilo o výraznou redukci hluku pocházejícího z areálu místní teplárny.

Jak probíhalo odstavení původního parovodního zdroje? V čem byla úskalí konverze vzhledem k poměrně dost frekventované oblasti?
Práce prováděné v Holešovicích jsme rozdělili do etap tak, abychom je stihli během letních odstávek a odběratele co nejméně omezovali na komfortu. Výměna potrubí totiž probíhala přímo před objekty zákazníků a v řadě případů s sebou nesla i nutnost úprav jejich zařízení. Odběratelům sídlícím nedaleko Pražské teplárenské jsme nabídli parkování v jejím holešovickém areálu.

Mnohem větší užitek pak přineslo dokončení projektu. Obnovou tepelných sítí jsme totiž významně omezili ztráty vznikající při distribuci tepla – podle našeho předpokladu jsou teď nižší než 7 %. To v konečném důsledku vede k lepšímu využívání primární energie paliv. Přechod z parovodní dodávky na horkovodní znamená pro konečné spotřebitele také přesnější a komfortnější měření dodávek tepelné energie.

Jaké jsou parametry špičkového horkovodního zdroje THOL4? Jaké byly celkové vynaložené investice?
THOL4 se skládá ze dvou kotlů a jeho výkon je přibližně 48 MW. Součástí nové kotelny jsou i dvě čerpací stanice. První s označením C26 bude zajišťovat v zimním a přechodovém období redistribuci tepla do horní oblasti Holešovic. Druhá čerpací stanice je určena pro dolní oblast Holešovic a Vysočan a bude zapojena pouze v případě výjimečného stavu nebo výpadku. Zdroj tedy poslouží k pokrytí zimní výkonové špičky nebo jako záloha v případě havarijních stavů. Předpokládaná roční výroba tepla v THOL4 je 100 TJ. Investice dosáhly téměř 140 milionů korun.

Jak jste spokojeni s odvedenými pracemi dodavatelů?
Naprostou většinu dodavatelské činnosti zajistila dceřiná společnost Termonta Praha, která veškeré požadované práce odvedla včas a precizně.

Jak rozsáhlé investice vás čekají, a je některá v dlouhodobém výhledu srovnatelná s akcí Holešovice? 
Pravidelně investujeme stovky milionů do rekonstrukce a modernizace naší sítě a ani letošní rok nebude v tom směru výjimkou. Na rok 2019 zároveň plánujeme ekologizaci špičkového zdroje TMA3 v areálu malešické teplárny, která by měla stát zhruba 20 až 30 milionů korun. Investice bude spojená s výměnou stávajících plynových hořáků za nízkoemisní a s úpravou přívodu plynu a spalovacího vzduchu k hořákům. Díky tomu se roční emise NO_x produkované zdrojem sníží o 3,3 tuny.

Jaké zajímavé a důležité bytové a nebytové oblasti jste loni připojili do sítě a jak se rozvíjí spolupráce s developery a investory?
Na území metropole spolupracujeme se všemi hlavními developery a investory a díky tomu každoročně připojujeme desítky nových odběrných míst. Zmíním například několik bytových i administrativních objektů ve Vysočanech, nově vznikající zástavbu na Rohanském ostrově a v okolí Libeňského mostu. Obecně platí, že úspěšně jednáme s realizátory většiny objektů, které vznikají v dosahu naší sítě. Loni jsme tak připojili 65 nových odběrných míst s výkonem 13 MW, která zahrnují i 3 500 bytů. Zároveň jsme úspěšně sjednali budoucí připojení objektů přesahující celkový výkon 20 MW. Mezi nejvýznamnější smluvně zajištěné bytové projekty patří Geone Marina Holešovice (3,6 MW). Mezi polyfunkčními objekty pak dominuje projekt Park View na Pankráci (1,3 MW).

Očekáváte letos připojení nějakých zásadních odběrných míst?
Jak už jsem předeslal, předmětem jednání jsou všechny klíčové rozvojové lokality v dosahu naší sítě. Mezi ty nejvýznamnější patří třeba Holešovice, Vysočany, Libeňský ostrov, Letňany nebo Žižkov.

Dochází i v Praze jako jinde v republice k částečnému rozkladu teplárenské sítě? V čem je situace v Praze specifická?
Znovu připomínám, že Pražská teplárenská jen za loňský rok připojila k PTS 3 500 bytů. A za posledních pět let jich je 15 000! Stále další developeři i koncoví zákazníci objevují v CZT bezpečný, čistý a komfortní způsob vytápění. Situace v Praze je v rámci celé republiky výjimečná množstvím developerských projektů, které můžeme na naše sítě připojovat. Potenciál Prahy je z pohledu nově připojovaných zákazníků výrazně vyšší než v jiných českých městech.

Jaký máte celkový instalovaný tepelný výkon?
Celkový instalovaný tepelný výkon v roce 2018 byl 1 046 MW.

Jaké máte varianty při výpadku základního zdroje tepla a jak máte rozvrstvený zdrojový mix? Vidíte v Praze a okolí další potenciál pro využití odpadu pro výrobu tepla a elektřiny?
Naše soustava CZT má tu výhodu, že je vícezdrojová, a dovoluje tedy využít různá paliva včetně odpadu. Ta jsou navíc vzájemně zástupná, takže nedostatek jednoho druhu dokážeme kompenzovat jiným. Dodávky tepla z Pražské teplárenské pokrývá z téměř 90 % kogenerační výroba v Elektrárně Mělník, ze 7,5 % nákup tepla z ekologické spalovny odpadu ZEVO Malešice a jen malou část energie vyrábíme v současnosti v našich plynových zdrojích v Malešicích, Michli, Holešovicích a Krči.

Potenciál pro další využití odpadu pro výrobu tepla a elektřiny jistě existuje. I když ze ZEVO Malešice momentálně odebíráme veškeré teplo, které vyrobí, při předpokládaném navýšení kapacity této spalovny jsme připraveni odebrat i dodatečně vyrobenou tepelnou energii. Stejně tak jsme připraveni odebírat teplo z plánovaného ZEVO v Mělníce.

Jak na vás dopadla situace kolem emisních povolenek a jak jste na tom byli s produkcí emisí v roce 2018? Jaké jsou další cíle v ekologizaci provozů? Jaký je podíl PT na emisích v Praze a jak se vyvíjel v čase?
Významný nárůst ceny povolenek se nutně promítl do vstupních nákladů na výrobu a distribuci tepla. Tím, že se povinnost nákupu povolenek netýká menších lokálních znečišťovatelů ovzduší, znevýhodňuje ale provozovatele CZT. Pražská teplárenská přesto každým rokem investuje do ekologizace svých zdrojů a díky tomu dál omezuje již velmi nízký podíl na celkových koncentracích emisí v ovzduší. Například rozdíl v produkci CO₂ mezi starým parním zdrojem THOL3 a novým THOL4 je 96 %.

V souvislosti s tím bych měl připomenout, že největším skutečným znečišťovatelem ovzduší ve velkých městech je automobilová doprava a další v pořadí jsou právě malá lokální topeniště bez odlučovačů a nízkoemisních hořáků. Pokud by tyto zdroje úplně nahradily PTS, podíl škodlivin v hlavním městě by dramaticky vzrostl: objem NO_x o více než 100 tun za rok, SO₂ a prachu o několik tun za rok, a objem CO₂ by se zvýšil dokonce o téměř 500 000 tun za rok.

Jak se díváte na energetickou strategii Evropské unie? Co v rámci evropské legislativy zásadně ovlivní váš core byznys?
V souladu s evropskou legislativou zohledňujeme veškeré zpřísňující se limity. Například černouhelný kogenerační zdroj TMA2, který se nachází v areálu teplárny Malešice, jsme podle směrnice EU o průmyslových emisích a zákona o ochraně ovzduší zařadili do tzv. režimu zdrojů s omezenou životností a následně přerušili jeho provoz. Po roce 2023 už ho nebude možné využít pro výrobu tepla vůbec. Naproti tomu náš špičkový zdroj THOL4 splňuje i budoucí zpřísněné emisní normy a limity.

Jakou roli by měl plnit v oblasti teplárenství stát?
Státní instituce by neměly jednostranně znevýhodňovat CZT ve prospěch lokálních zdrojů vytápění – těch se totiž stále netýká ekologická daň z pevných paliv a zemního plynu ani rostoucí cena emisních povolenek. Na rozdíl od provozovatelů CZT mají navíc v některých případech nárok na státní dotace.

Autor

• Svoboda Petr