Němci loni zaplatili za problémy rozvodné sítě skoro miliardu eur
Rychlý nástup obnovitelných zdrojů v Německu způsobuje tamní elektrorozvodné síti značné problémy. Provozovatelé musejí stále častěji zasahovat, aby udrželi rovnováhu mezi dodávkami elektřiny a její spotřebou. Společnost Tennet, významný operátor sítí, oznámila, že řešení nouzových stavů ji loni ve Spolkové republice přišlo na skoro jednu miliardu eur ve srovnání se 710 miliony eur předloni a 660 miliony v roce 2015. Tyto sumy se zahrnují do nákladů a provozovatelé je v konečném důsledku přenášejí na odběratele.
„Rozvodná síť je kvůli rychlé výstavbě obnovitelných zdrojů stále extrémně zatížena. Naléhavě potřebujeme takovou, jež by byla v souladu s nároky, které klade přeměna německé energetiky,“ cituje bavorský list Passauer Neue Presse Lexe Hartmanna, člena představenstva společnosti Tennet. Dodatečné náklady, které na své kapse pociťují odběratelé, a zhoršená spolehlivost zásobování je podle něj „neúprosná realita“. Současně ale říká, že dosavadní varování před výpadky proudu se ukázala jako přehnaná.
Náklady spojené se zásahy do rozvodných sítí lze podle Jochena Homanna, prezidenta Spolkové agentury pro správu rozvodných sítí, snížit jedině tím, že se co nejrychleji postaví nová, vysoce výkonná přenosová vedení.
Společnost Tennet společně s dalším provozovatelem sítí TransnetBW staví mohutnou přenosovou trasu, jež bude dodávat elektřinu vyráběnou větrníky na Severním moři a jeho pobřeží směrem na jih - přes Bádensko-Württembersko až do Bavorska. Dosavadní plán počítá s tím, že toto vedení bude dokončeno v roce 2025, pokud tedy jeho výstavbu nezdrží žaloby měst a obcí.
Nouzové zásahy jsou nezbytné, jakmile se kvůli „náporu“ vyráběné elektřiny projeví nedostatečná přenosová kapacita sítě. Během mimořádně větrného podzimu a zimy v severním Německu se musel opakovaně snižovat výkon plynových a uhelných elektráren a odpojovaly se větrné parky. Jinak by síť nebyla schopna odebírat veškerý vyráběný proud. Jelikož elektřinu zatím nelze ve velkém efektivně skladovat, okamžitá výroba musí odpovídat spotřebě. Německo proto mohutně investuje do skladovacích technologií – nejrůznějších typů baterií apod.
Větrné, solární a vodní elektrárny loni v Německu vyrobily 155 miliard kilowatthodin, zhruba o pětinu více než v roce 2016. Biomasa posloužila k výrobě dalších 38 miliard kilowatthodin.
Hrubá výroba elektřiny v Německu
Zdroj |
2016 |
2017 |
Celkem |
649 mld. kWh |
654 mld. Kwh |
z toho podíly v % |
|
|
Obnovitelné zdroje |
29 |
33,1 |
Hnědé uhlí |
23 |
22,6 |
Černé uhlí |
17,3 |
14,4 |
Jádro |
13 |
11,6 |
Zemní plyn |
12,5 |
13,1 |
Ostatní |
5,1 |
5,1 |
Součet není roven stu kvůli zaokrouhlování.
Struktura výroby elektřiny z OZ
Zdroj |
2016 |
2017 |
Výroba celkem |
188 mld. kWh |
217 mld. kWh |
z toho |
|
|
voda |
3,2 |
3 |
větrníky na souši |
10,2 |
13,3 |
větrníky na moři |
1,9 |
2,8 |
fotovoltaika |
5,9 |
6,1 |
biomasa |
6,9 |
7 |
domovní odpad |
0,9 |
0,9 |
Zdroj: BDEW (předběžný odhad z 20. prosince 2017)