„Nejlepší využití alternativního zdroje je ve spojení více zdrojů v jeden celek,“

• Foto

Popište krátce dlouhou a věřím i náročnou cestu, která vás dovedla k současnému konceptu vaší větrné elektrárny?
Celé naše „dobrodružství“ s vývojem větrné elektrárny začalo cca před 9 lety při setkání s mým kolegou – leteckým konstruktérem panem Šilhavým. Tehdy jsme spolu řešili projekt ultralehkého letadla a dali jsme se dohromady i pro další projekty.

V čem je hlavní princip vašeho řešení?
Vše tkví v natáčení desek elektrárny v závislosti na směru větru. Je to naše vlastní know-how. Výkony našich větrných elektráren se pohybují mezi 5 kWh až 1 MWh.

Řešení větrných elektráren je více. V čem spatřujete odlišnosti a konkurenční výhody?
Na trhu jsou k dispozici horizontální a vertikální turbíny, přičemž horizontální disponují na výkon 5 kWp při průměru lopatek od 4,5 metru a více. Při vysoké obvodové rychlosti jsou poměrně hlučné. Naši výhodu vidíme v poměru: výkon – rozměry desek – hmotnost. Celé naše zařízení (konkrétně o výkonu 5 kWp) váží jen 200 kg.

Prosím o krátký popis nejdůležitějších prvků, zařízení a částí větrné elektrárny…
Velmi zjednodušeně řečeno, v horní části elektrárny je upevněna korouhev, která nastavuje desky pomocí středové převodovky a kardanů. Na deskách je upevněná „plachta“, resp. speciální materiál, který byl použitý například i na fotbalové Allianz Areně v Mnichově. Velkou výhodou tohoto materiálu je jeho pevnost, odolnost vůči UV záření a také možnost barevných variant a potisků podle potřeb zákazníka. Celá větrná elektrárna je z 90 % vyrobena z českých komponent. Pečlivému výběru materiálu a vysoké kvalitě dáváme v naší společnosti zásadní význam.

Pracujete na dalším vylepšení větrných elektráren?
Větrné mikroelektrárny budou mít čím dál tím větší možnost uplatnění na trhu s elektrickou energií, především u koncového odběratele. Na rozdíl od fotovoltaiky může totiž větrná elektrárna fungovat i v noci a v ročním období, kdy tuto vyrobenou energii spotřebitel skutečně potřebuje, čili na podzim, v zimě a na jaře. Jsme přesvědčeni, že nejlepší využití alternativního zdroje je ve spojení více zdrojů v jeden celek - jako ostrovní systém. Ideální pak je instalovat jej do míst, kde je k dispozici rozvodná síť, jako zálohu, a tam, kde není ani elektrická sít ani zdroj energie. V současné době hledáme možnosti využití nových materiálů při zachování kvality a pevnosti. Jen pro příklad uvedu stožár z uhlíkového vlákna, který má při výšce 12 metrů hmotnost 40 kg.

Uveďte reference a možnosti uplatnění tohoto typu větrných elektráren.
V Česku naleznete naše zařízení v Technologickém parku Písek, dále pak jde o jednotlivé instalace v horských oblastech Krkonoš a Jeseníků. Další instalace jsme realizovali v Německu. Hlavní testovací oblastí pro tyto elektrárny je česká expedice Masarykovy univerzity Brno na Antarktidě, ze které již třetím rokem získáváme cenné informace o provozu našeho zařízení v extrémních podmínkách.

Jak se elektrárna chová v provozu?
Všude tam, kde je naše zařízení instalováno, je koncový uživatel spokojen nejen z hlediska výroby elektrické energie, které odpovídá deklarovaným parametrům, ale také z hlediska bezporuchovosti a nenáročnosti na údržbu a servis. Vzhledem k faktu, že ČR nepatří do skupiny „větrných“ zemí, není (i přes tyto výborné provozní parametry) možné mluvit o masivním uplatnění našeho zařízení na českém území.

Vaše větrná elektrárna může být součástí i vašeho kontejnerového řešení…
Hlavní předností našeho kontejnerového řešení je vícezdrojová výroba energie s bateriovým úložištěm a unikátním elektronickým řídicím systémem, který je jako jediný svého druhu na světě schopen usměrnit více zdrojů zároveň, a to vše navíc smaximální efektivitou. Uplatnění kontejner nachází zejména v místech, kde elektrické zdroje vůbec nejsou nebo je jejich vybudování příliš nákladné a nerentabilní. Sloužit mohou i jako náhrada generátorů na fosilní paliva. Vše předurčuje naše kontejnery do odlehlých míst a náročných klimatických podmínek, jakými jsou pouště či místa s extrémně nízkými teplotami.

Kontejnerové řešení se skládá z 20" kontejneru, větrné elektrárny, solárního pole a záložního dieselového nebo benzínového generátoru. Kontejner je dále vybaven elektronickým řídicím systémem a bateriovým úložištěm.

Součástí kontejneru je tedy i bateriová sestava. Chystáte v této souvislosti nějaké vylepšení čili navýšení kapacit uložení?
V současné době máme otestovány tři základní typy bateriových úložišť, a to podle jednotlivých druhů použité technologie. Kapacita úložiště se v zásadě řídí energetickou potřebou koncového uživatele. Standardní kontejnerová verze obsahuje úložiště 15 kWh a muže být jednoduše navyšována podle požadavků uživatele.

Uveďte příklady referencí vašich kontejnerů.
Naše společnost v současné době expanduje na zahraniční trhy po celém světě. K úspěšnému uplatnění na globálním trhu je nutné vybudovat síť obchodních a servisních partnerů v jednotlivých lokalitách a základem této činnosti je umístění pilotních či referenčních instalací. V tomto období připravujeme s našimi zahraničními partnery tyto instalace ve Skandinávii, Německu, Slovensku a Velké Británii. V dalším období plánujeme stejný způsob marketingu i v ostatních částech světa.

Jak to je se servisem kontejnerového řešení?
Servis a údržba tohoto zařízení není nijak náročná. Desková vrtule vyžaduje údržbu jednou ročně. Servis spočívá v kontrole funkčnosti jednotlivých součástí zařízení a podobně je to i v případě kontejnerové verze. V případě nějakého poškození či poruchy zařízení je servisní subjekt informován prostřednictvím dálkového monitorovacího systému. K opravě tak může dojít i bez toho, aby jeho uživatel cokoliv zaznamenal. Záleží však na případném druhu poruchy či poškození.

Milan Milata
Po absolvování Hotelové školy v Praze nastoupil na Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, obor bicí nástroje. Postupně se dostal od hudby k technice a k energetice. Pracoval například v Axel Springer Verlag Praha jako manažer logistiky mezinárodní dopravy v letech 1995 – 2002 působil ve Franz Welz AT na pozici manažer obchodu a marketingu. Do roku 2009 pak působil jako manažer projektu vývoje gyroptery – vírníku. Od roku 2009 dodnes je generálním ředitelem a spolumajitelem firmy Simeti, která se zaměřuje na vývoj a konstrukce větrných elektráren.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav